Mateřská a dceřiná společnost - DPH
Ing. Ondřej Burian, Ing. Jan
Zábrodský
NahoruÚvod
V obecném textu Mateřská a dceřiná společnost - daňové
aspekty si z daňového hlediska definujeme, který subjekt je či není
mateřskou a dceřinou společností a řešíme vazby na daň z příjmů. Zákon o dani z
přidané hodnoty má vlastní kritéria a stanoví několik podmínek pro aplikaci DPH
- a tato problematika je obsahem tohoto hesla.
NahoruSpojené osoby a základ daně
Mateřská a dceřiná společnost, stejně jako jiné osoby spřízněné
kapitálovou účastí, musí počítat s podstatnými dopady na DPH: zejména kvůli § 36a ZDPH. Jde o povinnost stanovit základ DPH ve výši obvyklé ceny
zjištěné podle zákona o oceňování majetku (č. 151/1997 Sb.).
V Osoby spojené - převodové ceny popisujeme pravidla
opět z pohledu daně z příjmů.
NahoruDefinice "spojených osob“
Obvyklá cena se pro účely stanovení základu DPH aplikuje u plnění
mezi osobami, které jsou definovány v § 36a odst. 3 ZDPH, s
odkazem na vymezení spojených osob, jenž je pro účely DPH obsaženo v § 5a odst. 2 až 4 ZDPH.
Povinnost stanovit základ daně ve výši obvyklé ceny tak postihuje
transakce:
-
mezi mateřskou a dceřinou společností jakožto subjekty
kapitálově spojenými, pokud podíl mateřské společnosti na dceřiné společnosti
činí alespoň 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv,
-
a dále mezi osobami, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna
shodná osoba (tzv. jinak spojené osoby pro účely DPH),
-
mezi osobami blízkými,
-
mezi účastníky sdružení bez právní subjektivity,
vše přitom v těch případech, jež jsou zmíněny níže (tj. předpoklad
získání reálné výhody s ohledem na příslušný režim nároku na odpočet u
poskytovatele nebo příjemce).
Osobou "spojenou“ pro účely daně z přidané hodnoty, jak vyplývá z
textu, není zaměstnanec.
Mateřská společnost disponuje 20% podílem v dceřiné společnosti,
přitom z pohledu definice v § 5a ZDPH ani nejde o osoby jinak spojené
(neplatí, že by se jedna a táž osoba podílela na vedení mateřské i dceřiné
společnosti).
Z pohledu DPH není nutné postupovat při stanovení základu daně u
případných vzájemných transakcí podle § 36a ZDPH, základ daně se určí obvyklým
způsobem podle § 36 ZDPH (ve výši úhrady). Vzhledem k
výši podílu nejde o kapitálově spojené osoby.
NahoruPrincipy
Jde o následující případy, kdy úplata za zdanitelné plnění (jak byla
sjednána) je:
-
nižší než cena obvyklá, přičemž příjemce plnění nemá
nárok na odpočet DPH, nebo má pouze částečný nárok na
odpočet (tj. krácení nároku na odpočet DPH),
-
vyšší než cena obvyklá, přičemž poskytovatel plnění je v
režimu krácení odpočtu daně koeficientem v DPH.
Teoretická pravidla si doplníme konkrétními vzorovými příklady.
Mateřská společnost (plátce DPH) poskytne své dceřiné společnosti
(neplátce DPH) službu spočívající v pronájmu movité věci, přičemž je sjednána
cena v úrovni 50 % ceny, jakou mateřská společnost účtuje za obdobné plnění
jiným subjektům.
V daném případě je nutné za základ daně považovat obvyklou cenu,
tj. DPH musí být odvedena z dvojnásobku sjednané ceny bez DPH.
Obdobným způsobem je nutné zkorigovat hodnotu osvobozeného plnění od daně (resp. stanovit ji ve
výši obvyklé ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu) v případě, že úplata za
toto plnění je nižší než obvyklá cena a poskytovatel plnění krátí nárok na
odpočet.
Mateřská společnost (plátce DPH) poskytne své dceřiné společnosti
(neplátce DPH) službu spočívající v pronájmu nebytového prostoru, přičemž je
sjednána cena v úrovni poloviny obvyklého nájemného.
Protože mateřská společnost provozuje pronájem nemovitostí v
režimu zdaňovaného i osvobozeného nájmu (plátcům i neplátcům DPH), má povinnost
krácení nároku na odpočet koeficientem. Aby nedošlo ke zkreslení koeficientu v
neprospěch státu vlivem zahrnutí "cenově podhodnoceného“ osvobozeného plnění,
stanoví zákon pro daný případ povinnost vykázat pro účely DPH hodnotu
předmětného nájmu ve výši obvyklého nájemného) bez ohledu na to, že reálná
úhrada za nájem bude nižší.
Z předmětné právní úpravy je zřejmé, že "korekce ceny“ pro účely
DPH se neprovádí v jakýchkoli transakcích mezi spojenými osobami (resp. mezi
mateřskou a dceřinou společností), ale pouze v těch případech, kdy daná
transakce může mít nějaký relevantní dopad na DPH v tom smyslu, že poskytovatel
nebo příjemce plnění může získat nějakou reálnou výhodu, pokud jde o výši
nákladu vzniklého z titulu DPH.
Mateřská společnost (plátce DPH) poskytuje své dceřiné společnosti
(též plátce DPH) zdanitelné plnění spočívající v dodávkách zboží a služeb,
přičemž ceny jsou kalkulovány na úrovni nižší (nebo naopak vyšší), než je
obvyklá tržní úroveň. Dceřiná společnost přitom předmětné plnění použije
výhradně ke svým zdaňovaným plněním na výstupu, má tedy plný nárok na odpočet
daně na vstupu.
V daném případě není nutná - z pohledu DPH - žádná korekce a
základ daně lze stanovit běžným způsobem podle § 36 ZDPH (tj. ve výši úhrady za
zdanitelné plnění), protože ani jedna ze stran nedosahuje z pohledu DPH žádné
reálné výhody: daň odvedená poskytovatelem bude vždy rovna dani uplatněné k
odpočtu u příjemce, bez ohledu na její výši.
NahoruDPH a držba podílu
V souvislosti s majetkovým podílem mateřské společnosti v dceřiné
společnosti se musí mateřská společnost, je-li plátcem DPH, vypořádat s
následujícím problémem.
Je nutné určit, zda držení podílu a případné výnosy z tohoto
plynoucí (přijaté podíly na zisku, eventuálně tržby z prodeje obchodních…
