dnes je 28.3.2024

Input:

Mateřská a dceřiná společnost - DPH

24.1.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

Mateřská a dceřiná společnost - DPH

Ing. Ondřej Burian, Ing. Jan Zábrodský

Úvod

V obecném textu Mateřská a dceřiná společnost - daňové aspekty si z daňového hlediska definujeme, který subjekt je či není mateřskou a dceřinou společností a řešíme vazby na daň z příjmů. Zákon o dani z přidané hodnoty má vlastní kritéria a stanoví několik podmínek pro aplikaci DPH - a tato problematika je obsahem tohoto hesla.

Spojené osoby a základ daně

Mateřská a dceřiná společnost, stejně jako jiné osoby spřízněné kapitálovou účastí, musí počítat s podstatnými dopady na DPH: zejména kvůli § 36a ZDPH. Jde o povinnost stanovit základ DPH ve výši obvyklé ceny zjištěné podle zákona o oceňování majetku (č. 151/1997 Sb.).

V Osoby spojené - převodové ceny popisujeme pravidla opět z pohledu daně z příjmů.

Definice "spojených osob“

Obvyklá cena se pro účely stanovení základu DPH aplikuje u plnění mezi osobami, které jsou definovány v § 36a odst. 3 ZDPH, s odkazem na vymezení spojených osob, jenž je pro účely DPH obsaženo v § 5a odst. 2 až 4 ZDPH.

Povinnost stanovit základ daně ve výši obvyklé ceny tak postihuje transakce:

  • mezi mateřskou a dceřinou společností jakožto subjekty kapitálově spojenými, pokud podíl mateřské společnosti na dceřiné společnosti činí alespoň 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv,

  • a dále mezi osobami, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba (tzv. jinak spojené osoby pro účely DPH),

  • mezi osobami blízkými,

  • mezi účastníky sdružení bez právní subjektivity,

vše přitom v těch případech, jež jsou zmíněny níže (tj. předpoklad získání reálné výhody s ohledem na příslušný režim nároku na odpočet u poskytovatele nebo příjemce).

Osobou "spojenou“ pro účely daně z přidané hodnoty, jak vyplývá z textu, není zaměstnanec.

Mateřská společnost disponuje 20% podílem v dceřiné společnosti, přitom z pohledu definice v § 5a ZDPH ani nejde o osoby jinak spojené (neplatí, že by se jedna a táž osoba podílela na vedení mateřské i dceřiné společnosti).

Z pohledu DPH není nutné postupovat při stanovení základu daně u případných vzájemných transakcí podle § 36a ZDPH, základ daně se určí obvyklým způsobem podle § 36 ZDPH (ve výši úhrady). Vzhledem k výši podílu nejde o kapitálově spojené osoby.

Principy

Jde o následující případy, kdy úplata za zdanitelné plnění (jak byla sjednána) je:

  • nižší než cena obvyklá, přičemž příjemce plnění nemá nárok na odpočet DPH, nebo má pouze částečný nárok na odpočet (tj. krácení nároku na odpočet DPH),

  • vyšší než cena obvyklá, přičemž poskytovatel plnění je v režimu krácení odpočtu daně koeficientem v DPH.

Teoretická pravidla si doplníme konkrétními vzorovými příklady.

Mateřská společnost (plátce DPH) poskytne své dceřiné společnosti (neplátce DPH) službu spočívající v pronájmu movité věci, přičemž je sjednána cena v úrovni 50 % ceny, jakou mateřská společnost účtuje za obdobné plnění jiným subjektům.

V daném případě je nutné za základ daně považovat obvyklou cenu, tj. DPH musí být odvedena z dvojnásobku sjednané ceny bez DPH.

Obdobným způsobem je nutné zkorigovat hodnotu osvobozeného plnění od daně (resp. stanovit ji ve výši obvyklé ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu) v případě, že úplata za toto plnění je nižší než obvyklá cena a poskytovatel plnění krátí nárok na odpočet.

Mateřská společnost (plátce DPH) poskytne své dceřiné společnosti (neplátce DPH) službu spočívající v pronájmu nebytového prostoru, přičemž je sjednána cena v úrovni poloviny obvyklého nájemného.

Protože mateřská společnost provozuje pronájem nemovitostí v režimu zdaňovaného i osvobozeného nájmu (plátcům i neplátcům DPH), má povinnost krácení nároku na odpočet koeficientem. Aby nedošlo ke zkreslení koeficientu v neprospěch státu vlivem zahrnutí "cenově podhodnoceného“ osvobozeného plnění, stanoví zákon pro daný případ povinnost vykázat pro účely DPH hodnotu předmětného nájmu ve výši obvyklého nájemného) bez ohledu na to, že reálná úhrada za nájem bude nižší.

Z předmětné právní úpravy je zřejmé, že "korekce ceny“ pro účely DPH se neprovádí v jakýchkoli transakcích mezi spojenými osobami (resp. mezi mateřskou a dceřinou společností), ale pouze v těch případech, kdy daná transakce může mít nějaký relevantní dopad na DPH v tom smyslu, že poskytovatel nebo příjemce plnění může získat nějakou reálnou výhodu, pokud jde o výši nákladu vzniklého z titulu DPH.

Mateřská společnost (plátce DPH) poskytuje své dceřiné společnosti (též plátce DPH) zdanitelné plnění spočívající v dodávkách zboží a služeb, přičemž ceny jsou kalkulovány na úrovni nižší (nebo naopak vyšší), než je obvyklá tržní úroveň. Dceřiná společnost přitom předmětné plnění použije výhradně ke svým zdaňovaným plněním na výstupu, má tedy plný nárok na odpočet daně na vstupu.

V daném případě není nutná - z pohledu DPH - žádná korekce a základ daně lze stanovit běžným způsobem podle § 36 ZDPH (tj. ve výši úhrady za zdanitelné plnění), protože ani jedna ze stran nedosahuje z pohledu DPH žádné reálné výhody: daň odvedená poskytovatelem bude vždy rovna dani uplatněné k odpočtu u příjemce, bez ohledu na její výši.

DPH a držba podílu

V souvislosti s majetkovým podílem mateřské společnosti v dceřiné společnosti se musí mateřská společnost, je-li plátcem DPH, vypořádat s následujícím problémem.

Je nutné určit, zda držení podílu a případné výnosy z tohoto plynoucí (přijaté podíly na zisku, eventuálně tržby z prodeje obchodních

Nahrávám...
Nahrávám...