2.3.5.7
Neplatnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho
vyplývající
JUDr. Josef Hochman
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou neplatnost rozvázání
pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době
nebo dohodou uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne,
kdy měl pracovní poměr skončit. Nebyla-li podána takováto žaloba, končí
pracovní poměr, i když by jinak byl právní úkon pro některé nedostatky
neplatný. Při podání žaloby není třeba prokazovat existenci naléhavého právního
zájmu pro určení neplatnosti. Žádný jiný orgán nemůže tuto otázku řešit ani
jako předběžnou.
Požadavek zaměstnance – pokračování v zaměstnávání a náhrada
mzdy nebo platu
Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo s ním
neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, jsou nároky
zaměstnance závislé na tom, zda má zaměstnanec nadále u zaměstnavatele
zájem pracovat. Oznámení o tom, že chce zaměstnanec u zaměstnavatele dále
pracovat, musí být provedeno písemně a bez zbytečného odkladu. Pokud toto
oznámení učiní, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen mu
poskytnout náhradu mzdy nebo platu ode dne oznámení do doby, než zaměstnavatel
umožní zaměstnanci pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému rozvázání
pracovního poměru. Požadavek zaměstnance, aby ho zaměstnavatel dále
zaměstnával, není splněn tím, že podal u soudu žalobu pouze na určení
neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Pokud však současně požaduje i náhradu mzdy nebo platu, je tím oznámení nahrazeno ode dne, kdy
byla žaloba zaměstnavateli doručena, nikoliv ode dne, kdy došla soudu (R
36/1979). Učinil-li zaměstnanec oznámení vůči soudu, je účinné od okamžiku, kdy
se o něm zaměstnavatel v průběhu soudního řízení dověděl. Náhrada mzdy nebo
platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku.
Situace, kdy zaměstnanec…