dnes je 9.12.2022

Input:

Novela zákona o DPH s účinností od 29. 7. 2016 (v rámci přijetí celního zákona)

6.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.21.2
Novela zákona o DPH s účinností od 29. 7. 2016 (v rámci přijetí celního zákona)

Ing. Ladislav Pitner

VYŠLO V ČÍSLE 21/2016

Po projednání v červnu na plénu Poslanecké sněmovny a v červenci na plénu Senátu byl schválen a následně podepsán a zveřejněn zákon č. 242 ze dne 14. července 2016 – celní zákon a také zákon č. 243 ze dne 14. července 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. Oba zákony jsou zveřejněny v částce 95 Sbírky zákonů a jejich účinnost je (dosti překvapivě) od data vyhlášení ve Sbírce, tj. od 29. července 2016.

Jak je i zřejmé z tzv. doprovodného zákona (zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona), hlavními důvody pro novelu zákona o DPH byly změny obsažené v novém celním zákoně, které mají vliv na zákon o DPH. Nicméně jako téměř vždy, i v této novele zákona o DPH jsou obsaženy i změny v oblasti dovozu a vývozu zboží, popř. i poskytování služeb "přes hranice", které bezprostředně nový celní zákon nevyvolal, a také změny, které s oblastí aplikace DPH u dovozu a vývozu zboží vůbec nesouvisí.

Změny obsažené v této novele zákona o DPH můžeme rozdělit do několika tematických oblastí.

1) ZMĚNY VYVOLANÉ NOVÝM CELNÍM ZÁKONEM

a) Změny věcného charakteru, popř. kombinace věcných změn s legislativně technickými změnami

V § 12 odst. 2 ZDPH se nemění pravidlo pro určení místa plnění při dovozu zboží (místem plnění při dovozu zboží je členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření), ale v reakci na celní kodex Unie se upravuje, v jakých situacích se toto pravidlo použije. Dočasné uskladnění se již nebude považovat za postavení zboží, pouze se tedy v písm. a) odst. 2 mění použitá terminologie.

Dále dochází ke změně v písm. b), kde mění základní členění celních režimů. Celními režimy jsou kromě propuštění zboží do volného oběhu a vývozu také tzv. zvláštní celní režimy, kterými jsou:

  • tranzit, který se člení na vnitřní a vnější tranzit (v § 12 odst. 2 písm. b) je uveden vnější tranzit),

  • uskladnění (v § 12 odst. 2 písm. b) je uvedeno uskladnění v celním skladu a svobodná pásma),

  • zvláštní účel (zahrnuje dočasné použití a konečné užití, v § 12 odst. 2 písm. b) je uvedeno dočasné použití s úplným osvobozením od cla),

  • zušlechtění (aktivní a pasivní zušlechťovací styk, v § 12 odst. 2 písm. b) je uveden aktivní zušlechťovací styk).

Významnou změnou je vypuštění pojmu "svobodné sklady", podle Celního kodexu budou pouze svobodná pásma, přičemž další změnou je zařazení svobodných pásem jako jednoho z celních režimů. Zboží již tedy nebude do svobodných pásem umisťováno, ale propouštěno do celního režimu.

Změny týkající se zániku pojmu "svobodné sklady" se v mnoha případech promítají do textu zákona o DPH. S touto změnou však souvisí jedna zásadní věcná změna a tou je zrušení § 68 odst. 15, podle kterého bylo až dosud osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu a poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu. Od 29. 7. 2016 tedy při dodání (přeprodeji) zboží ve svobodných pásmech jde o zdanitelné plnění, stejně tak i při poskytnutí služeb vztahujících se k tomuto zboží.

K této problematice se vztahuje ještě jedna změna, a to zrušení ustanovení dosavadního odstavce 2 v § 69, ve kterém bylo dosud stanoveno, že za přepravu zboží vázanou na dovoz a vývoz zboží se nepovažovala přeprava z místa v tuzemsku do svobodného skladu nebo svobodného pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými sklady nebo svobodnými pásmy.

V § 23 odst. 1 je jako dosud uvedeno, kdy při dovozu dochází k uskutečnění zdanitelného plnění a ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

V písm. a) je uvedeno propuštění zboží do celních režimů volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nebo konečného užití.

Ve zbývajících  písmenech § 23 je uskutečnění zdanitelného plnění a vznik povinnosti přiznat daň navázán na porušení podmínek nebo povinností při dovozu zboží.

V § 24 byl doplněn nový odstavec 5, který řeší povinnost přiznat daň při dodání zboží osobou neusazenou v tuzemsku, která vzniká plátci, kterému je zboží dodáno (uplatňuje se mechanismus přenesení daňové povinnosti neboli reverse charge) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Tato velmi významná změna byla vyvolána v souvislosti se zrušením osvobození od daně při dodání zboží a poskytnutí služeb ve svobodných pásmech. Jde o rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti podle čl. 194 směrnice o DPH, kdy při dodání zboží osobou neusazenou v tuzemsku, která není plátcem, s místem plnění v tuzemsku, se povinnost přiznat daň přenáší na pořizovatele zboží, plátce. Přitom se toto ustanovení nepoužije v případě, kdy je zboží s místem plnění v tuzemsku dodáno osobě povinné k dani, která se stala plátcem ze zákona, ale nesplnila svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí o registraci plátce.

To znamená, že přenesení daňové povinnosti se při dodání zboží osobou neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku použije pouze tehdy, je-li pořizovatelem zboží registrovaný plátce. Dále je třeba uvést, že v tomto případě nezáleží na tom, jak bylo zboží pořízeno, a také nezáleží na tom, jak bude se zbožím naloženo, rozhodující je, že zboží s místem plnění v tuzemsku dodá osoba neusazená v tuzemsku.

Pro úplnost uvádím, že toto ustanovení vycházející z článku 194 směrnice o DPH není v praxi zcela nové, povinnost použít přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění je již celou řadu let aplikována u poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. Tato povinnost přiznat daň se vztahuje na plátce v případě, že jsou mu s místem plnění v tuzemsku poskytnuty služby podle § 9 až 10d, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi.

S ustanovení § 108 odst. 1 písm. d) zákona o DPH je spojen bod 2. přechodných ustanovení, podle kterého správce daně zruší registraci osoby povinné k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která se stala plátcem podle § 6c odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 29. 7. 2016), pokud tato osoba požádá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (od 29. 7. 2016) o zrušení registrace plátce a pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uskutečňuje pouze dodání zboží plátci s místem plnění v tuzemsku.

Toto přechodné ustanovení umožňuje jednodušeji požádat o zrušení registrace plátce v případě, kdy se právě neusazená osoba stala plátcem při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku, tj. v případě, u kterého od 29. 7. 2016 již povinnost registrace za plátce nevzniká.

K této problematice bude v brzké době vydána informace GFŘ.

V § 33a se uvádí, že za daňový doklad při vývozu zboží se považuje daňový doklad podle § 28 odst. 1 písm. a), tedy daňový doklad, který je plátce povinen vystavit v případě dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani (s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně).

V § 66 odst. 1, kde je uvedena definice vývozu zboží (výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno) se ruší druhá věta. V tomto, nyní zrušeném, ustanovení bylo dosud stanoveno, že "Za vývoz zboží se pro účely tohoto zákona (o DPH) považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.".

Obdobná je i změna provedená v § 66, kdy bylo zrušeno ustanovení odst. 3, ve kterém bylo stanoveno, že od daně (obdobně jako vývoz zboží) bylo s nárokem na odpočet daně osvobozeno umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu. Další navazující změnou je zrušení dosavadního odstavce 5, ve kterém bylo stanoveno, který den se

Nahrávám...
Nahrávám...