dnes je 1.7.2022

Input:

Oceňování v účetnictví

11.9.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Oceňování v účetnictví

Ing. Jan Ambrož, Ing. Jaroslav Trávníček

Jedním ze základních účetních principů je stanovení správné hodnoty vykazovaných údajů, hovoříme o principu oceňování. Účetní závěrka má objektivně informovat uživatele, proto se pro většinu případů stanoví závazné způsoby oceňování jednotlivých složek aktiv a pasiv, a to v zásadě při dodržení historických cen.

Rada
Pravidla oceňování nalezneme v zákoně o účetnictví a dále ve Vyhlášce a Českých účetních standardech.

Daňové zákony

V případech, kdy pro daň nejsou hodnoty určené účetními principy akceptovatelné, si zákon o dani z příjmů (případně zákon o dani z přidané hodnoty) stanoví vlastní ocenění.

Příklad
Jako vzorový příklad nám může sloužit určení základny pro odpisování. ZDP vychází ze vstupní ceny, která může, ale nemusí být totožná s pořizovací cenou.

Okamžik ocenění

Podle zákona o účetnictví provádíme ocenění majetku a závazků:

  • k okamžiku uskutečnění účetního případu (viz Den uskutečnění účetního případu),

  • ke konci rozvahového dne, resp. k datu závěrky.

Rozvahový den

Logickým vyústěním správně vedeného účetnictví je vyjádření výsledků podle obecných principů, proto je podstatné ocenění k rozvahovému dni. V souladu s obecnými účetními principy platí:

  • do ocenění zahrneme jen zisky, které byly dosaženy,

  • bereme v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou účetní jednotce známy do okamžiku sestavení účetní závěrky,

  • všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta.

Kontinuita ocenění

Jak je uvedeno výše, hodnověrné údaje se musí objevit v závěrce, v účetních výkazech. Aby bylo ocenění správné, v zásadě se v průběhu účetního období způsoby oceňování nemění.

Pokud dochází k úpravě, musí být k tomu jasné důvody, například dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví, a tyto okolnosti je nutné uvést v příloze k roční účetní závěrce.

Rada
Nejsložitější je zřejmě oceňování zásob vytvořených vlastní činností. Kalkulace se pravidelně prověřují a zpravidla se korigují pro dané účetní období.

Příklad
Společnost Stroje vyrábí komplikované řídicí systémy, které dodává na klíč jako jeden výrobek. Vstupů ve výrobním procesu je velmi mnoho, a tak se kalkulace mění každoročně.

Účtování

Případné rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování jsou pak účetními případy bezprostředně následujícího účetního období.

Pozor!
Pokud by například dodávky materiálů v předchozím případě byly ze zahraničí a došlo by k velkému pohybu cizí měny, upravily by se kalkulace i v průběhu účetního období. Jak vyplývá ze zákona o účetnictví, účetní metody nejsou navždy dány, ale pro jakoukoliv změnu (výjimku) musí mít účetní jednotka pádné argumenty.

Účetní kategorie

Pro další výklad si musíme vysvětlit základní pojmy:

  • pořizovací cena - cena, za kterou byl majetek pořízen, plus náklady s jeho pořízením související,

  • reprodukční pořizovací cena - cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,

  • vlastní náklady:

    • u zásob vytvořených vlastní činností - přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popř. i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti,

    • u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností - přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti vymezené v souladu s účetními metodami.

Způsoby oceňování

Zákon o účetnictví jednoznačně přiřazuje jednotlivým složkám majetku a závazků tyto závazné způsoby ocenění ke dni účetního případu:

  • hmotný majetek kromě zásob s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami,

  • hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady,

  • zásoby s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností se oceňují pořizovacími cenami,

  • zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady,

  • peněžní prostředky a ceniny se oceňují jmenovitými hodnotami,

  • podíly, cenné papíry a deriváty se oceňují pořizovacími cenami,

  • pohledávky při vzniku se oceňují jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou,

  • závazky se oceňují jmenovitou hodnotou,

  • nehmotný majetek kromě pohledávek s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami,

  • nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady,

  • příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady,

  • majetek bezúplatně nabytý (s výjimkou peněžních prostředků a pohledávek) anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, se oceňuje reprodukční pořizovací cenou.

Pozor!
Vývoj účetních předpisů je třeba bedlivě sledovat. Například v posledním bodě se dříve jako podmínka použití reprodukční ceny požadovalo testování s případnými vlastními náklady. Jestliže byly vyšší, použila se reprodukční pořizovací cena.

Účetnictví vs. daně

V praxi

Nahrávám...
Nahrávám...