3.141 Organizační složka – DPH
Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková
V tomto článku jsme se zaměřili na organizační složky zahraničních osob ve vztahu k DPH. Tato problematika často velmi úzce souvisí s tzv. provozovnou. Proto uvádíme jen základní postupy pro případy, kdy je takzvaně organizační složka plátcem DPH.
Předmětem tohoto článku není otázka právní způsobilosti aj. související s existující organizační složkou.
Obecně lze říct, že i podle nového Občanského zákoníku (dříve Obchodního zákoníku) platí, že zahraniční osoby mohou podnikat na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby. Organizační složky zahraniční osoby pak mohou mít různé poslání.
Jejich nejčastější činností je poskytování služeb svému zřizovateli. Proto se ne každá organizační složka zřízená zahraniční osobou stane tzv. provozovnou, na kterou se vztahují pravidla daná zákonem o DPH (v pozici tzv. aktivní provozovny).
Zdůrazňujeme, že pojem stálá provozovna používáme pro daň z příjmů – může, ale nemusí se jednat též současně o provozovnu pro účely daně z přidané hodnoty.
Platí obecná pravidla a připomínáme výše naznačenou vazbu na provozovny v DPH, problematiku rozebranou v samostatném článku.
Jestliže osoba povinná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, založí v tuzemsku provozovnu a bude uskutečňovat v tuzemsku plnění s nárokem na odpočet daně, může požádat o tzv. dobrovolnou registraci k DPH.
Dlužno poznamenat, že stejné oprávnění má ovšem osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo, ale ani provozovnu (samozřejmě opět za podmínky, že bude v tuzemsku uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně.
Nahoru Činnost organizační složky
Z pohledu aplikace pravidel DPH je zřejmé, že musíme rozlišovat, pro koho je činnost organizační složky, resp. tuzemské provozovny zahraniční osoby vykonávána. Může se jednat o tzv. aktivní a pasivní provozovnu.
Nahoru Vztah ke zřizovateli a předmět DPH
Organizační složka je součástí svého zřizovatele. Jestliže tedy poskytuje služby svému zřizovateli, jde o jakési „vnitropodnikové plnění”, které v zásadě není předmětem daně.
Pokud však půjde o dodání zboží zřizovateli mimo tuzemsko a „provozovna” (přesněji zahraniční osoba, která tuto provozovnu zřídila) bude plátcem daně podle českého zákona, pak může jít z pohledu pravidel zákona o DPH o přemístění zboží, které je za podmínek § 64 odst. 4 ZDPH osvobozeno s tím, že příjemce – zřizovatel vypořádá daň podle svého národního zákona (prokáže, že zboží bylo předmětem daně při pořízení v JČS).
Organizační složka provádí pro svého zřizovatele marketingové služby, zajišťuje reklamu na zboží a vyhledává odběratele pro jeho zboží. Z tohoto titulu se vzhledem k definici provozovny ani nemůže stát plátcem DPH.
Kdyby však z titulu provádění ekonomické činnosti byla plátcem daně, nebude služby poskytované svému zřizovateli vykazovat ve svém daňovém přiznání k DPH, neboť tyto služby nejsou předmětem daně, a to ani v případě, že náklady na ně bude v plné výši hradit zřizovatel.
Jinak se bude postupovat v případě, že organizační složka bude „dodávat” zboží svému zřizovateli – osobě registrované k dani v jiném…
