dnes je 24.5.2024

Input:

Pojistné na zdravotní pojištění

23.9.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 40 minut

701
Pojistné na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pojistné na zdravotní pojištění

Právní úprava:

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ZVZP)

  • § 2 – osobní rozsah zdravotního pojištění, definice pojmů: zaměstnavatel, zaměstnání, sídlo zaměstnavatele

  • § 3 – vznik a zánik zdravotního pojištění

  • § 4–7 – plátci pojistného zdravotního pojištění

  • § 8 – povinnost platit pojistné, stanovení data vzniku a zániku zaměstnání

  • § 9 – výše a způsob placení pojistného a penále

  • § 10 – oznamovací povinnost plátců pojistného

  • § 11 a 12 – práva a povinnosti pojištěnců

  • § 44, 45 a 53a – pokuty a přirážky k pojistnému

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZPVZP)

  • § 2 – výše pojistného

  • § 3 – vyměřovací základ zaměstnance

  • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

  • § 3b, 10, 11 – vyměřovací základ a odvod pojistného osoby bez zdanitelných příjmů (dále jen OBZP)

  • § 3c a 12 – vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem a odvod tohoto pojistného

  • § 4 – rozhodné období – OSVČ rok, ostatní kalendářní měsíc

  • § 5–8 – odvod pojistného

  • § 13 – odvod pojistného při souběhu příjmů – zaměstnání + OSVČ

  • § 14 – přeplatek pojistného a jeho použití na úhradu splatného závazku, promlčení přeplatku

  • § 15 – úhrada dlužného pojistného

  • § 16 – promlčení pojistného – pětileté období na předepsání a vymáhání

  • § 17 – způsob placení pojistného

  • § 18 – penále

  • § 22 – kontrola placení pojistného

  • § 24, 25, a 25a – povinnosti plátců pojistného, stanovení pravděpodobné výše pojistného

  • § 26 – pokuty



1. ZMĚNY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ K 1. 1. 2019


I ve zdravotním pojištění se průběžně mění podmínky pro plátce pojistného. Jaké změny v této oblasti konkrétně k datu 1. ledna 2019 registrujeme?

Zvýšení minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy na částku 13 350 Kč návazně ovlivňuje ve zdravotním pojištění například:

1. Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

2. Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 6 675 Kč.

3. Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence

S účinností od 1. 1. 2015 se z obecného pohledu již neplatí pojistné z neplaceného volna a ani při neomluvené absenci (nenavyšuje se vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.

Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď:

  • dosažený příjem (od data 1. 1. 2019 i nižší než 13 350 Kč) nebo,

  • není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.


4. Odvod pojistného u dohody o provedení práce

Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10.000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do zákonného minima 13 350 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 13 350 Kč, tedy 1 803 Kč.

Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

K datu 1. 1. došlo k dalšímu zvýšení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí. To znamená, že vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tyto osoby (například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání aj.) se zvýšil na 7 540 Kč. Pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce, pak činí 1 018 Kč měsíčně (13,5 % z částky 7 540 Kč). Částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve výši 7 540 Kč může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u poživatelů invalidního důchodu. Odpočet lze uplatnit i u více zaměstnavatelů současně.

Hodnoty pravděpodobného pojistného

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2019 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, což je hodnota 30 156 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 45 234 Kč (1,5 x 30 156), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 6 107 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (3 054 Kč).

Minimum OSVČ

Víceméně již pravidelnou změnou pro osoby samostatně výdělečně činné je každoroční zvýšení minimální výše zálohy k datu 1. 1., přičemž je pravdou, že minimální zálohu platí převážná většina podnikatelů.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2019 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 32 699 Kč, tj. 16 349,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2019 se vypočte jako 13,5 % z částky 16 349,50 Kč a zvýšila se tak od ledna 2019 z dosavadních 2 024 Kč na 2 208 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

  • zálohu za prosinec 2018 ve výši 2 024 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2019,

  • zálohu za leden 2019 ve výši 2 208 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2019.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2018 (tedy například od dubna 2019) platí OSVČ nadále zálohu 2 208 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2018 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 208 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není omezena.


2. ROZHODNÉ OBDOBÍ – KALENDÁŘNÍ MĚSÍC


Rozhodné období určuje časový úsek, za který se pojistné platí.

Kalendářní měsíc

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 ZPVZP. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (13 350 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 1 803 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 ZPVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.

Kalendářní den

Zaměstnavatelé odvádějí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky registrován v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní den u zdravotní pojišťovny buď jako:

  • zaměstnanec, nebo

  • osoba samostatně výdělečně činná, nebo

  • osoba, za kterou platí pojistné stát,

má svůj pojistný vztah vyřešen po celý tento kalendářní měsíc a za zbývající dny nemusí nic doplácet a ani zdravotní pojišťovně oznamovat. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.

Jak vyplývá z výše uvedeného, má ve zdravotním pojištění svoji důležitost z hlediska placení pojistného a souvisejícího řešení pojistného vztahu i jen jeden kalendářní den.



3. PLACENÍ POJISTNÉHO ZA ZAMĚSTNANCE JAKO PRIORITA


Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ (tedy včetně započtení všech položek podléhajících povinnosti placení pojistného) a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou.

Zaměstnavatelé jsou plátci pojistného na zdravotní pojištění za své zaměstnance, kdy odvádějí jak jednu třetinu z celkové částky pojistného, sraženou zaměstnanci, tak dvě třetiny, které platí jako zaměstnavatelé. Pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je rozhodným obdobím standardně kalendářní měsíc, za který se vypočítávají vyměřovací základ a výše pojistného.

Zdravotní pojišťovně musí být odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru (viz § 2 ZPVZP). Tímto způsobem vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou je zaměstnavatel za zaměstnance povinen odvést, což si uvedeme na příkladu:

Příklad:

Vyměřovací základ zaměstnance (hrubý příjem) = 26 000 Kč

  • Zaměstnavatel odvede pojistné= 0,135 x 26 000 = 3 510 Kč

  • Zaměstnanci srazí jednu třetinu = 3 510 : 3 = 1 170 Kč

  • Ze svých prostředků uhradí zaměstnavatel rozdíl (dvě třetiny) = 3 510 – 1 170 = 2 340 Kč

Tento výpočet výše lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu, což je v roce 2019 minimální mzda ve výši 13 350 Kč. Je-li zaměstnanci zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce příjem nižší než 13 350 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, provádí zaměstnavatel podle § 3 odst. 10 ZPVZP dopočet (a doplatek) pojistného do minimální povinné výše, samozřejmě u osob, na které se povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ vztahuje. Naopak, u zaměstnanců taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP nemusí být zákonné minimum dodrženo a vyměřovacím základem je vždy dosažený příjem, bez ohledu například na trvání zaměstnání pouze po část kalendářního měsíce, období nemoci aj.



4. MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE


Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, která je rovněž vyměřovacím základem pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Minimální mzda činí od 1. 1. 2019 částku 13 350 Kč.

Příklad č. 1 – dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance:

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti) s měsíčním hrubým příjmem 8.000 Kč.

  • Ve vazbě na výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (13 350 – 8 000) x 0,135 = 723 Kč.

  • Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 13 350 = 1 803 Kč.

  • Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (8 000 x 0,135) : 3 = 360 Kč, a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 360 + 723 = 1 083 Kč.

  • Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 803 – 1 083 = 720 Kč.

Poznámka:

Zákonné minimum musí být dodrženo i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů nebo za situace, kdy:

  • je osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu. Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, tedy účastna všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009,

  • se jedná o osobu – zaměstnance z tzv. „třetí” země (tedy mimo státy výše uvedené).

Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob – zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP.

Příklad č. 2 – dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu:

Zaměstnanec začal pracovat dne 4. 1. 2019 a za měsíc leden mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6.000 Kč.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu činí 12 058,06 Kč [(28 : 31) x 13 350].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 12 058,06 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 628 Kč (12 058,06 x 0,135). S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 6 058,06 Kč, tj. 818 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 1 628 Kč bude zaměstnanci sraženo 1 088 Kč (270 + 818), zaměstnavatel hradí 540 Kč.

Poznámka:

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.

Příklad č. 3:

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec není nemocný po celý kalendářní měsíc, přičemž mu za tento měsíc není zúčtován žádný příjem? Určitou zvláštností při placení pojistného na zdravotní pojištění v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nepřetržitě nemocen například od 2. 1. 2019 (středa) až do jeho konce, neboli dne 1. 1. 2019 nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem.

Tento postup vychází z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) ZPVZP.

Pokud tedy zaměstnanec onemocní dne 2. 1. 2019, je nemocný po celý zbytek ledna a za den 1. 1. nemá žádný příjem, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za tento jeden kalendářní den, kdy

Nahrávám...
Nahrávám...