dnes je 26.9.2022

Input:

Povinnost podat daňové přiznání

12.12.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Povinnost podat daňové přiznání

prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Povinnost podat daňové přiznání daňovému subjektu zpravidla plyne ze zákona. I kdyby tomu tak nebylo, může mu být stanovena výzvou správce daně.

Rada
U většiny daní jsou lhůty pro podání daňového přiznání stanoveny nebo dále upraveny zvláštními daňovými zákony.

Zákonné opatření

Krátce též upozorňujeme na úpravy podle zákonného opatření ("ZOp“), které by mělo nabýt účinnosti od 1. ledna 2014 - viz Aktuality.

Pozor!
Pokud měl daňový subjekt zákonnou povinnost podat daňové přiznání a nepodá ho ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn využít stanovení daně podle pomůcek. To platí jak pro řádné, tak i pro dodatečné daňové přiznání. Správce daně však musí prokázat, že vyzvaná osoba je daňovým subjektem.

Daňová přiznání

Rozeznáváme tři typy daňových přiznání, začneme těmi, se kterými se daňový subjekt setkává nejčastěji, řádnými daňovými přiznáními.

DPFO

Ne každá fyzická osoba má ze zákona povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO, i když má zdanitelné příjmy. Tuto povinnost nemají fyzické osoby dosahující jen například:

  • příjmů osvobozených od daně,

  • příjmů tvořících samostatné základy daně.

Příklad
Pan Nováček je zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud prodáakcie po časovém testu, jde o osvobozené příjmy, a nemusí tedy podat daňové přiznání.

Příklad
Manželka pana Nováčka je v obdobné situaci. Jestliže obdrží dividendy z akcií, které podléhajísrážkové dani, také nemá povinnost podat daňové přiznání.

Zákonné opatření

Za kalendářní rok 2014 možná někteří poplatníci s ostatními příjmy nebudou muset podat daňové přiznání, neboť je zvýšen limit pro osvobození příležitostných příjmů z 20 000 Kč na 30 000 Kč.

Minimální výše příjmů

Povinnost podat daňové přiznání nemá ani poplatník, jehož hrubé příjmy, kromě výše zmíněných, nepřesahují v hrubé výši částku 15 000 Kč.

Příklad
Registrovaný živnostník pan Nový nemusí podat daňové přiznání, pokud za celý rok 2013 jeho hrubé tržby nepřekročily částku 15 000 Kč, protože je ale registrován k dani z příjmů fyzických osob, musí tuto skutečnost finančnímu úřadu sdělit. K tomu mu stačí obyčejný dopis.

Daňová ztráta

I když fyzické osobě podle předešlých pravidel nevznikla povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů, musí tak učinit, hodlá-li vykázat daňovou ztrátu. Jinak by mu daňová ztráta nebyla vyměřena, a tak by ji v následujících zdaňovacích obdobích nemohl uplatnit jako odčitatelnou položku.

Příklad
Kdyby pan Nový z předchozího příkladu vykázal daňovou ztrátu, třeba jen 1 000 Kč, musí podat daňové přiznání. Tedy přesněji nemusí, ale pak mu daňová ztráta nebude vyměřena a nestane se odčitatelnou položkou.

Zaměstnanci

Poplatníci, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti, ze kterých jim zaměstnavatel srážel zálohy na daň, také nemusí vždy podávat daňové přiznání, je však nutno souběžně vyhovět následujícím podmínkám:

  • mají příjmy ze závislé činnosti jen od zaměstnavatele, u kterého měli po celou dobu zaměstnání ve zdaňovacím období podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob k příjmům ze závislé činnosti a funkčním požitkům,

  • hrubé příjmy, které by jinak zahrnuli do dalších dílčích daňových základů, nepřevyšují 6 000 Kč,

  • ani za jediný měsíc jim nebylo zaměstnavatelem sraženo solidární zvýšení daně.

Pozor!
Novinkou je skutečnost, že v případě solidární daně je tedy povinností podat daňové přiznání podle § 38g odst. 4 ZDP, přestože plátce provedl pravidelnou měsíční srážku (viz Sazby daně z příjmů).

Rada
Některé nároky lze uplatnit jen v daňovém přiznání, a tak např. zaměstnanec, který nemusí podávat daňové přiznání, ho bude muset podat, pokud chce využít jako nezdanitelnou část základu daně FO, a to konkrétně dar poskytnutý do jiného členského státu EU.

Více zaměstnavatelů

Místo jednoho zaměstnavatele může mít poplatník i více zaměstnavatelů, aniž by musel podat daňové přiznání. Pak musí ovšem platit, že zaměstnavatele měl postupně, tj. ani po jeden den v kalendářním roce neměl současně dva zaměstnavatele, kteří by mu sráželi zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Rada
Z uvedeného plyne, že nevadí, pokud bude mít dalšího zaměstnavatele, avšak takového, který mu v období, v němž u něho neměl podepsáno Prohlášení, srážel pouze srážkovou daň.

Příklad
Paní Chroustová je zaměstnána už několik let u jediného zaměstnavatele, u kterého má samozřejmě podepsáno prohlášení. V tomto roce však uzavřela dohodu o provedení práce (vizDohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) na zpracování odborné studie. Odměna je stanovena na 16 000 Kč s tím, že studie má být zpracována do čtyř měsíců.

Pokud paní Chroustová nechce podávat daňové přiznání, bude se muset se zaměstnavatelem, u kterého zpracovává studii, dohodnout, aby jí odměnu vyplácel měsíčně tak, aby ani v jediném měsíci nepřesáhla 5 000 Kč (ostatně tento postup je vhodný i z pohledu pojistného sociálního pojištění). Potom by jí totiž tento zaměstnavatel vždy srážel srážkovou daň. Na druhé straně jí tento postup neumožní případně dočerpatslevy na dani z příjmů FO, což by mohla v případě, že by šlo o zálohu na daň, učinit právě v daňovém přiznání.

Souběh mzdy

Není na závadu, když zaměstnanci například bývalý zaměstnavatel vyplácí odměnu nebo doplatek mzdy již v období, kdy má zaměstnanec podepsáno Prohlášení už u dalšího zaměstnavatele. Nevadí tedy souběh záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti v jednom měsíci od více zaměstnavatelů, ale pouze souběh zaměstnavatelů, resp. pracovněprávních vztahů.

Rada
Jestliže poplatník nechce podávat daňové přiznání a jediné, co by mu bránilo v tom, aby ho nemusel podat, je skutečnost, že u zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení, potom je může podepsat i zpětně po skončení zdaňovacího období, a to nejpozději do 15. února po skončení zdaňovacího období (viz Roční zúčtování záloh).

Příklad
Pan Vaněk je zaměstnanec společnosti Radost od 1. května. Do 30. dubna byl zaměstnán u pana Vondry. U obou zaměstnavatelů měl po celou dobu podepsáno Prohlášení.

Jediný další příjem, který v průběhu zdaňovacího období obdržel, představujíautorské honoráře za tři články do jednoho časopisu po 12 500 Kč. Kdyby honorář za každý článek byl vyplacen v jiném kalendářním měsíci, potom by každý z nich tvořil samostatný základ daně, a tak by pan Vaněk nemusel podávat daňové přiznání. V opačném případě by ho ovšem podat musel.

Zákonné opatření

Od roku 2014 je zvýšen limit pro použití srážkové daně u autorských honorářů ze 7 000 Kč na 10 000 Kč.

Nerezident

Bez ohledu na předešlá pravidla musí daňové přiznání podat nerezident, pokud chce uplatnit slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti anebo odpočet úroků z hypotečních úvěrů a ze stavebního spoření od základu daně z příjmů.

Rada
Problematice "zahraničních“ poplatníků se věnují texty Nerezident daňový a Závislá činnost - nerezident.

Doplatek mzdy

Poplatník je rovněž povinen podat daňové přiznání, pokud ve zdaňovacím období obdrží doplatek mzdy anebo obdobné plnění, které se považuje za příjem ze závislé činnosti, za uplynulá zdaňovací období. Platí však, že tyto příjmy bude zdaňovat jako příjmy za to zdaňovací období, ve kterém doplatek obdržel, nemusí tedy samozřejmě podávat dodatečné daňové přiznání.

Vyrovnání záloh

Pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který nemusí podávat daňové přiznání, je rozhodně výhodnější požádat posledního zaměstnavatele, u kterého měl ve zdaňovacím období podepsáno Prohlášení, o vyrovnání záloh než podat daňové přiznání.

Optimalizace

Jednak tím ponechá odpovědnost za výpočet daně na zaměstnavateli a jednak případný přeplatek na dani obdrží bez žádosti nejpozději ve výplatě za měsíc březen. Požádat o vyrovnání záloh je však nutné do 15. února a současně musí poplatník zaměstnavateli minimálně předložit potvrzení o vyplacených příjmech a zaměstnavatelem odvedeném sociálním pojistném od předešlých zaměstnavatelů (viz Roční zúčtování záloh).

Rada
Kdyby poplatník tento termín nestihl, vždy mu zbývá možnost podat daňové přiznání. V takovém případě však musí zdanit i případné příjmy v dalších dílčích základech daně, které by v případě vyrovnání záloh nebyly brány v úvahu, tj. ony příjmy do 6 000 Kč za zdaňovací období. Ostatně platí, že i když bylo poplatníkovi provedeno zúčtování záloh, může i nadále podat daňové přiznání v řádném termínu. Toho využije třeba, když zapomněl na uplatnění některé nezdanitelné části nebo slevy na dani.

Příjmy jen k vynětí

Daňové přiznání není rovněž povinen podat poplatník, kterému plynou jen příjmy ze závislé činnosti ze státu, s nímž má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a při jejich zdanění hodlá využít jako metodu zamezení dvojího zdanění vynětí. To je možné vždy, jedná-li se o příjem ze závislé činnosti ze státu, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Pozor!
Bude-li však mít např. i příjmy ze závislé činnosti od našeho zaměstnavatele, pak samozřejmě daňové přiznání podat musí, a to i v případě, že by jinak splňoval podmínky pro vyrovnání daňových záloh.

Lhůta pro podání

Řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Protože zdaňovacím obdobím u daně z příjmů fyzických osob je vždy kalendářní rok, pak řádné daňové přiznání je nutno podat do 1. dubna roku následujícího po skončení zdaňovací období. Viz Lhůty - v daních z příjmů a Lhůty - v DPH.

Prodloužení lhůty

Lhůtu pro podání daňového přiznání lze prodloužit individuálně na základě žádosti. Zákonný nárok na prodloužení lhůty však poplatník nemá. Lhůtu lze zpravidla prodloužit maximálně o 3 měsíce u poplatníka, který zdaňuje i příjmy ze zahraničí, pak až do konce desátého měsíce po skončení zdaňovacího období.

Rada
Jinou možností, jak podat řádné daňové přiznání později, je udělit plnou moc daňovému poradci nebo advokátovi, kteří podávají za své klienty daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 1. července (do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období).

Pozor!
Aby tato prodloužená lhůta platila, je nutno, aby do konce neprodloužené lhůty, tedy zpravidla do 1. dubna, byla už podepsaná plná moc uložena u finančního úřadu.

Prohlášení úpadku FO

Fyzická osoba je povinna podat daňové přiznání též do 30 dnů ode dne účinnosti prohlášení úpadku. Toto daňové přiznání podává za období od začátku zdaňovacího období do dne předcházejícího účinnosti prohlášení úpadku.

Pozor!
V tomto daňovém přiznání nemůže poplatník uplatnit nezdanitelné částky základu daně, odčitatelné položky, slevy na dani ani daňový bonus. Když ale má nárok na daňové zvýhodnění na dítě, které u něho má formu slevy na dani, pak mu nárok vzniká, a to ve výši 1/12 částky slevy za každý započatý měsíc části zdaňovacího období.

Příklad
Pan Smolař to bohužel dopracoval tak daleko, že na něho byl uvalen konkurz. Proto musí ke dni 15. května podat daňové přiznání. V něm stanoví příjmy a výdaje na základě daňové evidence k tomuto dni. Nebude mít právo na uplatnění nezdanitelných částek, odčitatelných položek ani slev na dani.

Může však využít slevu na dvě děti, a to ve výši 5/12 z částky za každé dítě, tj. 11 170 Kč. Kdyby mu tedy v daňovém přiznání vyšla základní částka daně 10 000 Kč, muže využít slevu na děti jen ve výši 10 000 Kč, protože daňový bonus v tomto daňovém přiznání nelze vykázat.

Průběh úpadku FO

Pokud nebude ve stejném roce úpadek ukončen, podá poplatník daňové přiznání v řádném termínu, tj. zpravidla do 1. dubna, za celé zdaňovací období. V tomto daňovém přiznání může uplatnit nezdanitelné částky základu daně, odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti, má-li na ně nárok. S daní zaplacenou při podání daňového přiznání po prohlášení úpadku se zachází jako se zálohou na daň, tj. započítá se poplatníkovi na úhradu daně za zdaňovací období.

Rada
Ve zdaňovacích obdobích, v nichž úpadek probíhá, podává poplatník daňové přiznání v běžných lhůtách za jednotlivá zdaňovací období.

Splnění řešení úpadku

Obdobně jako na začátku se postupuje ve zdaňovacím období, ve kterém dojde k ukončení úpadku, tj. k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkurzu, k zrušení konkurzu atd.

V tomto případě je poplatník povinen podat daňové přiznání do 15 dnů ode dne, ve kterém k ukončení úpadku došlo. V daňovém přiznání poplatník uvádí příjmy a výdaje dosažené od začátku zdaňovacího období do dne ukončení úpadku. Opět nelze základ daně snížit o nezdanitelné částky a odčitatelné položky ani nelze uplatnit slevy na dani a daňový bonus.

Po skončení zdaňovacího období podá poplatník daňové přiznání za celé zdaňovací období, v němž standardně vypočte daňovou povinnost a částku uhrazenou v souvislosti s předešlým daňovým přiznáním bude považovat za zálohu na daň.

Daň z příjmů PO

Povinnost podat daňové přiznání - k dani z příjmů právnických osob je podstatně širší a týká se až na následující výjimky i těch poplatníků, kteří ve zdaňovacím období, resp. v období, za které jsou povinni podávat daňové přiznání, neměli zdanitelné příjmy, případně ani výdaje (náklady) s nimi spojené.

Lhůta pro podání

Protože zdaňovacím obdobím u daně z příjmů právnických osob nemusí být kalendářní rok (viz Hospodářský rok), je lhůta pro podání daňového přiznání stanovena obecně, a to do tří měsíců po skončení zdaňovacího období.

Audit

Pro právnické osoby s povinným auditem platí, že podávají daňové přiznání do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období. Pravidla pro prodloužení lhůt pro podání řádného daňového přiznání jsou u právnických osob totožná jako u fyzických osob.

Rada
V některých případech platí, že právnická osoba podává daňové přiznání za období kratší, než je zdaňovací, tj. za část zdaňovacího období, a pak se daňové přiznání podává ve zvlášť k tomu stanovených lhůtách.

Veřejná obchodní společnost

Veřejné obchodní společnosti ze zákona neplyne povinnost podat daňové přiznání v zákonné lhůtě. Protože je však i ona poplatníkem daně z příjmů právnických osob, může ji k podání daňového přiznání vyzvat finanční úřad. Potom je její povinností ve lhůtě stanovené finančním úřadem daňové přiznání podat.

Nepodnikatelská právnická osoba

Právnická osoba, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, není povinna podat daňové přiznání, pokud nemá jiné druhy příjmů než ty, které u ní nejsou předmětem daně anebo jsou od daně osvobozeny (viz Neziskové subjekty a DPH).

Optimalizace

Dále u ní povinnost podat daňové přiznání nezakládají ani příjmy, které tvoří samostatné základy daně, tj. právnické osobě nevzniká povinnost tyto příjmy zahrnout do základu daně. Nevznikne-li nepodnikatelské právnické osobě povinnost podat daňové přiznání, nemusí tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu, ačkoli je registrovaným daňovým subjektem.

Příklad
Obecně prospěšná společnost měla tyto druhy příjmů v průběhu zdaňovacího období:

Příjmy z hlavní činnosti (související výdaje byly 800 000 Kč) 200 000 Kč 
Příjem z pronájmu prostor na pořádání schůze spolku veteránů 1 000 Kč 

Společnost musí podat daňové přiznání, protože má příjem z pronájmu, který se zahrnuje do základu daně. Daňová povinnost společnosti však bude nulová. Možná by si měla rozmyslet, zda bude požadovat úhradu za pronájem místnosti.

Zákonné opatření

Původní § 38m ZDP, který rozebíráme v textu, byl kompletně přepracován a rozdělen. Od ledna příštího roku máme k dispozici:

  • § 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období,

  • § 38ma Daňové přiznání k dani z příjmů

Nahrávám...
Nahrávám...