2.6.10 Práce přesčas
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Co je prací přesčas, definuje ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP. Jde o práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Zákon umožňuje výkon práce přesčas jen výjimečně a zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů (§ 93 odst. 1 a 2 ZP).
Limity práce přesčas
Práce přesčas, kterou zaměstnavatel zaměstnanci nařídil, nesmí překročit 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah může zaměstnavatel požadovat výkon práce přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas (tj. nařízené i dohodnuté) nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin za týden v období v délce nejvýše 26 kalendářních týdnů po sobě jdoucích (tj. přibližně 6 měsíců). Pouze kolektivní smlouva může toto vyrovnávací období prodloužit až na 52 týdnů po sobě jdoucích, přičemž maximální počet hodin práce přesčas je u všech zaměstnavatelů stejný (52 x 8 = 416).
Příklad:
Zaměstnavatel bez kolektivní smlouvy s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů může využít za každých 26 týdnů 208 hodin práce přesčas (26 x 8 = 208), tj. 416 hodin práce přesčas za obě období 26 týdnů (208 x 2 = 416).
Zaměstnavatel s kolektivní smlouvou a s vyrovnávacím obdobím prodlouženým na 52 týdnů může využít 416 hodin práce přesčas (52 x 8 = 416).
Upozornění: Zaměstnavatelé často uvádějí v pracovní smlouvě závazek zaměstnance, že souhlasí s výkonem práce přesčas v rozsahu až 416 hodin v kalendářním roce, aby mohli v tomto rozsahu práci přesčas využívat a nemuseli se pokaždé o jejím výkonu nad 150 hodin se zaměstnancem dohodnout. Takové ujednání je přípustné, ale bylo by vhodné tento závazek po určité době (např. na začátku nového kalendářního roku) obnovit.
Co není prací přesčas
Do počtu hodin práce přesčas se z hlediska uvedených limitů nezahrnuje práce přesčas, za niž zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradní volno (§ 93 odst. 5). Prací přesčas také není práce sice konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, avšak z důvodu napracování volna, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost [§ 78 odst. 1 písm. i) věta třetí].
Komu nelze nařídit práci přesčas
Práci přesčas nelze nařídit
-
zaměstnancům, s nimiž zaměstnavatel dohodl kratší pracovní dobu. Kromě toho u těchto zaměstnanců je prací přesčas až práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu u zaměstnavatele, nikoli nad jejich částečný pracovní úvazek (§ 78 odst. 1),
zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok; na případném výkonu práce přesčas se s nimi zaměstnavatel může pouze dohodnout (§ 241 odst. 3).
Práce přesčas mají zakázáno vykonávat:
