dnes je 13.11.2024

Input:

Přehled účetních předpisů a účetních zásad

1.3.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 26 minut

101
Přehled účetních předpisů a účetních zásad

Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta

  • Přehled účetních předpisů a účetních zásad

  • Rozsah vedení účetnictví

  • Přehled způsobů oceňování

  • Zásady pro tvorbu účtů, jejich analytické členění a účtování na nich

  • Účetní období

Přehled předpisů

Na úvod si zrekapitulujme nejdůležitější předpisy z účetní oblasti, se kterými budeme pracovat.

Stěžejním předpisem je pochopitelně zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), který je od 1. 1. 2014 účinný ve znění posledních novel č. 188/2011 Sb., č. 355/2011 Sb., č. 428/2011 Sb., č. 167/2012 Sb., č. 239/2012 Sb., č. 503/2012 Sb., zákonného opatření senátu č. 344/2013 Sb. a zákony č. 221/2015 Sb., č. 377/2015 Sb., č. 298/2016 Sb., č. 462/2016 Sb. a č. 183/2017 Sb.

Jednoduché účetnictví

Až do 31. 12. 2003 existovalo tzv. účetnictví jednoduché, které ale s opravdovým účtováním „Má dáti / Dal” nemělo příliš společného, byla to spíše evidence příjmů a výdajů. Možnost vést jednoduché účetnictví byla pro některé právnické subjekty neustále prodlužována (snad z důvodů, že by účetnictví podvojné bylo tak komplikované?!). S účinností od 1. 1. 2016 je ale v § 1f ZoÚ stanoveno, že právnické osoby, které jsou v tomto paragrafu vyjmenovány, mohou účtovat v jednoduchém účetnictví za předpokladu, že:

  • nejsou plátcem daně z přidané hodnoty,

  • jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč (pozor, do příjmů se nezahrnují tzv. průběžné položky, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné),

  • hodnota jejich majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč (co se rozumí „hodnotou majetku” je uvedeno v § 1f odst. 5 ZoÚ).

Jednoduché účetnictví není v tomto kurzu předmětem našeho zájmu. Pouze ve 12. lekci zmíníme přechod z jednoduchého účetnictví a daňové evidence na vedení účetnictví.

Mezinárodní účetní standardy

Zabývat se nebudeme ani účtováním podle mezinárodních účetních standardů, i když podle § 19a ZoÚ je některým i tuzemským účetním jednotkám nařízeno účtovat a sestavovat účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem EU.

Jsou jimi účetní jednotky, které jsou obchodní společností a které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Přitom evropským regulovaným trhem rozumí zákon o účetnictví veřejný trh podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb.).

Podle Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1606/2002/ES ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008, o uplatňování mezinárodních účetních standardů (CELEX: 32002R1606), tyto mezinárodní účetní standardy vycházejí z norem:

  • IAS (International Accounting Standards),

  • IFRS (International Financial Reporting Standards) a

  • ze souvisejících výkladů (výklad SIC a IFRIC).

Výklady standardů, jejich novelizací a budoucími standardy se v EU zabývá a schvaluje je Mezinárodní rada pro účetní standardy – IASB (International Accounting Standards Board).

Pochopitelně i spousta jiných účetních jednotek může být nucena svými vlastníky (většinou zahraničními společnostmi) vést účetnictví (nebo výkaznictví) podle mezinárodních účetních standardů, a to nejen podle již zmiňovaných standardů v EU, ale např. amerických US-GAAP apod.

Zmiňované účetní standardy (na rozdíl třeba od již zmiňovaného jednoduchého účetnictví) ale nemění podstatu účtování (podvojnými zápisy „Má dáti / Dal”), pouze se odlišují jinými pravidly zejména v oblasti výstupů (reportování) a tomu pochopitelně přizpůsobují uspořádání účtů. Pro účetní jednotky by tak nemělo přibýt příliš práce navíc, pouze je třeba zajistit vhodným uspořádáním účtů a konverzními programy, že z účetnictví budeme moci reportovat jak podle tuzemských účetních předpisů, tak podle požadovaných mezinárodní účetních standardů (vlastníky nebo zákonem).

Upozornění

I přes případné povinné vedení účetnictví podle mezinárodních účetních standardů vydalo MF Pokyn D-295 (Č. j.: 39/120 398/2005 – 391), v němž se říká, že jsou i tyto účetní jednotky pro zjištění základu daně z příjmů (a splnění své daňové povinnosti k dani z příjmů) povinny použít [v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) ZDP] tuzemský zákon o účetnictví a jeho prováděcí vyhlášky (které zmiňujeme dále), tedy uvádět v přiznání k dani z příjmů údaje bez vlivu mezinárodních účetních standardů!

O mezinárodních účetních standardech se ještě zmíníme v souvislosti s konsolidací v 13. lekci.

Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví

Vraťme se tedy k tuzemským účetním předpisům a účetním pravidlům. Zákon o účetnictví doplňují jakožto zákonné normy jeho prováděcí vyhlášky a dále také České účetní standardy (ČÚS), k jejichž vydávání je zmocněno MF podle § 36 ZoÚ.

Prováděcí vyhlášky jsou publikovány ve Sbírce zákonů a každá z vyhlášek je zaměřena vždy na určitou skupinu účetních jednotek, konkrétně:

  • vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), se kterou budeme v dalším textu pracovat nejčastěji, kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro největší skupinu účetních jednotek, a to

    • právnické osoby, které mají sídlo na území ČR,

    • zahraniční osoby, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů a

    • fyzické osoby [§ 1 odst. 2 d) až i) a l) ZoÚ];

pochopitelně se nevztahuje na ty účetní jednotky, které účtují podle § 19a ZoÚ podle mezinárodních účetních standardů (viz předchozí) a na ty, které účtují podle dále uvedených prováděcích vyhlášek

  • vyhláška č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi (přesné vymezení viz § 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb.),

  • vyhláška č. 502/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami (viz § 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb.),

  • vyhláška č. 503/2002 Sb., pro zdravotní pojišťovny,

  • vyhláška č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání; takových účetních jednotek je také mnoho, viz § 2 vyhlášky č. 504/2002 Sb.,

  • vyhláška č. 410/2009 Sb., pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

Příklad

Rozhodněte, podle jaké vyhlášky se řídí následující účetní jednotky:

  1. Česká kancelář pojistitelů,
  2. penzijní fond,
  3. vysoká škola,
  4. veřejná obchodní společnost,
  5. politická strana,
  6. dobrovolný svazek obcí.

Řešení:

  1. Česká kancelář pojistitelů se řídí vyhláškou č. 502/2002 Sb., pro pojišťovny,
  2. penzijní fond se řídí vyhláškou č. 501/2002 Sb., pro banky a finanční instituce,
  3. vysoká škola se řídí vyhláškou č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace,
  4. veřejná obchodní společnost se řídí vyhláškou č. 500/2002 Sb. (PVZÚ),
  5. politická strana se řídí vyhláškou č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace,
  6. dobrovolný svazek obcí se řídí vyhláškou č.410/2009 Sb. pro tzv. vybrané účetní jednotky.

I když vyhlášky provádějí jediný zákon (ZoÚ), až zas tak příliš podobné si nejsou, a to ani strukturou, označením účtů nebo použitými zásadami. Jako příklad rozdílů si uveďme vymezení nehmotného majetku, které budeme probírat podrobněji ve 2. lekci:

  • § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (PVZÚ) vymezuje dlouhodobý nehmotný majetek od limitu určeného účetní jednotkou (s výjimkou goodwillu), pro účtování o něm se použije účet účtové skupiny 01 (třetí číslo syntetického účtu je na volbě účetní jednotky),

  • § 12 vyhlášky č. 501/2002 Sb. pro banky a finanční instituce se odvolává na vymezení pro podnikatele (PVZÚ), ale pro účtování určuje účty účtová skupina 47,

  • § 9 vyhlášky č. 502/2002 Sb. pro pojišťovny také odkazuje na přiměřené použití PVZÚ, pro účtování ale určuje pouze účtovou třídu 2 (neboť účtové skupiny nejsou součástí směrné účtové osnovy pro pojišťovny),

  • § 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb. pro neziskové subjekty stanoví podobně jako PVZÚ dlouhodobý nehmotný majetek od limitu stanoveného účetní jednotkou a účty účtové skupiny 01, zvláštností je evidování drobného dlouhodobého nehmotného majetku v hodnotách od 7.000 do 60.000 Kč, pokud takový majetek byl pořízen do 31. 12. 2002,

  • § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., která je určena pro státní organizace a příspěvkové organizace, stanoví hranici dlouhodobého nehmotného majetku nad 60.000 Kč, pro drobný majetek rozmezí 7.000 až 60.000 Kč a účtování je sice v účtové skupině 01, ale specifikace dle směrné účtové osnovy je až na syntetické účty (tj. 01x).

Tip

Správný výběr prováděcí vyhlášky podle účetní jednotky je nezbytností, neboť prováděcí vyhlášky jsou značně odlišné.

Tento kurz bude zaměřen převážně na postupy upravené v PVZÚ.

České účetní standardy

České účetní standardy (ČÚS) jsou koncipovány také podle jednotlivých skupin účetních jednotek, ve stejném rozdělení jako bylo provedeno prováděcími vyhláškami. Přiřazení ČÚS jednotlivým vyhláškám je poměrně snadné, neboť poslední číslo označení vyhlášky se shoduje s počátečním číslem účetních standardů (např. standard 105 je pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 501 /2002 Sb.):

Prováděcí vyhláška  Pro subjekt  Související České účetní standardy (zveřejněny) 
č. 500/2002 Sb.  pro účetní jednotky, které jsou podnikateli  ČÚS č. 001–023 (FZ č. 11–12/2003) 
č. 501/2002 Sb.  pro banky a jiné finanční instituce  ČÚS č. 101–115 (FZ č. 12/2004) 
č. 502/2002 Sb.  pro pojišťovny  ČÚS č. 201–223 (FZ č. 12/2004) 
č. 503/2002 Sb.  pro zdravotní pojišťovny  ČÚS č. 301–314 (FZ č. 12/2004) 
č. 504/2002 Sb.  pro neziskové subjekty  ČÚS č. 401–414 (FZ č. 12/2004) 
Nahrávám...
Nahrávám...