dnes je 17.6.2024

Input:

Příjmy fyzických osob z kapitálového majetku

10.5.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

Příjmy fyzických osob z kapitálového majetku

Ing. Zuzana Rylová

Příjmy, které se zahrnují do tohoto dílčího základu daně, mají nejčastěji povahu výnosu z držby finančního majetku např. obchodních podílů, cenných papírů (podíly na zisku) nebo z uložení peněžních prostředků u finančních institucí a také úroků z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček. Jako příjmy z kapitálového majetku se zdaňují také dávky penzijního připojištění, z doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění, plnění ze soukromého životního pojištění nebo příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (např. odbytné).

Příjmy fyzických osob z kapitálového majetku podle § 8 ZDP jsou příjmy plynoucí z držby kapitálu a nikoli z prodeje kapitálového majetku, takže do tohoto dílčího základu daně nepatří příjmy z prodeje cenných papírů, obchodních podílů nebo opčního práva apod.

Právní úprava

Rozsah příjmů považovaných za příjmy z kapitálového majetku a způsob jejich zdanění je vymezen v § 8 ZDP. Sazbu a výpočet daně pro samostatný základ daně pro kapitálové příjmy ze zdrojů v zahraničí lze nalézt v § 16a ZDP. Pro daňové nerezidenty je zdroj příjmů z kapitálového majetku vymezen v § 22 ZDP. Ustanovení § 38d ZDP upravuje daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a § 38f ZDP se týká vyloučení dvojího zdanění příjmů daňových rezidentů, které jim byly zdaněny v zahraničí. Lze zmínit i Pokyn GFŘ D–59, který je ale k výkladu ke kapitálovému majetku velmi stručný.

Kapitálové příjmy

Podíly na zisku a úroky z držby cenných papírů

Podíly na zisku obchodní korporace a podíly na zisku z podílových listů (dále jen "dividendy") vyplácené společnostmi, které jsou tuzemskými daňovými rezidenty, podléhají srážkové dani ve výši 15 %, kterou je povinen srazit a odvést plátce. Plátcem je akciová společnost nebo podílový fond, je-li účast v něm představována cenným papírem. Takovéto zdanění srážkou daně u zdroje je konečné, a proto se dividendy vyplácené tuzemským plátcem neuvádějí v daňovém přiznání.

Za příjem z podílu na zisku z účasti na obchodní korporaci lze považovat pouze příjem plynoucí ze zisku po zdanění nebo z fondu vytvořeného ze zisku po zdanění, který byl schválen podle výsledku hospodaření k rozdělení. Nelze pod něj podřadit jakýkoliv příjem plynoucí z účasti společníka v obchodní korporaci, jsou-li zdrojem kapitálové fondy obchodní korporace, které nebyly vytvořeny ze zisku. Za podíly na zisku se však nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.,

Podíly na zisku společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti nejsou příjmem z kapitálového majetku, ale jsou považovány za příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP.

V případě, kdy je na základě rozhodnutí valné hromady a v souladu se společenskou smlouvou rozdělován podíl na zisku poplatníkovi s příjmem ze závislé činnosti (zaměstnanci), a nejedná se o podíl na zisku z titulu jeho majetkové účasti na obchodní korporaci, jedná se u tohoto zaměstnance vždy o příjem ze závislé činnosti. V těchto případech je obchodní korporace jako plátce daně povinna srazit zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti. Tento příjem ze závislé činnosti podléhá i sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pokud by však členu obchodní korporace (tzn., že drží obchodní podíl), který je současně také jejím zaměstnancem, plynul podíl na zisku z titulu jeho majetkového vkladu, bude se tento příjem zdaňovat jako příjem z kapitálového majetku.

Výnosy z dluhopisů 

Výnosy z dluhopisů mohou mít podobu výnosu, který je dán:

  • pevnou úrokovou sazbou,

  • pohyblivou úrokovou sazbou,

  • slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu a nebo

  • rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem.

S výjimkou rozdílu mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, který je dílčím základem daně, ostatní příjmy jsou zdaňovány srážkovou daní.

Úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů

Patří sem úroky z vkladů na vkladních knížkách a úroky z peněžních prostředků na účtu, který podle podmínek toho, kdo účet vede, není určen k podnikání. Při připsání úroků z těchto účtů banka z úroku sráží daň.

Podíly na zisku tichého společníka 

Mezi kapitálové příjmy se řadí rovněž příjmy z podílu na zisku tichého společníka z účasti na podnikání. Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. Příjem podléhá srážkové dani stejně jako ostatní podíly na zisku.

Výnos z jednorázového vkladu

Výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného je příjmem z kapitálového majetku, který rovněž podléhá srážkové dani. Smlouvou o jednorázovém vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout příjemci vkladu pevný jednorázový vklad v určité výši a příjemce vkladu se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok.

Úroky ze zápůjček

Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech, které podle podmínek banky slouží k podnikání a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací jsou dílčím základem daně (nepodléhají srážkové dani). O příjmy z kapitálového majetku se jedná i tehdy, když jsou prostředky, z nichž úroky plynou, evidovány v obchodním majetku OSVČ. To neplatí v případě, že se jedná o úroky z vkladů na účtech, které podle podmínek banky jsou sice určeny k podnikání, ale plynou podnikatelům, u nichž je jejich daň rovna paušální dani (§ 7a ZDP). Tyto úroky se považují za příjmy ze samostatné činnosti.

Podle tohoto ustanovení se posuzují i úroky z pohledávek ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Zde sice patří úroky z poskytnutých úvěrů, nicméně např. půjčky podle sloganu "lidé půjčují lidem" nemusí ve skutečnosti být půjčkami. Příkladem mohou být Zonky, kde není přímý vztah mezi fyzickou osobou investorem a fyzickou osobou dlužníkem, ale je tam vztah investor – Zonky – dlužník. Přitom vztah mezi investorem a Zonky má dle jejich obchodních podmínek charakter derivátové smlouvy, přičemž deriváty se zdaňují jako příjem ostatní podle § 10 ZDP. Vždy je třeba důsledně posoudit skutečný obsah transakcí.

Úrokové a jiné výnosy z držby směnek

Směnky patří mezi cenné papíry peněžního trhu, které potvrzují určitý závazek dlužníka vůči věřiteli. Za příjmy se považuje např. diskont z částky směnky nebo úrok ze směnečné sumy. Diskontní částkou směnky se rozumí úrok počítaný ode dne koupě nebo vystavení směnky do dne její splatnosti, případně dalšího prodeje. U směnky jako takové se obecně nepředpokládá, že bude úročena, nicméně doložkou o úroku je možné směnečnou jistinu úročit. Úrok je přípustný pouze u směnky, kde je stanovena splatnost na viděnou nebo na určitý čas po viděné. U takto určené splatnosti totiž nemůže výstavce ani věřitel přesně určit, kdy se směnka stane splatnou. Úrok se uvádí v procentech.

U směnky splatné v určitý den není úročení možné. Při takto vystavené směnce totiž věřitel i výstavce přesně ví, kdy bude směnka splatná, a mohou tedy dopočítat úrok, který bude k směnečné sumě připočten a celkovou částku uvést jako směnečnou jistinu.

Pouze úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou zdaňovány srážkovou daní, ostatní výnosy ze směnek jsou dílčím základem daně.

Plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace

V souvislosti s poskytováním plnění ze svěřenského fondu nebo rodinné fundace je třeba vycházet z toho, že pro účely daně z příjmů plnění ze zisku má přednost před plněním z majetku (§ 21c ZDP). V této souvislosti není rozhodné, zda má plnění podobu finančních prostředků či převodu movité nebo nemovité věci. Plnění podléhá srážkové dani.

Penzijní dávky

Penzijní dávky, které jsou zdanitelnými příjmy, podléhají srážkové dani. Jedná se o:

  • dávku penzijního připojištění, ta se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění,

  • dávku z penzijního pojištění, která se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a

  • dávku z doplňkového penzijního spoření, která se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření.

Formy plnění

Plnění může mít podobu jednorázového plnění, penze nebo odkupného, určité problémy však může přinést to, že tyto termíny nejsou daňovou legislativou nijak definovány.

  • Jednorázové plnění – pojem plnění je daňovou legislativou chápán v poměrně širokém významu, proto lze předpokládat, že jednorázové plnění bude zahrnovat jakékoli plnění vyplácené z pojištění, které není opakovaného charakteru. Zdanitelný příjem nastane až tehdy, kdy se prostředky získané z plnění dostanou do dispozice poplatníka a může s nimi volně disponovat. Částka, kterou poplatník obdrží, se skládá z příspěvků zaplacených poplatníkem, státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a podílu na výnosech z hospodaření fondu. Jednorázové vyrovnání se nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.

  • Penze nebo důchod – podle občanského zákoníku se smlouvou o důchodu plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). Pojmy penze či důchod používané v zákoně o daních z příjmů mají v kontextu zdanění standardních pojistných produktů shodný význam a zahrnují tedy veškerá pojistná plnění vyplácená z pojištění osob na pravidelné, opakované bázi. Příspěvky se rozloží na vymezené období pobírání penze a budou zdaněny jen v případě, že je vymezeno období jejich pobírání a činí méně než 10 let.

  • Odkupné nebo odbytné – je plněním z pojištění osob v případě předčasného ukončení smlouvy a zakládá zánik pojistné smlouvy. Negativním důsledkem předčasného ukončení je to, že částky státního příspěvku se vrací zpět ministerstvu. Pokud na penzijní připojištění přispíval zaměstnavatel, budou jeho příspěvky zaplacené penzijní společnosti po 1. lednu 2000 zdaněny stejně jako všechny výnosy (nelze je odečíst od odkupného). 

 

Plnění ze soukromého životního pojištění

Obecně platí, že základem daně pro srážkovou daň je plnění snížené o zaplacené pojistné. V souvislosti se soukromým životním pojištěním může ale vzniknout i jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. K tomuto příjmu

Nahrávám...
Nahrávám...