dnes je 14.11.2019
Input:

Průměrný a pravděpodobný výdělek

27.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

101
Průměrný a pravděpodobný výdělek

Ing. Růžena Klímová

Průměrný a pravděpodobný výdělek

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 351 až 353 – obecná ustanovení

  • § 354 – rozhodné období

  • § 355 – pravděpodobný výdělek

  • § 356 – formy průměrného výdělku

  • § 357 až 362 – společná ustanovení o průměrném výdělku


Upozornění

Zákoník práce upravuje výpočet průměrného výdělku kogentně, tzn. že nepřipouští odchylky od právní úpravy ve vnitřním předpisu, ani v kolektivní smlouvě.


1. POUŽÍVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU (§ 351, 352 ZP)


Má-li být v pracovněprávních vztazích (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) použit průměrný výdělek, postupuje se vždy podle § 351 až 362 ZP. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud není pracovněprávním předpisem stanoveno jinak.


2. ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU (§ 353 ZP)


Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období alespoň 21 pracovních dnů. Hrubou mzdou nebo platem se rozumí mzdová a platová plnění za výkon práce. Jedná se o základní mzdu, tarifní plat, příplatkové mzdy (práce přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí atd.) a odměny poskytnuté za výkon práce nebo v souvislosti s výkonem práce. Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného hodinového výdělku považuje i odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku se tedy nezapočtou veškeré náhrady mzdy (platu), odměna za pracovní pohotovost (není výkonem práce) a též odměny, které zaměstnavatel poskytl z jiného důvodu, než je výkon práce (například odměna k jubileu 50 let, k odchodu do důchodu, sociální výpomoc apod.).

Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do odpracované doby se tedy zahrnuje i práce přesčas, pokud za práci přesčas nebylo poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby v tomto období také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

Průměrný hodinový výdělek počítáme vždy na dvě desetinná místa, aby nedocházelo ke zkreslování výpočtů, které z tohoto ukazatele vycházejí. Dalším důvodem je to, že se jedná o veličinu vyjádřenou v Kč. Podle zákona o bankách je nejmenší částí koruny haléř.


3. ROZHODNÉ OBDOBÍ (§ 354 ZP)


Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a takto zjištěný průměrný výdělek platí po celé toto období. Znamená to, že průměrný výdělek se zjišťuje:

  • k 1. 1.,

  • k 1. 4.,

  • k 1. 7.,

  • a k 1. 10.

každého kalendářního roku.

Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že bylo odpracováno alespoň 21 pracovních dnů.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 16. 11. 2018 a do konce roku 2018 odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 26 500 Kč.

Průměrný hodinový výdělek činí: 26.500 : 192 = 138,02 Kč.


Při uplatnění konta pracovní doby (viz § 86 a § 87 ZP) je zaměstnavatel povinen určit tzv. stálou mzdu. Pro určení výše stálé mzdy je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (viz § 354 odst. 4). Rozhodné období předchozích 12 kalendářních měsíců se použije u konta pracovní doby obecně, tedy i pro výpočet průměrného výdělku pro náhrady mzdy, příplatkové mzdy atd.

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel rozhodl, že uplatní tzv. konto pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3. 2018.

Pro stanovení výše stálé mzdy, náhrady mzdy a jednotlivých příplatkových mezd zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2018. Pokud by některý zaměstnanec tak dlouhou dobu u zaměstnavatele ještě nepracoval, postupovalo by se obdobně s tím, že rozhodné období by byla doba od nástupu do 28. 2. 2018 za předpokladu, že je v tomto rozhodném období alespoň 21 dnů. Například v situaci, kdy zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli dne 1. 8. 2017, by bylo použito rozhodné období od 1. 8. 2017 do 28. 2. 2018.

Odchylně je stanoveno rozhodné období u dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je sjednána jednorázová splatnost odměny. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou provedení sjednaného pracovního úkolu trvalo. Pokud jsou odměny vypláceny pravidelně měsíčně, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.


Příklad č. 3:

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2018 s výší měsíční odměny 15.000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

  • leden 80 hodin 15.000 Kč,

  • únor 80 hodin 15.000 Kč,

  • březen 88 hodin 15.000 Kč,

  • duben 80 hodin 15.000 Kč,

  • květen 84 hodin 15.000 Kč.

K 31. 5. 2018 bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí 2018.

Výpočet: 15.000 x 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.

V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75.000 Kč po vykonání celého úkolu, pak průměrný výdělek k 31. 5. 2018 bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. 2018 a bude činit:

75.000 : 412 = 182,04 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 – 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 4 dnů, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 49.920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 1.780 Kč.

Výpočet průměrného hodinového výdělku: 49.920 : 501,5 = 99,54 Kč/hod.

Hodinový průměrný výdělek činí 99,54 Kč.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a odpracoval v měsíci březnu práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za práci přesčas do tří měsíců po vykonání práce přesčas. Tento mzdový nárok zúčtoval zaměstnanci v červnu.

Nutno doplnit, že na této skutečnosti se musí smluvní strany dohodnout. Jinak je zaměstnavatel povinen za práci přesčas, za kterou bude posléze poskytnuto náhradní volno, poskytnout v měsíci výkonu práce přesčas jen mzdu bez příplatku a v době čerpání náhradního volna neposkytnout nic.

Mzda za práci přesčas včetně odpracovaných hodin za práci přesčas (32 hodin) bude započtena při výpočtu průměrného výdělku k 1. 7. kalendářního roku. Rozhodným obdobím je 2. čtvrtletí, kdy bude též zúčtována mzda za práci přesčas.

Při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se použije průměrný výdělek z rozhodného období předchozího kalendářního roku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější (viz § 271m odst. 1 ZP).

Příklad č. 6:

Zaměstnanci se stal pracovní úraz dne 3. 5. kalendářního roku.

Pro odškodňování pracovního úrazu se zjistí průměrný výdělek platný před vznikem škody, tedy k 1. 4. Rozhodným obdobím je I. čtvrtletí kalendářního roku. Dále se zjistí průměrný výdělek z rozhodného období celého předchozího kalendářního roku. Pro odškodnění pracovního úrazu se použije průměrný výdělek, který je pro zaměstnance výhodnější. Pokud by pracovněprávní vztah netrval po celý předchozí kalendářní rok, použije se analogicky rozhodné období, které bude jen částí předchozího kalendářního roku.

Pokud zaměstnanec vykonává práci u téhož zaměstnavatele na základě více pracovněprávních vztahů nebo více pracovních vztahů (např. pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém takovém vztahu samostatně.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou. V rozhodném období (např. II. čtvrtletí kalendářního roku) odpracoval v rámci pracovního poměru 405 hodin včetně práce přesčas a byla mu vyplacena celková mzda ve výši 56.425 Kč, z toho náhrada mzdy za dovolenou činila 12.505 Kč. Dále mu zaměstnavatel vyplácel pravidelně měsíčně odměnu na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 6.500 Kč a za celé rozhodné období odpracoval 230 hodin.

Výpočet průměrných výdělků:

  • za pracovní poměr: (56.425 – 12.505) : 405 = 108,44 Kč/hod.

  • za dohodu o činnosti: 6.500 x 3 : 230 = 84,78 Kč/hod.


4. ZAPOČÍTÁVÁNÍ ODMĚN ZA DELŠÍ ČASOVÉ OBDOBÍ (§ 358 ZP)


Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době. Poskytuje-li tedy zaměstnavatel odměny za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, je nutné, aby současně stanovil, jakého období se odměna týká. Není-li tato skutečnost uvedena nebo nevyplývá-li z dalších okolností periodicita příslušné odměny, má se za to, že je poskytnuta jako jednorázová. Tato skutečnost má zásadní vliv na výpočet průměrného výdělku.

Příklad č. 8:

Zaměstnanec ve čtvrtletí, v němž plánovaný harmonogram směn (fond pracovní doby) činil 520 hodin, odpracoval pouze 480 hodin. Základní mzda činila 38.500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna činila 17.200 Kč.

Výpočet průměrného výdělku:

  • 38.500 + (17.200 : 2 x 480 : 520) = 38.500 + 7.938,46 = 46.438,46 Kč

  • 46.438, 46 : 480 = 96,75 Kč

Druhá část odměny (17.200 : 2 = 8.600 Kč) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v dalším období s ohledem na odpracovanou dobu v tomto dalším čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v dalším čtvrtletí odpracuje pouze 250 hodin, za které náleží mzda ve výši 20.050 Kč, bude průměrný výdělek činit:

  • 20.050 + (8.600 x 250 : 520) = 20.050 + 4.134,62 = 24.184,62

  • 24.184,62 : 250 = 96,74 Kč


5. ODMĚNY PŘI ŽIVOTNÍCH A PRACOVNÍCH VÝROČÍCH, SOCIÁLNÍ VÝPOMOC


Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat odměny při životních a pracovních výročích, případně poskytovat sociální výpomoci. V podnikatelské sféře se můžeme setkat i s odměnami typu další mzda nebo 13. mzda, případně mzda na Vánoce. Tyto odměny je nutné z hlediska výpočtu průměrného hodinového výdělku přesně rozlišovat, jsou-li poskytnuty za výkon práce či v souvislosti s výkonem práce, nebo z jiného důvodu. Odměny při životních a pracovních výročích a sociální výpomoci jednoznačně nesouvisejí s výkonem práce, a proto nemohou být zahrnovány do průměrného výdělku. Stejně tak se nezahrne do průměrného výdělku finanční zvýhodnění, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci jako zaměstnanecký benefit. Jde například o poskytování zboží a služeb za zvýhodněnou cenu, případně za cenu nulovou, příspěvky na penzijní a životní pojištění atd.

Při poskytování další mzdy nebo mzdy na Vánoce je nutné přesně stanovit důvod poskytování odměny. Je-li odměna poskytnuta z důvodu lepšího hospodářského výsledku, pak souvisí s výkonem práce a bude zahrnuta do výpočtu průměrného výdělku a navíc se bude jednat o odměnu poskytnutou za delší časové období, v tomto případě za čtyři čtvrtletí. Mzda na Vánoce poskytnutá za účelem vylepšit rodinný rozpočet zaměstnanců v době vánočních svátků má ryze sociální charakter a je nutné ji při výpočtu průměrného výdělku vyloučit. Pravidla pro poskytování těchto plnění by měl zaměstnavatel stanovit předem ve vnitřním předpisu, aby se zabránilo zbytečným nedorozuměním.


6. PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK VE VZTAHU K MINIMÁLNÍ MZDĚ (§ 357 odst. 1 ZP)


Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. To platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku.

Základní sazba minimální mzdy činí 12 200 Kč měsíčně a 73,20 Kč za hodinu při 40hodinové týdenní pracovní době. Znamená to, že průměrný hodinový výdělek nesmí být nižší než hodinová minimální mzda. Vzhledem k tomu, že hodinová minimální mzda je stanovena ve vazbě na 40hodinovou týdenní pracovní dobu, je v případě jiné týdenní pracovní doby nutné tuto minimální hodinovou mzdu upravit (zvýšit).

Příklad č. 9:

Zaměstnanec pracoval v I. čtvrtletí roku 2018 ve dvousměnném provozu a byl odměňován hodinovou mzdou ve výši minimální mzdy. Jeho výše minimální mzdy činila 73,20 × 40 : 38,75 = 75,56 Kč/hod. Od 1. 4. byl přeřazen do třísměnného provozu a jeho forma odměňování byla zachována.

Výši minimální mzdy bylo nutné zvýšit na 73,20 Kč × 40 : 37,5 = 78,08 Kč/hod.

K 1. 4. se také zjišťoval průměrný hodinový výdělek za I. čtvrtletí a dosáhl výše 75,80 Kč/hod. Protože je nižší než minimální mzda platná pro zaměstnance ve třísměnném provozu, musí zaměstnavatel zvýšit průměrný hodinový výdělek na výši minimální mzdy. Průměrný hodinový výdělek se zvýší o: 78,08 – 75,80 Kč = 2,28 Kč.

Příklad č. 10:

Zaměstnanec je odměňován měsíční formou mzdy ve výši minimální mzdy (12 200 Kč) a stanovený rozsah týdenní doby je 37,5 hodiny. Jeho průměrný hodinový výdělek zjištěný k 1. 1. 2018 činil 74,80 Kč. V měsíci lednu bude čerpat dovolenou.

Vzhledem k tomu, že výše hodinové minimální mzdy 73,20 Kč je vázána na stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin, bude nutné upravit tuto hodinovou výši minimální mzdy podle stanovené týdenní pracovní doby, tj. 73,20 x 40 : 37,5 = 78,08 Kč. Pro účely náhrady mzdy bude použit průměrný výdělek odpovídající výši minimální mzdy, a proto za jeden den dovolené v rozsahu 7,5 hodiny bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši 78,08 x 7,5 = 585,60 Kč.

Příklad č. 11:

Zaměstnanec je odměňován úkolovou formou mzdy a s ohledem na malou zručnost činí jeho průměrný výdělek jen 71,50 Kč za hodinu.

Zaměstnavatel je povinen zvýšit průměrný hodinový výdělek na minimální hodinovou mzdu ve vztahu ke stanovené týdenní pracovní době. Je-li stanovena ve výši 40 hodin týdně, pak bude průměrný hodinový výdělek zvýšen o 73,20 – 71,50 = 1,70 Kč.


7. PRAVDĚPODOBNÝ VÝDĚLEK (§ 355 ZP)


Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek můžeme stanovit několika způsoby:

  1. z předpokládané výše mzdy,
  2. ze skutečných výdělků zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty,
  3. ze skutečně dosažené mzdy s přihlédnutím k obvyklé výši nadtarifních složek mzdy.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce uvádí 3 možné způsoby výpočtu průměrného výdělku, měl by každý zaměstnavatel stanovit postup jako výběr z možných variant, a ten pak používat při výpočtu pravděpodobného výdělku u všech zaměstnanců. Tímto způsobem se vyvaruje případným sporům se zaměstnanci. V této souvislosti je nutné upozornit na to, že pokud zvolený postup nelze uplatnit u všech zaměstnanců, je nutné pro určité výjimečné případy deklarovat jiný postup.

Příklad č. 12:

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. března. Od 5. 3. do 20. 3. byl v pracovní neschopnosti. Jeho dekretovaná tarifní mzda činí 14 000 Kč a nadtarifní složky jsou stanoveny ve výši 20 % tarifní mzdy. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně, kdy jsou směny stejně dlouhé. Aby mohl zaměstnanci poskytnout v době DPN náhradu mzdy, musí určit pravděpodobný výdělek. Zaměstnavatel zvolil pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku postup, kdy při výpočtu započítává do mzdy i nadtarifní složky mzdy.

Výpočet pravděpodobného výdělku: tarifní mzda + nadtarifní složka = celková pravděpodobná výše mzdy 14 000 + 2 800 = 16 800 Kč, 16 800 : 4,348 : 40 = 96,596 Kč/hod., po zaokrouhlení 96,60 Kč/hod., kde:

  • 4,348 je průměrný počet týdnů v měsíci,

  • 40 je stanovená týdenní pracovní doba.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je odvozena od průměrného hodinového výdělku. V daném případě bude při likvidaci náhrady mzdy při DPN použit pravděpodobný výdělek 96,60 Kč/hod., protože skutečný hodinový výdělek nelze stanovit.

I v případě čerpání dovolené v průběhu II. čtvrtletí se použije pravděpodobný hodinový výdělek ve výši 96,60 Kč a náhrada za dovolenou se poskytne za 8 hodin. Kdyby měl zaměstnanec ve II. čtvrtletí snížen úvazek na 1/2, pak náhrada mzdy činí 96,60 x 4 = 386,40 Kč za 1 den dovolené.

Příklad č. 13:

Zaměstnavatel zvolil pro výpočet pravděpodobného výdělku aritmetický průměr ze skutečných výdělků zaměstnanců vykonávajících stejnou práci. U vedoucího organizace, který je jediným zaměstnancem na této výdělkové úrovni, vznikla potřeba použít pravděpodobný výdělek.

V daném případě zvolený postup selhává a je nutné použít variantu, která je uvedena ve vnitřním předpisu zaměstnavatele jako alternativní. Pro tyto případy bylo uvedeno, že se pro výpočet průměrného výdělku použije skutečně dosažená mzda a skutečný počet odpracovaných hodin v předchozím čtvrtletí.

Dosažená mzda bez mimořádných odměn činila 20 450 Kč a počet odpracovaných hodin činil 38.

Pravděpodobný výdělek činí 20 450 : 38 = 538,16 Kč.

Pokud by zaměstnanec dostával odměny pravidelně, bylo by nutné je započítat poměrně.


8. POSTUP PŘI VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO HRUBÉHO MĚSÍČNÍHO VÝDĚLKU (§ 356 odst. 2 ZP)


Průměrný výdělek se zjišťuje zásadně jako hodinový, tzn. nelze stanovit směnový výdělek, který by zvýhodňoval zaměstnance s větším objemem práce přesčas v rozhodném období.

Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

Výpočet:

Průměrný počet dnů v roce: [366 + (3 x 365)] : 4 = 365,25

Průměrný počet týdnů v roce: 365,25 : 7 = 52,1786

Průměrný počet týdnů v měsíci: 52,1786 : 12 = 4,348

Příklad č. 14:

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 82,93 Kč a pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Průměrný měsíční výdělek činí: 82,93 x 4,348 x 40 = 14.423,19 Kč, po zaokrouhlení 14 424 Kč. (V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Analogicky může být postupováno i v případě měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely. Lze však použít i matematického způsobu zaokrouhlování.)


9. POSTUP PŘI VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO ČISTÉHO MĚSÍČNÍHO VÝDĚLKU (§ 356 odst. 3 ZP)


Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vystavit zápočtový list i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (viz § 313 ZP). Na žádost zaměstnance vystaví zaměstnavatel přílohu k zápočtovému listu, v níž uvede údaj o čistém průměrném měsíčním výdělku a další údaje nezbytné pro poskytování podpory v nezaměstnanosti úřadem práce.

Příklad č. 15:

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o přílohu k zápočtovému listu. Jeho pracovněprávní náležitosti byly následující: dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 3. do 31. 8. kalendářního roku, odměna byla vyplácena pravidelně měsíčně a rozsah sjednaného úkolu byl v průměru v jednotlivých týdnech ve výši 20 hodin. Jednalo se tudíž o výkon práce podle potřeb zaměstnavatele. Zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka daně z příjmu ze závislé činnosti.

V příloze k zápočtovému listu bude uveden průměrný měsíční výdělek odvozený z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného z průměrného hodinového výdělku k 1. 7. kalendářního roku. Odměny vyplacené za duben až červen činily 36.000 Kč a odpracováno bylo 250 hodin. Celkově bylo odpracováno alespoň 21 směn.

Průměrný hodinový výdělek činí: 36 000 : 250 = 144 Kč

Průměrný měsíční hrubý výdělek: 144 x 4,348 x 20 = 12 522,24 Kč, po zaokrouhlení 12 523 Kč

Pojistné na ZP zaplacené zaměstnavatelem: 12 523 x 13,5 % = 1 690,61 Kč, po zaokrouhlení 1 691 Kč, 1 691 : 3 = 563,66Kč, po zaokrouhlení 564 Kč, 1 691 – 564 = 1 127 Kč.

Pojistné na nemocenské pojištění zaplacené zaměstnavatelem: 12 523 x 25 % = 3 130,75 Kč, po zaokrouhlení 3 131 Kč.

Základ daně: 12 523 + 1 127 + 3.131 = 16 781 Kč

Zaokrouhlení na celé 100 Kč nahoru: 16 800 Kč

Záloha daně ve výši 15 %: 16 800 x 15 % = 2 520 Kč

Pojistné na ZP zaplacené zaměstnancem: 12 523 x (13,5 % : 3) = 563,54 Kč, po zaokrouhlení 564 Kč

Pojistné na NP zaplacené zaměstnancem: 12 523 x 6,5 % = 813,99 Kč, po zaokrouhlení 814 Kč

Průměrný měsíční čistý výdělek: 12 523 – 564 – 814 – 2 520 = 8 625 Kč

Příklad č. 16:

Průměrný hrubý měsíční výdělek činil u zaměstnance 14 205 Kč. Zaměstnanec učinil „Prohlášení poplatníka” a uplatnil slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na 2 děti a dále má invaliditu prvního stupně, kterou doložil potvrzením z finančního úřadu, avšak není poživatelem invalidního důchodu.

Pojistné na ZP zaplacené zaměstnavatelem: 14 205 x 13,5 % = 1 917,68 Kč, po zaokrouhlení 1 918 Kč, 1 918 : 3 = 639,33 Kč, po zaokrouhlení 640 Kč, 1 918 – 640 = 1 278 Kč

Pojistné na NP zaplacené zaměstnavatelem: 14 205 x 25 % = 3 551,25 Kč, po zaokrouhlení 3 552 Kč

Základ daně: 14 205 + 1 278 + 3 552 = 19 035 Kč

Zaokrouhlení základu daně na celé 100 Kč nahoru: 19.100 Kč

Záloha daně ve výši 15 %: 19 100 x 15 % = 2 865 Kč

Záloha daně po slevě = 2 865 Kč – sleva na poplatníka 2 070 Kč – sleva na invaliditu prvního stupně 210 Kč = 585 Kč

Daňové zvýhodnění na 2 děti 2 534 Kč, z toho:

  • sleva na záloze 585 Kč

  • daň po slevě 0 Kč

  • daňový bonus 1 949 Kč (2 534 – 585)

Pro účely podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci není případný daňový bonus součástí čistého průměrného výdělku.

Pojistné na ZP hrazené zaměstnancem: 14 205 x (13,5 % : 3) = 639,23 Kč, po zaokrouhlení 640 Kč

Pojistné na NP hrazené zaměstnancem: 14 205 x 6,5 % = 923,33 Kč, po zaokrouhlení 924 Kč

Průměrný měsíční čistý výdělek: 14 205 – 640 – 924 = 12 641 Kč.


10. VLIV PŘESČASOVÉ PRÁCE NA VÝŠI PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU


Ze samotné definice výpočtu průměrného výdělku je zřejmé, že počet odpracovaných hodin (tedy i práce přesčas) přímo ovlivňuje výši průměrného výdělku. Zjednodušeně řečeno: započitatelný příjem se dělí počtem odpracovaných hodin. Jestliže jsou zúčtovány odměny za delší než čtvrtletní období, vstupují do výpočtu průměrného výdělku poměrnou částí v dalších čtvrtletích, a to ještě v závislosti na počtu odpracovaných hodin. Dojde-li tedy k přesčasové práci ve čtvrtletí, kdy je do výpočtu průměrného výdělku zúčtována poměrná část odměny vyplacené v předchozích čtvrtletích, je tato poměrná část odměny přepočtena s ohledem na počet odpracovaných hodin, tedy včetně práce přesčas. Může tedy dojít i ke zvýšení této poměrné části odměny.

Vzhledem k tomu, že práce přesčas je limitována nepřekročením 8 hodin v průměru týdně v období, které může činit maximálně 26 týdnů po sobě