dnes je 16.5.2022

Input:

Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

27.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu, znalečné, odměna soudnímu exekutorovi apod. Způsob provádění srážek stanoví § 276 až 302 OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí, srážky ze mzdy prováděné na základě dohody o srážce ze mzdy, na srážky prováděné bez souhlasu zaměstnance [viz § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP ] a též na srážky odborových příspěvků.

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dále se jedná o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, odstupné, odbytné, odchodné, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování zálohy daně, popřípadě další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu (viz Srážky ze mzdy). Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů, ze stravenkového paušálu nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí). Též se srážky ze mzdy neprovádějí ze sociálních výpomocí.

Daňový bonus

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k podstatné změně občanského soudního řádu v ustanovení § 317 OSŘ, kde byl rozšířen taxativní výčet pohledávek, které nelze s ohledem na jejich povahu či účel výplaty postihnout výkonem rozhodnutí, o daňový bonus. Jde o peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Od 24. 4. 2020 je daňový bonus příjmem dlužníka, a to bez ohledu na druh daňového bonusu (měsíční nebo roční).

Objevují se výklady, že může soudní exekutor vydat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně. Vysvětleme, proč tomu tak je a jak by měl zaměstnavatel postupovat.

Dle ustanovení § 277 OSŘ se srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 ZDP platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Toto tvrzení vyplývá i z judikátu Vrchního soudu v Praze, sp. značka 1 VSPH 241/2013 ze dne 18. 3. 2013, kde se uvádí, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto musí spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24. 4. 2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.

Jak je výše uvedeno, někteří soudní exekutoři se nadále mylně domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postižen jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu? Právní úprava daný problém neřeší a je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o § 277 OSŘ a výše citovaný judikát, pak i nadále je nutné přeplatek z ročního zúčtování daně s výjimkou daňového bonusu považovat za součást čisté mzdy, která podléhá jen exekuci na mzdu. Na příkladech si ukážeme, jak by měl zaměstnavatel postupovat.

Příklad

Příklad:

Zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2022 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 55 519 Kč, z toho roční daňový bonus byl 17 600 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 6 450 Kč, kompenzace vzniklých rozdílů 24 050 Kč (17 600 + 6 450). Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v březnu 2022 byla do datové schránky doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně. Zaměstnanec má nezabavitelnou částku ve výši 16 013 Kč.

Postup zaměstnavatele

Čistá mzda se sníží o roční daňový bonus, který musí být od 24. 4. 2020 dlužníkovi vyplacen. 55 519 – 17 600 = 37 919 Kč 
Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku 37 919 – 16 013 = 21 906 Kč 
Plně zabavitelný zbytek nevzniká.  
Výpočet třetin 21 906 : 3 = 7 302 Kč 
Na přednostní exekuci se odešle 7 302 + 7 302 = 14 604 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí třetí třetina, nezabavitelná částka, roční daňový bonus, celkem 7 302 + 16 013 + 17 600 = 40 915 Kč 
Kontrola 14 604 + 40 915 = 55 519 Kč 
Příklad

Příklad:

Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v současné době je doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně za rok 2021. Je ženatý a má 2 děti. Nezabavitelná částka činí 16 013 Kč. Požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2022 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 49 600 Kč, z toho roční daňové zvýhodnění bylo -4 500 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 14 450 Kč. Kompenzace vzniklých rozdílů je 9 950 Kč (14 450 – 4 500). Přestože se k ročnímu daňovému bonusu nepřihlíží, nelze zaměstnanci srazit více, než mu je zúčtováno. Exekuce na mzdu se provádí z čisté mzdy, a proto se v daném případě vezme v úvahu čistá mzda ve výši 49 600 Kč.

Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku 49 600 – 16 013 = 33 587 Kč 
Plně zabavitelná část 33 587 – 21 350 =12 237 Kč 
Výpočet třetin 21 350 – 2 = 21 348, 21 348 : 3 = 7 116 Kč 
Na přednostní exekuci se odešle (2 x 7 116) + 12 237 = 26 469 Kč 
Zaměstnanci se vyplatí 16 013 + 7 116 + 2 (snížení na dělitelnost třemi) = 23 131 Kč 
Kontrola 26 469 + 23 131 = 49 600 Kč 

Z uvedeného výkladu vyplývá, že přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně s výjimkou ročního daňového bonusu, který musí být dlužníkovi vždy vyplacen, je postižen pouze exekucí na mzdu. Přesto je nutné, aby zaměstnavatelé informovali příslušný exekutorský úřad, proč jím doručenou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně provést nemohou. Jen tak se předejde zbytečným nedorozuměním.

V rámci insolvenční srážky, má-li dlužník daňový bonus (měsíční nebo roční), může být situace jiná. Opět připomeňme judikát čj. 1 VSPH 241/2013, v němž Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 18. 3. 2013 judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace a je mimořádným příjmem v případě insolvence dlužníka. Pokud insolvenční správce určí zaměstnavateli, aby při provádění insolvenční srážky srazil dlužníkovi i daňový bonus, je plátce mzdy povinen tak činit. Není-li tento požadavek vznesen, musí být i v případě insolvenční srážky daňový bonus (měsíční i roční) vyplacen zaměstnanci.

Nezabavitelná částka

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 860 Kč,

  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády č. 507/2021 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2022 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení z částky 6 637 Kč na 6 815 Kč.

Parametry pro srážky ze mzdy v r. 2022

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení = dvojnásobek součtu částky životního minima a nákladů na bydlení   2 x (3 860 + 6 815) = 21 350 Kč   
Nejvyšší výše třetin se stanoví z částky 21 350 Kč  21 350 – 2 = 21 348, 21 348 : 3 = 7 116 Kč  
Nezabavitelná částka na osobu povinného = 3/4 ze součtu částky životního minima a nákladů na bydlení  3/4 x (3 860 + 6 815) = 8 006,25 Kč  
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné (dále jen dílčí nezabavitelná částka) = 1/3 z částky 8 006,25 Kč  2 668,75 Kč  

Vyživovací povinnost

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravují ustanovení § 910 a 911 NOZ. Vyživovanou osobou je pro účely exekučních srážek ze mzdy dítě vlastní či osvojené (adoptované) do ukončení povinné školní docházky, a poté, jestliže

  • se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Nemůže-li o dítě pečovat žádný z rodičů, může soud svěřit dítě do osobní péče jiné osoby. Soud takto rozhodne, vyžaduje-li to zájem dítěte a tato fyzická osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy. V případě svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče trvá i nadále vyživovací povinnost rodičů k dítěti, přičemž rodiče by měli platit výživné právě k rukám fyzické osoby, které soud svěřil dítě do výchovy.

Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak je tomu u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak je tomu u studentů, kteří studují střední školu a vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu (tzv. pojištěnci státu v oblasti zdravotního pojištění), neboť vyživovací povinnost trvá do doby, dokud dítě „není schopno se samo živit”.

Započtení nezabavitelné částky na vyživované osoby

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li

Nahrávám...
Nahrávám...