dnes je 29.3.2024

Input:

Smlouva s Hongkongem o zamezení dvojího zdanění

24.1.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

3.20
Smlouva s Hongkongem o zamezení dvojího zdanění

Ing. Pavel Kyselák

Určitým specifikem nové smlouvy s Hongkongem v porovnání s ostatními smlouvami o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů, které má Česká republika dosud uzavřené, je skutečnost, že nejde o smluvní vztah s druhým státem, nýbrž se zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky. Hongkong totiž nepředstavuje sám o sobě samostatný stát, proto se ve smlouvě používá termín „smluvní strana“ na rozdíl od obvyklé smluvní terminologie „smluvní stát“ v jiných smlouvách.

Nicméně jurisdikce Hongkongu je zcela nezávislá na ČLR, pokud jde o daňovou politiku, ukládání daní apod. Samotná smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky (č. 65/2011 Sb.m.s.) se na Hongkong nikterak nevztahuje. [Sdělení MF ČR ke smlouvě s Čínou pod č.j. 15/68148/2011-153, publikované ve Finančním zpravodaji č. 5/2011, přímo uvádí: „Tato smlouva se v kontextu definice výrazu ,Čína‘ (viz článek 3 Smlouvy s Čínou) nevztahuje např. na Hongkong, Tchaj-wan a Macao.“ S oblastí Macaa nebyl v této otázce dosud navázán kontakt.

Nová smlouva mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky – o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů (dále jen „smlouva s Hongkongem“) vstoupila v platnost dnem 24. ledna 2012. Publikována byla ve Sbírce předpisů České republiky – Mezinárodní smlouvy v částce 26/2012 pod číslem 49/2012 Sb.m.s. a doplnila tak celkový počet dosud zveřejněných a platných smluv o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a majetku, které má Česká republika uzavřené. Tato smlouva se začne podle ustanovení článku 26 – Vstup v platnost v ČR provádět od 1. ledna 2013 jak u daní vybíraných srážkou u zdroje, tak i u ostatních daní z příjmů. Do té doby bude mezi ČR a Hongkongem v této oblasti bezesmluvní vztah. Sjednaná smlouva zvýší právní jistotu případných investorů obou smluvních stran.

K nové smlouvě s Hongkongem si uvedeme jen několik vybraných poznámek.

Níže uvedená tabulka uvádí přehled hraničních daňových sazeb u vybraných druhů příjmů nerezidentů příslušné smluvní strany na území strany zdroje příjmů. K těmto hraničním sazbám je nutné připomenout skutečnost, že se ve straně zdroje nevztahují na příjmy stálé provozovny druhé smluvní strany umístěné na území první smluvní strany, pokud dosahují vyjmenovaných druhů příjmů. Přehled dále obsahuje časové testy u tzv. „staveništních a službových“ stálých provozoven, jak je uvedeno v článku 5 – Stálá provozovna.

Souhrnná tabulka ke smlouvě s Hongkongem:

                     
Nad počet měsíců Maximální sazba
ve straně zdroje
Vznik stálé provozovny
– u stavebních
a montážních projektů
6
– u ostatních služeb 6 *)
Dividendy5 %
Úroky0 %
Licenční poplatky
– kulturní10 %
– průmyslové vč. nájmů10 %

Osvobození u dividend a jiných podílů na zisku

Z hlediska českých daňových rezidentů může být diskutabilní aplikace ustanovení § 19 odst. 9 ZDP, a to vzhledem k tomu, že v bodě 1. citovaného ustanovení se uvádí jedna z podmínek pro osvobození: „…pokud tato společnost je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění…“ Jak už bylo uvedeno výše, samotný Hongkong však není stát. Pro právní jistotu poplatníků by proto bylo vhodné doplnit toto ustanovení zákona o daních z příjmů o termín jurisdikce apod.

Podobnou úpravu by měla obsahovat i další související ustanovení § 19 ZDP. Kromě smlouvy s Hongkongem lze totiž do budoucna očekávat i další smlouvy s územími či oblastmi obdobného typu, které nejsou samostatným státem.

Zajištění daně

Na rozdíl od rezidentů členských států EU a rezidentů států, které tvoří Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island a Lichtenštejnsko), se v případě příjmů rezidentů Hongkongu ze zdrojů na území ČR eventuálně uplatňuje povinnost zajištění daně podle § 38e ZDP, a to u zdanitelných příjmů (podle tuzemského zákona i smlouvy s Hongkongem), z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Příjmy z úroků

Pro právní jistotu poplatníků je ve druhém odstavci článku 11 – Úroky, který uvádí definici termínu „úroky“, uvedena poslední věta, že: „… výraz ,úroky‘ nezahrnuje žádnou část příjmů, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.“ Je to vlastně potvrzení postupu u rekvalifikace úroků na dividendy, kdy tuzemský právní předpis v § 22 odst. 1 písm. g) bod 3. ZDP uvádí, že za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zm) ZDP – nízká kapitalizace. Třetí odstavec čl. 10 smlouvy s Hongkongem potom uvádí, že výraz: „…,dividendy‘ označuje i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů strany, jejíž je společnost, která rozdílí zisk nebo provádí platbu, rezidentem.“

Licenční poplatky

„Definiční“ třetí odstavec licenčních poplatků v článku 12 – Licenční poplatky smlouvy s Hongkongem přímo neuvádí výraz počítačové programy (software). Česká republika však tento příjem mezi tzv. průmyslové licenční poplatky

Nahrávám...
Nahrávám...