Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Sociální pojištění OSVČ

8.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Sociální pojištění OSVČ

Ing. Marta Ženíšková

Pro pojištění osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí následující základní pravidla:

  • odvádí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud je účastna důchodového pojištění,

  • nemocenské pojištění je dobrovolné; přihlásí-li se k nemocenskému pojištění, platí povinně i pojistné na nemocenské pojištění.

Kdo se považuje za OSVČ

Za OSVČ se podle § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která:

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost (viz § 7 ZDP) – od roku 2014 nazýváno v zákoně o daních z příjmů „samostatnou činností”,

  • nebo je spolupracující osobou.

Pozor!
Za OSVČ se považuje pouze osoba, jejíž příjmy podléhají zdanění daní z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Za OSVČ se považují i osoby, které vykonávají činnost podle autorského zákona, a osoby, které k podnikání nepotřebují žádné povolení ani nemusí být evidovány (např. profesionální sportovci).

Povinnosti OSVČ

Všechny OSVČ jsou povinny bez ohledu na výši očekávaného nebo dosahovaného příjmu (to znamená i OSVČ „ve ztrátě”):

  • do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla činnost zahájena, předložit příslušné OSSZ oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce na předepsaném tiskopisu,

  • podávat každoročně na předepsaném tiskopisu přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok (dále jen Přehled) nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podle zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání,

  • do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce, podat na předepsaném tiskopisu oznámení o ukončení činnosti (o přerušení, o pozastavení, o zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).

OSVČ, která je důchodově pojištěna, je povinna platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, je povinna oznámit příslušné OSSZ též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání či nikoli.

Další práva a povinnosti

Práv a povinností je více, například:

  • právo oznámit skutečnosti, které řadí OSVČ mezi OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší”); za kalendářní rok je třeba údaje sdělit nejpozději v den podání Přehledu za příslušný kalendářní rok;

  • povinnost oznámit zánik skutečnosti, která zařadila OSVČ mezi OSVČ vedlejší, nejpozději na Přehledu za kalendářní rok, v němž důvod pro vedlejší činnost skončil;

  • povinnost dokládat skutečnosti, které řadí OSVČ mezi OSVČ vedlejší, pokud si OSVČ přeje být považována za OSVČ vedlejší, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled;

  • povinnost zaměstnavatele vydat OSVČ na její žádost potvrzení o výši dosažených započitatelných příjmů.

Přehled

Povinnost podat Přehled mají všechny OSVČ, které v kalendářním roce vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracovaly při této činnosti. Přehled se podává do měsíce ode dne, v němž mělo být podle daňových předpisů podáno daňové přiznání.

Příklad
Platí-li pro OSVČ lhůta pro podání daňového přiznání 1. dubna, podává Přehled za předchozí rok kdykoliv od 1. ledna, nejpozději však do 2. května následujícího roku. To platí i v případě, připadne-li 1. duben na sobotu, neděli nebo svátek.

Přehled je předepsaným tiskopisem, který je k dispozici na OSSZ a na webové stránce ČSSZ ( www.cssz.cz ).

Pozor!
Přehled musí podat též OSVČ, která oznámila, že zahájila spolupráci, a přitom na ni osoba, se kterou spolupracuje, nerozepsala příjmy a výdaje. Viz Spolupracující osoby.

Změny

Jestliže se po podání Přehledu zjistí, že údaj o výši vyměřovacího základu uvedený v Přehledu je vyšší, než má být, je OSVČ povinna:

  • podat opravný Přehled do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla, a to podle § 15 odst. 2 ZPSZ,

  • platit zálohy na pojistné nejméně ve výši odpovídající novému měsíčnímu vyměřovacímu základu od měsíce, který následuje po měsíci, v němž podala nebo měla podat opravný Přehled,

  • doplatit pojistné do 8 dnů ode dne, kdy OSVČ podala nebo měla podat opravný Přehled.

Hlavní a vedlejší OSVČ

OSVČ se rozdělují pro účast na důchodovém pojištění a pro placení pojistného (záloh na pojistné) na vykonávající:

  • hlavní samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ hlavní”),

  • vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší”).

Pozor!
Být považována za OSVČ vedlejší je právem, nikoliv povinností OSVČ. Toto právo je třeba projevit ve stanovené lhůtě. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

Za OSVČ vedlejší se považuje OSVČ:

  • v době, v níž byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec;

  • které byl přiznán starobní důchod, nebo měla nárok na výplatu invalidního důchodu;

  • která má nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud jí tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,

  • která byla nezaopatřeným dítětem podle zákona o důchodovém pojištění.

Pozor!
OSVČ je OSVČ vedlejší v kalendářním měsíci, v němž uvedené důvody trvaly aspoň po část kalendářního měsíce, v níž byla považována za OSVČ (platí od 1. 1. 2014).

Příklad
Student, který je OSVČ, byl vyloučen ze studia 21. února. V lednu a v únoru byl ještě OSVČ vedlejší, v březnu je již OSVČ hlavní.

Příklad
OSVČ podniká od roku 2000. Od 3. února do 1. dubna 2019 byla zároveň zaměstnancem účastným nemocenského pojištění. V únoru, březnu a dubnu je OSVČ vedlejší, pokud oznámí OSSZ nejpozději na Přehledu za rok 2020, že byla v této době zaměstnancem.

OSVČ hlavní je OSVČ, která nesplňuje podmínky pro zařazení mezi OSVČ vedlejší.

Účast na důchodovém pojištění

Zde existuje zásadní rozdíl:

  • OSVČ hlavní je účastna důchodového pojištění vždy, tj. od zahájení samostatné výdělečné činnosti po celou dobu výkonu této činnosti,

  • OSVČ vedlejší je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění, jestliže dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši 2,4násobku průměrné mzdy odvozené ze všeobecného vyměřovacího základu (viz dále).

OSVČ vedlejší se může dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce tím, že podá přihlášku. Přihláška k účasti na důchodovém pojištění může být podána kdykoliv v průběhu kalendářního roku, za který se podává, a v následujícím roce až do podání Přehledu včetně dne jeho podání. Podáním přihlášky vzniká účast na důchodovém pojištění povinně v těch měsících, v nichž byla činnost vykonávána (ode dne zahájení do dne ukončení činnosti, resp. od 1. ledna do 31. prosince, byla-li činnost vykonávána po celý rok).

Pozor!
OSVČ je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností najednou.

Příklad
Manželka spolupracuje s manželem a zároveň podniká na základě živnostenského listu. Z hlediska sociálního zabezpečení je považována za OSVČ jen jednou, příjmy a výdaje ze všech činností se sčítají dohromady.

Rada
OSVČ, která v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v příslušném kalendářním roce, se může přihlásit u příslušné OSSZ k účasti na důchodovém pojištění za tento rok, a to v den, ve kterém podává opravný Přehled.

Zálohy

Opět je zde zásadní rozdíl mezi „hlavní” a „vedlejší” OSVČ:

  • OSVČ hlavní je povinna platit zálohy vždy.

  • OSVČ vedlejší je povinna platit zálohy:

    • od měsíce, v němž podala nebo měla podat Přehled za předchozí rok, jestliže v tomto předchozím roce byla povinně důchodově pojištěna jako OSVČ vedlejší na základě dosaženého příjmu,

    • nebo od měsíce, v němž podala přihlášku k důchodovému pojištění, jestliže přihlášku podala v tom roce, za který se přihlašuje.

Zálohy se platí do měsíce, ve kterém byl podán Přehled za předchozí kalendářní rok nebo za který byla přihláška podána.

Výši měsíčního vyměřovacího základu si OSVČ od 1. 1. 2019 neurčuje, jejím měsíčním vyměřovacím základem je její minimální měsíční vyměřovací základ.

Minimální měsíční vyměřovací základ

U OSVČ hlavní i vedlejší činí minimální měsíční vyměřovací základ 50 % daňového základu v předchozím roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla činnost vykonávána.

Za měsíce, v nichž nebyla činnost vykonávána, se považují pouze měsíce před zahájením činnosti a po jejím ukončení. Pro stanovení minimálního měsíčního vyměřovacího základu se od 12 měsíců kalendářního roku neodečítají měsíce, v nichž OSVČ po celý kalendářní měsíc pobírala nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského OSVČ.

Pozor!
U OSVČ hlavní nesmí být minimální měsíční vyměřovací základ vypočten z nižšího příjmu, než je čtvrtina průměrné mzdy. Průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za období, které předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítávacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (viz příklady).

U OSVČ vedlejší nesmí minimální měsíční vyměřovací základ činit méně než 10 % z průměrné mzdy stanovené stejným způsobem jako u OSVČ hlavní.

Rok 2019

Maximálním měsíčním vyměřovacím základem pro předpis záloh na pojistné je pro rok 2018 částka 119 916 Kč a pro rok 2019 částka 1 569 552 Kč, tj. dvanáctina maximálního vyměřovacího základu. OSVČ může od 1. 1. 2019 platit zálohy v neomezené výši.

OSVČ může platit zálohy jako OSVČ vedlejší od měsíce, v němž se poprvé považuje za OSVČ vedlejší.

Pozor!
OSVČ může oznamovat změny z OSVČ hlavní na OSVČ vedlejší a naopak až na Přehledu za příslušný kalendářní rok a dokládat, že byla OSVČ vedlejší, do konce kalendářního měsíce po měsíci, v němž Přehled podala.

Snížení zálohy

Pokud OSVČ začne dosahovat nižších příjmů (po odečtu výdajů) alespoň o jednu třetinu, může požádat OSSZ o snížení záloh. OSVČ vedlejší může požádat i o zrušení placení záloh.

Příklad
Pokud se u pana Nováka průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za období od 1. ledna kalendářního roku do konce měsíce před podáním žádosti snížil alespoň o jednu třetinu v porovnání s kalendářním rokem před tímto obdobím a současně v době od 1. ledna do měsíce před podáním žádosti existují alespoň 3 měsíce po sobě jdoucí, v nichž alespoň po část měsíce vykonával činnost jako OSVČ, může písemně požádat o snížení záloh.

Znovuzahájení činnosti

Ukončí-li OSVČ, která je povinna platit zálohy, podnikání v průběhu kalendářního roku a znovu v tomto roce zahájí podnikání, je povinna od měsíce znovuzahájení podnikání platit zálohy ve výši, v jaké je byla povinna platit před ukončením činnosti. Došlo-li k přerušení činnosti v jednom kalendářním roce a k obnovení činnosti v následujícím roce, není OSVČ vedlejší povinna platit zálohy na pojistné ještě za měsíc, ve kterém byl anebo měl být podán Přehled za rok, v němž k přerušení došlo.

Splatnost zálohy

Záloha je splatná za kalendářní měsíc od prvního do posledního dne tohoto měsíce. Dlužná záloha může být doplacena do konce následujícího měsíce bez

 
Vyzkoušejte test!

Zkuste si vyplnit volně přístupný ukázkový test
Účetní uzávěrka a závěrka – test 2016.

Obsahuje 12 otázek, výběr a) - c), časový limit 12 minut, možnost opakovat a vylepšit si skóre.