dnes je 21.4.2021

Input:

Společník s. r. o.

2.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Společník s. r. o.

Ing. Martin Veselý

Úvod

V tomto článku vás seznámíme se základními pravidly týkající se účasti společníka na společnosti s ručením omezeným a s tím souvisejícími daňovými aspekty.

Právní úprava

Právní úprava

Klíčovým zdrojem je zákon o obchodních korporacích (dále „ZOK”) a pro daň z příjmů například následující ustanovení ZDP:

  • § 4 odst. 1 písm. s) ZDP – převod podílu,

  • § 6 odst. 1 a odst. 4 – zdanění příjmů ze závislé činnosti,

  • § 8 odst. 1 písm. a) – kapitálový příjem z podílu na zisku,

  • § 10 odst. 1 – převod podílu a vypořádacího podílu, výplata likvidačního zůstatku,

  • § 19 – osvobození od daně,

  • § 22 – zdroj příjmů nerezidentů,

  • § 23 odst. 3 písm. b) bod 4. – snížení základu daně při nabytí podílu v rámci přeměny,

  • § 23 odst. 4 písm. h) – vyjmutí ze základu daně při snížení základního kapitálu,

  • § 23 odst. 7 – spojené osoby,

  • § 24 odst. 2 písm. zi) – uznání úroků,

  • § 24 odst. 7 – nabývací cena podílu,

  • § 36 – srážková daň.

Daň z přidané hodnoty

Doplníme si, že podle § 36a ZDPH testujeme osoby „spojené” také pro účely daně z přidané hodnoty a převod podílu v obchodních korporacích je osvobozeným plněním se zákazem nároku na odpočet DPH podle § 54 odst. 1 písm. a) ZDPH.

Pokyn D-22

V několika případech se též odvoláváme na publikovaný názor vedení finanční správy, tj. Pokyn D-22.

Výklad

Text jsme rozdělili do následujících kapitol.

první se seznámíme s právním minimem, ve druhé si rozebereme způsob zdanění podílů na zisku a případné osvobození obsahuje třetí část. Komplikovanému výkladu vztahů mezi společníkem a společností se věnuje čtvrtá kapitola a v závěrečné páté řešíme ukončení účasti.

1. SPOLEČNÍK S. R. O. A PODÍL

Společník s. r. o. je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní podíl ve společnosti s ručením omezeným; tento podíl představuje určitý poměr na základním kapitálu společnosti, a odráží tak účast společníka na společnosti.

Kdo je „společníkem”

Terminologie bohužel není napříč legislativou sjednocená – ZOK užívá pojem „podíl”, příp. „podíl v s. r. o.”, zatímco ZDP obecnější pojem „podíl v/na obchodní korporaci”. Z předchozí právní úpravy je stále vžitým pojmem „obchodní podíl”. Vzhledem k tomu, že hovoříme o společníkovi s. r. o., budeme přednostně užívat pojmosloví ZOK, který vztah společníka a s. r. o. upravuje.

Dodejme, že ZDP používá také pojem člen obchodní korporace, který zahrnuje jak společníky obchodní společnosti, tak členy družstva.

Příklad
Při řešení daňových otázek u společníků se tedy setkáme v ZDP s různým pojmoslovím, například:

  • v § 6 odst. 1 písm. b) bod druhý „společníka společnosti s ručením omezeným”,

  • § 10 odst. 1 písm. f) „člena obchodní korporace”.

Pozor!
Uvedené pojmy nesmíme zaměnit s poplatníky, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti nebo společníky společnosti (tj. dříve účastníky sdružení bez právní subjektivity).

Komplikaci přináší též neopravený Pokyn D-22, který mimo jiné používá pojem „společník obchodní společnosti („dále jen „společnosti”), například v poznámce k § 4 odst. 1 a § 24 odst. 7.

Obchodní podíl

Podíl v s. r. o. jakožto míra účasti na základním kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. Obvykle se určuje podle poměru vkladů, nicméně společenská smlouva může určit i jiný poměr. Podíl v s. r. o. je samostatným aktivem a jako takový může být předmětem právních vztahů. Daňovým souvislostem podílu se věnujeme v článku Podíl na obchodní společnosti.

Vklad

Vklad představuje úhrn prostředků, kterými společník získává nebo navyšuje svoji účast na základním kapitálu; může být peněžitý nebo nepeněžitý. Vkladovou povinnost určuje společenská smlouva, včetně termínu splacení.

Nepeněžitý vklad musí být ve většině případů oceněn znalcem vybraným ze seznamu znalců. Na základní kapitál pak může být započtena nejvýše částka odpovídající ocenění. Rozdíl představuje vkladové ážio, přičemž společenská smlouva může určit, že rozdíl se vrací vkladateli nebo se s jeho souhlasem použije na tvorbu nepovinného tzv. rezervního fondu.

Příklad
Společenská smlouva stanovila společníkovi povinnost vložit do společnosti nepeněžitý vklad – automobil s tím, že na základní kapitál se započte hodnota 200 000 Kč. Znalecké ocenění činilo 265 000 Kč. Rozdíl představuje pro společnost vkladové ážio.

Při založení společnosti musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 %; vkladové ážio musí být splaceno plně (§ 148 ZOK). Vkladová povinnost se dále plní podle ustanovení společenské smlouvy, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo převzetí vkladové povinnosti.

Minimální výše peněžitého vkladu je 1 Kč. Vzhledem k tomu, že společník ručí za dluhy společnosti pouze do výše svých nesplacených vkladů (§ 132 ZOK), při nízké výši základního kapitálu k ručení vůbec nedojde.

Druhy podílů

Zákon připouští existenci různých druhů podílů. Podíl, se kterým jsou spojena shodná práva a povinnosti, představuje jeden druh. Jednotlivé druhy podílů musí být definovány ve společenské smlouvě, která současně vymezí konkrétní práva a povinnosti spojené s daným druhem podílu. Takovým právem může být například pevný podíl na zisku, k jehož výplatě se nevyžaduje souhlas valné hromady (§ 161 odst. 3 ZOK). Nejsou-li druhy podílů vymezeny, platí, že společnost vytváří jen podíl základní, tedy takový, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva ani povinnosti. Společník přitom může vlastnit i různé druhy podílů za předpokladu, že to umožňuje společenská smlouva.

Příplatky nad základní kapitál

Kromě vkladové povinnosti ZOK umožňuje také příplatkovou povinnost; musí ji však stanovit společenská smlouva a rozhoduje o ní valná hromada. Příplatek lze poskytnout i dobrovolně, aniž by tak stanovila společenská smlouva; pro dobrovolný příplatek postačí souhlas jednatele. Příplatky jsou součástí vlastního kapitálu společnosti a na rozdíl od vkladů do základního kapitálu jsou vratné, a to v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. O vrácení příplatků rozhoduje valná hromada (§ 166 ZOK).

Pozor!
Společnost vždy vede evidenci společníků, kam uvádí mj. doručovací adresu, výši podílu, druh podílu, odpovídající výši vkladu a příplatky nad základní kapitál (§ 139 ZOK).

Účast společníků na řízení

Z postavení společníka s. r. o. vyplývá, že se nemůže podílet na řízení společnosti přímo. Svůj vliv na řízení uskutečňuje prostřednictvím nejvyššího orgánu společnosti, kterým je valná hromada. Nicméně i společník má právo osobně kontrolovat chod společnosti, zejména požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do smluv, účetních dokladů apod. (§ 155 ZOK). Rozsah a způsob výkonu kontrolních oprávnění lze upravit ve společenské smlouvě.

Novela ZOK

Zdůrazňujeme, že rozsah a zaměření článku je „daňové” a „účetní”, proto nejsou komentovány další změny novely ZOK, například týkající se podle § 40 ZOK bezúplatných plnění pro společníka.

2. PODÍL NA ZISKU

Základním právem společníka vyplývajícím z jeho účasti ve společnosti je nárok na přiznání podílu na zisku, a to v poměru odpovídajícím jeho podílu, neurčuje-li společenská smlouva jinak. Zisk k rozdělení určí valná hromada neboli většina společníků podle hlasovacích práv.

Zdanění

Vysvětlíme si, co rozumíme srážkovou daní (2.1), a to jak v pozici společníka – fyzické osoby (2.2), tak právnické osoby (2.3).

2.1 Srážková daň

Nelze-li uplatnit osvobození od daně, uplatní se srážková daň v sazbě 15 %, která je zpravidla modifikována mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Srážkovou daň je povinna srazit a odvést osoba, která příjmy vyplácí. To znamená, že příjemce (společník) neobdrží příjem v hrubé výši, ale snížený o daň, kterou je společnost jakožto plátce povinna vypočítat, srazit a odvést správci daně.

Pozor!
Speciální sazba srážkové daně 35 % se použije při výplatě podílu na zisku poplatníkům, kteří nejsou rezidenty členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru a Česká republika nemá s tímto státem uzavřenou platnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Účtování

Závazek společnosti k výplatě podílu na zisku se účtuje standardně jako snížení vlastního kapitálu (účet 428) souvztažně s účtem D 364 (se zohledněním případné povinnosti odvést srážkovou daň).

Zálohy

Relativně novou možnost představují zálohy na podíly na zisku, pro které byl vytvořen i samostatný řádek v rozvaze (A.V.2 Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku).

Pozor!
Na okraj poznamenejme, že společnost nemůže rozdělit libovolnou část vlastního kapitálu. Od 1. 1. 2021 došlo ke zpřísnění bilančních testů, které je třeba splnit při rozhodování o výši vyplacených podílů na zisku. Důvodem, který k němu vedl, bylo hledisko obezřetnosti při hospodaření společnosti, důležité pro ochranu věřitelů, zaměstnanců a dalších subjektů. Neprojde-li navržená částka bilančními testy, je zakázáno příslušnou přesahující část společníkům rozdělit.

Rada
Je-li společníkem daňový nerezident, plátce navíc vyplňuje hlášení o dani vybírané srážkou. Je třeba dbát také na to, aby do 31. března následujícího roku bylo předloženo vyúčtování na příslušném tiskopise, jinak správce daně vyměří pokutu za opožděné podání podle § 250 DŘ.

Příklad
Má-li společnost vlastní zaměstnance, kterým uplatnila srážkovou daň, a ještě sráží daň za společníka – fyzickou osobu, podá jediné úhrnné vyúčtování (přesný název tiskopisu je Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob).

2.2 Fyzická osoba

Je-li společníkem fyzická osoba, přijatý podíl na zisku je příjmem z kapitálového majetku (§ 8 ZDP). Zdanění přitom zajistí společnost, která k datu výplaty srazí a následně odvede srážkovou daň ve výši 15 %; to se vztahuje i na zálohy na podíly na zisku.

Rada
Obdrží-li poplatník daně z příjmů FO příjmy zdaněné srážkovou daní, je sraženou daní jeho daňová povinnost splněna a nevzniká mu z tohoto důvodu povinnost podat daňové přiznání. (Ani daňový nerezident v tomto případě nemůže podat přiznání a na něm započíst sraženou daň jakožto zálohu v souladu s ustanovením § 36 odst. 7 ZDP.)

2.3 Právnická osoba

Je-li společníkem právnická osoba, je tento příjem součástí obecného základu daně, ale současně se vyjímá podle § 23 odst. 4 ZDP – viz další text (u zdrojů ze zahraničí patří do samostatného základu daně podle § 20b ZDP).

Rada
Na podíly na zisku přijaté právnickými osobami lze často aplikovat osvobození od daně – viz též Osvobozené příjmy a dále viz třetí kapitola.

3. OSVOBOZENÍ OD DANĚ PODÍLU NA ZISKU

Podmínky pro osvobození u právnických osob jsou uvedeny v § 19 ZDP. Základní kritéria, která musí být současně splněna, jsou:

  • vlastnictví alespoň 10% podílu na zisku české s. r. o.,

  • držení tohoto podílu po dobu delší než 12 měsíců.

Rada
Ve smyslu § 19 odst. 4 ZDP lze přitom osvobození uplatnit i před splněním podmínky 12 měsíců držby podílu, avšak následně musí být tato podmínka splněna.

Pozor!
Při nesplnění doby účasti 12 měsíců by osvobození uplatněné českou dceřinou společností bylo kvalifikováno jako nesplnění povinnosti plátce daně a byla by provedena tzv. brutace v souladu s § 38s ZDP.

Příklad
Česká dceřiná společnost uplatnila osvobození při výplatě podílu na zisku 10 000 EUR slovenské mateřské společnosti, která však následně nedodržela časový test 12 měsíců a obchodní podíl převedla na jinou osobu.

Česká společnost se dostala do nepříjemné situace, neboť veškeré potíže zapříčinila slovenská mateřská společnost. Situaci lze řešit buď a priori, např. sjednat závazek mateřské společnosti splnit časový test a eventuální sankční opatření při jeho nedodržení, nebo ex post žádostí o prominutí úroku z prodlení ve smyslu § 259b DŘ, daňového řádu.

Pokud společnost dodanění neprovede sama, správce daně jí ve smyslu § 38s ZDP doměří daň ve výši 5 % (viz čl. 10 smlouvy o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem) z 10 526 EUR = 526 EUR (v odpovídající korunové hodnotě). Tedy o 26 EUR vyšší, než kolik by činila běžně vypočtená daň z vyplacené částky.

Rada
Pokud daňový subjekt přistoupí k žádosti o prominutí příslušenství daně, je zapotřebí dostatečně doložit ospravedlnitelnost důvodů a naopak nesplňovat tzv. vylučující

Nahrávám...
Nahrávám...