dnes je 17.1.2021

Input:

Společník v.o.s.

12.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Společník v.o.s.

Ing. Martin Veselý

Úvod

Problematika veřejné obchodní společnosti (v textu také „společnost”) je poměrně komplikovaná, neboť mimo jiné společníkem v.o.s. může být nejen fyzická osoba, ale též právnická osoba.

Právní úprava

Právní úprava

Orientace v zákoně o daních z příjmů je ztížena také tím, že daňová úprava společníka v.o.s. (dále též zjednodušeně pro výklad v tomto článku „společník”) není podchycena na jednom místě. K dispozici jsou zejména tato specifická ustanovení pro fyzickou osobu:

  • § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, § 7 odst. 4 – klasifikace příjmů a stanovení základu daně,

  • § 7 odst. 3 – zákaz uplatnění daňových nákladů,

  • § 7 odst. 10 – vyjmutí cestovních náhrad z předmětu daně,

  • § 7 odst. 12 – úprava pro hospodářský rok,

  • § 10 odst. 1 písm. f) a g) – výjimky u podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu,

  • § 10 odst. 1 písm. i) – ukončení účasti ve společnosti,

  • § 13 – spolupracující osoba,

  • § 15 – dary.

Z ostatních ustanovení platných jak pro fyzické, tak pro právnické osoby („PO”) můžeme jmenovat:

  • § 18b – předmět daně PO,

  • § 20 odst. 5 – základ daně a daňová ztráta pro PO,

  • § 20 odst. 9 – dary pro PO,

  • § 20b odst. 2 – samostatný základ daně,

  • § 22 odst. 3 – zdroj příjmů v ČR,

  • § 23 odst. 4 písm. f) – podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl,

  • § 24 odst. 2 písm. k) bod 2. – cestovní náhrady,

  • § 24 odst. 2 písm. u) – daň silniční,

  • § 25 odst. 1 písm. g) – pojistné hrazené společností za společníky,

  • § 34 odst. 1 – odčitatelné položky, dále § 34d a § 34f odst. 5,

  • § 35 odst. 1 – slevy na dani,

  • § 36 odst. 2 písm. r) – srážková daň z podílů na zisku po přeměně kapitálové společnosti na v.o.s.,

  • § 38e odst. 3 – zajištění daně.

Pochopitelně v ostatním uplatníme obecné principy, např. u fyzických osob nezdanitelné částky základu daně.

Novela

V novele zákona o daních z příjmů přijaté v roce 2020 bylo doplněno speciální ustanovení § 23e odst. 7 u přeměn společností.

Výklad

Postupně se zaměříme na problematiku postavení společníka ve veřejné obchodní společnosti, jeho podíl a způsob zdanění účasti (1.), úpravy základu daně (2.), různé související daňové aspekty (3.) a ukončení účasti (4.)

Pozor!
V textu neřešíme daňové povinnosti veřejné obchodní společnosti rozebrané ve stejnojmenném článku, např. výjimku při podávání daňových přiznání podle ustanovení § 38mb písm. c) ZDP.

1. POZICE SPOLEČNÍKA V.O.S.

Vysvětlíme si specifické postavení společníka veřejné obchodní společnosti (1.1), jeho podíl na této společnosti a základní způsoby zdanění (1.2).

1.1 Postavení společníka

Základním rysem společníka v.o.s. je fakt, že ručí neomezeně za závazky společnosti. Veřejná obchodní společnost je proto společností osobní, jež nevytváří povinně základní kapitál.

Rada
Od toho se pak odvíjí odlišné daňové pojetí účasti společníka na společnosti.

V tomto textu budou popsány především daňové aspekty týkající se společníka v.o.s., které vyplývají z nabytí, trvání a zániku účasti ve společnosti. Obchodněprávní postavení společníka je rozebráno v článku Veřejná obchodní společnost.

Odměna za práci pro společnost

Ačkoliv je společník veřejné obchodní společnosti primárně „odměňován” z titulu podílu na zisku společnosti (příjem v „podnikatelském” dílčím základu daně § 7 ZDP), není vyloučeno uzavření pracovněprávního vztahu se společností, a tedy odměňování v režimu závislé činnosti (§ 6 ZDP).

Zahraniční společník

Je-li společníkem zahraniční osoba – daňový nerezident, příjmy plynoucí z účasti ve společnosti se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny (§ 22 odst. 3 ZDP). Povinností společníka je podat v České republice daňové přiznání; to platí v plné míře pro právnické osoby, u fyzických osob závisí na tom, zda jim plynou zdanitelné příjmy se zdrojem v České republice.

Pozor!
U společníka, který není rezidentem EU, společnost provede zajištění daně ve výši příslušné sazby daně zvlášť pro fyzickou a právnickou osobu; postup upravuje § 38e ZDP.

1.2 Podíl společníka na základu daně a způsob zdanění

Základní přístup ke stanovení základu daně stanoví pro FO § 7 a pro PO § 18b, u srážkové daně pak § 36 odst. 2 písm. r) ZDP.

Zdanění veřejné obchodní společnosti probíhá ve dvou etapách:

  1. společnost zjistí účetní výsledek hospodaření, standardním způsobem jej transformuje na základ daně a vyčíslí pro společníka odčitatelné položky a slevy na dani; k nim uvede rovněž podíly jednotlivých společníků,
  2. společník převezme příslušnou část základu daně do svého základu daně a uplatní na něj připadající podíl odčitatelných položek a slev na dani. Podíl na základu daně je tak daňovým vyjádřením jeho podílu na zisku (resp. ztrátě) společnosti.

Rada
Obdobně na společníky přechází také případná zjištěná daňová ztráta veřejné obchodní společnosti.

„Převod” základu daně

Ke zdanění u společníků, je-li základ daně kladný, dochází bez ohledu na to, zda se reálně uskutečnila výplata „podílu na zisku”, nebo úhrada (účetní) ztráty. U společníka jsou totiž předmětem daně příjmy veřejné obchodní společnosti. To znamená, že společník je povinen příslušnou poměrnou část základu daně vždy zahrnout do přiznání; např. součástí osobního základu daně na přiznání společníka – fyzické osoby za příslušné zdaňovací období.

Zdanění účasti na v.o.s.

Jiným způsobem proběhne zdanění u poplatníků daně z příjmů fyzických osob (1.2.1) a právnických osob (1.2.2).

1.2.1 Fyzická osoba

Společník, který je fyzickou osobou, zahrnuje podíl na základu daně veřejné obchodní společnosti do dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Jelikož jde o podíl na základu daně po standardních úpravách, nelze již uplatnit žádné další výdaje (ani prokázané, ani paušální), a to podle § 7 odst. 3 ZDP.

Příklad
Podíl pana Milana na základu daně v.o.s. za rok 2020 činí 300 000 Kč. Jiné příjmy z podnikání pan Milan nemá. Rád by uplatnil paušální výdaj na dopravu za vozidlo, které pro tyto účely používal.

Takový postup není možný, a to proto, že podíl na zisku v.o.s. již nelze o žádné další výdaje snížit. Pan Milan se může nanejvýš se společností dohodnout na refundaci určitých výdajů či vyplácení cestovních náhrad (viz níže).

Kombinace příjmů

Protože je podíl na výsledcích veřejné obchodní společnosti zařazen do § 7 ZDP, existuje celá řada variant, jak bude stanovena u poplatníků fyzických osob daňová povinnost (viz též 2. kapitola).

Příklad
Paní Karla vykázala za rok 2020 podíl na základu daně v.o.s. 358 000 Kč, dále dosáhla ztrátu ze samostatné činnosti (znalecká činnost) 8 000 Kč. V tomto případě je možné zisk a ztrátu kompenzovat a dílčí základ daně paní Karly podle § 7 ZDP bude činit 350 000 Kč.

Spolupracující osoba

Také u tohoto příjmu fyzické osoby, zařazeného do § 7 ZDP, je možné uplatnit optimalizaci využitím institutu spolupracující osoby podle § 13 ZDP.

Paušální daň

Do konce roku 2020 existovala varianta „daně stanovené paušální částkou” podle § 7a zákona o daních z příjmů. Mohli ji využít poplatníci při splnění řady doplňujících podmínek: například, pokud jim plynou „… pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP…”, tj. nikoliv společníci v.o.s.

Novela 2021

Toto omezení je pro společníky zmíněno též v projednávaném novém modelu „paušální daně” podle § 2aa násl. novely zákona o daních z příjmů.

Rada
Poznámka redakce: Aktuální informaci včetně příkladů naleznete v aktualitě „Zavedení paušální daně pro podnikatele od 1.1.2021”.

1.2.2 Právnická osoba

Společník, který je právnickou osobou, zahrne podíl na základu daně v.o.s. do svého účetnictví a základu daně z příjmů PO.

Účetnictví

Tento společník zaúčtuje údaje o účetním výsledku hospodaření, které získá od veřejné obchodní společnosti. Používá se účtová skupina 35 nebo 36 podle typu výsledku (účetní zisk/ztráta).

Pozor!
Ještě důležitější jsou pro společníky informace od v.o.s. k úpravě pro účely daně z příjmů.

2. ÚPRAVY A ZJIŠTĚNÍ ZÁKLADU DANĚ

Položky, které snižují základ daně, neboli odčitatelné položky (např. dary) a slevy na dani (např. za handicapované zaměstnance) se rozdělují na společníky ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk a ztráta podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.

Příklad
Společnost ToMi, v.o.s., má dva společníky, pana Tomáše a pana Miloše; oba se podílejí na zisku i ztrátě rovným dílem. Společnost dosáhla ve zdaňovacím období 2020 daňovou ztrátu ve výši 500 000 Kč.

Pan Tomáš dále dosáhl ze svého podnikání zisk 200 000 Kč, Miloš si vydělal jako zaměstnanec 300 000 Kč a prodejem nemovitosti dosáhl dílčího základu daně podle § 10 ZDP ve výši 150 000 Kč.

Dílčí daňový základ  Tomáš Miloš 
§ 6 – závislá činnost   300 000  
§ 7 – samostatná činnost  200 000   
§ 7 – podíl na ztrátě v.o.s.  -250 000  -250 000  
§ 10 – ostatní příjmy   150 000  
Základ daně celkem  -50 000  300 000  

Z příkladu vyplývá, že po zjištění úhrnného základu daně, kdy bylo možné uplatnit ztrátu vůči příjmům z dílčích základů daně podle §§ 7 až 10 ZDP, panu Tomášovi zbývá k uplatnění do příštích let část ztráty ve výši 50 000 Kč, panu Milošovi pak 100 000 Kč.

Dodejme, že zavedení institutu „loss carry back” od 1. 7. 2020 nabídlo možnost odečítat daňovou ztrátu zpětně; v příkladu by se tato varianta mohla týkat i pana Tomáše. Podrobnosti přináší článek Daňová ztráta.

Rada
Kromě odčitatelných položek podle § 34 odst. 1 ZDP a slev na dani (§ 35 odst. 1 ZDP) vykázaných společností společník uplatní v daňovém přiznání i své vlastní položky (třeba dary poskytnuté z vlastních prostředků).

Příklad
Společnost A-B-C, v.o.s., má tři společníky:

Nahrávám...
Nahrávám...