Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Společnost (Sdružení bez právní subjektivity) a DPH od 1. 1. 2019

23.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Společnost (Sdružení bez právní subjektivity) a DPH od 1. 1. 2019

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

V článku se věnujeme aktuální tématice, kterou představuje fungování společnosti při uplatňování DPH, neboť se od 1. ledna 2019 pravidla sjednotila.

Pozor!
Do konce loňského roku bylo možné používat tzv. starý model pro společnosti založené před 1. 7. 2017 podle předchozích přechodných ustanovení, jak podrobně rozebíráme v článku Společnost – Sdružení bez právní subjektivity – DPH (viz Časová verze tohoto článku – poznámka redakce).

Právní úprava

Právní úprava

Jak vyplývá z dalšího výkladu, po novele zákona o dani z přidané hodnoty účinné od 1. 7. 2017, nemáme k dispozici žádné výjimky, specifická pravidla pro společnost, resp. společníky („účastníky sdružení bez právní subjektivity”).

Rada
Společníci jsou zmíněni v zásadě pouze ve dvou ustanoveních zákona o DPH:

  • V paragrafu § 36a ZDPH, v němž jsou klasifikování jako tzv. osoby spojené, tj. vztahy mezi nimi musí být na úrovni obvyklé ceny.

  • Po novele na rok 2019 jsou zde dále ohledně společníků společnosti specifická pravidla v novém ustanovení § 46 ZDPH, přičemž platí, že opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky nelze provést, pokud věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy. Dosud byl postup uveden v paragrafu 44 zákona o DPH.

Pozor!
Pokud se v zákoně o DPH objeví pojem společník, například v § 99a odst. 5 (změna zdaňovacího období u přeměn společností), je třeba zkontrolovat správně kontext, zde se jedná o „společníka…obchodní společnosti”, tj. nikoliv společníka společnosti.

Novela

Změnu nepřinesla ani současná novela, pouze došlo k rozšíření výše uvedeného § 36a na všechny společníky, dosud se to týkalo jen plátců DPH. Dále odkazujeme v úvodu na nové ustanovení § 46 ZDPH upravující opravu základu daně u nedobytné pohledávky.

NOZ

Článek se věnuje zákonu o dani z přidané hodnoty, přesto se na několika místech odvoláváme na právní předpis upravující společnost – a tímto je nový občanský zákoník („NOZ”) – konkrétně je zde společnost upravena v ustanoveních § 2716 a násl.

Rada
Vazby na právo, daň z příjmů a účetnictví, důkladně rozebíráme v článku Společnost Sdružení bez právní subjektivity.

Informace GFŘ

Doporučujeme pro praxi využívat publikovaný názor Generálního finančního ředitelství Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017.

Pozor!
informaci GFŘ jsou k dispozici mimo jiné i příklady na vztahy mezi společníky a ke třetím stranám. Jde však o vzorové situace v zásadě zobecněné, a tak je nelze vždy v plné míře, resp. „bezhlavě” aplikovat – viz kapitola pátá (5.4).

Výklad

Problematika společnosti, ačkoliv se v zásadě uplatňují od letošního roku obecná pravidla zákona o dani z přidané hodnoty, je komplikovaná, neboť se jedná o daňové subjekty vykonávající činnost ve velmi volné právní formě, kterou společnost jako taková představuje.

Text jsme proto rozdělili do následujících kapitol.

Část 0bsah 
1. Obecné principy  
1.1 Existence společnosti  
1.2 Zahájení nebo ukončení účasti, společnosti  
1.2.1 Zahájení činnosti, vklady  
1.2.2 Ukončení činnosti, vypořádání  
1.3 Společníci jako osoby spojené  
2. Změna systému od 1. 1. 2019  
3. Fungování společnosti a DPH  
3.1 Registrace  
3.2 Zdaňovací období  
3.3 Evidence  
3.4 Daňové přiznání, Kontrolní hlášení a Souhrnné hlášení  
4. Práva a povinnosti  
4.1 Nárok na odpočet  
4.2 Daňová povinnost  
5. Vztahy mezi společníky a ke třetím stranám  
5.1 Vazby na daň z příjmů a účetnictví  
5.2 Fakturace mezi společníky  
5.3 Fakturace s klienty  
5.4 Informace GFŘ  

Rada
V kapitolách 5.1 a 5.2 naleznete podkapitoly pro různé varianty, které se v praxi mohou vyskytnout, a to včetně vzorových příkladů.

1. OBECNÉ PRINCIPY

Od 1. ledna 2019 existuje pro společníky společností pouze jediný systém z pohledu daně z přidané hodnoty, který je založen na jednoduchém principu:

  • Každý se společníků plní své povinnosti a uplatňuje práva „sám za sebe”.

Ekonomická činnost

Zpravidla se jedná o ekonomickou činnost vykonávanou v rámci společnosti individuálně tím kterým společníkem.

Pozor!
K přechodu ze starého na nový model (systém) správy DPH u společnosti naleznete základní informace ve druhé kapitole. Podrobný výklad fungování společnosti v období od zásadní novely zákona o DPH, tj. 1. 7. 2017 do 31. 12. 2018, je k dispozici v článku Společnost - Sdružení bez právní subjektivity – DPH (viz Časová verze tohoto článku – poznámka redakce).

Rada
V kapitole se dále věnujeme variantám statutu společníků z pohledu daně z přidané hodnoty (1.1) a některým zvláštnostem souvisejícím se základem daně, zahájením nebo ukončením činnosti společníka nebo společnosti (1.2).

1.1 Existence společnosti

V textu nerozebíráme právní aspekty společnosti, neboť jsou vysvětleny v článku Společnost Sdružení bez právní subjektivity.

Pozice společníků

Proto znovu připomínáme, že všechny situace musí společníci, ať už jsou osobami povinnými k dani, identifikovanými osobami nebo plátci, řešit podle obecných pravidel daně z přidané hodnoty. V zákoně o DPH nenaleznou žádné speciální výjimky.

Jakýkoliv „DPH status” společníka a typ společnosti

Pro účely daně z přidané hodnoty není stanoveno žádné omezení (jak tomu bylo do 30. 6. 2017), a tak skutečně mohou mít společníci jedné společnosti naprosto odlišný daňový status (plátce, neplátce, identifikovaná osoba), což potvrzuje následující tabulka.

Společnost Společníci 
X Y Z 
A Plátce  Plátce  Plátce  
B Plátce  Osoba povinná  Identifikovaná osoba  
C Plátce  Osoba povinná  …  
D Plátce  Identifikovaná osoba  …  
E Osoba povinná  Osoba povinná  Identifikovaná osoba  
F Osoba povinná  Identifikovaná osoba  …  
G Identifikovaná osoba  Identifikovaná osoba  …  

Tip

V dalším výkladu se budeme na výše uvedené typy společnosti („A”„D”), členěných podle daňové pozice (statusu) daňových subjektů, odvolávat.

Typ „E” až „G”

U těchto subjektů aplikujeme standardní ustanovení platné pro neplátce, popř. pro identifikované osoby. Zejména sledují, jestli nebyly naplněny parametry obratu pro povinnou registraci za plátce DPH anebo u osob povinných k dani, zda jim nevznikla povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba.

Osoba nepovinná k dani – typ „H”

Podle nového občanského zákoníku není podmínkou pro vznik společnosti, že se subjekty sdruží pouze za účelem podnikání. Teoreticky tak může existovat společnost „H”, v níž by figurovaly nepovinné osoby – ale pro účely DPH uvažujeme jen o daňových subjektech vykonávajících ekonomickou činnost.

Typ „I”

V dalším textu se v několika případech setkáme s dalším typem společnosti, který můžeme nazvat jako „ideální” („I”), když všichni společníci jsou plátci, vykonávají vždy společně a současně shodnou ekonomickou činnost. Na druhé straně je zřejmé, že takový model je v praxi téměř nereálný, přestože by pro výklad v kapitole páté byla situace jak pro společníky, obchodní partnery a správu daní nejjednodušší.

Pozor!
Připomínáme obecné zásady stanovené novým občanským zákoníkem, společníkem „X” („Y” nebo „Z”) může být jak fyzická osoba („FO”), tak právnická osoba („PO”). Ve výkladu se zaměříme více na fyzické osoby, u nichž je tato forma podnikání častá.

Obrat

Doplňme si, že v dalším textu několikrát zmíníme pojem „obrat” (§ 4a ZDPH), velmi důležitý parametr pro povinnou registraci, zrušení registrace a změnu zdaňovacího období. Pro všechny tyto případy se jedná o shodně vypočítávanou částku, neboť jde u společníka o součet jeho plnění v rámci společnosti (správně: pro ostatní společníky) a jeho plnění pro třetí strany (samozřejmě v obou případech vždy jen pokud místo plnění bylo v tuzemsku).

Rada
Plně se aplikuje i pravidlo, že do obratu se nezapočítává úplata za prodej („dodání nebo poskytnutí”) dlouhodobého majetku, pokud takový prodej nepatří k obvyklé činnosti dotčené osoby – viz novela § 4a zákona o DPH.

2018/2019

V případě, že by část období pro sledování obratu (pro povinnou registraci za plátce12 bezprostředně předcházejících měsíců po sobě jdoucích), spadala ještě do období, kdy společnost postupovala podle předchozího systému, resp. původní úpravy v ZDPH pro společnosti (sdružení), což by mohlo být ještě za kalendářní měsíce v roce 2018 v případech, kdy společnost využila přechodné období novely ZDPH provedené zákonem č. 170/2017 Sb.:

  • Musí společník vypočíst obrat za tyto měsíce podle předchozí úpravy! Za tyto měsíce se tedy každému společníkovi bude do obratu započítávat i obrat za celou společnost.

1.2 Zahájení nebo ukončení účasti, společnosti

Společnosti vznikají (1.2.1) nebo zanikají (1.2.2), a to samé platí i pro individuální účast toho kterého společníka.

1.2.1 Zahájení činnosti, vklady

Pokud se subjekty dohodnou, založí si společnost, tato skutečnost sama o sobě nezakládá žádná práva nebo povinnosti k dani z přidané hodnoty. Samozřejmě může vzniknout formou vkladů nebo již při činnosti společnosti spoluvlastnictví.

Příklad
Přestavme si, že se tři fyzické osoby dohodnou a založí společnost. Daňový režim k DPH bude záležet opravdu jen a jen na jejich statusu, může vzniknout jakýkoliv typ společnosti podle klasifikace výše uvedené, tj. „A”„G”.

Vklad

Nejedná se o klasické vklady do obchodních korporací. Vložený („vnesený”) majetek je zpravidla stále vlastnictvím společníka, případně z pohledu daně z přidané hodnoty součástí obchodního majetku toho kterého společníka. Druhou variantou je, že vložený majetek se stane spoluvlastnictvím všech společníků.

Spoluvlastnictví

Zákon o dani z přidané hodnoty neupravuje žádná zvláštní pravidla pro spoluvlastnictví.

Rada
Spoluvlastnictví k majetku používanému k ekonomické činnosti v praxi je a bylo zcela běžné i před změnami úpravy ZDPH ve vztahu ke společnosti, proto by neměl být problém s aplikací pravidel DPH i pro spoluvlastnictví existující v rámci společnosti. Každý ze spoluvlastníků posuzuje související plnění, přijatá nebo uskutečněná, podle svého vlastnického poměru.

Pozor!
Předmětem daně mohou být situace, když by „vkladem” majetku jedním společníkem vzniklo spoluvlastnictví dalších společníků. Záleží na charakteru vkládaného majetku, může se jednat o dodání zboží nebo poskytnutí služby (často jako nepeněžní plnění).

Používání majetku

Při činnosti společnosti se musíme vypořádat s otázkou, jak z pohledu daně z přidané hodnoty klasifikovat majetek vlastněný a vložený jedním společníkem, resp. jeho bezúplatné používání dalšími společníky.

Rada
Protože je takový majetek využíván pro ekonomickou činnost společnosti, neaplikují se ustanovení pro uskutečnění zdanitelného plnění – poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 14. Nedochází k nepeněžnímu plnění.

Vstup společníka

V průběhu existence společnosti může samozřejmě přistoupit do společnosti nový společník, což je pro účely daně z přidané hodnoty akt, který sám o sobě není předmětem daně.

Rada
Pro související další vklady do společnosti, případně mohou vzniknout spoluvlastnické podíly na majetku, platí obdobně to, co bylo zmíněno v předchozím textu. Zpravidla se z pohledu DPH nemusí řešit „vrácení” společníkem vloženého majetku. Každou situaci je však posuzovat individuálně. Bližší varianty, které by v praxi mohly nastat, lze nalézt také v Informaci GFŘ.

Skupina DPH

Neexistuje žádné omezení (jak tomu bylo do 30. 6. 2017) a společník může být členem skupiny pro DPH podle § 5a a násl. zákona o DPH.

1.2.2 Ukončení činnosti, vypořádání

Dojde-li ke zrušení společnosti, mohou se vyskytnout případy, kdy se majetek ve spoluvlastnictví „převádí” podle dohody společníků třeba na některého z nich. Nedochází-li ke standardnímu vypořádání tzv. rozdělením společné věci, které je pro účely DPH v zásadě neutrální, je nutné se takovou transakci zabývat coby uskutečněným plněním mezi dotčenými společníky.

Pozor!
V případě „převodu” na některého ze společníků se nejedná o výplaty obchodních podílů apod. v nepeněžní podobě. Jde zpravidla o standardní dodání zboží podle terminologie zákona o DPH.

Nepeněžní plnění

Kdyby při vypořádání společníků musela být řešena otázka, jak se vypořádat s nepeněžním plněním, použijí se standardní postupy uvedené v §§ 13 a 14 zákona o DPH. Jde o případy přenechání majetku, třeba získaného činností společnosti, konkrétnímu společníkovi bezúplatně.

Výstup společníka

Pro tyto případy platí bezezbytku, resp. obdobně text uvedený u ukončení činnosti společnosti.

Společníci jako osoby spojené

Vztahy mezi společníky mají být pro účely daně z přidané hodnoty založeny na skutečnosti, že společníci jsou tzv. spojené osoby. Jinými slovy: základ daně musí být na úrovni obvyklé ceny podle § 36a zákona o DPH.

Pozor!
Definice obvyklé ceny je nově obsažena v ustanovení § 36 odst. 14 ZDPH.

Novela

V novele zákona o dani z přidané hodnoty účinné od 1. 4. 2019 byla provedena nenápadná, ale velmi významná oprava § 36a odst. 3 písm. d).

Dosud byla podmínka ceny obvyklé uložena pouze společníkům, kteří jsou plátci. Nyní se tato povinnost týká všech společníků, tj. bez ohledu na jejich DPH status.

Rada
Požadavek na „obvyklou cenu” bude v některých případech nereálný. Například jeden společník bude fakturovat svou individuální zakázku pro významného zahraničního partnera, ale „subdodávky” pro společnost – realizované třeba na tuzemském trhu – budou za zcela jiných cenových podmínek.

Jinými slovy, za stejné služby, objem práce, mohou být hodinové sazby naprosto odlišné, aby společnost byla konkurenceschopná, můžeme hovořit o „cenách obvyklých” též ve smyslu tzv. vnitropodnikových kalkulací.

Rada
Výše uvedené samozřejmě neplatí, pokud by byly „ceny” zkresleny, aby byla ovlivněna daňová povinnost některého ze společníků – viz úpravy ve smyslu zmíněného § 36a zákona o DPH.

„Subdodávka”

Často se jedná o subdodávky mezi jednotlivými společníky pro kompletaci celkového plnění za společnost pro cílového zákazníka. Nicméně pojem „subdodávka” v dalším výkladu nepoužíváme, aby nedošlo k nedorozumění – řešíme daň z přidané hodnoty, proto je vhodnější výraz „plnění”.

Nedobytná pohledávka

Připomínáme zmínku z úvodu článku týkající se novely zákona o DPH, ustanovení § 46 a násl., k nedobytným pohledávkám, v nichž je zmíněn i společník.

2. ZMĚNA SYSTÉMU OD 1. 1. 2019

Přechodná ustanovení novely zákona o DPH k 1. 7. 2017 nabídla společníkům společnosti souběh starého modelu a nového modelu.

Pozor!
To znamená, že skutečně do konce loňského roku mohli společníci společností založených před 1. červencem 2017, používat variantu, kdy vše za společnost k dani z přidané hodnoty vyřizoval pověřený společník.

DEN D 1. 1. 2019

Tento způsob již není od 1. 1. 2019 možný, automaticky se všechny společnosti musejí podřídit novému systému (modelu). To znamená, jak je vysvětleno v první kapitole, každý ze společníků uplatňuje svá práva a plní povinnosti „sám za sebe”.

Procesní úkony

S touto povinnou změnou souvisí následující čtyři poznámky:

  • Tato „finální” změna systému se nehlásí správci daně.

  • Daňová přiznání, kontrolní hlášení a souhrnná hlášení za zdaňovací období kalendářního roku 2018 ještě podává dříve pověřený společník (samozřejmě pokud jde o společnost, která využila možnosti zůstat po přechodnou dobu do 31. 12. 2018 u „starého” systému).

  • Související opravy základu daně apod., u plnění se dnem uskutečnění zdanitelného (osvobozeného) plnění se vyřizují tím společníkem, který tuto agendu zajišťoval v době uskutečnění plnění.

  • Při daňovém řízení, které se bude týkat zdaňovacích období před 1. lednem 2019, se správce daně obrátí na společníka, které dříve „vše” zajišťoval.

Pozor!
Z výše uvedeného vyplývá, přestože jsou od 1. ledna společníci z pohledu daně z přidané hodnoty „nezávislými” osobami (vyjma výše základu daně, viz 1.3), měly by být upraveny situace týkající se DPH do 31. 12. 2018, resp. situace týkající se období, kdy společnost postupovala podle „starého” systému správy DPH u společností (sdružení).

Rada
Například mimo jiné povinnost archivace daňových dokladů, součinnosti společníků při vyřizování oprav základů daně, daňových kontrolách atd.

Pověřený společník

Tento společník uplatňoval práva a plnil povinnosti týkající se DPH za společnost, i za zbývající společníky. Je velmi důležité, pokud by takový společník zrušil registraci k dani z přidané hodnoty, aby poskytl zbývajícím společníkům všechny podklady.

Plná moc

Mnoho společností, které fungovaly do konce loňského roku podle starého modelu, využijí patrně ustanovení § 28 odst. 7 zákona o DPH. Na základě písemného zmocnění (event. může být zmocnění elektronickou formou, ovšem musí být elektronicky podepsané) by mohl společník, který dosud vyřizoval agendu DPH za společnost, vystavovat za ostatní společníky daňové doklady.

Pozor!
Jde pouze o vyřízení administrativních záležitostí (vystavení daňového dokladu), zmocněná osoba plní vlastně dílčí funkci účetní firmy. Práva a povinnosti přísluší nadále každému společníkovi samostatně.

3. FUNGOVÁNÍ SPOLEČNOSTI A DPH

Postupně si vysvětlíme registraci DPH a zrušení registrace (3.1), jak se stanoví zdaňovací období (3.2), evidenční povinnosti (3.3) a podávání daňových tvrzení, tj. Daňovému přiznání, Kontrolnímu hlášení a Souhrnnému hlášení (3.4).

Rada
Problematice nároku na odpočet daně a odvodu daně z přidané hodnoty na výstupu se věnuje kapitola čtvrtá, vztahům mezi společníky a k obchodním partnerům část pátá.

Registrace

Protože každý společník vystupuje v oblasti daně z přidané hodnoty „sám za sebe”, povinnost nové registrace DPH nebo zrušení registrace řešíme podle obecných pravidel.

Pozor!
Jak vyplývá z předchozího výkladu, skutečnost, že se některý ze společníků stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo osobou identifikovanou k dani, není v principu rozhodující pro DPH status ostatních společníků.

To platí též pro zrušení registrace některého ze společníků.

Rada
Samozřejmě má na vztahy mezi společníky vliv skutečnost, jaký je jejich daňový status, pro náš výklad o jaký typ společnosti („A”„G”) se jedná (viz 1.1).

Příklad
Pánové Jan, Antonín a Karel, první dva jsou plátci daně z přidané hodnoty a podnikají ve společnosti nazvané „JAK”. Jde o typ společnosti „C”, jestliže se například pan Karel, osoba povinná k dani, stane plátcem DPH, nemá tento fakt v zásadě u ostatních společníků přímý vliv na fungování pro DPH. (Došlo ke změně z typu „C” na „A”.)

Rada
Obdobně je tomu v případech, když by se jednalo o typ „D”, tj. místo osoby povinné k dani by společníkem byla osoba identifikovaná k dani.

Pozor!
Použili jsme výraz „přímý” vliv, ale v kapitole páté rozebíráme na konkrétních případech vztahy mezi společníky, jejichž daňový režim může být různý právě podle typu společnosti.

Příklad
Dámy paní Kateřina, Radka a Sylva podnikají ve společnosti „KRÁSA”, všechny jsou plátci DPH (typ „A”). Pokud paní Sylva zruší registraci k DPH, tato skutečnost opět nemá „přímý” dopad na fungování daně z přidané hodnoty. (Změna typu z „A” na „C”.)

Pozor!
Připomínáme možná zdanitelná plnění související s převody majetku, které by mohla mít paní Sylva u majetku ve společném vlastnictví se zbývajícími společnicemi. Na druhé straně, v případě, že by se současně rozhodla ukončit svou účast ve společnosti, nemusí toto automaticky založit zrušení případného spoluvlastnictví (viz 1.2.2).

Zdaňovací období

Základní princip společnosti pro účely daně z přidané hodnoty je nám již znám, proto nás nepřekvapí informace, že společníci mohou mít různá zdaňovací období.

Změna zdaňovacího období

Každý z nich tak zcela nezávisle na ostatních společnících může a nemusí využít ustanovení § 99a zákona o DPH a změnit své zdaňovací období (pokud splní všechny zákonné podmínky pro tuto možnost).

Pozor!
Změna se provádí podle výše obratu dotčeného jednotlivého společníka za předchozí kalendářní rok, termín je 31. ledna roku následujícího.

Obrat

Jaká je výše obratu společníka? Zde nehledejme žádné komplikace, od července 2017 není již v § 4a žádné speciální ustanovení pro společníky, to znamená, že sčítá své obraty za plnění uskutečněná pro společníky a další obchodní partnery.

Rada
Pozor ovšem na případy, kdy by společnost využila přechodné období a ještě i po 30. 6. 2017 používala předchozí režim, tj. postupovala by ohledně pravidel týkajících se společnosti podle zákona o DPH ve znění před novelou provedenou zákonem č. 170/2017 Sb., tedy i podle předchozího znění ustanovení § 4a.

Příklad
Příklad 1.

Ve společnosti „HOP” postupovali v roce 2018 ještě podle starého systému správy DPH u společností. V tomto roce měli společníci různá zdaňovací období: pánové Hynek a Ota čtvrtletní, pan Pavel měsíční:

Na základě svého obratu ve výši 900 000 Kč za kalendářní rok 2018 se rozhodl pan Ota změnit své zdaňovací období od 1. 1. 2019 na období čtvrtletní.

Pozor!
Společníkem, pověřeným agendou daně z přidané hodnoty, a to podle „starého” modelu, který společnost používala na základě přechodných ustanovení do konce roku 2018, byl pan Hynek. Kdo vyřídí změnu zdaňovacího období panu Otovi?

Příklad
Příklad 2.

Za zdaňovací období měsíční, prosinec 2018, podává pan Ota nulové daňové přiznání, na kterém označí přechod na čtvrtletní zdaňovací období od 1. 1. 2019.

Rada
Kdyby tak pan Ota neučinil v rámci formuláře daňového přiznání, musí informovat správce daně samostatným právním úkonem do 31. ledna 2019.

Evidence

Záznamní evidenci, resp. podle terminologie zákona o DPH „evidence pro daňové účely” podle § 100 a násl., si samozřejmě musí od letošního roku (2019) zajistit každý společník „sám”.

Rada
Není zákonem o DPH stanovena žádná speciální povinnost, nicméně, vzhledem k ustanovení týkající se obvyklé ceny (1.3) doporučujeme, aby byla vedena zvlášť evidence u plnění uskutečněných mezi společníky. Dříve byla plnění pro společnost vedena povinně odděleně.

2018/2019

V této souvislosti je nutné připomenout, že do konce loňského roku, v případech kdy agendu zabezpečoval podle starého modelu „pověřený” společník, měli by mít i ostatní společníci jasný přehled o přijatých a uskutečněných plněních.

Pozor!
Minimálně by tomu mělo být též pro kontrolu „vyúčtování” společnosti za kalendářní rok, stanovení dílčích daňových základů pro daň z příjmů atd. Viz článek Společnost sdružení bez právní subjektivity.

Daňové doklady pro klienty

Na fakturách (DD) pro třetí stranu se běžně – v návaznosti na sjednané obchodní podmínky – uvádí doplňující údaje, nad rámec stanovených zákonem o DPH. Minimálně tam může být sdělení, že se jedná o plnění poskytnuté společností.

Rada
Tato praxe je (samozřejmě v návaznosti na dohodu společníků) rozumná a samozřejmě taková informace nemění identifikace pro účely daně z přidané hodnoty.

Registr DPH

Doporučujeme samozřejmě i společníkům, aby dodržovali povinnosti týkající se registračních údajů (včetně hlášení změn) a to zejména u údajů, které se zveřejňují v registru plátců a identifikovaných osob podle § 98 zákona o DPH.

Pozor!
Jedná se především o uvedení správného účtu, který každý ze společníků používá.

Daňová tvrzení

Také pro podávání daňových přiznání k DPH (i dodatečných), kontrolních hlášení a souhrnných hlášení, nenalezneme v zákoně o DPH výjimky pro společníky společnosti.

Práva a povinnosti

Plátci daně z přidané hodnoty (a také osoby identifikované k dani) podávají příslušná daňová tvrzení sestavená na základě své záznamní evidence (3.3).

2018/2019

Jak jsme uvedli v kapitole druhé, při využití starého modelu do 31. 12. 2018, úkony týkající se těchto zdaňovacích období (rozuměj zdaňovací období do 31. 12. 2018) zajišťuje stále – i po 1. 1. 2019 (!) – společník, který byl pověřen vedením agendy daně z přidané hodnoty za společnost.

Příklad
Kdo a kdy bude podávat daňová přiznání a kontrolní hlášení ve společnost „HOP” v roce 2019?

Řešení je jednoduché, záleží na zdaňovacím období a konkrétních aktivitách každého společníka:

  • Pánové Hynek a Ota mají čtvrtletní zdaňovací období, proto například kontrolní hlášení za leden a únor nemají povinnost podat. Každý z nich má povinnost podat za sebe daňové přiznání k DPH a kontrolní období za čtvrtletí.

  • Pan Pavel, měsíční plátce DPH, podává daňové přiznání a kontrolní hlášení za leden, únor, březen atd.

Rada
Připomínáme tři obecné zásady:

  • Daňové přiznání musí být podáno vždy, i tzv. „nulové”, pokud by plátce neuskutečnil žádná plnění.

  • Plátci – fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím nepodávají kontrolní hlášení za jednotlivé kalendářní měsíce.

  • Kontrolní hlášení jako takové se nemusí podávat, je-li „nulové”, čemuž by měla odpovídat i „nulová” záznamní evidence.

4. PRÁVA A POVINNOSTI

V této kapitole se zaměříme na nárok na odpočet DPH (4.1) a odvod daně z přidané hodnoty (4.2).

4.1 Nárok na odpočet DPH

Protože každý ze společníků jedná sám za sebe pro účely daně z přidané hodnoty, neměl by vzniknout při posuzování nároku na odpočet DPH žádný problém.

Pozor!
Důsledně se postupuje podle ustanovení § 72 a násl. zákona o DPH. Nárok toho kterého společníka není a nemůže být ovlivněn činností zbývajících společníků, byť se „sdružili” pro společnou činnost!

Příklad
Pan Karel, společník společnosti „JAK”, se stal plátcem a řeší, jaký má nárok na odpočet DPH, neboť vlastní nebytové prostory, které pronajímá jako osvobozené plnění neplátci. Přijatá zdanitelná plnění, související současně se zdanitelnými plněními (pro ostatní společníky a obchodní partnery) a osvobozené nájmy, krátí příslušným koeficientem DPH.

Rada
Pánové Jan a Antonín nemusejí mít žádné informace o této individuální aktivitě pan Karla. Nijak to neohrožuje jejich vlastní nároky na odpočet DPH.

Příklad
Paní Kateřina pořizuje zboží pro společnost „KRÁSA” a při uplatnění nároku na odpočet daně, neboť je ona uvedena na daňovém dokladu jako příjemce zdanitelného plnění, se nezabývá skutečností, že paní Sylva není plátcem DPH.

Pozor!
Skutečnost, že jde o typ společnosti „C”, má dopad na vztahy mezi společnicemi, viz pátá kapitola.

4.2 Odvod DPH

Daňovou povinnost, byť se nebude jednat o individuální činnost, ale aktivitu jménem společnosti, si musí splnit každý ze společníků.

Pozor!
Klíčová bude, jak rozebíráme v praktických příkladech v páté kapitole, „konkrétní” činnost společníka.

Příklad
Pan Antonín pořídil pro činnost společnosti zboží a část ho prodal a) zbývajícím společníkům, b) klientovi společnosti. Uplatnil nárok na odpočet DPH v plném rozsahu a následně vystavil daňové doklady jak pro své dva společníky, tak pro obchodního partnera.

Rada
V praxi se zpravidla budou dohody mezi společníky, kdo a co pořizuje a fakturuje klientům, podřizovat z důvodů optimalizace typu společnosti (viz pátá kapitola).

Příklad
Ve společnosti „KRÁSA” se dámy dohodly, že zboží a služby pro společnost pořizuje paní Kateřina nebo Radka, je-li dodavatel plátcem daně z přidané hodnoty, neboť paní Sylva zrušila registraci k DPH. Na druhé straně, jakékoliv plnění pro klienty fakturované společností – resp. paní Kateřinou nebo Radkou, je zatíženo daní z přidané hodnoty.

5. VZTAHY MEZI SPOLEČNÍKY A KE TŘETÍM STRANÁM

Z předchozího výkladu bychom mohli oprávněně nabýt dojmu, že fungování společnosti a související práva a povinnosti k dani z přidané hodnoty je jasné a bezproblémové.

Pozor!
Bohužel tomu tak nemusí být, důvodem je velmi volná právní forma společnosti. Nejvíce komplikaci v praxi vyvolává nepochopení, že:

  • pravidla pro daň z přidané hodnoty jsou unikátní, jiná platí pro daň z příjmů a účetnictví (5.1),

  • různé jsou a budou vztahy mezi společníky podle typu společnosti námi zavedené klasifikace v kapitole 1.1, viz část 5.2,

  • uznání skutečnosti, že „individuální” činnost každého společníka, i když konaná ve prospěch společnosti, může být zcela odlišná od činnosti společnosti jako takové pro třetí stranu (5.3).

5.1 Vazby na daň z příjmů a účetnictví

Pravidla pro daň z přidané hodnoty jsme si již vysvětlili. Základní principy platné pro daň z příjmů (5.1.1) a účetnictví (5.1.2) obsahuje článek Společnost - Sdružení bez právní subjektivity. Připomeneme si krátce některá z nich.

5.1.1 Daň z příjmů

Daňový výsledek společnosti, a to podle uzavřené smlouvy, se převádí jednotlivým společníkům, ať už se jedná o „zisk” nebo „ztrátu”.

Pozor!
S tímto principem nemáme žádný problém, jen si musíme pod pojem „výsledek” doplnit, že se jedná o rozdíl – zjednodušeně: mezi daňovými příjmy (výnosy) a daňovými výdaji (náklady). A celkový výsledek je včetně nedaňových položek.

Jedná se o číselnou informaci, se kterou přijímající poplatník daně z příjmů musí počítat, aniž by prováděl další úpravy.

Fyzická osoba

Uvedené tvrzení není zcela pravdivé, neboť pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob platí specifické podmínky uvedené v § 12 ZDP týkající se případné možnosti uplatnit tzv. paušální výdaje.

Příklad
Pomocnou evidenci pro daň z přidané hodnoty u společnosti „JAK” vede pan Jan, který také zpracovává podklady pro daň z příjmů. Ve vyúčtování za kalendářní rok 2018 uvedl pro ostatní společníky mimo jiné následující informace.

 
Vyzkoušejte test!

Zkuste si vyplnit volně přístupný ukázkový test
Účetní uzávěrka a závěrka – test 2016.

Obsahuje 12 otázek, výběr a) - c), časový limit 12 minut, možnost opakovat a vylepšit si skóre.