dnes je 24.5.2024

Input:

Srážky ze mzdy

23.9.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 51 minut

601
Srážky ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy

Právní úprava:

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP)

    • § 142, 143 – bezhotovostní výplata mzdy

    • § 144a – postoupení pohledávky

    • § 145 až 146 – srážky z příjmu – obecná ustanovení

    • § 147 až 150 – postup a pořadí při provádění srážek

  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (OSŘ)

    • § 276 až 302 – srážky ze mzdy

    • § 312 – přikázání jiné peněžité pohledávky

    • § 319 – pohledávky autorské odměny

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

    • § 910 a násl. – vyživovací povinnost

    • § 1988 – započtení proti pohledávce

    • § 2045 až 2047 – dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zrušený k 31. 12. 2013 (ObčZ)

    • § 551 – dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů

  • Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů

    • citovaný zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daně a orgánů veřejné správy při provádění exekucí v případě, jsou-li exekucemi nařízenými soudem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.

  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (exekuční řád)

  • Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (IZ)



Srážky z příjmu jsou srážky ze mzdy nebo platu
(§ 277 OSŘ) a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu § 299 OSŘ). Sem patří:

  • odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků,

  • odměny z dohod o pracovní činnosti, odměny z dohody o provedení práce,

  • odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny poskytnuté při pracovních výročích a jubilejní a stabilizační odměny, odstupné, odchodné, odbytné,

  • mzdové vyrovnání vyplácené při uplatnění konkurenční doložky,

  • peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,

  • náhrady mzdy a platu (včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti po dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN),

  • náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení,

  • nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,

  • důchody,

  • stipendia,

  • podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

  • odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání (odchodné, mzdové vyrovnání vyplácené při uplatnění konkurenční doložky po ukončení zaměstnání),

  • peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,

  • dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,

  • výluhový příspěvek poskytovaný příslušníkům bezpečnostních sborů a Armády České republiky (příspěvek je určen bývalým příslušníkům Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace při splnění zákonem stanovených podmínek),

  • příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Srážky se neprovádějí ze sociálních výpomocí poskytnutých při živelních událostech a jiných mimořádných událostech, z darů a jiných plnění ze sociálního fondu nebo FKSP.

Srážky ze mzdy mohou být dle § 146 ZP provedeny jen:

  1. v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem,
  2. na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
  3. k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Srážky ze mzdy lze rozdělit do dvou skupin:

  • bez souhlasu zaměstnance,

  • se souhlasem zaměstnance.

Srážky ze mzdy se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel provádět jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak se k ní nepřihlíží. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy na účely taxativně uvedené v zákoníku práce v § 147 ZP. Jedná se o tyto srážky:

  1. daň z příjmů fyzických osob,
  2. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
  3. záloha na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
  4. nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
  5. náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo, náhrada mzdy nebo platu nebo odměn z dohod při dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 ZP, na niž zaměstnanci právo nevzniklo,
  6. částky postižené výkonem rozhodnutí (exekuce) nařízeným soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku (např. přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení atd.).

Srážky daní a pojistného nazýváme zákonnými srážkami a jejich provádění se řídí příslušnými zákony. Srážky uvedené pod písmeny c) až f) se řídí občanským soudním řádem. Srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí občanským soudním řádem a § 2045 až 2047 NOZ.



1. POŘADÍ SRÁŽEK A POSTUP PŘI JEJICH PROVÁDĚNÍ


Ze mzdy se přednostně srazí daň z příjmu, pojistné na sociální a zdravotní pojištění (čistá mzda). Další postup je závislý na pořadí srážky a druhu srážky.

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno těmito obecně závaznými právními předpisy:

  • § 280 a násl. OSŘ,

  • § 147 a násl. ZP,

  • § 2045 NOZ.

A. Exekuční srážky

Exekuční srážky získávají pořadí doručením exekuce prvnímu plátci. Zákon stanoví, že pohledávky, pro které byl soudem nebo správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí zahájit srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale ponechává je na účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po nabytí právní moci odesílá sražené částky věřiteli.

Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den více takových rozhodnutí, získávají všechny stejné pořadí. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

B. Dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele

Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele získávají pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena.

C. Dohoda o srážkách ze mzdy ve prospěch třetí strany

U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda, k níž dal zaměstnavatel předem souhlas, zaměstnavateli předložena, nebo dnem, kdy byla taková dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany se zaměstnancem uzavřena. V takovém případě dal zaměstnavatel souhlas již tím, že dohodu o srážce ze mzdy se zaměstnancem přímo uzavřel. NOZ stanoví, kdo nese náklady spojené s prováděním takové srážky. Náklady spojené s první srážkou na základě dohody nese vždy plátce mzdy. Náklady spojené s dalšími srážkami na základě dohody nese dlužník. Je však možné se dohodnout jinak.

D. Členské příspěvky odborové organizaci

U srážek týkajících se členských příspěvků odborové organizaci vzniká pořadí okamžikem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas se srážením. Vhodné je, aby zaměstnanec předložil alespoň písemnou žádost.

E. Nevyúčtovaná záloha, přečerpaná dovolená

U srážek ze mzdy, které se týkají nevyúčtované zálohy na mzdu, zálohy na cestovní náhrady, přečerpaného nároku na dovolenou a neoprávněné náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout situace, kdy nelze zahájit provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci jsou uplatňovány jiné srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující se charakter. Dále mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku zaměstnavatele budou stále odsouvat dozadu a znemožní tak její úhradu. Aby tato pohledávka získala pořadí (zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože nelze zahájit provádění této srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, kterou pohledávka zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu uspokojena.

Povinnosti plátců

1. Při nástupu do zaměstnání

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovněprávního vztahu k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro které pohledávky. Sražené částky deponuje do doby, kdy se od věřitele dozví, zda exekuce nabyla právní moci, a příslušné číslo účtu pro zasílání exekučních srážek.

Povinnosti vůči soudu

Vůči soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, má zaměstnavatel oznamovací povinnost. Při nástupu zaměstnance do pracovněprávního vztahu (PP, DPČ a DPP) musí bez odkladu soudu oznámit, že u něho nastoupil povinný jako nový zaměstnanec. Analogicky to platí i v případě úředních exekucí a exekucí soudních exekutorů.

2. Při ukončení zaměstnání

Při ukončení pracovněprávního vztahu musí do jednoho týdne soudu oznámit, že u něho povinný přestal pracovat. Současně zaměstnavatel zašle soudu vyúčtování všech srážek ze mzdy, které provedl a vyplatil oprávněnému a pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké mají tyto pohledávky pořadí. Není-li plátce schopen oznámit do jednoho týdne po ukončení zaměstnání konečnou výši pohledávky, oznámí požadované skutečnosti bez zbytečného odkladu. Jinými slovy: plátce zasílá věřiteli s časovým odstupem dvě informace – do jednoho týdne údaj o ukončení zaměstnání a poté bez zbytečného odkladu další požadované údaje. Oznamovací povinnost má také povinný. Ten musí do jednoho týdne oznámit, že přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a že nastoupil u jiného plátce mzdy. Jak plátce mzdy, tak povinný mohou být za nesplnění oznamovací povinnosti sankcionováni pořádkovou pokutou. Plátci mzdy může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Vůči zaměstnavateli, který provádí srážky, pro které je nutný písemný souhlas zaměstnance a zaměstnavatel souhlas nemá, může inspektorát práce uplatnit sankci až do výše 2 mil. Kč (viz § 13 odst. 2 ZIP).

V souladu s § 313 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení zaměstnání v potvrzení o zaměstnání uvést, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

Mzda od více plátců, souběh exekucí a zvláštnosti při výkonu rozhodnutí

Pobírá-li povinný mzdu nebo jiný příjem od více plátců mzdy, vztahuje se nařízená exekuce na všechny jeho příjmy. Znamená to, že v případě druhého pracovněprávního vztahu si musí další zaměstnavatel od nového zaměstnance vyžádat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Další zaměstnavatel musí též soudu oznámit, že u něj povinný nastoupil do práce. Srážky však začne provádět až ode dne, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Určení nezabavitelné části

Nařizuje-li soud provádění srážek několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, popř. kolik mají na pohledávku srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen tuto skutečnost oznámit soudu, který pak nezabavitelnou částku mezi ostatní plátce mzdy přerozdělí. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce ani příslušné nezabavitelné částky, je plátce povinen tuto skutečnost oznámit soudu. Soud může také určit, zejména jsou-li prováděny srážky jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců a aby ostatní plátci v provádění srážek zatím nepokračovali.

Požádá-li o to plátce mzdy (§ 288 OSŘ), oprávněný nebo povinný, určí soud sám, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

Výplata provedených srážek

Sraženou částku ze mzdy vyplatí plátce přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud.

Provádí-li srážky zároveň několik plátců mzdy, zašlou sražené částky vždy soudu, který prověří správnost provedených srážek a sám je vyplatí oprávněnému. Bylo-li sraženo více než činí pohledávka, vrátí soud přeplatek povinnému.

Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.

Nižší srážky, než které oprávněnému náležely

Dohodne-li se oprávněný s povinným, že se spokojí s nižšími srážkami, než které by jinak oprávněnému náležely, a oznámí-li to oba soudu, vyzve soud plátce mzdy, aby srážel ze mzdy povinného měsíčně jen částku, se kterou se oprávněný spokojí, nepřesáhne-li tato částka v příslušném výplatním období přípustnou výši srážek. Přesáhne-li ji, provede plátce mzdy v příslušném výplatním období srážky jen v rozsahu dovoleném zákonem.

Výplaty mzdy za několik měsíců

Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť.

Tato situace nastává obvykle v případě, kdy zaměstnavatel zúčtovává zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Ačkoliv zákoník práce nařizuje, že tyto mzdové náležitosti jsou splatné v pravidelném termínu výplat, zaměstnavatel není schopen tuto povinnost splnit. Důvodem je skutečnost, že náhrada na ztrátu na výdělku se snižuje o vyplacené dávky nemocenského pojištění, které se zaměstnavatel nemůže od OSSZ včas dozvědět. Obvykle se tato situace řeší dohodou smluvních stran s tím, že zaměstnanec souhlasí s vyplacením náhrady za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. A v těchto případech je nutné za každý měsíc spočítat mzdu (náhradu za ztrátu na výdělku) samostatně a v každém takovém měsíci uplatnit nezabavitelnou částku. Obdobně se postupuje v případě, kdy se zaměstnanci vyplácí zákonné odstupné.

Oprávněný může vůči plátci mzdy uplatnit u soudu právo na výplatu částek, které měl obdržet, jestliže:

  • plátce mzdy neprovedl srážky řádně a včas,

  • srážky ze mzdy byly provedeny v menším rozsahu, než měly být,

  • plátce mzdy nevyplatil sražené částky bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci daného rozhodnutí, respektive po tom, kdy se staly splatnými další měsíční části mzdy.

Jestliže soud nařídí výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavateli přikázáno, aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy srážky a tyto částky nevyplácel povinnému. Zaměstnavatel sražené částky deponuje do doby, než je mu doručeno rozhodnutí o nabytí právní moci.

Nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy může být nařízeno též správními orgány – orgány státní správy a územní samosprávy (tzv. úřední exekuce). Při provádění těchto exekucí se přiměřeně použijí příslušná ustanovení OSŘ, dále zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Zákon č. 119/2001 Sb. se použije v případech, kdy je souběžně prováděna exekuce více rozhodnutí – soudů nebo jiných orgánů a kdy je zapotřebí rozhodnout o postupech při jejich výkonu. K takovému rozhodnutí je oprávněn obecný soud povinného, a to i když rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nevydal. Soud tak na žádost zaměstnavatele

Nahrávám...
Nahrávám...