Stálá provozovna - závislý zástupce
Ing. Pavel Kyselák
NahoruZávislý zástupce podle ZDP
Tuzemský zákon o daních z příjmů obsahuje § 22 odst. 2, kde je definována stálá provozovna a také
problematika závislého zástupce.
NahoruPrincip
Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení
nerezidentního poplatníka a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat
smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že nerezidentní
poplatník má stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem
činnostem, které osoba pro poplatníka na území ČR provádí.
Tato definice závislého zástupce se použije vždy vůči rezidentům z
tzv. bezesmluvních států (například Monako, Lichtenštejnsko, Burundi,
Seychely, Kuba, Chile, Andora, Libérie, Marshallovy ostrovy, Nauru, Vanuatu,
Gibraltar).
Předmětné ustanovení § 22 odst. 2 ZDP už však neobsahuje
problematiku tzv. "nezávislého zástupce“, kterou v návaznosti na
definici "závislého zástupce“ vesměs obsahují smlouvy o zamezení dvojího
zdanění, čímž tak "redukují“ institut závislého zástupce na vyjmenované
případy.
Jde o zastupování prostřednictvím makléře, generálního
komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají řádně v
rámci své činnosti. Toto návazné doplnění tak vlastně z množiny závislého
zástupce vylučuje osoby, jejichž "přímou živností“ je zastupování neurčitého
počtu nezávislých subjektů, často pouze v jednotlivých případech.
Určitým východiskem pro rozlišení závislého a nezávislého zástupce
podle současné definice v ZDP je termín "obvykle zde vykonává“. V
krajních případech může totiž dojít k situaci, kdy např. v souvislosti s
činností makléře, který zastupuje rezidenty z bezesmluvních států, vznikne na
území ČR značný počet stálých provozoven.
NahoruZávislý zástupce podle smluv
Ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění, které má Česká republika
dosud uzavřeny, se v článku "Stálá provozovna“ uvádějí speciální situace vzniku
stálé provozovny na základě zastupování zahraničního podniku, kdy za uvedených
podmínek zahraničnímu podniku vzniká na území druhého smluvního státu stálá
provozovna. Uvedený princip existence stálé provozovny se nazývá "závislý
zástupce“ či "závislý agent“. Problematiku si vysvětlíme na vzorovém příkladu
smlouvy se Slovenskou republikou.
NahoruSmlouva se Slovenskem
Ve smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení
dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku ( Slovensko - smlouva o zamezení dvojího
zdanění) se konkrétně v článku 5 - Stálá provozovna (odst. 5) uvádí
následující.
Jestliže bez ohledu na ustanovení prvního a druhého odstavce tohoto
článku osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odst. 6 -
jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle používá oprávnění
uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou
provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí
pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v
odst. 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa nebo
zařízení k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa nebo
zařízení k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto
odstavce.
V citovaném ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění je přijata
zásada, že i když zahraniční podnik nemá na území druhého smluvního státu
trvalé zařízení pro podnikání (kancelář, továrnu, dílnu apod.), přesto mu v
dané situaci vzniká na území druhého státu stálá provozovna.
A v takových případech má tento druhý stát právo na zdanění. V
praxi je však stanovení daňového základu u tohoto typu stálé provozovny velmi
problematické. Dílčí činností samotného zástupce nedosahuje zahraniční
společnost přímých příjmů, ale jeho práce je pro ni prospěšná.
NahoruPrincip závislosti
Osoby, jejichž činnost zakládá existenci stálé provozovny zahraniční
společnosti, se nazývají závislí zástupci, ať už jsou zaměstnanci zahraničního
podniku či nikoliv, pokud zároveň nespadají do množiny tzv. "nezávislých
zástupců“.
Existenci stálé provozovny mohou svojí činností pro zahraniční
podnik na území ČR založit jak samostatné fyzické osoby, tak i společnosti,
přičemž nemusí být rezidentem státu, ve kterém jednají pro podnik, ani nemusí
mít v tomto státě místo k výkonu činnosti. Musí být však splněny uvedené
zvláštní podmínky.
NahoruRozsah aktivity
Podle tohoto odstavce jde o osobu, která jedná na účet podniku a má
a obvykle využívá plnou moc, která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem
podniku.
Zapojení této osoby do podnikatelských aktivit zahraniční firmy musí
být zvláštního rozsahu - dostatečného oprávnění (uzavírat smlouvy), čímž
zavazuje účast zahraničního podniku k podnikatelské činnosti v ČR. Na druhé
straně se předpokládá, že tato osoba využívá svého oprávnění opakovaně a
systematicky, nikoliv pouze v jednotlivém - izolovaném případě.
Plná moc uzavírat smlouvy se musí týkat takové činnosti zahraniční
firmy, která tvoří podstatnou část podnikání zahraniční firmy. Proto třeba do
tohoto odstavce nepatří situace, kdy závislá osoba má plnou moc či oprávnění
najímat další zaměstnance pro zahraniční podnik, aby pomáhali v aktivitě této
závislé osoby ve prospěch zahraničního podniku.
Rovněž tak pouhé podávání informací v souvislosti s průběhem plnění
kontraktu a k zajištění pokračování dobrého vztahu s podnikem není známkou
závislosti.
NahoruTermín "uzavírání smluv“
Uváděný výraz "uzavírat smlouvy jménem podniku“ ve smlouvách o
zamezení dvojího zdanění je naplněn i v případech, kdy závislá osoba vede
jednání o všech detailech smlouvy, která jsou pro zahraniční podnik závazná, a
kdy je smlouva ve skutečnosti podepsána někým jiným ve druhém smluvním státě.
Podstatné…
