dnes je 28.9.2022

Input:

Stanovení daně

25.11.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Stanovení daně

prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Úvod

Podle daňového řádu je nalézací řízení jednou z fází daňového řízení. V jeho rámci dojde ke stanovení daně. Tím se rozumí: vyměření daně a doměření daně. Toto heslo se zabývá pravidly, která jsou pro obě části stanovení daně společná. Heslo používá pojem stanovení daně s vědomím, že může jít jak o (prvotní) vyměření, tak o (následné) doměření daně. Obdobně v tomto textu pojem daňové tvrzení platí jak pro daňové přiznání, tak pro vyúčtování daně. Není-li uvedeno jinak, pravidla zde uvedená se vztahují jak na řádná, tak i na dodatečná daňová tvrzení.

Vyměření daně

Vyměření daně je částí daňového řízení, ve kterém je daň (případně daňová ztráta nebo daňový odpočet) vyměřena, její výše je tedy pravomocně stanovena.

Doměření daně

Je část daňového řízení, která může (ale nemusí) následovat po vyměření daně, a to v případech, že existuje důvod pro změnu již pravomocně stanovené daně.

Platební výměr

Daň (včetně daňového odpočtu nebo daňové ztráty) vždy stanovuje správce daně, a to nejčastěji platebním výměrem. Způsobů vyměření daně je několik:

  • bez sdělení,

  • v částce jiné,

  • podle pomůcek,

  • sjednáním základu daně a daně za řízení.

Stanovení daně bez sdělení

Jestliže správce daně na základě svých následných kroků nestanoví daň jiným způsobem, má se za to, že daň stanovil bez sdělení. Takto lze stanovit daň pouze na základě podaného daňového tvrzení (přiznání nebo vyúčtování), a to pouze v částce daně (daňového odpočtu anebo daňové ztráty), která byla uvedena v daňovém tvrzení. Daň se považuje za stanovenou s účinností k poslednímu dni lhůty pro podání daňového tvrzení, je-li daňové tvrzení podáno včas. Při podání daňového tvrzení po lhůtě se za stejných okolností za den stanovení daně považuje až den doručení daňového tvrzení správci daně.

Pro takový platební výměr, který se však za fiktivní sám o sobě nepovažuje, platí tyto právní fikce:

  • platební výměr zní na částku daně uvedenou v daňovém tvrzení,

  • den vydání výměru se také považuje za den jeho sdělení.

Pozor!
Podle daňového řádu se proti stanovení daně bez sdělení nelze odvolat, takto stanovená daň je tedy stanovena pravomocně ke dni, v němž je stanovena. Zákaz odvolání se ale netýká stanovení daně bez sdělení, pokud byla částka daně v něm stanovena na základě rozhodnutí o závazném posouzení. V takovém případě se odvolat lze a je pravděpodobné, že v odůvodnění odvolání bude mít čestné místo napadení závazného posouzení.

Rada
Pokud by daňový subjekt byl znejistěn tím, že mu platební výměr stanovující daň nebyl doručen, může svůj místně příslušný finanční úřad požádat o vydání jeho stejnopisu (originál je v tomto případě uložen zpravidla v elektronické části spisu daňového subjektu). Na základě této žádosti musí finanční úřad zaslat stejnopis do 30 dnů ode dne, kdy žádost o jeho vydání obdržel.

V případě, že daňový subjekt podává žádost o vydání stejnopisu např. souběžně s podáním daňového přiznání, tedy dříve, než bude platební výměr bez sdělení vydán, je správce daně povinen stejnopis platebního výměru odeslat do 30 dnů od stanovení daně.

Chyby v daňovém tvrzení

Po shromáždění daňových tvrzení správce daně provede jejich formální kontrolu. Když při ní zjistí, že daň měla být stanovena v jiné výši, aniž by zpochybňoval věrohodnost údajů uvedených v daňovém přiznání (např. daňový subjekt uplatnil vyšší nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzických osob nebo nesprávně vypočetl nárok na odpočet DPH), potom fakticky vydá platební výměr na jinou částku daně. Daňový řád sice zmiňuje v této souvislosti jen stanovení daně v částce vyšší. Faktem ovšem je, že stanovit tak bez sdělení lze jen v částce uvedené v daňovém tvrzení. Proto i v případě, že správce daně chce stanovit daň třeba o jedinou korunu nižší, musí fakticky vydat platební výměr.

Pravomocnost stanovení daně ve vyšší částce

Daň v jiné částce, než byla uvedena v daňovém tvrzení, je pravomocně vyměřena, až nelze-li se proti platebnímu výměru odvolat. Tj. nejčastěji marným uplynutím lhůty pro odvolání - odvolání lze podat nejpozději do 30 dnů od doručení (nebo jiné formy sdělení) platebního výměru. Bylo-li odvolání proti platebnímu výměru podáno, pak je daň pravomocně stanovena až vydáním rozhodnutí o něm.

Splatnost rozdílu

Rozdíl oproti dani stanovené v daňovém tvrzení je splatný v náhradní lhůtě splatnosti 15 dnů od nabytí právní moci platebního výměru. Den pravomocnosti tohoto platebního výměru tedy nemění den splatnosti daně.

Postup k odstranění pochybností

Kontrola podaného daňového tvrzení není samozřejmě jen formální. Správce daně při ní může rovněž objevit nesrovnalosti nebo mít i z jiného zdroje podezření o správnosti dat v něm uvedených. Když má správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností.

Výzva k odstranění pochybností

Postup k odstranění pochybností začíná výzvou k jejich odstranění. Obsah této výzvy je v daňovém řádu velmi přesně rozveden. Především to, že zahájit postup k odstranění pochybností správce daně může jen v případě, že má konkrétní pochybnosti k obsahu daňového tvrzení. Nemůže tedy jít jen o neblahou předešlou zkušenost s daňovým subjektem anebo třeba o nejasné podezření. Ve výzvě musí přesně specifikovat, jaké má pochybnosti, a to tak, aby daňový subjekt byl schopen určit, jak má pochybnosti odstranit, čím svá tvrzení doplnit, případně jaké důkazní prostředky jsou očekávány.

V této výzvě musí být stanovena lhůta pro splnění. Jde o individuální lhůtu, která bude na základě zdůvodněné žádosti prodloužena. Daňový řád ale současně uvádí, že nesmí být kratší než 15 dnů.

Rada
Každé výzvě v daňovém řízení či obecně při správě daní věnujte zvýšenou pozornost. Bývá totiž "posledním varováním“ před nepříjemným krokem správce daně. Výzva uvozující postup k odstranění pochybností patří k těm nejnepříjemnějším.

Pozor!
Pro daňový subjekt je nepříjemné, že zpravidla vychází z předpokladu stanovení daně bez sdělení, a tak může být zaskočen, když byl se značným časovým odstupem zahájen postup k odstranění pochybností. Lhůtu pro zahájení postupu k odstranění pochybnosti ani daňový řád obecně neohraničil. Stanoví však, že výzva k odstranění pochybností v případech, kdy z podaného tvrzení vyplývá, že by měl být stanoven daňový odpočet (nadměrný odpočet u daně z přidané hodnoty nebo daňový bonus u daně z příjmů fyzických osob), musí být vydána nejpozději do 30 dnů po dni, kdy bylo daňové tvrzení podáno. Kdyby ale daňové tvrzení bylo podáno s velkým časovým předstihem před posledním dnem lhůty pro jeho podání, pak platí, že výzva musí být podána ve stejné lhůtě po posledním dni lhůty pro podání příslušného daňového tvrzení.
(To je samozřejmě logické ustanovení, protože až do posledního dne lhůty může daňový subjekt podat opravné daňové tvrzení, resp. opravné dodatečné daňové tvrzení.)

Průběh postupu k odstranění pochybností

Pokud daňový subjekt splní ve stanovené lhůtě výzvu správce daně, záleží na tom, jaký postoj správce daně zaujme k předloženým důkazním prostředkům, vysvětlením a doplněním. Vypořádání se s podáním daňového subjektu musí být podle okolností zachyceno buď v úředním záznamu, nebo v protokolu. V této písemnosti bude uvedeno, buď že správce daně považuje doplnění a vysvětlení daňového subjektu za dostatečné, anebo že jeho pochybnosti přetrvávají, což musí zdůvodnit.

Výsledek postupu k odstranění pochybností

Pokud se správce daně na základě doložených informací zbavil všech pochybností, nemusí to samostatně daňovému subjektu sdělovat. Když pochybnosti správce daně přetrvávají nebo vysvětlení daňového subjektu není dostatečně věrohodné, musí o tom správce daně daňový subjekt informovat.

Návrh na pokračování v dokazování

Pokud má daňový subjekt po doručení sdělení o tom, že všechny pochybnosti nebyly odstraněny, dojem, že má možnost dále svou pozici obhajovat a má k dispozici i další důkazní prostředky (anebo alespoň ví, kde by si je správce daně mohl obstarat), může do 15 dnů od doručení sdělení správce daně podat návrh na pokračování v dokazování. V tomto návrhu musí být obsažen i návrh dalších důkazních prostředků potvrzujících postoj daňového subjektu.

Správce daně buď uzná alespoň částečně důvodnost návrhu daňového subjektu, pak se postup k odstranění pochybností překlopí v omezenou daňovou kontrolu, která se otevře jen v rozsahu, v jakém zůstaly pochybnosti, nebo neuzná důvodnost návrhu daňového subjektu, pak je povinen do 15 dnů vydat rozhodnutí o stanovení daně (zpravidla platební výměr).

Stanovení daně podle pomůcek

Když daňový subjekt ve stanovené lhůtě této výzvě nevyhoví, potom je správce daně oprávněn stanovit mu daň bez jeho součinnosti podle pomůcek, které má sám k dispozici nebo které si obstará (např. daňové spisy jiných

Nahrávám...
Nahrávám...