dnes je 9.12.2022

Input:

Územní působnost zákona o DPH

15.9.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Územní působnost zákona o DPH

Ing. Jana Kolářová

Územní působnost ZDPH je řešena v § 3 ZDPH a odpovídající ustanovení Směrnice najdeme v článcích 5–8. Vymezení územní působnosti je důležité z mnoha důvodů. Plátce musí znát přesný rozsah území, které je pro účely ZDPH považováno za území Evropského společenství a které je považováno za třetí zemi. V mnoha případech totiž mají transakce, které jsou uskutečněny ve třetí zemi, jiný daňový režim, než kdyby byly uskutečněny na území České republiky nebo některého jiného členského státu. Příkladem mohou být finanční a pojišťovací služby osvobozené od daně podle § 54 a 55 ZDPH bez nároku na odpočet daně na vstupu. Je-li tato služba poskytnuta na území Společenství, nárok na odpočet daně na vstupu plátci nevzniká, pokud však je stejná služba poskytnuta pro zahraniční osobu, která neuskutečňuje v tuzemsku ekonomickou činnost (tj. místo plnění služby je ve třetí zemi), je nárok na odpočet daně zachován.

Právní úprava

Právní úprava

  • Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále Směrnice),

  • Směrnice Rady 77/388/EHS účinná do 31. 12. 2006 (dále Šestá směrnice),

  • § 3, § 54, § 55, § 64, § 72 odst. 1 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále ZDPH),

  • Judikáty Soudního dvora EU (dříve Evropský soudní dvůr) – C-58/04 AntjeKohler, C-283/84 Trans Tirreno Express SpA.

Příklad
Pojišťovna – plátce DPH pojistí majetek osoby, jejíž sídlo je ve třetí zemi. I když ZDPH neumožňuje v obecné rovině uplatnit nárok na odpočet u pojišťovacích služeb uvedených v § 55 ZDPH, speciální ustanovení § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH jej za těchto konkrétních okolností připouští. V hypotetickém případě by pak plátce, který poskytuje své pojišťovací služby výhradně klientům z třetích zemí, měl nárok na odpočet daně na vstupu v plném rozsahu a plátce poskytující stejné služby výhradně klientům z členských států by nárok na odpočet daně nemohl uplatnit vůbec.

Jiná pravidla platí také při dodání zboží do členského státu Evropského společenství a jiná pro vývoz zboží do třetích zemí.

Příklad
Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno dle § 64 ZDPH v případě, že je odběratelem osoba registrovaná k dani, zatímco dodání zboží do třetí země (vývoz zboží) je osvobozeno dle § 66 ZDPH bez ohledu na status odběratele.

I pro vracení daně osobám z jiných členských států platí odlišná pravidla než pro vracení daně osobám ze třetích zemí. Vracení daně osobám z jiných členských států upravuje § 82a a 82b ZDPH, který implementoval Osmou směrnici, vracení daně osobám ze třetích zemí je řešeno v § 83 ZDPH, jenž implementoval Třináctou směrnici.

Příklad
Bude-li podnikatel registrovaný k dani v jiném členském státě žádat o vrácení daně zaplacené v ceně ubytování v České republice, bude mu daň vrácena za obdobných podmínek, jaké musí splnit plátce, uplatňuje-li ve stejném případě nárok na odpočet. Sloužilo-li ubytování k ekonomické činnosti (uvedené v § 72 odst. 1 ZDPH), bude daň vrácena. Naproti tomu bude-li ve stejném případě žádat o vrácení daně zahraniční osoba, daň vrácena nebude, protože ZDPH neumožňuje vracet daň zaplacenou v ceně ubytování osobám z třetích zemí. Navíc se i v případech jiných přijatých zdanitelných plnění, kdy daň vrácena být může, přihlíží k dalším okolnostem, například k tomu, zda je v dané třetí zemi recipročně vracena obdobná daň českým osobám.

Územní působnost

V následujícím textu se pokusíme vyložit ustanovení § 3 ZDPH a upozornit na jeho případné odlišnosti od Směrnice, případně na některé výkladové problémy. Text paragrafu je poměrně stručný a jednoznačný, avšak v praxi bývají nastoleny otázky, na které neposkytuje odpověď.

Podle § 3 ZDPH se pro účely DPH rozumí:

  1. tuzemskem území ČR,
  2. členským státem území členského státu EU s výjimkou jeho území, na které se nevztahuje Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU,
  3. jiným členským státem členský stát s výjimkou tuzemska,
  4. třetí zemí území mimo území EU,
  5. územím EU souhrn území členských států.

Za území členského státu EU se nepovažuje:

  1. hora Athos,
  2. Kanárské ostrovy,
  3. francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování EU,
  4. Ålandy,
  5. Normanské ostrovy,
  6. ostrov Helgoland,
  7. území Büsingen,
  8. Ceuta,
  9. Melilla,
  10. Livigno,
  11. Campione d' Italia,
  12. italské vody jezera Lugano.

Za území členského státu EU se považují následující území: Území Monackého knížectví se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru.

Paluby lodí

Zákon v § 3 odst. 1 písm. a) ZDPH bez bližšího upřesnění stanoví, že tuzemskem se rozumí území České republiky. Jsou však situace, kdy tato informace nestačí a plátce váhá, jakým způsobem ono stručné ustanovení vyložit, jak například posoudit paluby lodí plujících pod českou vlajkou nebo území svobodných skladů či pásem umístěných v České republice, atd.

Z pravidel pro stanovení místa plnění lze vyvodit, že paluby lodí nejsou pro účely DPH považovány za území státu, pod jehož vlajkou se loď plaví. Tento závěr potvrzuje i rozhodnutí ESD C-58/04 Antje Kohler.

22. Článek 8 odst. 1 písm. c) šesté směrnice tak směřuje k jednotnému stanovení místa daňového určení dodání zboží uskutečněných na palubě lodí, letadel nebo ve vlacích během cesty, která začíná a končí na území Společenství, a omezuje zdanění během částí přepravy cestujících uskutečněné ve Společenství na místo zahájení přepravy dopravním prostředkem. Z toho vyplývá zjednodušený režim zdanění, který v průběhu cesty ve Společenství brání postupnému použití každého vnitrostátního systému DPH členských států průjezdu, a tedy daňovým kompetenčním sporům mezi členskými státy.

Kdyby byla paluba lodi považována za území státu, pod jehož vlajkou se loď plaví, postrádalo by stanovení místa plnění pro dodání zboží na palubách lodí jakýkoli smysl. Pravidla jsou však taková, že místem plnění při dodání zboží na palubě lodi je místo, kde přeprava začíná, jedná-li se o přepravu cestujících uskutečněnou na území Společenství. V ostatních případech je režim DPH podřízen státu, v jehož vodách se loď plaví.

Svobodné sklady a pásma

Svobodné sklady a svobodná pásma ve smyslu čl. 166 Celního kodexu jsou součástí území České republiky. Vzhledem k tomu, že se pro účely uplatňování dovozního cla a obchodně politických opatření má za to, že se zboží, které není zbožím Společenství, nenachází na celním území Evropského společenství a že se na některé zboží umístěné ve svobodném skladu či pásmu hledí za určitých podmínek jako na zboží vyvezené, domnívají se někdy plátci, že svobodná pásma a sklady nejsou tuzemskem. K tomu není žádný zákonný důvod. Svobodné sklady a pásma nejsou z území České republiky pro účely uplatňování DPH vyňaty. Proto platí pro transakce, které jsou zde uskutečněny, obecná pravidla, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.

Příklad
Stavební firma – plátce DPH opravuje budovu stojící ve svobodném pásmu v České republice. Místo plnění této služby je stanoveno podle § 10 ZDPH, tj. ve státě, kde se nemovitost nalézá, což je v daném případě Česká republika. Plátce bude postupovat podle obecných ustanovení a přizná z této služby daň na výstupu.

Příklad
Plátce dodává zboží, které je v okamžiku prodeje umístěno ve svobodném skladu v České republice. Místem plnění je podle § 7 odst. 1 ZDPH místo, kde se zboží nachází v době, kdy se plnění uskutečňuje, což je v daném případě Česká

Nahrávám...
Nahrávám...