dnes je 1.7.2022

Input:

Výdaje příštích období

24.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Výdaje příštích období

Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 odst. 1 – Účetní jednotky účtují … do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

    • § 19 – Časové rozlišení v pasivech rozvahy

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 017 – Zúčtovací vztahy

Popis operace:

Účetní předpisy vymezují rozvahovou položku „Výdaje příštích období” jako náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.

Opět jde o metodu, kterou musí mít účetní jednotka ve svém arzenálu, má-li být zjišťován její výsledek hospodaření na akruálním principu, tj. jako rozdíl výnosů a nákladů, a nikoliv jako rozdíl příjmů a výdajů. Použije se tehdy, když v průběhu účetního období nebyl žádným jiným standardním způsobem zúčtován do výsledku hospodaření určitý náklad, který však danému účetnímu období přísluší (časově a věcně s ním souvisí). Firma tedy ani neuskutečnila výdaj, ani nemá k dispozici doklad, podle nějž by mohla příslušný náklad předepsat souvztažně se vznikem závazku. Přesto bezpečně zná výši nákladu, jeho věcný titul (účel) a účetní období, do kterého spadá. Koncem účetního období proto musí účtovat o výdaji příštích období, aby výsledek hospodaření věrně a poctivě zobrazoval skutečnost. Jestliže by firma znala věcný titul nákladu a účetní období, s nímž souvisí, ale neznala by přesně jeho výši, nejednalo by se o výdaje příštích období, nýbrž by bylo účtováno o dohadných položkách pasivních. Pro dohadné položky je typické, že se jejich výše odhaduje (není přesně doložena). Jak dohadné účty, tak i časové rozlišování v užším slova smyslu mají shodný cíl, zajistit věcnou a časovou správnost vykázaného výsledku hospodaření, a proto jsou oba součástí termínu časové rozlišování v širším slova smyslu, i když v rozvaze jsou vykazovány odděleně.

Nejčastějšími případy, o nichž se účtuje výše popsaným způsobem, jsou náklady vznikající na podkladě různých uzavřených smluv, přičemž k placení dochází zpětně. Náklad je tedy podložen (dokladován) přímo smlouvou, a nikoliv např. fakturou nebo jiným vyúčtováním, podle kterého by bylo již v průběhu účetního období účtováno o závazku. Obvykle se uvádí jako příklad pozadu placené nájemné a pachtovné. Může však jít i o jiné pozadu hrazené náklady.

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Zúčtování výdajů příštích období   5xx AÚ   383 AÚ   
2.   Přijaté vyúčtování (faktura) v dalším účetním
období   
383 AÚ
(343 AÚ)   
321 AÚ   

Účetní doklady:

Účtujeme zpravidla podle interních účetních dokladů, které odkazují na příslušné smlouvy. Mohou existovat i doklady speciální vytvořené účetní jednotkou podle jejích konkrétních potřeb.

Analytické účty:

Analytické účty se vedou především podle jednotlivých druhů nákladů, které se časově rozlišují, aby bylo možné oddělit různé věcné tituly časového rozlišování.

Nejčastějąí chyby
Nejčastější chyby:

Obdobně jako u příjmů příštích období je potřeba zajistit, aby k jejich zúčtování koncem účetního období vůbec došlo. Není to tak docela samozřejmé, neboť doklad, podle kterého se účtuje, musí vyhotovit účetní jednotka sama na základě znalosti situace (jde o interní účetní doklad). Nevyúčtování výdajů příštích období má za následek vykázání nižšího výsledku hospodaření a základu daně z příjmů v běžném roce.

Daňové dopady:

Vliv na základ daně z příjmů je ovlivněn tím, jaký náklad časově rozlišujeme. Platí obecná pravidla stanovená pro uznávání daňových výdajů, tedy zejména ta, která jsou uvedena v § 24 a 25 ZDP. Opomenutí ve vyúčtování daňově účinného

Nahrávám...
Nahrávám...