dnes je 3.7.2022

Input:

Vymezení základních pojmů k zaměstnávání cizinců

30.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2 Vymezení základních pojmů k zaměstnávání cizinců

Mgr. Petra Boušková

Zaměstnávání

Zaměstnávání je určitá forma vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy se zaměstnanec podílí na plnění úkolů zaměstnavatele. Tuto činnost provádí zaměstnanec zpravidla na základě smluvního vztahu upraveného pracovní smlouvou za předem dohodnutou odměnu, a to podle pokynů zaměstnavatele ve stanovené pracovní době, na místě zaměstnavatelem k tomu určeném a při dodržování pracovní kázně. Obdobně je tomu v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Základní právní úprava vztahů při zaměstnávání občanů a taktéž cizinců je dána zákoníkem práce a zákonem o zaměstnanosti.

Zaměstnavatel

Zaměstnavatelem je podle zákoníku práce osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Za zaměstnavatele se považuje též odštěpný závod zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzická osoba oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů.

Za zaměstnavatele se považuje rovněž

  • odštěpný závod se sídlem na území České republiky, do něhož je cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie vydaných podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiným členským státem Evropské unie, převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo

  • obchodní korporace se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou.

Za zaměstnavatele se považuje i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu.

Zahraniční zaměstnavatel

Zahraničním zaměstnavatelem se v souladu s předpisy o zaměstnanosti rozumí zaměstnavatel se sídlem v cizině, který své zaměstnance vysílá do ČR za účelem realizace smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Vyslaní zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli a po provedení práce, na kterou byli jím do ČR vysláni, se vracejí zpět do sídla zaměstnavatele. Za náležitosti spojené s vysíláním zaměstnanců je odpovědná právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byli zaměstnanci zahraniční firmy vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy.

Cizinec

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky ani občanem EU či jeho rodinným příslušníkem.

Pro účely zaměstnávání se na cizince, kteří mají trvalý pobyt na území ČR, pohlíží při zaměstnávání jako na státní občany České republiky, tzn. že nejsou při výběru zaměstnání omezováni s výjimkou některých povolání, kde podle právních předpisů platných na území ČR se vyžaduje státní občanství.

Občan EU

Státní příslušníci jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občané České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Rodinní příslušníci

Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se rozumí

  1. manžel,
  1. rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje,
    1. potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a
  2. potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodů uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt.

Za rodinného příslušníka občana Evropské unie se považuje též cizinec, který prokáže, že

  1. je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným výše, pokud
    • ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolený pobyt, žil před vstupem na území České republiky s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,

    • je z důvodů

Nahrávám...
Nahrávám...