dnes je 14.12.2024

Input:

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

12.11.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

11.3.6.4
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

JUDr. Pavla Hloušková

V současné době platí pro poskytování předmětné náhrady dva způsoby výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti:

  1. režim podle právní úpravy platné do 31. května 1994, vycházející z limitovaného průměrného výdělku, do kterého se náhrada doplácí, a invalidního nebo částečného invalidního důchodu přiznaného v době nároku,
  2. režim podle právní úpravy platné od 1. června 1994, který vychází z nelimitovaného průměrného výdělku a invalidního nebo částečného invalidního důchodu (podle současné právní úpravy invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně) skutečně pobíraného po všech zvýšeních.

Právní úprava do 31. května 1994

Do 31. května 1994 se způsob výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ZP prováděl tak, že se průměrný výdělek před vznikem škody limitoval. Současně se zohledňovala výše invalidního důchodu, který byl poškozenému zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přiznán v době, kdy mu tento nárok vznikl. Tato právní úprava má význam pro určitou skupinu poškozených i v současné době.

Limity

Podle znění zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb.) platného do 31. května 1994 se náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti poskytovala po dobu 12 po sobě následujících měsíců od vzniku nároku do nelimitovaného (neredukovaného) průměrného výdělku a po uplynutí 12 měsíců do výdělku, z něhož se částka přesahující 3 000 Kč započítávala v rozsahu 75 %. Limitace neplatila pouze v případě, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo výhradně porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud je neporušil postižený zaměstnanec. Z důvodů hodných zvláštního zřetele mohl soud rozhodnout, že limitace neplatí také v případě, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí, pokud se jí nedopustil postižený zaměstnanec. Pro osoby, kterým ke dni 1. ledna 1989 bylo 65 a více let, platil limit 2 500 Kč a 50 % rozdílu do skutečného průměrného výdělku.

Právní úprava účinná od 1. června 1994

Způsob výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti platný od 1. června 1994 je takový, že se již neuplatňují limity, které omezovaly výši průměrného výdělku rozhodného pro výpočet náhrady, avšak nově se začal zohledňovat nikoliv invalidní důchod "původně" přiznaný, ale tento důchod skutečně pobíraný, tj. invalidní důchod poskytovaný z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, zvýšený podle předpisů o sociálním zabezpečení, pobíraný v konkrétním měsíci, za který náhrada za ztrátu na výdělku přísluší. V praxi to znamená, že při každém zvýšení invalidního důchodu se musí zjistit skutečná výše pobíraného důchodu a tato výše musí být zohledňována při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku. Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se provede i u zaměstnanců a pozůstalých, kterým náhrada příslušela před 1. červnem 1994 (zákon č. 74/1994 Sb. čl. VI odst. 6).

Problémy po novele ZP z roku 1994

V důsledku výše uvedených změn právní úpravy nastala však u některých poškozených situace, že začali pobírat náhradu za ztrátu na výdělku v nižší částce, než kterou pobírali před novelou zákoníku práce. Jednalo se zejména o případy poškozených, kteří pobírali náhradu v prvních dvanácti měsících, kdy se průměrný výdělek před vznikem škody nelimitoval, nebo z důvodu, že škoda byla způsobena úmyslně nebo výhradně porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud je neporušil postižený zaměstnanec, a kdy se průměrný výdělek nelimitoval vůbec ani po 12 měsících. Se započítáváním nikoliv již původního invalidního důchodu, ale tohoto důchodu skutečně pobíraného, bez jakési kompenzace zvýšení průměrného výdělku a zrušením limitů, se jim poskytovaná náhrada fakticky snížila.

Nález Ústavního soudu

Tento stav vyústil v roce 1994 v podání poslaneckého návrhu Ústavnímu soudu České republiky

Nahrávám...
Nahrávám...