RNDr. Josef Novák, CSc., ing. Jan Ambrož
Plátce daně je klíčovou osobou při zdanění příjmů ze závislé činnosti. A v tomto textu rozebíráme tzv. zahraničního plátce daně v návaznosti na specifická ustanovení zákona o daních z příjmů.
NahoruPrávní úprava
Zásadní text k dané problematice obsahu § 38c ZDP.
Pokyn D-22
K námi probíranému tématu využijeme také odborný názor Finanční správy publikovaný v Pokynu D-22.
Výklad
Následující text jsme rozdělili na dvě kapitoly: seznámení se s povinnostmi plátce a související pozici zaměstnance (1.), postavení zahraničního plátce (2.)
Nahoru1. POVINNOST PLÁTCE A POZICE ZAMĚSTNANCE
U příjmů ze závislé činnosti dochází ke klasické situaci, kdy je poplatník daně z příjmů fyzických osob – tj. zaměstnanec – povinen platit daň, ale tuto povinnost zajišťuje jeho zaměstnavatel, který je v pozici plátce.
To znamená, že zaměstnanec dostává "netto" částky a zaměstnavatel pravidelně odvádí měsíční zálohy na daň, příp. daň vybíranou srážkovou daní.
Na druhé straně plátce zabezpečuje zdanění i dalších příjmů.
NahoruKDO je plátcem?
Novela zákona o daních z příjmů platná od 1. 1. 2018 zpřesnila text § 38c. Plátcem daně je poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky (s výjimkou fondu penzijní společnosti).
NahoruJAKÉ příjmy podléhají povinnosti plátce?
Zákon o daních z příjmů uvádí následující tři tituly příjmů:
Příklad (A)
Typ a povaha takového vztahu může být skutečně různorodá. Podstatný je však vztah zaměstnanec – zaměstnavatel a vazba na tuzemské předpisy, zákoník práce, § 6 zákona o daních z příjmů aj.
Příklad (B)
Obchodní korporace vyplácí podíly na zisku, které nejsou osvobozeny od daně. Příjemce tak obdrží netto částku, neboť zdanění srážkovou daní zajistil plátce daně.
Příklad (C)
Obchodní korporace hradí závazky do zahraničí subjektu mimo EU, resp. Evropský hospodářský prostor, a musí provést tzv. zajištění daně podle § 38e ZDP.
Nepodá-li zahraniční příjemce daňové přiznání v tuzemsku, lze považovat podle § 38e odst. 7 zákona o daních z příjmů zajištěnou daň za vyměřenou a zaplacenou.
NahoruJAKÉ jsou povinnosti zaměstnance?
Vraťme se k nejdůležitější první položce, neboť nejvíce nás zajímá pozice fyzické osoby s příjmy ze zaměstnání. Fyzická osoba dosahuje příjmů ze závislé činnosti, nicméně, jak vyplývá z výše uvedeného, nemusí řešit své měsíční, byť zdanitelné příjmy.
Zaměstnanci tyto povinnosti odpadají. Je třeba zdůraznit, že na našem území mohou být zaměstnáni tuzemskými zaměstnavateli také zahraniční zaměstnanci (viz druhá část). Třeba vykonávají práci u tuzemského zaměstnavatele nebo ve stálé provozovně, případně jsou vysláni na naše území k výkonu zaměstnání.
Plátce daně, kterého definuje daňový řád (§ 233 DŘ), má jasné povinnosti:
Plátce daně je odpovědný za správné sražení a odvedení daňové částky, za tuto povinnost ručí svým majetkem, tato odpovědnost je nedělitelná.
NahoruPlátcova pokladna
Ke specifiku příjmů ze závislé činnosti si doplňme, že používáme pojem plátcova pokladna – tj. místo, kde dochází k vybírání nebo srážení této daně či záloh na daň, a jsou-li zde uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou (§ 21 DŘ).
Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je územní pracoviště správce daně v místě plátcovy pokladny.
Na jedné straně má plátcova pokladna stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně (povinnost se registrovat, srážet a odvádět daň aj.). Na druhé straně nemá tato organizační jednotka samostatnou právní subjektivitu ani právo vystupovat svým jménem, není daňovým subjektem.
… 