Zdravotní a sociální pojištění

Zdravotní a sociální pojištění

Ing. Růžena Klímová

Popis operace:

Do státního rozpočtu přispívají formou pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Částky odvedené do státního rozpočtu jsou pak přerozdělovány na výplaty dávek nemocenského pojištění, důchodů a na financování státní politiky zaměstnanosti.

Příjmem zdravotních pojišťoven je pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Plátcem zdravotního pojištění je individuální plátce – pojištěnec, hromadný plátce – zaměstnavatel a stát. Veškeré toto pojistné je následně přerozdělováno podle struktury pojištěnců příslušným zdravotním pojišťovnám.

 NahoruSociální zabezpečení

• Sazba odvodu pojistného u zaměstnavatele na sociální zabezpečení činí 24,8 % ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění za příslušný kalendářní měsíc, jde-li o zaměstnavatele nezaměstnávající zdravotnické záchranáře a zaměstnance v rizikové činnosti (4. kategorie).

• Jde-li o zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zdravotnické záchranáře, odvádějí vyšší pojistné.

Již v roce 2023 odváděli zaměstnavatelé za zdravotnické záchranáře pojistné ve výši sazby 26,8 %; v roce 2024 činila sazba 27,8 % ze součtu vyměřovacích základů zdravotnických záchranářů, v roce 2025 činila sazba 28,8 % a v roce 2026 činí sazba 29,8 % ze součtu vyměřovacích základů zdravotnických záchranářů.

• Zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance v rizikovém zaměstnání odváděli od roku 2025 pojistné ze součtu vyměřovacích základů těchto zaměstnanců v těchto sazbách:

Sazby pojistného na sociální zabezpečení – zaměstnavatel a zaměstnanec

Sleva na pojistném u zaměstnavatele

• Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném podle §§ 7a, 7b, 7c zákona č. 589/1992 Sb., činí sleva 5% ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které se sleva uplatňuje.

Pojistné za zaměstnance

• Pojistné za zaměstnance činí od 1. 1. 2024 je ve výši 7,1 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Sleva u poživatele starobního důchodu

Poživatel starobního důchodu může podle ustanovení §§ 7d a 7e zákona č. 589/1992 Sb., uplatnit slevu na pojistném ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.

Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny od roku 2026

Zákonem č. 360/2025 Sb. se doplňuje §§ 7f, 7g, 23n a 23o ZPSZ, § 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.

Zaměstnanci v ovocnářství a zelinářství, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, mají nově nárok na slevu na pojistném ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc.

Je-li DPP sjednána výlučně k výkonu práce v období od 1. dubna do 30. listopadu kalendářního roku a tato práce spočívá ve sklizni, péči o porost včetně odstraňování nadbytečných částí rostlin, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci stanovených druhů ovoce a zeleniny, a nedochází-li na základě této dohody k výkonu i jiného druhu práce, může rozsah práce v tomto období činit nejvýše 1 280 hodin.

DPP může sjednat pouze zemědělský podnikatel, který byl v dotačním období předcházejícím kalendářnímu roku, na jehož stanovené období je DPP sjednána, příjemcem podpor vázaných na produkci

1. ovocných druhů s velmi vysokou pracností,
2. ovocných druhů s vysokou pracností,
3. zeleninových druhů s velmi vysokou pracností nebo
4. zeleninových druhů s vysokou pracností podle nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.

K výkonu činnosti může být mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřeno i více dohod, které se do rozsahu práce započítávají souhrnně.

Zaměstnanec, který má sjednanou DPP splňující výše uvedené podmínky, má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc. Podmínky musí být splněny po celou dobu, za kterou je sleva na pojistném uplatňována. Sleva náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, a byly splněny podmínky pro nárok na slevu.

Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Sleva se netýká pojistného na zdravotní pojištění. Z hlediska pojistného na zdravotní pojištění vzniká účast, pokud výše odměny z DPP za kalendářní měsíc dosáhne rozhodné částky (v r. 2026 částky 12 000 Kč).

Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnavatel prostřednictvím JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele). Sleva nenáleží, pokud byl zaměstnanci v ovocnářství a při pěstování zeleniny u téhož zaměstnavatele ze všech DPP zúčtován v úhrnu započitatelný příjem vyšší, než "modifikovaná" průměrná mzda pro účely důchodového pojištění (zaokrouhleno na pětisetkorunu dolů). V roce 2026 činí průměrná mzda pro účely důchodového pojištění 48 967 Kč. Modifikovaná průměrná mzda pro uvedené účely činí 48 500 Kč.

Zaměstnanec se může slevy na pojistném vzdát. Zaměstnanci v ovocnářství a při pěstování zeleniny, který splňuje též podmínky pro nárok na slevu pracujícího poživatele starobního důchodu, náleží sleva na pojistném jen jednou, a to jako zaměstnanci v ovocnářství a při pěstování zeleniny. Sleva spojená s prací v ovocnářství a pěstování zeleniny činí 7,1 %, zatímco sleva u pracujícího důchodce jen 6,5 %.

Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí v závislosti na vzniku účasti na nemocenském pojištění.

Vznik účasti na nemocenském pojištění

Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže

a) vykonávají zaměstnání

1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo

2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, a

b) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem").

1. Rozhodný příjem činí 4 500 Kč v roce 2026.

2. Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele a na předepsaném tiskopisu se přihlásil k pojištění.

Výše uvedené se nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.

Nemocenského pojištění nejsou účastni studenti a žáci.

Nemocenského pojištění jsou účastny osoby níže uvedené, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny.

Nemocenského pojištění jsou účastni:

a) Zaměstnanci, jimiž jsou

1. zaměstnanci v pracovním poměru,

2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání,

3. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

7. soudci,

8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky,

10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,

12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,

14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

17. prokuristé,

18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 10, 20 a 21,

19. likvidátoři,

20. vedoucí organizačních složek právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

21. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

22. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 21, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

b) osoby samostatně výdělečně činné, které se dobrovolně přihlásily k účasti na nemocenském pojištění

Nemocensky jsou pojištěni i smluvní zaměstnanci. Jedná se o osoby, které jsou zaměstnanci tzv. zahraničního zaměstnavatele, tj. zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a který není ani státem EU.

Smluvní zaměstnanec pracuje v ČR u smluvního zaměstnavatele na základě uzavřené smlouvy mezi smluvním zaměstnavatelem a zahraničním zaměstnavatelem, přičemž smluvní zaměstnavatel musí u tohoto smluvního zaměstnance plnit veškeré povinnosti jako u svého vlastního zaměstnance.

Smluvním zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli.

Zahraniční zaměstnanec pracuje v ČR přímo pro svého zahraničního zaměstnavatele. Zahraniční zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec, a pokud se přihlásil k pojištění.

 NahoruDohody o provedení práce (DPP) v roce 2026

Výše rozhodné částky pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení vychází z průměrné mzdy pro daný kalendářní rok. Pro rok 2026 činí výše průměrné mzdy částku 48 967 Kč. Rozhodný příjem zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce činí 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výpočet: 25 % x 48 967 = 12 241,75 Kč. Po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů jde o rozhodný příjem 12 000 Kč.

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni sociálního a zdravotního pojištění, pokud jim byl zúčtován příjem v částce alespoň 12 000 Kč za kalendářní měsíc. Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován příjem alespoň ve výši 12 000 Kč. Příjem zúčtovaný po ukončení DPP se považuje za příjem náležející do posledního měsíce trvání takového zaměstnání.

 NahoruZaměstnání malého rozsahu (ZMR)

Jde o zaměstnání, kdy není sjednán měsíční příjem nebo je sjednán/stanoven, ale v částce nižší než rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění. V roce 2026 je rozhodný příjem ve výši 4 500 Kč za kalendářní měsíc. V rámci zaměstnání malého rozsahu vzniká účast jen v měsících, kdy je zúčtován příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu (alespoň 4 500 Kč v r. 2026).

Příjem zúčtovaný po skončení ZMR se započítává do posledního měsíce trvání takového zaměstnání. Má-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více ZMR v měsíci, příjmy ze všech ZMR se sčítají.

 NahoruOdvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění

Pro správný výpočet výše odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zdravotní a sociální pojištění) je nutné správně stanovit vyměřovací základ (VZ).

Od 1. 9. 2015 došlo ke sjednocení vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění, avšak určité výjimky stále platí (viz dále).

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a též na zdravotní pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zákonem č. 285/2020 Sb., došlo k rozšíření vyměřovacího základu související s novým ustanovením § 222a ZP.

"Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán."

"Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán, se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna."

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Mezi ostatní příjmy, které se zahrnují do VZ, patří zejména:

• poskytnutí vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

• poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí:

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem."

• příjem plynoucí z cenového zvýhodnění, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci výrobky, služby, zboží a práce za cenu nižší, než je cena obvyklá. Příjmem zahrnovaným do vyměřovacího základu je rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou účtovanou zaměstnanci,

• příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří (soukromé životní pojištění, penzijní připojištění), penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění (instituce penzijního pojištění v členském státě EU a EHP) a doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt nad 50 000 Kč za rok u téhož zaměstnavatele,

• hodnota přechodného ubytování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatele svým zaměstnancům přesahující 3 500 Kč za měsíc,

• cestovní náhrady – stravné poskytnuté zaměstnanci nad horní hranici limitu uvedeného v zákoníku práce,

• příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování (peněžní i nepeněžní) poskytovaný nad horní hranici limitu uvedeného v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP,

• hodnota osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP) poskytnutá zaměstnancům nad rámec příslušných předpisů o poskytování OOPP,

• uplatnění vyšších paušálních výdajů za použití a opotřebení vlastního nářadí, než umožňuje vnitřní předpis o kalkulaci paušálních výdajů,

• náhrada mzdy při DPN poskytovaná nad zákonnou výši podle zákoníku práce,

• náhrada nákladů při výkonu práce na dálku nad zákonnou výši,

• nadlimitní benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Jedná-li se:

• o pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, použije se pro určení vyměřovacího základu na sociální zabezpečení přiměřeně postup platný pro zaměstnance, jejichž pracovní vztah je uzavřen podle českých právních předpisů,

• o smluvního zaměstnance, je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem; je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.

Mzdové nároky zaměstnanců, které vyplácí úřad práce z titulu platební neschopnosti zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se považují za příjmy zaměstnance a podléhají odvodům pojistného i daně.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným ČNB, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné (zdravotní i sociální) odvádí. V případě, že ČNB kurz nevyhlašuje, použije se kurz této měny obvykle používaný bankami v ČR k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.

 NahoruKdo není účasten nemocenského pojištění?

a) zaměstnanci činní na základě DPP, pokud jejich příjem je v kalendářním měsíci nižší než 12 000 Kč,

b) zaměstnanci v rámci zaměstnání malého rozsahu, pokud jim byl v kalendářním měsíci zúčtován příjem nižší než 4 500 Kč.

Odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění

• Pojistné odvádí plátce do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení a na účet příslušné zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec registrován.

 NahoruZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Plátcem zdravotního pojištění je individuální plátce – pojištěnec, hromadný plátce – zaměstnavatel a stát.

I. Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je

a) zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP s výjimkou:

• žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

• osoby činné na základě dohody o provedení práce, pokud příjem za kalendářní měsíc je nižší než 12 000 Kč,

• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka nižší než 4 500 Kč),

• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, pokud zúčtovaný příjem za kalendářní měsíc nedosáhl započitatelného příjmu (odměna nižší než 4 500 Kč),

• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka nižší než 4 500 Kč),

• člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka nižší než 4 500 Kč),

• člena okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Upozornění týkající se člena společenství vlastníků jednotek

Členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osoby jako člena voleného orgánu společenství vlastníků může být i nečlen společenství vlastníků. Ze zákona je členem společenství vlastníků pouze vlastník bytové jednotky v domě, ve kterém společenství vlastníků vzniklo (viz § 1194 odst. 2 OZ).

Vzhledem ke změně zákona č. 48/1997 Sb. účinné od 1. 1. 2026 dochází s ohledem na výše uvedené skutečnosti ke složitosti týkající se posuzování účasti na zdravotním pojištění ve vztahu k rozhodnému příjmu.

Odměna člena voleného orgánu společenství vlastníků, který je současně členem společenství vlastníků, jejíž výše nedosáhne v r. 2026 částky 4 500 Kč, nebude podléhat odvodu zdravotního pojištění.

Z odměn člena voleného orgánu společenství vlastníků, který není členem tohoto společenství (není vlastníkem bytové jednotky v domě, ve kterém společenství vlastníků vniklo), se nadále zdravotní pojištění odvádí.

Do okruhu pojištěnců patří zaměstnanci, s nimiž byl uzavřen pracovní poměr. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance také považují ti poplatníci, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti, přestože nejsou z pohledu pracovního práva zaměstnanci, a to jsou:

• členové orgánů právnických osob (předsedové představenstva, členové představenstva, dozorčí a správní rady u akciových společností, atd.),

• společníci a jednatelé společností s ručením omezeným,

• komanditisté komanditních společností,

• prokuristé,

• likvidátoři, pokud mají příjem za práci likvidátora.

b) osobou samostatně výdělečně činnou

Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:

1. osoby vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2. spolupracující osoba osob podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení a udržení.

Jde tudíž o osobu samostatně výdělečně činnou s příjmy podle § 7 ZDP.

c) osobou bez zdanitelných příjmů

Jedná se o osobu, která má na území ČR trvalý pobyt a po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání, a za kterou není plátcem pojistného stát.

II. Zaměstnavatel

Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance. Může jím být fyzická nebo právnická osoba, jež je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

III. Stát

Stát platí zdravotní pojištění za tyto pojištěnce:

• nezaopatřené děti,

• ženy na mateřské dovolené,

• muže na otcovské dovolené,

• zaměstnance na rodičovské dovolené,

• příjemce rodičovského příspěvku,

• poživatele důchodu z důchodového pojištění,

• uchazeče o zaměstnání,

• osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s ní společně posuzované,

• osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve II. nebo III. nebo IV. stupni závislosti a osoba pečující,

• osoby konající službu v ozbrojených silách,

• mladistvé umístěné ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

• osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu,

• další osoby podle zákona č. 592/1992 Sb.

Od 1. 1. 2026 dochází k redukci osob, za které je plátcem pojistného i stát. Od 1. 1. 2026 mezi pojištěnce státu nepatří osoby pečující alespoň o 2 děti do 15 let.

Nadále však osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby na MD, RD nebo příjemci rodičovského příspěvku, nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem jsou pojištěnci státu; za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně; v případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení; pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.".

Podmínka řádné péče (již ne celodenní péče), se považuje za nesplněnou pouze v případě umístění dítěte v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

Dítě může být ve školce celý den a ve školní družině také.

Ze zákonné úpravy vyplývá, že nadále budou používány ohlašovací kódy "M", jde-li o zaměstnankyni na mateřské dovolené, zaměstnance na rodičovské dovolené a zaměstnance pobírající rodičovský příspěvek. Při ukončení těchto skutečností se nadále použije kód "U".

Zásadní změna nastává u zaměstnanců, kteří nadále pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let a nepatří do výše uvedených kategorií (ohlašovací kód "M").

Od ledna 2026 bude pečující zaměstnanec v kategorii státních pojištěnců jedině tehdy, prokáží-li svou péči zdravotní pojišťovně. Takový zaměstnanec bude povinen prokázat zdravotní pojišťovně dané skutečnosti (rodný list apod.), která posoudí oprávněnost "státního pojištěnce" a vydá mu oznámení, které musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli.

Oznámení o péči alespoň o jedno dítě do 7 let není možné zdravotní pojišťovně prokazovat zpětně.

Do konce roku 2025 se dané skutečnosti dokládaly jen čestným prohlášením uloženým v osobním spisu zaměstnance. Od roku 2026 platí, že v případě vyměřovacího základu nižšího než minimální, bude zaměstnavatel povinen srazit doplatek do minima.

Znamená to, že každý z inkriminovaných zaměstnanců musí provést oznámení u zdravotní pojišťovny nejpozději do 31. 12. 2025, aby se v roce 2026 vyhnul doplatku do minima, pokud měsíční vyměřovací základ bude nižší než minimální mzda.

Od roku 2026 se zdravotní pojištění neodvádí ze svědečného nebo náhrady ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení.

Výše pojistného a jeho odvod

Na odvodech pojistného na zdravotní pojištění se podílí zaměstnavatel i zaměstnanec. Povinnost platit pojistné vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. Jde-li o pracovní poměr, považuje se za takový den uvedený v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce.

Výše pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanec hradí 1/3 a zaměstnavatel 2/3. Povinností zaměstnance i zaměstnavatele je platit pojistné příslušné zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel dále plní do 8 dnů oznamovací povinnost s těmito výjimkami:

1. Oznamovací povinnosti týkající se DPP a DPČ jsou účinné již od roku 2025 a lhůta pro přihlášení a odhlášení je do 20. kal. dne následujícího měsíce.
2. Od roku 2026 se mění lhůta pro oznámení skutečnosti nástupu žen na MD a osob na RD. Oznámení o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a to vždy za celý kalendářní měsíc se provede nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc, tedy do 20. kal. dne následujícího měsíce. V zájmu snížení administrativní zátěže se budou tyto skutečnosti oznamovat příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně.

Oznamovací skutečnosti se týkají nástupu zaměstnance do zaměstnání, ukončení zaměstnání, změny zdravotní pojišťovny a skutečností rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, např. při nástupu ženy na mateřskou dovolenou, nástup zaměstnance na rodičovskou dovolenou, odchod do důchodu atd.

Pojistné odvádí plátce do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

 NahoruZAMĚSTNANCI

Minimální vyměřovací základ

Pojistné za zaměstnance se odvádí z vyměřovacího základu, který však nesmí být nižší, než je minimální mzda. Od 1. 1. 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč. Minimální pojistné činí 22 400 x 13,5% = 3 024 Kč.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (nemoc, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská dovolená, mateřská a rodičovská dovolená),

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období pojištěncem státu.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku. Podmínka celodenní péče se nepovažuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné podnikající v rámci hlavní činnosti;

e) za kterou je plátcem pojistného stát.

Pokud zaměstnanec nedosazuje minimálního vyměřovacího základu a není pojištěncem státu či nemá jiného zaměstnavatele, kde se odvádí pojistné alespoň minima, je zaměstnavatel povinen srazit doplatek do minima bez souhlasu zaměstnance. Nepostačuje-li čistá mzda na úhradu doplatku do minima, srazí zaměstnavatel dlužné pojistné zaměstnanci v následujícím měsíci, resp. měsících, kdy je možné pojistné srazit.

Pokud se jedná o OSVČ hlavní, která je současně zaměstnancem, odvádí se zdravotní pojištění jen z dosaženého vyměřovacího základu, pokud písemně prohlásí, že jako OSVČ hlavní platí zálohy alespoň ve výši minima.

V případě, že by zaměstnavatel doplatek do minima zaměstnanci nesrazil a uhrazoval za něho pojistné sám, pak toto pojistné není daňově účinným výdajem a u zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem, z něhož musí být odvedena daň i pojistné.

Od roku 2015 se ve zdravotním pojištění zrušil institut neplaceného volna a absence. Jediným kritériem pro odvod zdravotního pojištění je dosažení minimálního vyměřovacího základu s výše uvedenými odchylkami.

Snížení vyměřovacího základu u poživatelů invalidních důchodů

Nařízením vlády č. 357/2025 Sb. se stanoví vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění plátcem pojistného stát. Na rok 2026 se stanoví ve výši 16 206 Kč na kalendářní měsíc.

O příslušnou částku se snižuje dosažený měsíční vyměřovací základ u poživatelů invalidních důchodu, kteří jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který v příslušném kalendářním měsíci zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. Odpočet je možné uplatnit i u poživatelů invalidních důchodů pracujících u inkriminovaného zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání, ani z podnikání a není pojištěncem státu, musí platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Od 1. 1. 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč. Pojistné od 1. 1. 2026 činí 22 400 x 13,5 % = 3 024 Kč. Pojistné za leden 2026 je splatné do 9. 2. 2026.

Maximální vyměřovací základ byl pro účely zdravotního pojištění trvale zrušen.

 NahoruOSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ

Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ hlavní je povinna platit zálohy na zdravotní pojištění alespoň ve výši minimální výše, která činí pro rok 2026 částku 48 967 : 2 x 13,5 % = 3 305,27 Kč; zaokr. 3 306 Kč.

OSVČ vedlejší je osoba, která vedle podnikání má zaměstnání a zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy. OSVČ vedlejší platí zdravotní pojištění jen z dosažených příjmů a není povinna platit zálohy.

Jedná-li se o OSVČ hlavní, která je současně pojištěncem státu, platí zálohy z příjmů, kterých dosáhla. Ustanovení o minimální výši pojistného pro ni ale neplatí.

Minimální výše pojistného neplatí pro OSVČ hlavní, pokud jde:

• o osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením,

• o osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují další podmínky pro jeho výplatu,

• o osoby, které pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku,

• o osoby, které jsou současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány a zaměstnavatel, odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda,

• o další osoby, za které je plátcem pojistného stát (poživatelé všech důchodů, osoby připravující se na budoucí povolání, atd.).

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na účet příslušné pojišťovny. Zálohy jsou splatné měsíčně do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce. Po uplynutí zdaňovacího období provádí OSVČ vyúčtování záloh pojistného se skutečně dosaženými příjmy sníženými o výdaje, a to nejpozději do 30. 4. Pokud je skutečná výše pojistného vyšší než zaplacené zálohy, rozdíl OSVČ doplatí, a to nejpozději do osmi dnů po podání přehledu o příjmech a výdajích. Pokud jsou zálohy vyšší než skutečná odvodová povinnost, zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí za předpokladu, že zálohy na pojistné byly vypočteny z částky vyšší, než je minimální vyměřovací základ pro OSVČ.

V případě, že dojde u pojištěnce k souběhu příjmů, např. je zaměstnancem v pracovním poměru, kde je odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, a současně podniká, nemusí z podnikatelské činnosti odvádět zálohy na pojistné za předpokladu, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Po skončení zdaňovacího období uhradí pojistné ze skutečně dosažených příjmů z podnikání. Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích platí lhůta do jednoho měsíce ode dne, ve kterém byla povinnost podat daňové přiznání podle zákona o daních z příjmů, nejpozději však do 30. 4. Pokud pro OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně do 30. 4. Není-li OSVČ povinna podat daňové přiznání, je povinna podat Přehled příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna.

Splatnost doplatku pojistného je upravena v § 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do 8 dnů po podání Přehledu o pojistném na zdravotní pojištění za uplynulý rok.

 NahoruSOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Maximální vyměřovací základ pro účely sociálního zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění se vypočítává jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Tyto parametry jsou pro příslušný kalendářní rok zveřejňovány nařízením vlády. Pro rok 2026 jde o NV č. 365/2025 Sb.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu

1) Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 činí 46 278 Kč.

2) Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 činí 1,0581.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění:

46 278 x 1,0581 = 48 966,75; zaokr. 48 967 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2026 činí: 48 967 x 48 = 2 350 416 Kč.

Maximální VZ u zaměstnavatele a při souběhu zaměstnání

Rozhodným obdobím, ze kterého se maximální vyměřovací základ zjišťuje, je kalendářní rok. Maximální VZ se zjišťuje u každého zaměstnavatele samostatně. V případě, že úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem nad maximální vyměřovací základ za přeplatek pojistného. Zaměstnanec může požádat příslušnou ÚSSZ podle trvalého pobytu o vrácení pojistného. Žádost dokládá potvrzením od příslušných zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci písemně potvrdit úhrn vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení do 8 dnů od podání jeho žádosti. Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení pak vrátí zaměstnanci příslušná ÚSSZ. Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení se promlčuje po 5 letech.

U zaměstnavatele přeplatek na pojistném z tohoto titulu nevzniká.

Při překročení maximálního vyměřovacího základu u zaměstnavatele neplatí pojistné na sociální zabezpečení ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Zdravotní pojištění se však platí nadále.

Pojistné na sociální zabezpečení mají povinnost odvádět:

I. zaměstnavatelé, kterými jsou fyzické i právnické osoby zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu zaměstnávající své zaměstnance na základě uzavřené pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby.

Za zaměstnance se považují:

1. zaměstnanci v pracovním poměru; za takové se považuje i osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8 a 18,
5. soudci,
6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna,
11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
12. neobsazeno,
13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
15. prokuristé,
16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 3, 5 až 8, 13, 18 a 19,
17. likvidátoři,
18. vedoucí organizačních složek právnické osoby zahraničního zaměstnavatele,
19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
20. fyzické osoby neuvedené výše, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

v době zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů.

Odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnance v r. 2026

Povinností zaměstnavatele je vypočítat a odvést pojistné na sociální zabezpečení nejen za sebe, ale i za své zaměstnance. Částka pojistného se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je podle § 5a zákona č. 589/1992 Sb.:

a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře (sazba pojistného 24,8 %),

b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře (sazba pojistného 29,8 % v roce 2026),

c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání (sazba pojistného 27,8 % v roce 2026).

Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci.

II. osoby samostatně výdělečně činné.

III. osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Zdravotničtí záchranáři

Zákonem č. 455/2022 Sb., došlo, s účinností od 1. 1. 2023 ke změnám zákonů č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění pojistného na sociální zabezpečení.

Od 1. 1. 2023 se snižuje věk pro nárok na starobní důchod u zdravotnických záchranářů a současně se zvyšuje sazba pojistného na sociální zabezpečení, které za tyto zaměstnance musí odvádět zaměstnavatel.

Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, dále vede pro účely stanovení důchodového věku o těchto zaměstnancích

a) jejich seznam,

b) evidenci o době výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých směnách a v jednotlivých kalendářních měsících; doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu,

c) počet směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 4 zákona č. 155/1995 Sb. (zákon o důchodovém pojištění) v kalendářním roce; tento počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu.

Další povinnosti dotyčných zaměstnavatelů stanoví zákon č. 582/1991 Sb. v ustanoveních §§ 37 a 37a.

Sazby pojistného u zaměstnavatele za zdravotnické záchranáře:

1. v roce 2023: 26,8 % z vyměřovacího základu

2. v roce 2024: 27,8 % z vyměřovacího základu

3. v roce 2025: 28,8 % z vyměřovacího základu,

4. počínaje rokem 2026: 29,8 % z vyměřovacího základu.

Zaměstnanci vykonávající činnost v rizikovém zaměstnání

Zákonem č. 417/2024 Sb. se s účinností od 1. 1. 2025 snižuje věk pro nárok na starobní důchod u zaměstnanců vykonávajících činnost v rizikovém zaměstnání a současně se zvyšuje sazba pojistného na sociální zabezpečení, které za tyto zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

Slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance

Zákon č. 216/2022 Sb., nabyl účinnosti 1. 2. 2023. Právní úpravou je stanoveno mnoho podmínek, které musí být splněny, aby sleva na pojistném byla zaměstnavatelem uplatněna oprávněně.

Při splnění všech zákonem daných podmínek bylo možné slevu uplatnit poprvé za měsíc únor 2023 (výplatní termín březen 2023).

1) Sleva se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru. Jedná se o tyto zaměstnance:

a) je starší 55 let.

b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb. (zákon o státní sociální podpoře). Tato skutečnost se prokazuje rozhodnutím a rodným listem dítěte.

c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo stupni III. anebo stupni IV.; osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. (zákon o důchodovém pojištění) a nárok se prokazuje potvrzením úřadu práce a čestným prohlášením pečující osoby. Potvrzení z úřadu práce nesmí být starší než 1 měsíc.

d) zaměstnanec se připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona č. 155/1995 Sb. (zákon o důchodovém pojištění). Jedná se o studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia a prokazuje se potvrzením příslušné školy. Pojetí studia podle zákona o důchodovém pojištění není totožné s pojetím podle §§ 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pro daňové účely (daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě) není forma vysokoškolského studia podstatná. Pro účely slevy na pojistném však ano! Nelze se proto opírat o potvrzení o studiu na vysokých školách bez uvedení formy studia.

e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona č. 435/2004 Sb. (zákon o zaměstnanosti). Tato skutečnost se prokazuje potvrzením úřadu práce.

f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. (zákon o zaměstnanosti). Jde o poživatele invalidních důchodů (doklady zaměstnavatel eviduje v souvislosti s uplatněním slevy na invaliditu) a osoby zdravotně znevýhodněné. Pro tyto účely je nezbytné potvrzení nebo rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o zdravotním znevýhodnění.

g) je mladší 21 let.

Sleva na pojistném se může v kalendářním měsíci uplatnit za zaměstnance pouze z jediného důvodu, ačkoliv mohou být u dotyčné osoby v příslušném měsíci splněny 2 důvody pro uplatnění slevy. Například poživatel invalidního důchodu bude současně pečovat o osobu blízkou mladší 10 let.

Podmínky pro uplatnění slevy musí být u zaměstnance plněny po celý měsíc, respektive po část měsíce v případě vzniku pracovního poměru (například pracovní poměr vznikl 6. 6. 2026) nebo při ukončení pracovního poměru (například rozvázání pracovního poměru 20. 8. 2026).

2) Kratší pracovní doba

Další podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem s výjimkou zaměstnance mladšího 21 let, je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba. Rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání. Limit počtu hodin však platí pro všechna tato zaměstnání dohromady.

3) Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud

a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění pro rok 2026 činí 48 967 Kč. Úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za měsíc může činit nejvýše 73 450,50 Kč.

b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy.

Maximální výše příjmu z úhrnu odpracovaných hodin zaměstnance připadající na 1 hodinu může činit nejvýše 563,12 Kč (48 967 x 1,15 %).

c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud…