dnes je 28.11.2022

Input:

Časové rozlišení

13.11.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Časové rozlišení

Ing. Jaroslav Trávníček, Ing. Jan Ambrož

Základní principy účetnictví upravené v zákoně o účetnictví, například v § 3, jednoznačně deklarují povinnost účetní jednotky zařadit účetní případy do období, s nímž věcně a časově souvisí. V praxi se uvedený obecný princip v mnoha případech zajistí účtováním prostřednictvím účtů skupiny 38, která je vyhrazena pro tzv. přechodné účty aktiv a pasiv.

Pozor!
Jedinou výjimkou ze zákona jsou případy, kdy účetní jednotka o daném účetním případu nevěděla a objektivně vědět nemohla.

ČÚS a Vyhláška

Prováděcí účetní předpisy, Vyhláška a České účetní standardy nabízejí návod, jak konkrétně zajistit realizaci výše uvedeného účetního principu.

Princip

Časové rozlišení vychází z níže uvedených postulátů:

  • V případě časového rozlišení nákladů a výnosů musí být přesně znám titul, doba a částka časového rozlišení. Tato skutečnost musí být známa v okamžiku jejich účtování. Pokud některá z výše uvedených podmínek není naplněna, využívá se zpravidla institut dohadných položek aktivních nebo pasivních.

  • Předmětem časového rozlišení mohou být pouze náklady a výnosy. To platí také pro výdaje příštích období a příjmy příštích období.

  • Předmětem časového rozlišení mohou být pouze položky, které se vztahují k více než jednomu účetnímu období.

  • Časové rozlišení nákladů a výnosů má dvě základní roviny, a to časové rozlišení druhových nákladů a výnosů (tzv. časové rozlišení v první rovině) a časové rozlišení skupinových nákladů (časové rozlišení ve druhé rovině), tzv. komplexní náklady příštích období.

Rada
Časové rozlišení provedené v druhé rovině se dotýká pouze nákladů, neexistuje komplexní rozlišení výnosů.

Určení období časového rozlišení

Základním atributem časového rozlišení je jeho způsob, resp. určení období, a to na:

  • dny,

  • měsíce,

  • roky.

Rada
Vzhledem k tomu, že účetní (a také daňové) předpisy nestanoví závazný postup pro způsob časového rozlišení, je věcí účetní jednotky, jaký přístup zvolí, lze však doporučit časové rozlišení na měsíce.

U komplexních nákladů příštích období si lze v některých případech představit i časové rozlišování na roky, ale autor doporučuje měsíční režim časového rozlišení.

Členění časového rozlišení

Do první skupiny se řadí:

  • náklady příštích období,

  • výdaje příštích období,

  • výnosy příštích období,

  • příjmy příštích období.

V případě komplexních nákladů příštích období jde o složitější případy, kdy jsou předmětem časového rozlišení náklady, které z druhového členění jednoznačně patří do běžného účetního období s cílem působit v několika následujících účetních obdobích - souhrnně se vztahují k danému účelu.

Obsah časového rozlišení

Podle Českého účetního standardu č. 017 se časově nerozlišují pokuty, penále, manka a škody.

Náklady příštích období

Účetní standardy definují náklady příštích období jako výdaje běžného účetního období, jež jsou nákladem příštích období, a to konkrétních jednotlivých účtů v třídě 5.

Pro časové rozlišení je rozhodujícím atributem vztah k hospodářskému výsledku. Náklady se zařadí zásadně do toho účetního období, v němž skutečně ovlivňují hospodářský výsledek, a není vůbec podstatné, ve kterém období vznikly.

Příklad
Účetní jednotka Beta uhradila nájemné na leden 2010 v roce 2009. Účetní případ jednoznačně nastal v roce 2009, jde však o náklad roku 2010.

Pozor!
Pro časové rozlišení není podstatné, že pro účely DPH nastalo zdanitelné plnění již v roce 2009.

Příklad
Účetní jednotka Gama si dala v roce 2009 provést atest nového výrobku, bez něhož nemůže výrobek uvést na trh. Výrobek začala prodávat již v roce 2009 a předpoklad je, že bude předmětem prodeje ještě ve třech následujících letech. Proto část nákladů bude předmětem časového rozlišení v následujících třech letech.

Metodika účtování

Postup účtování není složitý a lze jej vyjádřit jednoduše:

Položka MD D 
1. Vznik účetního případu 381 3xx (2xx) 
2. Rozlišení do nákladů 5xx 381 

Drobný majetek

Komplikované může být účtování časového rozlišení v případech zařazení do užívání drobného majetku, ať už hmotného nebo nehmotného.

Skutečně platí, že při zařazení většího rozsahu tohoto typu majetku do užívání vzniká povinnost provést časové rozlišení prostřednictvím nákladů příštích období. Účetní předpisy však neupravují ani způsob, ani metodu, ani dobu časového rozlišení, proto se s tímto problémem musí každá účetní jednotka vypořádat sama.

Příklad
Účetní jednotka Alfa se rozhodla pro individuální způsob časového rozlišování zařazení drobného hmotného majetku. V měsíci červenci roku 2009 pořídila 10 počítačů s jednotkovou cenou 36 000 Kč, které v souladu s vnitřní normou považuje za drobný hmotný majetek. Stanovila dobu časového rozlišení podle předpokládané životnosti na 36 měsíců.

  1. varianta - časové rozlišení po stanovenou dobu - rozlišuje se pouze ta část nákladů, která věcně nepřísluší do roku 2009:

    Položka Částka MD 
    1.1 Pořízení počítače 360 000  321 
    1.2 Zařazení do nákladů 60 000 501  
    1.3 Časové rozlišení 300 000 381  
  2. varianta - plné časové rozlišení po stanovenou dobu - do rozlišení vstupuje celá hodnota:

    Položka Částka MD 
    1. Pořízení počítače 360 000 381 321 
    2. Zařazení do nákladů 60 000 501 381 

Rada
Protože podle účetních předpisů v podstatě jde o zásobu, vkládá se někdy úvodní operace MD 112 a následně se převede "časově“ rozlišovaná složka zásob na MD 381.

Výdaje příštích období

Přestože se tento titul nazývá "časové rozlišení výdajů příštích období“, nejedná se pochopitelně o rozlišení peněžního toku, ve své podstatě jde o časové rozlišení nákladů, ale v tomto případě opačným směrem, než tomu bylo u nákladů příštích období.

Znamená to, že náklad již nastal, ale povinnost jej "uhradit“ je posunuta do následujících účetních období. V okamžiku, kdy nastal náklad, neexistuje oproti tomuto nákladu závazek ani peněžní tok (pokud náklad nastává na základě peněžního toku).

ČÚS

Účetní standardy uvádějí ve výčtu titulů, k nimž se vztahuje tento typ časového rozlišení, fakticky pouze dvě položky, a to:

  • nájemné hrazené pozadu,

  • prémie a odměny hrazené pozadu.

Lze si představit tento typ časového rozlišení i v případě vybraných typů provizí, kde dochází k časovému rozdílu mezi okamžikem, kdy se provize stává nákladem a kdy vzniká nárok na peněžní uspokojení této provize.

Metodika účtování

Účetní schéma je jednoduché:

Položka MD D 
1. Vznik časového rozlišení 5xx 383 
V následujícím období 
1. Zúčtování časového rozlišení 383 3xx (2xx) 

Pozor!
Pokud bude předmětem časového rozlišení prostřednictvím výdajů příštích období oblast prémií či odměn, vstupuje do hodnoty časového rozlišení i příslušné sociální a zdravotní pojištění. Do daňových nákladů se ale uznává "zákonné pojistné“ jen tehdy, je-li hrazeno v termínech stanovených ZDP.

Příklad
Účetní jednotka Alfa eviduje k poslednímu dni účetního (zdaňovacího) období povinnost uhradit nájemné za IV. čtvrtletí podle uzavřené smlouvy, splatné je však až v lednu 2010.

2009

Položka Částka MD 
1. Nájemné 36 000 518 383 

2010

Položka Částka MD 
1. Zúčtování časového rozlišení 36 000 383 221 

Výnosy příštích období

Pod tuto kategorii časového rozlišení patří případy, kdy "příjem“ patří do běžného účetního období, ale výnosem se stává až v následujícím či následujících účetních obdobích.

Rada
Jedná se vlastně o výnosovou paralelu nákladů příštích období.

Do kategorie výnosů příštích období spadají kromě klasických položek, jako jsou přijaté předplatné a nájemné hrazené předem, i tituly, které mohou mít mnohem větší váhu ve spektru časového rozlišení a jejichž jednorázové zahrnutí do výnosů v tom účetním období, kdy se staly příjmem, může vést mnohdy i k významnému zkreslení.

Jde například o:

  • garanční paušály přijaté předem na zajištění servisních služeb (výrobce poskytuje tento paušál většinou prodejci, který garantuje servis),

  • dotace na úhradu provozních nákladů.

Metodika účtování

Základní schéma účtování je následující:

Položka MD D 
1. Vznik časového rozlišení 3xx (221) 384 
V následujícím období   
1. Rozlišení do výnosů 384 6xx 

Příklad
Účetní jednotka Alfa eviduje k poslednímu dni účetního (zdaňovacího) období položku výnosů příštích období, tentokrát je pronajímatelem. Podle smlouvy předepsala nájemné na měsíce prosinec 2009, leden a únor 2010, měsíčně 20 000 Kč.

2009

Nahrávám...
Nahrávám...