dnes je 18.10.2019
Input:

Dlouhodobý hmotný majetek - vyřazení

1.8.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Dlouhodobý hmotný majetek – vyřazení

Ing. Radko Doležal, Ing. Jiří Řehák, Ing. Ivana Pilařová

1. Právní východiska

Vyřazovací operace

Vyřazení DHM je poslední fází jeho využívání v obchodní společnosti. Ostatní kapitoly k dlouhodobému hmotnému majetku se věnují hlavním daňovým a účetním postupům při pořízení, zařazení a odpisování DHM, důležité je však i dodržování postupů při vyřazování DHM, neboť ve vyřazovacích operacích se projeví důsledky předchozího nakládání s DHM, a to jak účetní, tak daňové.

ZDP

Daňový režim zahrnování daňové zůstatkové ceny DHM do nákladů obsahuje § 24 odst. 2 písm. b) ZDP. Základní návaznosti má § 29 odst. 2 ZDP, který definuje daňovou zůstatkovou cenu ve vztahu k daňově účinným odpisům, dále pak § 24 odst. 2 písm. t) – tb) ve vybraných případech, jakými je prodej majetku vyloučeného z odpisování, prodej majetku veřejně prospěšného poplatníka, prodej vyvolané investice, prodej pozemku fyzickou osobou, prodej některých druhů majetku nabytého vkladem a vypořádání zůstatkové ceny technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu. Další úpravy spojené s vyřazováním majetku v důsledku škod a živelních pohrom uvádí § 24 odst. 2 písm. c) a l) ZDP a případy neúčinnosti daňové zůstatkové ceny § 25 odst. 1 písm. n) a o) ZDP.

Účtování

Účetní právní předpisy obsahují účetní úpravy, které je potřeba respektovat při vyřazování dlouhodobého majetku, v účtové třídě 0. Platné normy pro tuto oblast jsou v ZoÚ a vyhlášce č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších úprav, a v Českém účetním standardu č. 013 – DNM a DHM, čl. 5.4. Základní účetní a daňové souvislosti budou předmětem dalšího výkladu.

Způsoby vyřazení

K nejdůležitějším způsobům vyřazení DHM a technického zhodnocení (dále TZ) patří:

  • likvidace včetně likvidace v důsledku vzniklé škody,

  • prodej, a to i v rámci prodeje obchodního závodu, v rámci likvidace či insolvence,

  • ukončení doby určité trvání práva stavby či materializovaného práva stavby

  • ukončení nájemní či podnájemní smlouvy s provedeným technickým zhodnocením u nájemce či podnájemce

  • vyřazení v důsledku vkladu společníka a přeměn společností (při přeměnách obchodní korporace nemá převod majetku na právního nástupce charakter vyřazení majetku z evidence zanikající korporace),

  • vyřazení v důsledku daru (bezúplatný převod),

  • vyřazení bezúplatným převodem podle právních předpisů,

  • vyřazení v důsledku vzniku manka,

  • převod z podnikání do osobního užívání.

Dokladovost

Každé vyřazení DHM musí být řádně doloženo. V případě likvidace (pro nepotřebnost, opotřebovanost, vznik škody) má být vyhotoven řádný likvidační protokol, který by měl být projednán a schválen likvidační komisí. V něm by měl být uveden mj. důvod vyřazení a způsob likvidace nepotřebného DHM. Při vzniku škody, je-li pachatel znám, by škodní komise měla projednat i výši její náhrady. Při prodeji se vystaví interní doklad o proúčtování účetní zůstatkové ceny, při darování je účelná darovací smlouva se známými náležitostmi atd.

Při vyřazování DHM je potřebné dodržovat účetní a daňové postupy podle jednotlivých použitých způsobů vyřazení (v příkladech je používáno třímístné označování syntetických účtů).

2. Postup včetně příkladů a zaúčtování

Likvidace

Při dodržení správného postupu likvidace DHM jsou poněkud jiné výsledky při likvidaci zcela odepsaného a částečně odepsaného DHM. Příklad ukazuje likvidaci počítače, který nebyl před vyřazením zcela odepsán ani účetně, ani daňově.

Příklad
Vyřazení majetku z důvodu jeho likvidace

Společnost pořídila 28. září 2018 počítač v pořizovací ceně (bez DPH) 72 000 Kč. Účetní odpisy zvolila stejně jako daňové tříleté, neboť morální zastarání této techniky společnost nutí obnovovat ji obvykle po 3 letech. Měsíční účetní odpis je 2 000 Kč. Daňové odpisy byly zvoleny rovnoměrné bez navýšení odpisu v prvním roce podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP. Vzhledem k rychlejší potřebě obnovy jej vyřadila likvidací již k 31. srpnu 2020.

Rok  Účetní průběh  Daňový průběh  Rozdíl celk. nákl.
účetní – daňové 
 
Odpis  ZC  Odpis  ZC  
2018   6 000  66 000  14 400  57 600  –8 400  
2019  24 000  42 000  28 800  28 800  –4 800  
2020  16 000  26 000  14 400  14 400  +13 200  
Celkem  46 000  26 000  57 600  14 400   

Účetní odpisy jsou prováděny podle měsíců v jednotlivých letech se zahájením odpisování v měsíci následujícím po měsíci zařazení majetku, daňové podle § 31 odst. 1 ZDP, tj. jako rovnoměrné, a v roce vyřazení je použit poloviční daňový odpis podle § 26 odst. 7 ZDP. Průběh odpisů i zůstatková cena účetní a daňová se proto liší, účetní zůstatková cena je o 11 600 Kč vyšší. V roce 2020 se o likvidaci vyřazením účtuje následovně:

Účetní operace  Částka  MD   
PC počítače  72 000  022  –  
Počáteční zůstatek oprávek  30 000  –  082  
Odpis roku 2020 (8 měsíců)  16 000  551.1 082  
Zúčtování ZC   26 000  551.2 082  
Vyřazení počítače  72 000  082  022  

Účet odpisů 551 se analyticky rozděluje na řádné odpisy podle odpisového plánu (účet 551.1) a na zúčtování zůstatkové ceny do nákladů v momentě vyřazení (účet 551.2), neboť podle postupů se jednorázově počítač „doodepíše”, avšak tento jednorázový „doodpis” má jiný obsah než postupné odpisování. Účetní náklad celkem v roce 2020 je 42 000 Kč, daňový náklad je 28 800 Kč; rozdíl zůstatkových cen ve výši 11 600 Kč a rozdíl odpisů ve výši 1 600 Kč bude položkou zvyšující základ daně z příjmů. Pokud by před likvidací byl počítač zcela odepsán (účetně by to bylo k 30. září 2021), o zůstatkové ceně by již nebylo účtováno.

S likvidací majetku jsou často spojeny různé náklady (demontáž, doprava do sběrného dvora či jiných míst určených k likvidaci). Tyto náklady jsou daňově účinné, ZDP je nikterak neomezuje.

Odlišné následky při vyřazení původní stavby v rámci nové výstavby

Zcela jiné následky však bude mít „výměna” staré bourané stavby, která bude nahrazena výstavbou stavby nové. Stávající úprava ocenění nové stavby v případě, že jejímu budování předcházela likvidace staré dosud neodepsané stavby, vycházela především z účetních předpisů, o které je opřeno ustanovení § 29 odst. 2 ZDP. Účetní předpisy v podobě § 47 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví zásadu, podle které se do hodnoty nové stavby zahrne účetní zůstatková cena vyřazených staveb nebo jejich částí a tvoří součást nákladů na novou výstavbu. V souvislosti s vyřazením staré stavby tak nevzniká ani účetní ani daňový náklad – jedná se o rozvahové účtování a daňově neutrální situaci. Účetní ani daňová zůstatková cena se v souvislosti s vyřazením staré stavby a následné výstavby nové stavby nestane účetním ani daňovým nákladem.

Vznik škody

Dále bude pojednáno jen o škodách klasických, tj. „neopravitelných” s následkem vyřazení, přičemž za škodu nelze považovat poškození majetku, které je odstraněno jeho opravou, ani poškození majetku, které není opraveno a majetek není vyřazen.

Příklad
Počítač z předchozího příkladu byl 31. října 2020 odcizen a byla tak způsobena škoda. Vznikl účetní případ, šetření policie se neprotahuje do dalšího účetního a daňového období. Může nastat více případů, pro které se použijí následující účty:

549.1 – Manka a škody do výše náhrad,

549.2 – Manka a škody způsobené neznámým pachatelem,

549.9 – Manka a škody nad výši náhrad.

Analytické účet 549.9 je daňově neúčinný.

Kombinací je více, neboť náhrada může pocházet od pojišťovny, od zaměstnance s hmotnou odpovědností nebo od dopadeného pachatele, výše náhrady může způsobenou škodu krýt plně nebo jen částečně, popř. může být úhrada od pojišťovny vyšší než zůstatková cena odcizené věci. Vzniklá škoda je ve výši účetní zůstatkové ceny počítače, daňově je však účinná do výše daňové zůstatkové ceny počítače, pokud je tato hodnota zároveň kryta související náhradou (tj. výnosem).

Neznámý pachatel

Daňová zůstatková cena majetku odcizeného neznámým pachatelem je daňově účinná (stejně jako škoda vzniklá živelní pohromou dosvědčenou pojišťovnou nebo posudkem znalce) podle § 24 odst. 2 písm. l) ZDP v plné výši. Je potřebné mít o tom potvrzení policie (jakéhokoliv státu, nejen ČR) nejdéle před podáním daňového přiznání za období vzniku škodního případu.

Příklad
K účtování je využit předchozí příklad (počítač odcizen v červnu 2020, potvrzení PČR o odcizení neznámým pachatelem bylo vydáno v srpnu 2020, plnění pojišťovny ve výši 20 000 Kč):

Účetní operace  Částka  MD   
PC počítače  72 000  022  –  
Počáteční zůstatek oprávek  30 000  –  082  
Odpis roku 2020 (8 měsíců)  16 000  551.1  082  
Zúčtování ZC do škod  26 000  549.2  082  
Vyřazení počítače  72 000  082  022  
Předpis pojistného plnění  20 000  378  648  

Poslední účetní zápis je proveden jen u pojištěného počítače. Zápis na účtu 549.2 je daňově účinný, avšak pouze do výše daňové zůstatkové ceny, tj. 14 400 Kč. Z tohoto titulu se uplatní položka zvyšující výsledek hospodaření při jeho úpravě na základ daně o 11 600 Kč (nezahrnují se daňové dopady rozdílů mezi účetními a daňovými odpisy). Daňová účinnost nezávisí na případném pojistném plnění.

Základ daně bude dále zvýšen o 1 600 Kč, tj. o rozdíl účetních a daňových odpisů za dané zdaňovacího období (16 000 Kč – 14 400 Kč).

Osoba zodpovědná za vznik škody, dopadený pachatel

Pod pojmem osoba zodpovědná za vznik škody si lze představit např. zaměstnance s hmotnou odpovědností, který neprokáže splnění svých povinností k ochraně svěřeného majetku. Náhradu uplatní na zaměstnanci zaměstnavatel, náhradu škody od dopadeného pachatele přizná poškozenému soud. Jestliže předepsaná náhrada nekryje zcela škodu, bude se účtovat z části do výše náhrady na účet 549.1, který je daňově účinný, a zčásti na účet 549.9 bez daňové účinnosti.

Příklad
Účtování:

Účetní operace  Částka  MD   
PC počítače  20 000  022  –  
Počáteční zůstatek oprávek  30 000  –  082  
Odpis roku 2020  16 000  551.1  082  
Zúčtování části ZC do výše náhrady   20 000  549.1  082  
Zúčtování části ZC nad náhradu   6 000  549.9  082  
Vyřazení počítače  72 000  082  022  
Pohledávka na náhradu škody  20 000  335 (378)  648  

Z daňového hlediska je tato škoda daňově účinná maximálně do výše náhrady, tedy v daném případě plně (14 400 Kč). Náhrada převýší celkovou možnou daňovou škodu, což je daňová ZC, a to o 5 600 Kč.

Vzhledem k pravděpodobné nedobytnosti pohledávky ve výši 20 000 Kč za zjištěným pachatelem se následně nabízí možnost zúčtovat tuto pohledávku na vrub daňově uznatelných nákladů cestou tvorby opravné položky podle § 8c ZoR při splnění podmínek v tomto zákoně daných.

Škoda bez odpovědné osoby a bez pojistné náhrady

Společnost neurčila odpovědnou osobu a není ani pojištěna. V tom případě se vyřadí zůstatková cena (účetní) počítače ve výši 26 000 Kč proti účtu 549.9 jako nedaňový náklad. V daňovém přiznání bude nedaňový náklad připočten na řádku 40.

Vyřazení nedokončené investice

Nedokončené investice se vedou na účtu 042 a o jejich vyřazení se účtuje obdobně jako o vyřazení jiného DHM. I na nich může vzniknout škoda např. v důsledku živelní pohromy. O škodách by se v tomto případě účtovalo souvztažným zápisem 549.1/042, v případě jiných škod 549.2/042 nebo 549.9/042.

Jiným případem je zmařená investice, podle ČÚS č. 013 – Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, kap. 5.4.3, se jí rozumí vyřazení DHM (i DNM a TZ), které je trvale zastaveno a vlastníkem v něm nebude pokračováno. Odepíše se souvztažně 548/042, tj. do ostatních provozních nákladů. Daňovou účinnost musí ale poplatník prokázat správci daně souvislostí takto zúčtovaných nákladů s dosahovanými dani z příjmů podléhajícími příjmy (např. vzhledem ke změněné situaci na trhu by uvedení nového provozu přinášelo jen ztráty oproti projektovým propočtům, k ukončení realizace došlo v souvislosti se zásahem státu nebo místní samosprávy apod.). Tíhu důkazního břemene nese vždy poplatník.

Vyřazení prodejem

Při vyřazení prodejem je daňová zůstatková cena majetku daňově uznatelná bez ohledu na výši příjmu (vyjma případů uvedených v § 24 odst. 2 písm. t) ZDP.

Příklad
Stejný počítač jako v předchozích případech nebyl k 31. srpnu 2020 zlikvidován, ale prodán za 10 000 Kč.

Účetní operace  Částka  MD   
PC počítače  72 000  022  –  
Počáteční zůstatek oprávek  30 000  –  082  
Prodejní cena 10 000 311 641 
DPH k prodejní ceně   2 100 311 343 
Vyřazení počítače 72 000 082 022 
Úhrada faktury 12 100 221 311 
Odpis roku 2020 (8 měsíců)  16 000  551.1 AE  082  
Vyřazení ZC  26 000  541  082  

Výsledkem operace je porovnání účtů 641 a 541, účetně jde o ztrátu 16 000 Kč. Daňovým výsledkem prodeje je ztráta 4 400 Kč. V daňovém přiznání se uplatní rozdíl mezi nižší daňovou a vyšší účetní zůstatkovou cenou 11 600 Kč (zvýšení základu daně).

Je-li při prodeji docílena ztráta, má daňovou účinnost. V případě shody účetních a daňových zůstatkových cen by účetní ztráta byla daňovou ztrátou, v opačném případě se o rozdíly koriguje účetní výsledek na daňový. Toto pravidlo platí pro prodávaný odpisovaný DHM.

Jestliže byly k prodávanému DHM vytvořeny opravné položky, při prodeji tohoto majetku se zruší na účet 559 na stranu D. Účetní operace ovlivní jen účetní výsledek transakce, neboť k DHM se mohou vytvářet jen účetní, nikoliv daňové opravné položky. Daňový výsledek prodeje by proto zrušením vytvořených opravných položek nebyl ovlivněn.

Prodej pozemků

Je třeba rozlišovat situace při posuzování daňové uznatelnosti pořizovací ceny pozemku jakožto neodepisovaného majetku. Pro daňovou uznatelnost je určující osoba vlastníka pozemku [§ 24 odst. 2 písm. t) ZDP], případně způsob jeho nabytí (§ 24 odst. 2 písm. ta) ZDP).

Při prodeji pozemku fyzickou osobou podle § 24 odst. 2 písm. t) ZDP nemá ztráta dosažená prodejem pozemku daňovou účinnost. Přitom se posuzuje dosažený výsledek z prodeje každého pozemku zvlášť (nelze proto kompenzovat případné zisky a ztráty z prodeje více pozemků v jednom zdaňovacím období, pokud se jedná o pozemky zařazené v obchodním majetku fyzické osoby).

Ztráta vzniklá prodejem pozemku právnickou osobou je daňově účinná vyjma případu, kdy ztrátu z prodeje pozemku vykáže veřejně prospěšný poplatník, který prodaný pozemek využíval k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů. U obecného případu, kdy je tržba z prodeje pozemku od daně osvobozena (ve specifických případech veřejně prospěšných poplatníků). V takovém případě nastupuje ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.

Jestliže prodává pozemek obchodní korporace, která ho nabyla vkladem od člena – fyzické osoby, který zároveň tento pozemek vložil v době do 5 let od vlastního nabytí, je nákladem pořizovací cena pozemku evidovaná u člena korporace v případně úplatného nabytí nebo cena pozemku reprodukční stanovená ke dni bezúplatného nabytí pozemku vkládajícím členem.

Prodej nemovitých věcí

Vznik účetního případu, převod vlastnictví a daňové důsledky jsou podmíněny zvláštnostmi evidence nemovitých věcí. Neplatí zde ustanovení obsažená v kupní smlouvě, neboť převody vlastnictví podléhají vkladu do katastru nemovitostí. K přechodu vlastnického práva pak dochází datem nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí.

Za den uskutečnění účetního případu se považuje den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Jestliže dojde k povolení vkladu, účetní zápisy se k tomuto dni nemění. Není-li však vklad povolen, musejí se účetní zápisy zpětně opravit, což může mít závažné důsledky nejen účetní, ale i daňové.

Příklad
Almera, s. r. o., uzavřela smlouvu o prodeji budovy skladu společnosti Bacus, s. r. o., dne 29. prosince 2019. Účetním obdobím obou subjektů je kalendářní rok. Místně příslušnému katastrálnímu úřadu byl podán návrh vkladu změny vlastnického práva dne 30. prosince 2019. Na základě toho provedly společnosti příslušné účetní zápisy (u prodávajícího prodejní cena proti zůstatkové ceně vyřazovaného skladu, uplatněný účetní a daňový odpis, u kupujícího zařazení skladu do majetku, uplatnění daňového odpisu za rok 2019). Obě společnosti podávaly daňová přiznání za rok 20197 ke dni 1. dubna 2020. Dne 4. května 2020 bylo oběma společnostem doručeno rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí vkladu vlastnického práva k dotyčnému skladu.

Obě společnosti měly již uzavřené účetnictví závěrkou účetního období 2019. Prodávající společnost proto zaúčtovala v roce 2020 opravu účetních chyb proti účtu Jiného výsledku hospodaření minulých let, čímž se navrátila do původního stavu. Obdobně konala také kupující společnost ohledně zaúčtovaného odpisu majetku. Oba subjekty podaly dodatečná přiznání k dani z příjmů PO za rok 2019 na úpravu daňového základu o nesprávně uplatněné daňové odpisy a Almera, s. r. o., o nesprávně uplatněný dílčí základ daně z výsledku prodeje skladu, přičemž uplatnila zároveň plné, nikoliv poloviční daňové odpisy.

Odstoupení od smlouvy

Nemovitá věc může být na základě kupní smlouvy prodána, katastr vklad změny vlastnického práva zapíše. Protože však některá ze stran neplní smluvní podmínky – nejčastěji nedojde k úhradě kupní ceny, smluvní strany od smlouvy odstoupí. Následně na základě žádosti katastrální úřad vyhoví žádosti o záznam do katastru nemovitostí, která je tím převedena zpět na kupujícího. Tento případ má jiné důsledky než zamítnutí žádosti katastrálním úřadem o zápis změny vlastnictví, neboť při zamítavém vyjádření katastrálního úřadu zaniká smlouva od počátku, kdežto ve druhém případě až po určité době platnosti smlouvy. Účetními zápisy proto nedojde k navrácení do původního stavu, na základě uskutečněného převodu se legálně uplatňovaly odpisy, původní vlastník přejímá zpět nemovitost za novou zůstatkovou cenu.

Prodej obchodního závodu

Obchodní závod je hromadná věc, proto se neprodávají jednotlivé movité a nemovité věci, pohledávky apod. Výsledek prodeje vstupuje do celkového základu daně prodávajícího a nedochází k individuálnímu posouzení jednotlivých prodaných složek závodu (§ 24 odst. 8 ZDP). Prodává-li tedy obchodní závod podnikatel – fyzická osoba, případná ztráta z prodeje pozemku, která je součástí ztráty z prodeje obchodního závodu, je i u něho daňově uznatelná. I v případě prodeje obchodního závodu však v daňovém přiznání uvádíme rozdíl mezi účetními a daňovými zůstatkovými cenami odepisovatelného majetku.

Insolvenční řízení

Do základu daně v případě prodeji majetku v rámci konkursu vstupuje příjem i daňová zůstatková cena prodaného DHM, stejně, jako tomu je mimo konkurz.

Prodej majetku jen částečně daňově odpisovaného

Jestliže vlastník DHM odpisuje jen částečně (jedná se o případ fyzických osob, které majetek zčásti užívají pro svou osobní spotřebu) a posléze ho prodává, vstupuje do základu daně celá prodejní cena. Základ daně proto lze podle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP snížit nejen o daňovou zůstatkovou cenu, ale také o neuplatněné odpisy.

Příklad
Prodejní cena je 1 000 000 Kč, daňová zůstatková 600 000 Kč a neuplatněné odpisy 100 000 Kč. Základ daně se pak vypočte: 1 000 000 – 600 000 – 100 000 = 300 000 Kč.

Prodej vyvolané investice

Vyvolanou investicí se rozumí náklady na pořízení majetku (nemovitého) převedeného do vlastnictví jiného subjektu, jehož vybudování bylo podmínkou pro vydání stavebního povolení a kolaudačního souhlasu s vybudováním hlavního díla (páteřní rozvody vody, kanalizace, veřejné osvětlení, místní komunikace, křižovatky apod.). Podle § 29 odst. 1 ZDP jsou náklady na vyvolanou investici, která byla dokončena a předána do vlastnictví jiného subjektu, součástí vstupní ceny „cílové” stavby.

Při úplatném převodu vyvolané investice, která se rozhodnutím poplatníka nestala součástí ocenění cílové stavby, lze do daňově účinných nákladů zahrnout hodnotu vyvolané investice jen ve výši, která přesahuje částku, která za ni byla uhrazena provozovatelem, obcí, městem apod. Část hodnoty vyvolané investice do výše příjmů z prodeje lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. t) ZDP bod 4. jako jednorázový výdaj.

Vyřazení majetku při jeho darování

Při vyřazení darem se účtuje zůstatková cena do nákladů na účet 543 – Dary. Dárce – plátce DPH, je rovněž povinen vypořádat daň podle § 13 odst. 4 ZDPH. Na dani z příjmů se vzniklý náklad považuje za daňově neúčinný (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP), stejně tak je posuzována samozřejmě i daňová zůstatková cena vyřazovaného majetku. Toto se nijak nemění ani v případě následného možného uplatnění daru jako odčitatelné položky od základu daně. Stejný daňový náhled je i na daňovou povinnost na DPH, která se k daru váže.

Příklad
Jestliže společnost počítač z předchozích příkladů k 31. srpnu 2019 daruje jiné osobě, účtovalo by se následovně:

Účetní operace  Částka  MD   
PC počítače  72 000  022  –  
Počáteční zůstatek oprávek  30 000  –  082  
Odpis roku 2019 (8 měsíců)  16 000  551 AE  082  
Vyřazení ZC do nákladů  26 000  543  082  
DPH k darovanému majetku *)   4 200  543  343  
Vyřazení počítače  72 000  082  022  

*) Ve smyslu § 36 odst. 6 ZDPH je základem daně cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit, případně výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V našem případě uvažujeme, že dárce zjistil cenu obdobného zboží ve výši 20 000 Kč.

Náklady evidované na účtu 543 jsou daňově neuznatelné, a to včetně DPH odvedeného ve smyslu § 13 odst. 4 ZDPH. Daňová zůstatková cena daru základ daně neovlivní. Při splnění zákonných podmínek může daňová zůstatková cena daru včetně DPH snížit základ daně z příjmů za zdaňovací období, ve kterém byl dar poskytnut.

Vyřazení majetku v souvislosti s jeho vkladem

Při vyřazení DHM v souvislosti s jeho vkladem je účetní nabývací cenou podílu na vlastním kapitálu příjemce vkladu účetní zůstatková cena vkladu. Daňovou nabývací cenou je podle § 24 odst. 7 ZDP daňová zůstatková cena vkládaného majetku. Jestliže byla k DHM vytvořena opravná položka, pak při vkladu majetku, ke kterému se váže, vstupuje do účetní ceny pořízení podílu (nikoliv do daňové).

Příklad
Společnost vložila počítač z předchozích příkladů k 31. srpnu 2019 do jiné korporace. Předtím