dnes je 13.12.2019
Input:

Kontrolní hlášení

14.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Kontrolní hlášení

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

Kontrolní hlášení („KH”) je podáním, které je plátce DPH povinen pravidelně zasílat správci daně v souvislosti se zdanitelnými plněními, které tento plátce poskytuje anebo přijímá.


Zjednodušeně řečeno představuje kontrolní hlášení výčtový seznam či výkaz jednotlivých zdanitelných plnění, které plátce v daném konkrétním období uskutečnil, a plnění, která přijal (nakoupil) v souvislosti s uskutečňováním své ekonomické činnosti.


O každém takto uskutečněném/přijatém plnění musí plátce uvést do kontrolního hlášení základní, v předepsaném e-formuláři kontrolního hlášení stanovené údaje. Kontrolní hlášení lze tedy charakterizovat jako elektronický evidenční výkaz k uskutečněným zdanitelným transakcím na DPH.

Jeho cílem je získat maximum údajů o plněních realizovaných v rámci daně z přidané hodnoty. Zavedení kontrolního hlášení je spojeno s bojem proti daňovým podvodům, jde o zdroj informací v reálném čase pro operativnější možnost daňové správy zamezit a odhalit daňové podvody, primárně u tzv. karuselových seskupení (řetězení plátců) vytvořených za účelem krácení daní.

Kontrolní hlášení vs. daňové přiznání

Kontrolní hlášení je obdobně jako daňové přiznání daňovým tvrzením, nicméně nelze je s daňovým přiznáním zaměňovat – jde o samostatné podání.

Z hlediska právní úpravy je pro institut kontrolního hlášení samozřejmě nutné počítat s tím, že jde o daňové tvrzení a povinné elektronické podání.


Plátce je za stanovených podmínek povinen podávat jak daňové přiznání, tak kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení není přílohou daňového přiznání.


Právní úprava

Kontrolní hlášení je upraveno v zákoně o DPH, konkrétně v jeho ustanoveních §§ 101c až 101k ZDPH.

Kromě zákona o DPH se použije také daňový řád.


Důležitým zdrojem informací a návodem souvisejícím s aplikací Kontrolního hlášení je Informace k vyplnění kontrolního hlášení DPH („Informace”) daňové správy, která je průběžně aktualizována. Je v ní jednak popis obecných pravidel fungování kontrolního hlášení a jednak vlastní pokyny a vysvětlení pro vyplnění formuláře kontrolního hlášení.

Novela 2018

V zákoně o DPH je korigován původní text ustanovení § 101d odst. 1, a to na základě nálezu Ústavního soudu (č. 40/2017 Sb.). Podle novely provedené v reakci na zmíněný nález Ústavního soudu zákonem č. 371/2017 Sb. (účinnost novely je od 1. 1. 2018) nedochází podle vyjádření finanční správy k věcným změnám v náležitostech kontrolního hlášení. To znamená, že platí dříve stanovené principy pro jeho podání, obsah, význam položek a strukturu dat (.xml).


Od 1. ledna 2018 jsou proto přímo v zákoně o DPH uvedeny povinnosti uvést v kontrolním hlášení:

  • identifikační a kontaktní údaje plátce,

  • údaje týkající se plnění a úplat, pokud tato plnění a úplaty zakládají povinnost podat kontrolní hlášení,

  • údaje týkající se uplatnění nároku na odpočet daně,

  • identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.

Výklad

Chceme-li správně pochopit fungování kontrolního hlášení, musíme si vysvětlit základní principy. Text jsme rozdělili do sedmi částí (kapitol). Řešíme postupně:

  • KDO je povinen kontrolní hlášení odevzdat (1),

  • KDY, za jaké období se kontrolní hlášení podává (2),

  • CO je obsahem kontrolního hlášení (3),

  • JAK, formu podání (4),

  • TYPY kontrolních hlášení ve vazbě na opravy již podaného KH Opravné a Následné kontrolní hlášení (5),

  • PROCESNÍ pravidla, výzvy, sankce, co hrozí plátci při nesplnění zákonných povinností a navazující procesní řízení (6),

  • TEORIE a PRAXE obsahující vzorové příklady a rady reagující na zkušenosti s fungováním kontrolního hlášení (7).

Sestavení tiskopisu kontrolního hlášení

Podrobný výklad vyhotovení tiskopisu kontrolního hlášení je v samostatném článku Kontrolní hlášení - příklad.

Vazba na předchozí pravidla ZDPH

V úvodu si ještě vysvětlíme několik zásadních návazností spojených se zavedením kontrolního hlášení coby nového daňového tvrzení pro správu DPH.

„Nové” daňové přiznání k DPH?

Otázkou je, co se změnilo pro daňové přiznání k DPH zavedením kontrolního hlášení.

Kontrolní hlášení navazuje na daňové přiznání k DPH, ale stejně jako Souhrnné hlášení ho svým způsobem „jen” doplňuje, nikoli nahrazuje.


V souvislosti s kontrolním hlášením není již nutné k daňovým přiznáním k DPH přikládat tyto přílohy:

  • Výpis z evidence pro daňové účely vedené k reverse charge (§ 92a odst. 5 ZDPH, ve znění do 31. 12. 2015). Od 1. 1. 2016 došlo ke zrušení povinnosti vést samostatně tuto evidenci, ať už se jedná o jakoukoli přenesenou daňovou povinnost, např. reverse charge ve stavebnictví (§ 92e) nebo odpady (§ 92c a Příloha č. 5).

  • Výpis z přehledu oprav daně při insolvenci podle § 44 ZDPH – podání kontrolního hlášení s vyplněním příslušné části v něm k těmto opravám nahrazuje podání výpisu. Ale nadále musí být k daňovému přiznání přiloženy kopie vystavených daňových dokladů, u kterých došlo k provedení opravy výše daně při insolvenci (příloha DAP podle § 44 odst. 4 ZDPH).


Důvodem pro zjednodušení je skutečnost, že podrobné údaje o těchto plněních jsou obsaženy v kontrolním hlášení.


Uvedená změna neplatí u reverse charge, jestliže jde o daňové doklady se dnem uskutečnění zdanitelného plnění před 1. 1. 2016.

Dále uvádíme čtyři příklady, které dokumentují vztah kontrolního hlášení k období před jeho zavedením.


Plátce obdržel pozdě od svého dodavatele daňový doklad na stavebně-montážní práce s přenosem daňové povinnosti, nemohl ho uvést do daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2015.

Proto se za zdaňovací (a „sledované” – viz další výklad) období roku 2016:

  • tento daňový doklad nezahrne do části A1 kontrolního hlášení,

  • ale musí se k daňovému přiznání přiložit příloha jako v období před 1. 1. 2016.

Dodatečná DAP k DPH

Jsou-li nyní podávána dodatečná daňová přiznání k DPH opravující přiznání podaná za zdaňovací období před rokem 2016, nemají vliv na povinnost sestavit a odevzdat kontrolní hlášení, resp. v tomto případě následné kontrolní hlášení (viz část pátá) – KH se v těchto případech (ke „starým” zdaňovacím obdobím) nepodávají.


Společnost Gama je měsíčním plátcem DPH a za leden 2018 podává daňové přiznání a kontrolní hlášení. Současně prostřednictvím dodatečného daňového přiznání opravuje pochybení v DPH za zdaňovací období prosinec 2015 – ale samozřejmě jde o úkon nesouvisející s aktuálním kontrolním hlášením.

Systém kontrol a „staré” doklady

Kontroly prvních podaných kontrolních hlášení mohou být určitým způsobem ovlivněny v důsledku časového posunu při uplatnění nároku na odpočet DPH ve spojitosti s přechodným obdobím při zavedení kontrolních hlášení.

U běžných přijatých zdanitelných plnění v tuzemsku je podmíněno uplatnění nároku na odpočet daně „existencí” daňového dokladu podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH.


Plátci vykazovali v daňových přiznáních od 1. 1. 2016 (zpravidla to bylo za leden a první čtvrtletí 2016) na vstupu desítky přijatých daňových dokladů, které měly den uskutečnění zdanitelného plnění v roce 2015, ale byly doručeny třeba až v lednu 2016.

Taková plnění není možné pomocí kontrolních hlášení přesně zkontrolovat spárováním kontrolních hlášení odběratele a dodavatele (pokud dodavatelé správně odvedli daň na výstupu v předchozím období).

Způsob podání

Kontrolní hlášení se jako zcela nový institut při správě DPH uplatní za zdaňovací období, jak je výše uvedeno – podávalo se nejdříve „až” v únoru za leden 2016, resp. v dubnu za I. čtvrtletí 2016.


Jako mnohá další podání souvisejících se správou DPH se podává KH povinně výhradně elektronicky, proto v části čtvrté tohoto článku upozorňujeme na zrušení výjimky, která platila u povinnosti podávat vyjmenované typy podání na DPH výhradně v elektronické podobě pro vybrané plátce fyzické osoby.


Čtvrtletní plátce pan Nováček nemusel podle výše uvedené výjimky podávat daňové přiznání k DPH v elektronické podobě. Po změně zákona tak musel učinit a takto podat výhradně elektronicky daňové přiznání za čtvrté čtvrtletí 2015.

Ad 1) KDO?

Zákon o DPH ukládá povinnost podat kontrolní hlášení (1.1) s výjimkou pro nulové KH (1.2) a určuje osoby (1.3), které tak musí činit.

1.1) Povinnost podat kontrolní hlášení

Podle ustanovení § 101c ZDPH vzniká povinnost podat kontrolní hlášení plátcům, a to pokud:

  • uskutečnili zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijali úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,

  • přijali zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytli úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,

  • uskutečnili obchody spadající do zvláštního DPH režimu pro investiční zlato, specifikované v § 101c písm. c).


Nesmíme automaticky zaměňovat hodnoty/údaje uváděné v kontrolním hlášení a v daňovém přiznání k DPH – viz část třetí.

Zdaňovací vs. sledované období

Jak vyplývá z dalšího textu, sledovaným obdobím se rozumí:

  • pro právnickou osobu (nebo skupinu) vždy kalendářní měsíc,

  • fyzickou osobu její zdaňovací období.


Aby v praxi nedošlo k nedorozumění, je třeba skutečně postupovat podle Informace. Pochybení by nastalo například při přehlédnutí, že došlo k:

  • přijetí nebo uskutečnění zdanitelného plnění v systému tuzemského reverse charge,

  • přijetí služby nebo pořízení zboží z jiného členského státu.


Nevadí, když by společnost Xera v měsíci lednu realizovala jen dovoz zboží, uskutečnila plnění osvobozené od daně. Kontrolní hlášení by se nepodávalo.


Specifika pro fyzické osoby rozebíráme mimo jiné v části 2.2.

1.2) Nulové kontrolní hlášení

Z textu zákona o DPH i Informace vyplývá, že plátce DPH v mnoha případech, nevykonává-li činnost, kontrolní hlášení nebude muset podávat.

Hovoříme o „nulovém” kontrolním hlášení, ve kterém by nebyly – při jeho sestavení – vyplněny žádné relevantní hodnoty o uskutečněných nebo přijatých plněních.


Jde o rozdíl od daňového přiznání k DPH, které se musí podle § 101 odst. 3 podat vždy, přestože by v něm nebyly jiné než nulové hodnoty. V těchto případech, i když sice plátce „nulové” daňové přiznání podat musí, mu však povinnost podat kontrolní hlášení nevzniká.


Plátce nemusí podat „nulové” kontrolní hlášení, tj. nepodává žádné kontrolní hlášení, ale pouze při splnění následujících podmínek.

Plátce by ve sledovaném období v kontrolním hlášení „nic” nevykázal, neboť:

  • neeviduje, resp. neuskutečnil žádné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (včetně plnění v režimu přenesení daňové povinnosti), ani nepřijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. nevyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH),

  • nepřijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, ani neposkytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (v zásadě nevyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH),

  • nepořídil v tuzemsku zboží z jiného členského státu ani nepřijal v tuzemsku plnění od osoby zde neusazené v případech, kdy mu tak vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) – souvisí s řádky 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH,

  • neobchodoval ve zvláštním režimu pro investiční zlato,

  • ani nebylo jím přijato plnění, u něhož by mu vznikla povinnost přiznat daň, není uplatňován nárok na odpočet DPH z dříve uskutečněných plnění anebo

  • uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51).


Společnost Xera, čtvrtletní plátce DPH, neuskutečnila v lednu 2018 žádné zdanitelné plnění, které se zařazuje - resp. povinně vykazuje - do kontrolního hlášení. Za měsíc leden také neeviduje žádný daň na vstupu u takových plnění.

Společnost nemá povinnost podat nulové kontrolní hlášení.

1.3) Plátce, který podává kontrolní hlášení

Povinnost podat kontrolní hlášení má ve výše uvedených případech vždy pouze plátce. Tato povinnost naopak nikdy nevzniká identifikované osobě, která kontrolní hlášení nepodává.

U plátců, kterým podle věcného obsahu přijatých či uskutečněných plnění vzniká povinnost podat kontrolní hlášení, není vznik této povinnosti podat KH nijak rozlišeno či ovlivněno důvodem vzniku registrace za plátce DPH.

Skupina DPH

Skupina se ve smyslu ZDPH považuje za jediného plátce DPH a platí pro ni takto i povinnosti nově zakotvené v souvislosti s kontrolním hlášením. V souladu s obecnými zásadami fungování DPH ve skupině pro DPH je povinností zastupujícího člena skupiny zajistit veškerou agendu při správě DPH. Tento člen podává za skupinu také kontrolní hlášení.

Společnost

Společnost (dříve sdružení bez právní subjektivity) se na rozdíl od skupiny nepovažuje za samostatného (jediného) plátce DPH, nicméně vzhledem k určitým specifikům platným při správě DPH ve vztahu ke společnosti určoval ZDPH pro podávání kontrolního hlášení za společnost samostatné pravidlo.

Novela 1. 7. 2017

V článku společnost DPH rozebíráme důkladně tzv. „nový” a „starý” systém režimu daně z přidané hodnoty pro společnost, resp. společníky společnosti. Podle této metodiky se také návazně zpracovávají též kontrolní hlášení.

„Starý systém”

Kontrolní hlášení k plněním uskutečněným v rámci činnosti společnosti podává v těchto případech určený společník, který zpracovává i daňové přiznání za společnost.


Nezapomeňte, že tento systém je možné v souladu s platným zněním zákona o DPH aplikovat maximálně pouze do 31. 12. 2018!

„Nový systém”

Při tomto modelu fungování společnosti pro účely daně z přidané hodnoty je každý ze společníků „samostatným” subjektem. Je-li plátcem, sám za sebe zpracovává a odevzdává kontrolní hlášení podle obecných pravidel.

Insolvence

Pokud je u plátce vedeno insolvenční řízení, platí z hlediska osob oprávněných, resp. povinných předkládat daňová tvrzení ve věcech dotčeného plátce, shodná pravidla jako u daňových přiznání: také kontrolní hlášení tedy podává insolvenční správce, pokud ovšem na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou.

Ad 2) KDY?

Lhůty stanovené u kontrolního hlášení (2.1) a souvisejících právních úkonů (část šestá) nejsou ve všech případech shodné s termíny pro daňové přiznání k DPH, neboť ani sledované období není, nemusí být totožné se zdaňovacím obdobím (2.2).

2.1) Termín

Kontrolní hlášení se odevzdává do 25. dne následujícího měsíce za sledované období. Lhůtu nelze, stejně jako u daňového přiznání k DPH, prodloužit ani navrátit v předešlý stav!

Sledované období – tj. období, za které se kontrolní hlášení podává – je stanoveno rozdílně pro plátce právnické osoby a pro plátce fyzické osoby (viz bod 2.2).

Elektronické podání

Pozor musí dát plátci na záměnu s povinností podávat podání k DPH elektronicky, viz čtvrtá kapitola.


V případě pozdní registrace k DPH se podají řádná kontrolní hlášení dodatečně (obdobně jako daňová přiznání). Pouze u reverse charge je omezení pro použití tohoto systému podle § 92a odst. 3 ZDPH dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci k DPH, a v návaznosti na to budou pak taková plnění vykazována – jak v daňových přiznáních, tak v kontrolních hlášeních pozdně registrovaných plátců za období od vzniku plátcovství do registrace, resp. do právní moci rozhodnutí o registraci k DPH.

2.2) Měsíčně, nebo čtvrtletně – za jaké období se KH podává?

U kontrolního hlášení nemůžeme hovořit o zdaňovacím období, protože naznačená vazba mezi periodicitou podávání daňových přiznání k DPH a kontrolním hlášením neplatí vždy.

Používáme proto u kontrolního hlášení pojem sledované období, zejména v případech, kdy není shodné se zdaňovacím obdobím konkrétního plátce DPH.


Jak vyplývá z následujícího schématu, přísnější pravidla platí pro plátce právnické osoby (PO), benevolentnější pro fyzické osoby (FO).

Periodicita podávání DP k DPH a KH 
Plátce  Daňové přiznání  Kontrolní hlášení  
PO  Podle ZdO (M nebo Q)   M  
FO  Podle ZdO (M nebo Q)  Podle ZdO (M nebo Q)  

To znamená, že právnická osoba, bez ohledu na typ zdaňovacího období (ZdO), podává kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc (M).

Fyzická osoba je povinna kontrolní hlášení odevzdávat za stejná období podle zdaňovacích období („ZdO”) pro daňové přiznání k DPH.


Toto platí i v případech „mimořádných” zdaňovacích obdobích např. u insolvence. Plátci – právnické osoby naproti tomu v těchto situacích mají stále povinnost podávat kontrolní hlášení za kalendářní měsíc.

Skupina a společnost

U skupiny DPH není problém určení konkrétního období. Pro společnost, v níž jsou samostatné subjekty/plátci, platí, že se sledované období řídí podle určeného společníka, pokud jsou dosud v tzv. starém systému správy DPH pro společnost (viz výše).


Používá-li společnost pro účely DPH nový systém, každý ze společníků testuje své „sledované období”, za které zpracovává kontrolní hlášení, samostatně.

Ad 3) CO?

V předchozím textu jsme uvedli, že v řadě oblastí neplatí rovnítko mezi kontrolním hlášením a daňovým přiznáním k DPH. Proto uvádíme stručný přehled plnění zařazených do kontrolního hlášení (3.1) a některé tituly neevidované v kontrolním hlášení (3.2).


Podrobný rozbor obsahu kontrolního hlášení se vzorovými příklady je v článku Kontrolní hlášení - příklad.

3.1) Co je v kontrolním hlášení

Pro běžné plátce DPH se jedná o:

  • uskutečněná „tuzemská” zdanitelná plnění a přijaté úplaty (zálohy v DPH), tj. s místem plnění v ČR (řádky DP č. 01, 02 a 25),

  • přijatá zdanitelná plnění nebo poskytnuté úplaty s místem plnění v ČR (řádky DP č. 03, 04, 05, 06, 09, 12 a 13, řádky 10 a 11, 40 a 41) a pořízení zboží z Jiného členského státu (JČS), přijetí služby v režimu § 9 až § 10d (nebo také dodání zboží s instalací nebo montáží), a to od osoby neusazené v tuzemsku.

Novela 1. 7. 2017 a zálohy

Podle této novely zákona o DPH je reflektováno nově na situace, že mohou být inkasovány zálohy, nebudou-li „dostatečně určitelné”, na jaké zdanitelné plnění jsou určeny. V tomto případě nebudou zařazeny do režimu daně z přidané hodnoty (ustanovení § 20a ZDPH). Takové zálohy proto ani nemohou být vykazovány v Kontrolním hlášení.

Novela 1. 7. 2017 a reverse charge

Dále novela zákona o DPH rozšířila rozsah plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Proto byly též aktualizovány Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení o další kódy.

3.2) Co není v kontrolním hlášení

Z výše uvedeného vyplývá, že v kontrolním hlášení se například neuvádí:

  • dovoz zboží (DP ř. 07 a 08) a vývoz zboží (DP ř. 22),

  • dodání zboží do Jiného členského státu – viz DP ř. 20, nebo poskytnutí služby do JČS (DP ř. 21) - tj. místo plnění není v tuzemsku,

  • další plnění uvedená na ř. 26 (vyjma investičního zlata),

  • korekce odpočtů (DP ř. 45),

  • osvobozená plnění bez nároku na odpočet (DP ř. 50),

  • krácení nároku na odpočet (DP ř. 51, 52 a 53).

„Nulové KH”

Za další formu nulového kontrolního hlášení můžeme považovat v praxi se často vyskytující případy, kdy plátce uskutečňuje pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet DPH, viz též kapitola sedmá.

Nesprávné období

Obdobně jako v daňovém přiznání se i v kontrolním hlášení řeší pravidlo pro nesprávné období (tzv. časový nesoulad podle § 104 ZDPH).

To znamená, vyjma případů podle § 104 odst. 3, u nichž se musí podat Následné kontrolní hlášení (viz část pátá), se plnění nesprávně vykázaná v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období uvedou do kontrolního hlášení za období korespondující s tím daňovým přiznáním, kde byla skutečně uvedena.

Nárok v částečné výši

Výjimku, kdy takto do jiného období plnění vykázat nelze, představují situace, je-li nárok možné uplatnit pouze v částečné výši (§ 72 odst. 6) a není-li plátcem zařazen ve správném kalendářním roce, přestože tomu tak mohlo být. Pro tyto případy bude muset plátce podat následné kontrolní hlášení, a to jednak za období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně správně příslušely, a současně také za období, do kterého byly nesprávně promítnuty.

Ad 4) JAK?

Platí jednoduché pravidlo:

  • Kontrolní hlášení lze podat podle § 101d pouze formou elektronického podání (4.1), tj. na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.


Problém toto může představovat zejména pro plátce fyzické osoby (4.2), nicméně na druhé straně kontrolní hlášení není zdaleka jediným a zejména ne prvním podáním, pro které platí povinná elektronická forma.

4.1) Způsob podání

Jak rozebíráme v příslušných článcích, elektronické podání lze učinit několika způsoby, a sice odesláním datové zprávy:

  • z datové schránky,

  • prostřednictvím daňového portálu daňové správy (tzv. „EPO”).

Podání učiněné prostřednictvím EPO musí být podepsáno, resp. autentizováno, a to buď elektronickým zaručeným podpisem, přihlašovacími údaji z datové schránky anebo lze podání z EPO elektronicky odeslat bez autentizace a následně v zákonem stanovené lhůtě potvrdit prostřednictvím tzv. e-tiskopisu.


Při využití EPO, je-li podáno prostřednictvím datové zprávy bez autentizace způsobem vyžadujícím dodatečné potvrzení, musí být podání dodatečně potvrzeno podepsaným e-tiskopisem, ale při tomto způsobu potvrzování u kontrolního hlášení platí speciální (zkrácená) lhůta – potvrzení musí být učiněno do zákonného termínu (ve lhůtě) pro podání kontrolního hlášení.


Odeslaná datová zpráva musí mít vždy předepsaný formát a strukturu. Podstatné je toto zejména při odesílání z datové schránky. Při použití EPO je zachování struktury a formátu garantováno.

Podrobnější informace k elektronické formě podání ve finanční správě jsou mj. na www.daneelektronicky.cz .


Měsíční plátce DPH pan Bílý podává kontrolní hlášení za leden 2018 do pondělí 26. února. Podání zpracoval v EPO a neautorizované, resp. neautentizované odeslal ve čtvrtek 22. února 2018, a tak musí do 26. 2. 2018 provést zmíněnou autentizaci.

4.2) Fyzické osoby

Výše uvedené povinné podávání (nejen kontrolního hlášení) elektronickou formou je patrně největší změnou pro plátce fyzické osoby.


Znovu připomínáme, že byl od 1. 1. 2016 byl zrušen v § 101a odst. 3 ZDPH, a tím i v něm zakotvená výjimka pro povinné podávání na DPH elektronicky, která dosud platila pro vybrané plátce fyzické osoby (s obratem do 6 mil. Kč a pokud neměli jinou povinnost podávat elektronicky).

Od 1. 1. 2016 však mají povinnost činit vymezená (pro správu DPH zásadní) podání výhradně elektronickou formou všichni plátci DPH bez výjimek.

Ad 5) TYPY KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ

Jako u jiných daňových tvrzení se i u kontrolního hlášení rozlišuje více typů. Základní je samozřejmě tzv. řádné kontrolní hlášení. Pokud je za sledované období podáno řádné kontrolní hlášení, může vzniknout potřeba korekce v něm uvedených údajů. K tomuto účelu slouží buď tzv. opravné kontrolní hlášení (5.1) anebo následné kontrolní hlášení (5.2).


Typ těchto „korekčních” kontrolních hlášení rozlišujeme podle kritéria doby jejich podání:

  • do zákonného termínu podání, opravné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 1),

  • po lhůtě pro podání KH, následné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 2).

5.1) Opravné kontrolní hlášení

Zjistí-li plátce DPH včas – ještě před uplynutím zákonné lhůty pro podání kontrolního hlášení, že jím už podané kontrolní hlášení je nepřesné či jinak nesprávné, může kdykoliv v zákonné lhůtě pro podání kontrolního hlášení podat opravné kontrolní hlášení. Včas podané opravné kontrolní hlášení nahrazuje původní (opravované) kontrolní hlášení.


Takto lze opravným KH nahradit jak původně podané řádné KH, tak následné KH.


Společnost Beta při kontrole dne 20. února 2018 odhalila, že kontrolní hlášení podané 16. 2. 2018 za leden obsahuje nesprávnosti. Týž den bylo podáno opravné kontrolní hlášení, k dříve podanému kontrolnímu hlášení se nepřihlíží.

5.2) Následné kontrolní hlášení

Je-li zjištěna chyba dodatečně, tj. po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, provádí se korekce formou následného kontrolního hlášení.

Plátce je takto povinen opravit nesprávné nebo neúplné údaje uvedené v původním kontrolním hlášení, a to ve stanovené lhůtě. V následném kontrolním hlášení napraví zjištěné nedostatky původního hlášení.


Termín pro podání následného kontrolního hlášení je jen pět pracovních dnů, a to ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů.

Lhůta je velmi krátká a není zde soulad s dodatečným daňovým přiznáním k DPH:

  • neboť lhůta pro následné kontrolní hlášení je do pěti pracovních dnů ode dne zjištění – pro podání dodatečného daňového přiznání k DPH je termín do konce měsíce následujícího.


Kdyby v předchozím příkladu byl omyl zjištěn například ve středu 11. dubna 2018, je nutno provést nápravu jen formou následného kontrolního hlášení, a to musí být podáno do středy 18. 4. 2018.


Podle výkladu daňové správy se nemusí podávat následné kontrolní