dnes je 25.6.2022

Input:

Krácení nároku na odpočet DPH

13.4.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Krácení nároku na odpočet DPH

Ing. Jan Ambrož

Zásadní pravidla, kdy má plátce právo uplatnit nárok na odpočet daně, jsou popsána v textu Odpočet DPH. V řadě případů však musíme provádět:

  • krácení nároku na odpočet daně podle koeficientů,

  • úpravu a vyrovnání odpočtu DPH.

Zabýváme se první situací, kdy je povinností krátit zákonný nárok na odpočet daně, protože má plátce nárok jen v částečné výši.

Rada
Zákon také používá další nový výraz „odpočet daně v částečné výši“, který by měl zahrnovat oba způsoby krácení.

§ 72 odst. 6 ZDPH - „legislativní“ zkratka „v částečné výši“ 
§ 75 Poměrná výše § 76 Krácená výše 
• tzv. poměrný koeficient • tzv. krácený koeficient 

Pozor!
Samozřejmě může dojít k souběhu obou koeficientů, který lze pracovně nazvat „kombinovaný koeficient“. Přehled všech koeficientů v DPH nabízí stejnojmenné heslo. A můžeme si ještě doplnit, že u všech uvedených koeficientů se používá korekční koeficient - „roční“.

Úvodní text si doplníme vzorovým příkladem s určitým zjednodušením, které demonstruje uvedené teoretické znalosti na modelové situaci.

Příklad
Měsíční plátce daně, společnost Alfa, pronajímá nebytové prostory v pěti kancelářských budovách, první („A“) jen plátcům daně a nájem je zdaňován, druhou („B“) jen neplátcům, třetí („C“) plátcům (zdaňováno) a neplátcům, čtvrtá („D“) je využívána pro zdaňovaný pronájem a soukromé účely (neekonomickou činnost), poslední pátá („E“) je využívána plátci (zdaňováno), neplátci a také pro neekonomickou činnost.

V souladu se základními podmínkami nároku na odpočet DPH platí:

Budova Nárok na odpočet 
A 100% nárok na odpočet 
B Zákaz nároku 
C Snížení kráceným koeficientem 
D Krácení poměrným koeficientem 
E Krácení kombinovaným koeficientem 

Rada
Postupně si probereme všechny tři varianty nároku na odpočet daně v částečné výši.

Ad C) Krácený koeficient

Jedná se o klasické krácení nároku na odpočet daně prostřednictvím tohoto koeficientu podle § 76 ZDPH. Koeficient se stanoví jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu.

Koeficient se vypočítá jako podíl:

  • v jehož čitateli je součet hodnot bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1 ZDPH,

  • ve jmenovateli je celkový součet údajů v čitateli a součet veškerých plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.

Rada
Zahrnout musíme též přijaté úplaty (viz Záloha a DPH), jestliže z těchto úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo došlo k uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhloval před novelou na dvě desetinná místa nahoru. Nově se zaokrouhluje na celé procento nahoru.

Pozor!
Je-li koeficient roven 95 % nebo vyšší, považuje se za roven 100 % a máme nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši.

Příklad
Společnost Investice se věnuje též finančním činnostem. Za rok 2011 jí vyšel roční koeficient (viz další text) 96 %. To znamená, že žádné krácení se neprovádí - jako kdyby jeho hodnota byla 100 %.

Pozor!
Existují výjimky a v zákoně jsou vyjmenovány položky, které nezahrneme do výpočtu koeficientu. Jde o:

  • prodej hmotného majetku, odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem, jestliže tento majetek plátce využíval pro svou ekonomickou činnost;

  • finanční služby a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, jsou-li doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.

Nyní si na příkladech vysvětlíme mechanismus krácení a výpočet koeficientu. Navážeme volně na úvodní příklad a dosadíme si konkrétní částky přijatých a uskutečněných plnění plátcem, společností Reality, za rok 2011.

Rada
Podle přechodných ustanovení, i když novela nabyla účinnosti v průběhu kalendářního roku, testujeme toto období podle nových pravidel.

Příklad
Přijatá zdanitelná plnění:

Dům Základ daně Daň 
A 100 000 20 000 
B 200 000 40 000 
C 200 000 40 000 

Uskutečněná zdanitelná a osvobozená plnění:

Nájem Základ daně Daň 
A 300 000 60 000 
B 300 000 - 
C - zdaněný 200 000 40 000 
C - osvobozený 200 000 - 

Celkem činí daň na vstupu i výstupu 100 000 Kč, na daňovém přiznání ale určitě nebude nula! Podle obecných pravidel nároku na odpočet daně nemůžeme totiž uplatnit daň na vstupu u druhého domu a u třetího provedeme krácení koeficientem. Jeho výpočet je velmi jednoduchý, bereme v úvahu základy daně u uskutečněných zdanitelných a osvobozených plnění:

K = 500 000/1 000 000 = 0,50, resp. 50 %

V čitateli jsou standardní plnění, ve jmenovateli částka z čitatele plus plnění osvobozená.

Jaký je konečný nárok na odpočet daně? Z hodnoty 40 000 Kč, opravy domu C, uplatníme v daňovém přiznání částku ve výši 50 %, tj. 20 000 Kč. V daňovém přiznání je tedy celkový nárok na odpočet daně jen 80 000 Kč, proto vzniká tzv. vlastní daňová povinnost ve výši 20 000 Kč (100 000 – 80 000).

Pozor!
Ve všech příkladech si pro zjednodušení výpočtů stanovíme základ DPH, resp. daň vypočteme zezdola. V praxi se vyskytují samozřejmě i složitější situace; uvedeme si proto konkrétní příklady.

Příklad
Doplníme si zadání předchozího příkladu. Pokud by v předmětném zdaňovacím období společnost Reality uskutečnila prodej osobního automobilu za 200 000 Kč a osvobozený prodej nemovitosti za 800 000 Kč, výpočet koeficientu se nezmění! Obě položky nejsou součástí koeficientu.

Rada
V dalším příkladu se již koeficient upraví.

Příklad
Tentokrát společnost Reality v daném zdaňovacím období poskytla realitní služby na Slovensku, tj. s místem plnění mimo tuzemsko, za 1 000 000 Kč, proto nový koeficient činí 75 % (1 500 000/2 000 000), nárok se tedy zvýší z částky 20 000 Kč (oprava domu C) o 10 000 Kč.

Zálohový krácený koeficient

V průběhu kalendářního roku se provádí krácení zálohovým kráceným koeficientem, kterým je koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Jestliže nejsou údaje pro stanovení zálohového koeficientu k dispozici (neexistují), stanoví se výše zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu.

Pozor!
Z uvedeného vyplývá, že se plátce musí bedlivě zamyslet nad tím, zda nebude muset provádět roční vypořádání, jak rozebíráme v následujícím textu.

Příklad
Měsíční plátce DPH, pan Nováček, je plátcem daně a od dubna 2011 bude uskutečňovat osvobozené pronájmy v novém zkolaudovaném bytovém domě. V roce 2010 žádná osvobozená plnění neměl, neeviduje proto údaje pro zálohový koeficient. Od dubna 2011 však musí provádět případné krácení „zálohovým kráceným koeficientem“, který stanoví kvalifikovaným odhadem.

Roční krácený koeficient

Jak je uvedeno výše, koeficienty se testují za kalendářní rok. To znamená, že za kalendářní rok se provádí na základě ročního „vypořádacího“ koeficientu přepočet za všechna zdaňovací období daného roku v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období sledovaného kalendářního roku („vypořádávané období“).

Rada
V podstatě modelujeme situaci, jako kdyby bylo jediné zdaňovací období kalendářní rok.

Příklad
Čtvrtletní plátce DPH, společnost Domy, je povinen v daňovém přiznání za čtvrté čtvrtletí 2011 vypočítat roční koeficient za období leden až prosinec 2011. V tomto daňovém přiznání tedy upravíme předchozí nárok za první až třetí čtvrtletí, v nichž byl uplatněn zálohový koeficient 0,40 podle ročního vypořádacího koeficientu roku 2010.

Představme si, že koeficienty a krácení byly v následující výši:

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...