dnes je 2.12.2024

Input:

Kurzové rozdíly a dluhy

31.10.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

Kurzové rozdíly a dluhy

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Právní úprava:

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4 – Povinnosti účetních jednotek

    • § 24 a násl. – Způsoby oceňování

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

    • § 60 – Metoda kurzových rozdílů

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 006 – Kurzové rozdíly

 

Důležitý předpoklad pro další část textu

V dalším textu se předpokládá, že účetní jednotka zvolila za měnu účetnictví českou korunu.Všechny dále uvedené postupy platí i pro jinou měnu účetnictví s logickými změnami, např.:
  • česká měna bude v tomto případě cizí měnou

  • použijí se kurzy centrálních bank určených měn účetnictví apod.

Popis operace:

Účtování kurzových rozdílů v průběhu roku – k okamžiku uskutečnění účetního případu:

Vznik dluhu

Dluhy se přepočítávají k datu vzniku účetního případu kurzem devizového trhu vyhlášeného ČNB, a to:

  • aktuálním (denním kurzem) nebo

  • pevným kurzem (tj. kurzem stanoveným vnitřním předpisem na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB, používaného po předem stanovenou dobu, která nesmí přesáhnout účetní období).

Splnění peněžitého dluhu

V případě úhrady dluhu na běžný korunový účet se účtuje v reálném kurzu konkrétní banky nebo spořitelních a úvěrních družstev (neprovádí se přepočet cizí měny na českou).

V případě úhrady na devizový účet se přepočítává výdej cizí měny na českou dle vnitřních pravidel (aktuálním či pevným kurzem).

V obou případech zpravidla vzniká kurzový rozdíl (rozdíl mezi předpisem dluhu a úhradou), který se proúčtuje výsledkově, tj. na vrub účtu 563 – Kurzové ztráty nebo ve prospěch účtu 663 – Kurzové zisky.

Účtování kurzových rozdílů ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka

Účetní jednotka v tomto článku vede účetnictví v peněžních jednotkách české měny a v případě cizoměnových dluhů používá současně i cizí měnu. Souběžná evidence cizí měny k české měně je důležitá zejména z toho důvodu, že v případě dluhů mají účetní jednotky povinnost provést přepočet cizí měny na českou měnu ještě jednou, a to kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Pokud tedy neproběhne úhrada dluhu do konce běžného účetního období, potom se ke konci rozvahového dne vyčíslí kurzové rozdíly z přepočtu hodnoty dluhu kurzem ČNB k okamžiku ocenění, které proúčtujeme výsledkově, tj. na vrub účtu 563 – Kurzové ztráty nebo ve prospěch účtu 663 – Kurzové zisky.

Účetní případy:

  1. Splnění peněžitých dluhů v průběhu účetního období:
    1. společnost má devizový účet,
    2. společnost nemá devizový účet.
  2. Neuhrazené dluhy ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Pozn.:

Obecně pro účtování kurzových rozdílů u pohledávek a dluhů nabízí východiska také interpretace Nároční účetní rady. Za pozornost stojí určitě interpretace I 43 – Poskytnuté zálohy v cizí měně, I 47 – Přijaté zálohy v cizí měně, nebo I 42 – Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou. Zejména interpretace zabývající se zálohami se snaží o vysvětlení zákonného spojení "... vyjádřeny v cizí měně ...", tj. snaží se o vymezení toho, ve kterých případech kurzové riziko existuje a ve kterých ne.

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL 
Nahrávám...
Nahrávám...