Místo pravidelného pracoviště není sjednáno

8.5.1.2 Místo pravidelného pracoviště není sjednáno

Ing. Karel Janoušek

Není-li v pracovní smlouvě místo pravidelného pracoviště se zaměstnancem sjednáno, postupuje se při jeho určení pro účely cestovních náhrad podle § 34a zákoníku práce. Je potřeba mít na paměti, že cestovní náhrady přísluší zaměstnanci nejen za pracovní cestu (viz § 42 ZP), ale také za cestu mimo místo pravidelného pracoviště [viz § 152 písm. b) ZP], i když se toto místo nachází v oblasti šířeji sjednaného místa výkonu práce (viz schémata č. 6 až 9) a v některých případech také při cestách na pravidelné pracoviště [§ 152 písm. c) ZP].

Popisy uvedené u těchto schémat nejsou, vzhledem k možné různorodosti cest, vyčerpávající.

Pokud tedy pravidelné pracoviště sjednáno není, pak ve smyslu uvedeného ustanovení zákoníku práce, v případě:

1. místa výkonu práce sjednaného jako konkrétní místo, více konkrétních míst v jedné obci, část obce či obec, je pravidelným pracovištěm sjednané místo výkonu práce, tj.

   • konkrétní místo(a),

   • část obce nebo

   • obec,

2. místa výkonu práce sjednaného šířeji než obec (např. kraj, více konkrétních míst ve více obcích), je pravidelným pracovištěm obec, kde nejčastěji začínají pracovní cesty, tj.

   • obec bydliště zaměstnance,

   • obec sídla firmy,

   • jiná obec.

Ke způsobu stanovení obce, odkud nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance v případech, kdy místo výkonu práce je sjednáno šířeji než obec, neuvádí zákoník práce žádné podrobnosti. Je však vhodné podotknout, že toto místo nelze určit z nějakého předpokládaného stavu, nebo např. ze skutečností minulého týdne, neboť takovýto krátkodobý stav se může postupně, i ze dne na den měnit a zaměstnavatel ani zaměstnanec by neměl žádnou jistotu, ve kterých případech mu budou cestovní náhrady příslušet. Proto lze doporučit, aby zaměstnavatel při zjišťování obce, ze které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance, vycházel vždy ze skutečných míst nástupů na pracovní cesty příslušného zaměstnance v předchozím roce, anebo protože jde zpravidla vždy o daňově uznatelné cestovní náhrady, v předchozím zdaňovacím období.

Jak je již uvedeno výše, přísluší zaměstnanci, který byl zaměstnavatelem vyslán vykonat práci sjednanou v pracovní smlouvě, cestovní náhrady vždy při cestě:

• mimo sjednané místo výkonu práce a

• mimo místo pravidelného pracoviště.

Pracovní cesty, cesty mimo pravidelné pracoviště a soukromé cesty v případě, kdy pravidelné pracoviště není sjednáno, přičemž:

• sjednaným místem výkonu práce je část obce nebo obec, pak

  • je podle § 34a ZP pravidelným pracovištěm sjednané místo výkonu práce, tj. obec anebo část obce.

Všechny cesty za účelem výkonu práce (sjednaného v pracovní smlouvě) konané mimo katastr sjednaného místa výkonu práce, tj. mimo část obce, resp. obec, jsou pracovními cestami.

Cesty do části obce nebo obce sjednané jako místo výkonu práce, tj. současně do místa pravidelného pracoviště a zpět, jsou cestami zaměstnance, za které zaměstnanci cestovní náhrady nepřísluší. Výjimkou jsou cesty podle § 152 písm. c) ZP. Cestovní náhrady zaměstnanci rovněž nepřísluší při cestách konaných v části obce (nebo obce) sjednané jako místo výkonu práce, neboť v tomto případě jde o cesty po pravidelném pracovišti.

Pracovní cesty, cesty mimo pravidelné pracoviště a soukromé cesty v případě, kdy pravidelné pracoviště není sjednáno, přičemž:

• sjednané místo výkonu práce je větší než obec, pak

  • je podle § 34a ZP pravidelným pracovištěm obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty, a to obec bydliště, která je v oblasti sjednané jako místo výkonu práce.

Všechny cesty za účelem výkonu práce (sjednaného v pracovní smlouvě) konané mimo katastr sjednaného místa výkonu práce (čerchovaná elipsa), tj. např. mimo kraj, jsou pracovními cestami (plné šipky).

Cesty v rámci sjednaného místa výkonu práce (např. kraje), mimo cesty v obci, ve které má zaměstnanec místo bydliště (tučná elipsa) a která je považována podle § 34a ZP za pravidelné pracoviště, jsou cestami mimo místo pravidelného pracoviště (čárkované šipky), za které zaměstnanci přísluší cestovní náhrady.

Cesty k výkonu práce do obce a v obci, ve které má zaměstnanec bydliště (tečkované šipky), jsou cestami, za které zaměstnanci cestovní náhrady nepřísluší. Výjimkou jsou cesty podle § 152 písm. c) ZP.

V tomto…