dnes je 24.2.2024

Input:

Novela daňového řádu (prolomení mlčenlivosti)

15.8.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

2018.17.1
Novela daňového řádu (prolomení mlčenlivosti)

Ing. Vlasta Martišková

VYŠLO V ČÍSLE 17/2018

Dne 5. června 2018 vešel v platnost zákon č. 94/2018 Sb., který novelizoval zejména zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád nebo DŘ) a další související zákony. Předmětné změny se týkají prolomení informační povinnosti třetích osob vůči správci daně, zejména v oblasti bankovního tajemství, mlčenlivosti daňových poradců, exekutorů, advokátů a dalších právních profesí v rámci implementace evropské směrnice DAC 5 upravující přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz.

Cílem těchto změn je snižování daňových úniků, neboť daňové orgány potřebují širší přístup k údajům o skutečných majitelích zprostředkujících struktur a netransparentních entit získávaných na základě evropské legislativy, včetně přístupů k dokumentům, které jsou nosiči těchto údajů.

Novela daňového řádu upravuje tato ustanovení:

  • § 53 upřesňuje pojmy

  • § 57 odst. 3 se týká tzv. poskytovatelů platebních služeb, rozšíření o výčet konkrétních okruhů údajů, které jsou poskytovatelé platebních služeb povinni správci daně na žádost poskytnout

  • vkládá nový § 57a, který je implementací směrnice DAC 5 – rozšiřuje informační povinnost pro další subjekty

  • § 58 – upravuje způsob poskytování údajů správci daně

Další novelizované zákony v souvislosti s platností zákona č. 94/2018 Sb.:

  • zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (§ 56),

  • zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců, ve znění p.p. (§ 6),

  • zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění p.p. (§ 21),

  • zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění p.p. (§ 31),

  • zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění p.p. (§ 39 a 40),

  • zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění p.p. (§ 15).

1. EVROPSKÉ PRÁVO

Dle evropského práva je základním předpisem pro oblast mezinárodní spolupráce při správě přímých daní směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen "DAC" – Directive on Administrative Cooperation). Tato směrnice byla čtyřikrát novelizována a právě čtvrtou novelizací je Směrnice Rady (EU) 2016/2258, která upravuje přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (DAC 5), kterou měly členské státy Evropské unie transportovat do svých předpisů do 31. prosince 2017.

Obsahově směrnice úzce souvisí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (směrnice AML – Anti Money Laundering Directive).

Účelem Směrnice DAC 5 je umožnit správci daně pro zajištění kontroly fungování správní spolupráce podle DAC, aby měl ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím získávaným pro účely boje proti praní špinavých peněz. Jedná se o přístup k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti, a informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných entit. Tato problematika je v České republice upravena zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů ("AML zákon").

2. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI SPRÁVĚ DANÍ V SOUVISLOSTI SE SMĚRNICÍ DAC

Směrnice DAC a její tři následující novely byly přeneseny do české legislativy prostřednictvím zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice DAC upravuje zejména mezinárodní výměnu údajů, u nichž lze předpokládat význam pro správu daní a vymáhání podle tuzemských právních předpisů.

Oblast mezinárodní výměny informací:

  • Výměna na žádost – jedná se o poskytnutí údajů, kterými disponuje správce daně, nebo které získá v rámci daňového řízení pro účely mezinárodní spolupráce.

(Příklad: Německý správce daně v rámci daňové kontroly zjistí, že česká firma prováděla montážní práce pro německou firmu. Požádá českého správce daně o prověření zdanění těchto příjmů a žádá zpětnou vazbu.)

  • Automatická výměna informací spočívá v pravidelné a systematické výměně informací, které správce daně získá prostřednictvím daňového řízení. Prostřednictvím povinné automatické výměny se pravidelně a systematicky poskytují předem určené informace uvedené v § 12b zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Předmětem automatické výměny informací jsou informace podle druhů příjmu a majetku, oznamované finančními institucemi, o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem, oznamované nadnárodními skupinami podniků.

(Příklad: Maďarská daňová správa zaslala české daňové správě seznam poplatníků a jejich příjmů za účelem ověření, zda byly tyto příjmy zdaněny v ČR.)

  • Výměna informací z vlastního podnětu, kdy při splnění zákonných podmínek, správce daně bez žádosti poskytne cizímu správci daně údaje, ze kterých lze např. dovozovat, že by mohlo jít o zkrácení daně v jiném státě.

(Příklad: Slovenský živnostník provádí stavební práce pro českou firmu. Česká daňová správa zasílá slovenské daňové správě podnět pro ověření, zda byly příjmy ze zdrojů v ČR zdaněny na Slovensku.)

Před novelou daňového řádu bylo možno odmítnout poskytnutí údajů z důvodu mlčenlivosti dané zákonem, avšak po implementaci DAC 5 již nebude možnost poskytnutí těchto informací odmítnout. Využití nástrojů mezinárodní spolupráce při správě daní je podmíněno tím, že správce daně pořizuje údaje pro tuzemskou správu daní a následně po vyhodnocení jsou využity pro mezinárodní spolupráci.

získává správce daně jak pro tuzemskou správu daní, tak i pro mezinárodní spolupráci.

3. NOVELIZOVANÝ § 57 ODST. 2 DAŇOVÉHO ŘÁDU – PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI POSKYTOVATELŮ PLATEBNÍCH SLUŽEB

Informační povinnost třetích osob

Konkrétní informační povinnosti třetích osob upravuje § 57 a násl. DŘ, který přihlíží i k jiným ustanovením tohoto zákona. Jedná se o zásadu zákonnosti (§ 9 odst. 3 daňového řádu), kdy správce daně může shromažďovat osobní údaje a jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu daní, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní. Správce daně nemůže zaslat žádost o údaje v případě, pokud k tomu nemá důvod, který jednoznačně vyplývá ze správy daní, v opačném případě se jedná o nezákonné jednání správce daně, proti kterému existují zákonné prostředky ochrany.

Dle § 57 odst. 1 daňového řádu může požádat orgány veřejné moci a jakoukoliv osobu, která disponuje údaji potřebnými pro správu daní, o poskytnutí těchto údajů přímo správci daně.

Ostatní odstavce ust. § 57 představují ustanovení speciální, která "prolamují" mlčenlivost těch třetích osob, které tuto mlčenlivost mají uloženou ze zákona.

Příklad

Příklady:

Zdravotní pojišťovny jsou povinny na vyžádání správce daně poskytnout údaje, které jsou na základě zákona oprávněny shromažďovat.

Provozovatelé poštovních služeb jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout údaje o poštovních zásilkách, poštovních poukazech a pronajatých poštovních přihrádkách, a to i o jejich příjemcích a pronajímatelích.

Podnikatelé poskytující veřejně dostupnou telefonní službu jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout údaje, které shromažďují o účastnících veřejně dostupných telefonních služeb.

Vydavatelé periodického tisku jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout jméno nebo název a adresu objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou.

Správce daně si může údaje podle § 57 vyžádat jen v případě, kdy je nelze získat z úřední evidence, tj. z rejstříků, evidencí, do kterých má přístup.

Změny po novele daňového řádu

Nová právní úprava § 57 odst. 3 daňového řádu – prolomení mlčenlivosti poskytovatelů platebních služeb se dotýká poskytovatelů platebních služeb, kterým je dle jiných právních předpisů uložena povinnost mlčenlivosti (bankovní tajemství).

Jedná se o taxativní výčet informací, které jsou povinni poskytovatelé platebních služeb na vyžádání poskytnout správci daně.

Banky, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout údaje o:

  1. číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech (dle zákona o platebním styku se jedná o kombinaci písmen, číslic, symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet v rámci provádění platebních transakcí),
  2. majitelích účtů a zmocněncích (osoby s dispozičním právem), kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech,
  3. stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, a údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily a o příjemcích plateb,
  4. úvěrech, úschovách a pronájmech bezpečnostních schránek.

Zákonem č. 300/2016 Sb. byla zřízena centrální evidence účtů. Do centrální evidence účtů je povinna část poskytovatelů platebních služeb (banky, spořitelní a úvěrní družstva) zasílat tato data:

  • údaje o majitelích účtů,

  • disponentech, číslech účtů,

  • datum zřízení,

  • datum zrušení účtu.

Do centrální evidence účtů mají zároveň ze zákona přístup Finanční správa České republiky a Celní správa České republiky, avšak mají přístup pouze k údajům, které jsou oprávněni žádat od samotných třetích osob. Vzhledem k zásadě hospodárnosti a § 58 odst. 3 DŘ tito správci daně musí ze zákona nejprve požádat o poskytnutí těchto údajů centrální evidenci účtů a následně jednotlivé banky.

V souladu s akčním plánem Evropské komise eGovernment se předpokládá aplikace zásady "pouze jednou", tj. že občané a ekonomické subjekty poskytnou tytéž informace orgánům veřejné moci pouze jednou. Dle ustanovení § 32 odst. 2 AML zákona, podle něhož zjistí-li Finanční analytický úřad skutečnosti, které jsou významné pro výkon činnosti orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, informuje o těchto zjištěních Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel a poskytne mu všechny související informace z výsledků vlastního šetření. Tyto informace jsou poskytnuty jen v případě, pokud nejsou v rozporu s účelem AML zákona.

Přístupy do rejstříků

Přístup správce daně k údajům vedeným ve veřejných rejstřících obecně vyplývá z ustanovení § 57 odst. 1 DŘ a § 58 DŘ a platí pro něj, že v případě údajů ve veřejných rejstřících se nejedná o údaje, na které dopadají speciální povinnosti mlčenlivosti. V kontextu Směrnice DAC 5 je požadován přístup správce daně k údajům z rejstříku, který eviduje informace o skutečném vlastnictví entit, včetně údajů o skutečné držené účasti v nich. Dle českého právního řádu se jedná o veřejné rejstříky upravené zákonem o veřejných rejstřících, popřípadě jinými zákony. Konkrétně jde zejména o obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík obecně prospěšných společností či o evidenci svěřenských fondů. Dále se jedná o evidenci údajů o skutečných majitelích podle části páté zákona o veřejných rejstřících, tj. evidenci údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů podle zákona o veřejných rejstřících. Tímto majitelem se rozumí skutečný majitel podle AML zákona.

4. NOVÁ INFORMAČNÍ POVINNOST DLE § 57A DAŇOVÉHO ŘÁDU

Správci daně budou zpřístupněny údaje podle článku 13, 30, 31 a 40 směrnice AML. Články 30 a 31 se týkají evidence skutečných majitelů právnických osob a evidence svěřenských fondů (správce daně má do těchto evidencí již přístup).

Předmětem informační povinnosti jsou údaje uvedené v čl. 13 a 40 směrnice AML.

Dle čl. 13 směrnice AML se jedná o tyto údaje:

  • zjištění a ověření totožnosti klienta,

  • zjištění totožnosti skutečného majitele právnické osoby a přijetí náležitých opatření pro ověření jeho totožnosti,

  • informace o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu,

  • průběžné sledování obchodního vztahu včetně kontroly transakcí prováděných v jeho průběhu,

Nahrávám...
Nahrávám...