dnes je 17.1.2021

Input:

Odměny členů orgánů kapitálových společností

6.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Odměny členů orgánů kapitálových společností

Ing. Martin Veselý

Úvod

Tématem článku je základní popis, co rozumíme orgány uvedených společností a zejména, jak se přistupuje k jejich zdanění z pohledu daně z příjmů fyzických a právnických osob.

Právní úprava

Právní úprava

Proto využijeme řadu obecných ustanovení zákona o daních z příjmů a též několik speciálních:

  • § 6 odst. 1 písm. c) ZDP bod 1. pro zařazení těchto příjmů pod závislou činnost,

  • § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6. pro nerezidenty a související § 36 odst. 1 písm. a), bod 1. pro srážkovou daň,

  • § 25 odst. 1 písm. d) omezující uznání pojištění odpovědnosti.

Výklad

Po nezbytném právním teoretickém úvodu se budeme podrobně věnovat dani z příjmů fyzických osob, daňovým nákladům a dalším souvisejícím aspektům.

Rada
Krátce se zmíníme o návaznosti na sociální a zdravotní pojištění, metodiku účtování a dani z přidané hodnoty.

Vymezení

Pro uvedení do problematiky si nejdříve vymezíme, co rozumíme pojmem „orgány kapitálových společností”. Kapitálové společnosti jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost.

Typ „orgánu”

Jejich orgány mohou být dvojího typu:

  • statutární orgány – do obchodního rejstříku zapisované osoby zastupující právnickou osobu navenek a současně rozhodující o důležitých věcech uvnitř společnosti (jeden nebo více jednatelů s.r.o., představenstvo nebo statutární ředitel a.s.)

  • kontrolní orgány – osoby dohlížející na hospodaření a činnost statutárních orgánů (dozorčí rada, kontrolní komise, správní rada apod.)

Jednočlenné orgány

Počet členů orgánů není omezen zdola. Je tak povoleno, aby právnická osoba vytvořila orgán jednočlenný (§ 152 odst. 1 NOZ). I v takovém případě se osoba, která je tímto orgánem (např. jednatel s.r.o.), považuje za člena tohoto (jednočlenného) orgánu.

Novela ZOK

Více se právním aspektům dále nevěnujeme, ale v praxi je samozřejmě nutné se důkladně seznámit s rozsáhlou novelou zákona o obchodních korporacích, která nabývá účinnosti k 1. lednu 2021.

Poznámka redakce: O této novele se můžete dočíst v aktualitě „Novela zákona o obchodních korporacích od 1.1.2021 z pohledu účetního a ekonoma”.

Zdanění fyzické osoby

Odměnu za členství v orgánu, je-li členem fyzická osoba, zákon o daních z příjmů jednoznačně klasifikuje jako příjem ze závislé činnosti.

Pozor!
Členem orgánu může být i právnická osoba. Její zdanění nastíníme v samém závěru článku.

Člen orgánu a jednatel

Dodnes se bohužel v praxi vyskytují situace, kdy jednatel fakturuje „své” s.r.o. vysoké částky za svoji činnost a účetní „zakáže” srážet zálohy na daň. Jak rozebíráme v článku Jednatel s.r.o., tento postup je chybný a bude-li takový případ zachycen sítem správce daně, společnost postihnou nemalé daňové doměrky.

Pozor!
Odpovědnost za správné zdanění je totiž na plátci příjmu, jenž pro účely zdanění spadá pod legislativní zkratku „zaměstnavatel”. A není podstatná ani skutečnost, že z právního hlediska jednatel nevystupuje vůči společnosti jako její zaměstnanec, a nevztahují se tak na něj pracovněprávní předpisy.

Rada
Pro jistotu zdůrazněme, že zde hovoříme o odměně za výkon funkce, a nikoli o výplatě podílu na zisku, která má odlišný daňový režim a která není vyplácena na vrub účetních nákladů společnosti.

Člen orgánu vs. zaměstnanec

S podřazením pod daňový režim zaměstnance jsou samozřejmě spojeny i standardní úkony, jaké známe u zaměstnanců.

Rada
K problematice činnosti členů statutárních orgánů obchodních společností a družstev v případech tzv. souběhu výkonu funkce a pracovního poměru je k dispozici starší zápis z jednání Koordinačního výboru KDP z roku 2011.

Nerezident

Člen orgánu (který je českým daňovým rezidentem, viz dále) může podepsat Prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a uplatňovat nárok na slevy na dani z příjmů FO, jsou mu zdaňovány zaměstnanecké benefity včetně automobilu pro soukromé účely, při splnění zákonných podmínek může po skončení roku požádat o roční zúčtování záloh apod.

Odměna jako daňový výdaj

Odměna za výkon funkce člena orgánu právnické osoby je standardním daňově uznatelným výdajem.

Účetnictví

Běžně se používá syntetický účet 523 – Odměny členů obchodních korporací.

Výjimka

Jistou výjimku představuje v praxi poměrně častá situace, kdy právnická osoba hradí za člena (obvykle statutárního, ale může být i kontrolního) orgánu pojistné z pojištění odpovědnosti za výkon funkce. Toto pojistné pro společnost není daňově uznatelným nákladem kvůli § 25 odst. 1 písm. d) ZDP. Je-li pojištěným člen orgánu a pojistníkem (osobou, která pojištění sjednává, a tedy i platí) je společnost, pak je ovšem společností placené pojistné zdanitelným příjmem tohoto člena.

Příklad
Společnost s ručením omezeným sjednala pojistnou smlouvu za svého jednatele, přičemž je stanoveno, že pojištění hradí tato společnost a osobou oprávněnou z pojištění je jednatel. Pojistné bude pro společnost nedaňovým nákladem a pro jednatele zdanitelným příjmem ze závislé činnosti.

Pozor!
O zdanitelný příjem člena orgánu by šlo i v situaci, pokud by společnost byla zároveň osobou oprávněnou z plnění (k čemuž by musel dát pojištěný výslovný souhlas).

Pokyn D-22

V publikovaném názoru Finanční správy, v Pokynu D-22, se k této problematice mimo jiné uvádí důležité poznámky:

  • Jde-li o pojištění pro případ škody na straně obchodní korporace prokazatelně způsobené členem orgánu této korporace, jsou náklady daňově neúčinné.

  • V případě přijatého pojistného plnění (od pojistitele) nebo přijaté náhrady škody, nezařadí se tyto příjmy do základu daně podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP.

Příjem do 3 000 Kč, resp. 3 500 Kč

Dodejme, že v případě nízkých příjmů bude plátce aplikovat srážkovou daň. To platí tehdy, nepřesáhne-li úhrnný měsíční příjem zúčtovaný členovi orgánu částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (3 000 Kč v roce 2020, 3 500 Kč v roce 2021).

Optimalizace

I pak ale platí, že tento člen může zahrnout vyplacený příjem do svého daňového přiznání v souladu s ustanovením § 36 odst. 7 ZDP.

Příklad
Společnost Jdeme na to, s.r.o., vyplácí v roce 2020 svému jednateli panu Jiřímu odměnu ve výši 2 800 Kč měsíčně. Pan Jiří nepodepsal „růžové prohlášení”. Při výplatě příjmu je mu tato částka „nabrutována” a poté srážena daň 15 %.

Pokud pan Jiří vykáže na přiznání relativně nízký základ daně ze všech svých příjmů a má odpočty např. z hypotečních úroků nebo slevu na manželku dosahující podlimitní úhrn příjmů, vyžádá si v lednu 2021 potvrzení o zdanitelných příjmech,

Nahrávám...
Nahrávám...