dnes je 19.3.2024

Input:

Podíl na obchodní společnosti

10.12.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Podíl na obchodní společnosti

Ing. Martin Veselý

Úvod

Majetková účast, zde "podíl" na obchodní společnosti, je významné aktivum, které vlastníkovi při jeho převodu může přinést značné finanční plus. Daňové dopady mohou být různé a jejich výklad je předmětem tohoto článku.

Právní úprava

Právní úprava

Daň z příjmů

  • FO mimo obchodní majetek – § 4 odst. 1 písm. s), § 10

  • FO a obchodní majetek – § 4 odst. 1 písm. s), § 7, § 22 odst. 1 písm. h), § 24 odst. 2 písm. w), § 24 odst. 7, § 25 odst. 1 písm. i), § 38da

  • PO – § 19 odst. 1, § 22 odst. 1 písm. h), § 24 odst. 2 písm. w), § 24 odst. 7, § 25 odst. 1 písm. i), § 38da

Daň z přidané hodnoty

  • § 4a odst. 1 písm. c) ZDPH, § 54 odst. 1 písm. a), y), § 76 odst. 4

Zákon o obchodních korporacích

  • § 31 a násl. ZOK, § 133 a násl., § 207 a násl.

Rada
Téma podíl na obchodní společnosti (korporaci) je v zákoně zmíněn přímo nebo nepřímo v dalších ustanoveních, na které odkazujeme v  textu.

Výklad

Postupně si rozebereme základní právní aspekty, dále se zaměříme na otázky související s převodem podílu, jeho zdaněním, významem nabývací ceny podílu a související problematikou. Na závěr uvádíme krátce poznámky k dani z přidané hodnoty.

Novela

Upozorňujeme také na novinky podle novely zákona o daních z příjmů platné pro letošní rok.

Rada
Na několika místech se odkazujeme na publikované názory daňové správy z Pokynu D-22.

Pojem

Podíl (dříve "obchodní podíl") představuje účast společníka na obchodní společnosti a s ní související rozsah práv a povinností. Podílem obvykle neoznačujeme podíl na akciové společnosti, pro nějž se užívá samostatný pojem "akcie".

Rada
Specifika podílu společníka veřejné obchodní společnosti jsou popsána v článku Veřejná obchodní společnost. V tomto výkladu budeme mít na mysli především podíl společníka společnosti s ručením omezeným.

Z kvantitativního hlediska podíl vyjadřuje míru účasti na základním kapitálu společnosti; k tomuto účelu se používá jednotka procenta (%). Z občanskoprávního hlediska jde o věc nehmotnou, účetně pak o dlouhodobý finanční majetek vykazovaný v rozvaze v rámci položky B.III. – Dlouhodobý finanční majetek. Obvykle platí, že míra vkladové účasti je shodná s výší podílu, nicméně společenská smlouva může určit poměry rozdílné. Finanční majetek se neodpisuje.

Podíl může být předmětem úplatného či bezúplatného převodu, dědění, součástí společného jmění manželů nebo spoluvlastnictví.

V tomto textu se zaměříme především na převod obchodního podílu a jeho daňové důsledky, zejména u fyzických osob. Ty nastávají především na dani z příjmů (DPH je věnována závěrečná část textu).

Převod obchodního podílu

Společník může převést svůj podíl buď na jiného společníka, nebo na jinou osobu. Převod podílu na jinou osobu než některého ze společníků musí proběhnout se souhlasem valné hromady (toto ustanovení je však dispozitivní, společenská smlouva je může upravit jinak).

Zdanění převodu podílu

Daňový režim prodeje podílu závisí především na skutečnosti, zda je podíl zařazen v obchodním majetku či nikoliv.

Pozor!
Je-li prodávajícím právnická osoba, má podíl vždy zahrnut v účetnictví a zachycen v obchodním majetku jakožto nehmotné aktivum – finanční investici. Prodejem pak účetně realizuje finanční výnos a finanční náklad (nabývací cena podílu), daňově přitom musí mít na paměti ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) ZDP, které neumožňuje daňově uplatnit ztrátu z každého jednotlivého podílu.

Osvobození od daně

Ve vybraných případech ovšem prodej podílu zdaněn nebude. Jestliže jde o vztah mezi mateřskou a dceřinou společností, obě společnosti mají předepsanou formu (§ 19 odst. 2 ZDP) a je splněno pravidlo "12/10", tedy po dobu nejméně 12 měsíců je držen podíl alespoň 10 % na základním kapitálu, je prodej osvobozen.

Pozor

Odlišné posouzení může mít situace, kdy příjmy z prodeje na české společnosti realizuje daňový nerezident. V takovém případě se může stát, že příjem z prodeje není v České republice vůbec zdanitelný; vždy je zapotřebí zkoumat příslušnou úpravu ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění, je-li uzavřena.

Novela

S převodem podílů úzce souvisí novela ustanovení ZDP, a to konkrétně § 38da. Podle přechodných ustanovení se na tituly před účinností novely použije dříve platné pravidlo v souladu s § 38d odst. 3 ZDP.

Oznamování příjmů vyplácených nerezidentům

Od 1. 4. 2019 je zavedena oznamovací povinnost pro plátce, který vyplácí příjmy daňovému nerezidentovi, které jsou osvobozeny od daně anebo pro ně mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v ČR. Oznamovací povinnost se vztahuje pouze na příjmy, které přesáhnou částku 100 000 Kč měsíčně. Oznámení lze podat výhradně datovou zprávou, a to na předepsaném tiskopisu. Termín podání je podle § 38da odst. 2"ve lhůtě pro odvedení daně...", to platí i pro případy, kdy příjem nepodléhá v ČR zdanění: "...kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen...".

Neúčinné náklady

Je třeba mít na paměti, že v případě výnosu (příjmu) osvobozeného od daně z příjmů je zapotřebí vyloučit náklady s tímto příjmem prodejem spojené.

Fyzické osoby

Obdobný režim se uplatní u fyzických osob, které podíl evidují jako součást svého obchodního majetku. Takových osob je v praxi výrazná menšina. Důvod je daňový – dosažený příjem z prodeje je součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP; jako výdaj lze i zde uplatnit nabývací cenu podílu, avšak jen do výše příjmu z prodeje (případná ztráta je daňově neúčinná ze stejného důvodu, jaký uvádíme u právnických osob). Příjem podléhá i odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Rada
Pokud však podnikatel zvolí alternativní možnost uplatnit paušální výdaje, které plošně zahrnují veškeré výdaje bez nutnosti jejich prokazování, obchodní majetek nemá a uvedený režim nepoužije. Prodej podílu tak nezdaní v dílčím základu daně podle § 7, nýbrž podle § 10 ZDP, v "nepodnikatelském" režimu ostatních příjmů. Tento režim je nejen četnější, ale i daňově složitější, proto jej popíšeme podrobněji.

Při testování případů, jestli konkrétní příjem patří do dílčího základu § 7 nebo § 10 zákona o dani z příjmů, musí být poplatník velmi obezřetný, neboť mezi ostatní příjmy lze zahrnout příjem pouze v případě, že se skutečně nejedná o příjem ze samostatné činnosti (§ 10 odst. 1 ZDP).

Převod podílu v § 10 ZDP

Zdanění v rámci dílčího základu daně podle § 10 – Ostatní příjmy, se týká dvou skupin poplatníků – nepodnikatelů a podnikatelů, kteří podíl buď do obchodního majetku vůbec nezařadili, nebo uplatňují paušální výdaje, a teď z pohledu daně z příjmů obchodní majetek nemají.

Pozor!
Základním parametrem tohoto režimu zdanění je časový test. Ten je stanoven na pět let. Je-li doba mezi nabytím a prodejem podílu delší, příjem z prodeje je osvobozen od daně a v daňovém přiznání se neuvede. Zvýšenou pozornost je proto zapotřebí věnovat jeho správnému počítání času. Ukážeme si několik modelových příkladů:

  • vyřazení z obchodního majetku

Jestliže byl podíl zařazen do obchodního majetku, počítá se pětiletý časový test nikoli od případného vyřazení, ale až od ukončení podnikatelské činnosti.

Příklad
Podnikatel pan Jaromír zakoupil podíl na s.r.o. v roce 2008 a zařadil jej do obchodního majetku. Od roku 2010 uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Podíl prodává v roce 2019.

Půjde o zdanitelný příjem, neboť časový test v tomto případě běží až od ukončení podnikání.

  • nezařazení do obchodního majetku

Prodej podílu, který nebyl zařazen do obchodního majetku, podléhá časovému testu a zdaňuje se podle § 10 jako ostatní příjem.

Příklad
Podnikatel pan zakoupil podíl na s.r.o. rovněž v roce 2010, avšak do obchodního majetku jej nezařadil. Podíl prodává v roce 2019.

V tomto případě bude příjem z prodeje osvobozen, neboť podíl nebyl zařazen do obchodního majetku. Pan Petr spočítá časový test 5 let, který je v tomto případě splněn.

  • zvýšení hodnoty podílu

Zvláštní pozornost musí společník věnovat situaci, kdy zvyšuje hodnotu původního podílu.

Pozor!
Rozhodným datem pro zvýšení je totiž 1. 1. 2014. Došlo-li k navýšení dříve, časový test se počítá od data nabytí původního podílu. Došlo-li k navýšení po tomto datu, běží od data navýšení nový časový test.

Příklad
Pan Jiří (nepodnikatel) drží 50% podíl na s.r.o. od roku 2008, přičemž tento podíl zvýšil na 70 %: a) v roce 2013, b) v roce 2014. Celý podíl prodává v roce 2018.

Příznivější daňový dopad má první situace (navýšení podílu v roce 2013). Časový test se počítá od roku 2008, a celý prodej tak bude osvobozen.

Druhá situace (navýšení podílu v roce 2014) již bude jiná – osvobodit lze pouze

Nahrávám...
Nahrávám...