dnes je 28.11.2022

Input:

Příklady k průběhu pracovní cesty

3.5.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.6.6 Příklady k průběhu pracovní cesty

Ing. Karel Janoušek

Příklad
Příklad – určení místa zahájení pracovní cesty ve vnitřní směrnici:

Zahájením pracovní cesty se rozumí opuštění bytu, odjezd určeného dopravního prostředku či příjezd na místo, kde se koná školení? Může si to účetní jednotka sama rozhodnout a uvést do vnitřní směrnice?

Zaměstnavatel je podle ustanovení § 153 ZP povinen nejpozději před nástupem zaměstnance na pracovní cestu určit mj. také místo nástupu na pracovní cestu. Přitom je také povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Místem nástupu na pracovní cestu, a tedy počátkem pracovní cesty, od kterého zaměstnanci přísluší náhrady cestovních výdajů, může být místo bydliště či pobytu zaměstnance, místo pravidelného pracoviště, ale i jiné místo, např. sídlo firmy, autobusové nádraží apod. Proto musí být místo nástupu na pracovní cestu (ale i místo ukončení pracovní cesty) stanoveno před pracovní cestou zcela konkrétně.

Ve vnitřním předpisu zaměstnavatele by místo nástupu na pracovní cestu specifikováno být nemělo, neboť jde vždy o konkrétní místo týkající se příslušné pracovní cesty zaměstnance vyslaného na pracovní cestu.

Příklad
Příklad – zahájení pracovní cesty v místě bydliště:

Pracovník bydlí v Novém Jičíně, pravidelné pracoviště má v Hranicích na Moravě a na pracovní cestu byl vyslán do Olomouce. Může zaměstnavatel stanovit jako místo nástupu na pracovní cestu místo bydliště zaměstnance, když autobus, kterým jede na tuto pracovní cestu, jede přes Hranice na Moravě, kde má také zastávku?

Místem nástupu na pracovní cestu může být určeno místo bydliště pracovníka i v případě, kdy určený dopravní prostředek projíždí přes obec, ve které má pracovník sjednáno místo pravidelného pracoviště. Obdobně tomu může být v případě, kdy v tomto místě bude zaměstnanec přestupovat na další spoj. Jiná situace by nastala v případě, kdy zaměstnanec půjde ještě do místa svého pravidelného pracoviště. Pak pracovní cesta započne až odchodem z tohoto místa.

Příklad
Příklad – správné určení místa nástupu na pracovní cestu:

Firma, u které je zaměstnanec zaměstnán, má sídlo v Brně v místě A (např. Andrýskova 5), kde má zaměstnanec místo pravidelného pracoviště. Zaměstnanec má bydliště v Brně v místě B (např. Banskobystrická 9). Autobus, který má zaměstnanec použít jako dopravní prostředek, odjíždí z autobusového nádraží v Brně v místě Z (Zvonařka). Jako místo nástupu na pracovní cestu bylo zaměstnavatelem na cestovním příkaze uvedeno „Brno“. Může zaměstnavatel uhradit zaměstnanci také jízdní výdaje z místa bydliště na autobusové nádraží do místa Z? Kdy vlastně v tomto případě začíná pracovní cesta?

Uvedený dotaz vznikl proto, že bylo nevhodně (nekonkrétně) stanoveno místo nástupu na pracovní cestu. Pokud by jako místo nástupu na pracovní cestu bylo stanoveno místo B, tj. bydliště zaměstnance, začínala by pracovní cesta v tomto místě, tj. v okamžiku, kdy zaměstnanec vyjde ze svého bytu směrem k místu Z, a zaměstnanci by příslušely i jízdní výdaje městskou hromadnou dopravou do místa Z.

Pokud by jako místo nástupu na pracovní cestu bylo určeno místo A, tj. místo pravidelného pracoviště zaměstnance, pak pracovní cesta začíná v okamžiku odchodu zaměstnance z tohoto místa a zaměstnanci přísluší i náhrada jízdních výdajů z místa pravidelného pracoviště na autobusové nádraží, tj. do místa Z. Cesta mezi místem bydliště a místem pravidelného pracoviště je soukromou záležitostí zaměstnance.

Pokud by určeným místem nástupu na pracovní cestu bylo místo Z, tj. autobusové nádraží, pak náhrada jízdních výdajů z místa bydliště na autobusové nádraží zaměstnanci nepřísluší a pracovní cesta začíná odjezdem autobusu z místa Z.

Při rozhodování o tom, které z uvedených míst bude určeno jako místo nástupu na pracovní cestu, by měl zaměstnavatel vycházet také z doby odjezdu uvedeného dopravního prostředku a z pracovní doby zaměstnance. Má-li zaměstnanec pracovní dobu stanovenu např. od 7.00 do 15.30 hod. a v uvedeném případě odjíždí autobus např. v 10.00 hod., pak zaměstnavatel stanoví jako místo nástupu na pracovní cestu místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pokud by však autobus odjížděl např. v 7.30 hod., stanoví jako místo nástupu na pracovní cestu bydliště zaměstnance, neboť je povinen přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance a cesta zaměstnance z místa bydliště do místa pravidelného pracoviště by v uvedeném případě byla asi zbytečná. Obdobně bude zaměstnavatel postupovat při určení místa ukončení pracovní cesty.

Příklad
Příklad – víkend spadající do pracovní cesty:

Přerušuje se pracovní cesta při

Nahrávám...
Nahrávám...