dnes je 13.11.2024

Input:

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017

31.1.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

2018.3.2
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017

Ing. Martin Děrgel

Nejen v trestním právu je "přiznání polehčující okolnost", také na poli daně z příjmů fyzických osob postihne poplatníka mírnější trest: nižší daň v širším slova smyslu, když se "přizná" ke všem zdanitelným příjmům. Pokud by daňové přiznání včas a řádně nepodal nebo na některé příjmy "zapomněl", bude to pro něj při odhalení správcem daně podstatně dražší o nejrůznější výchovné sankce. Je otázkou, proč tiskopis oznamující výši dosažených příjmů nese nelichotivé označení "přiznání", jako by poplatník výdělečnou činností a priori vykonal něco špatného. Spíše naopak by přece měl být zdravě pyšný na to, co prospěšného společnosti přinesl...

KDO MUSÍ PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

Daň z příjmů fyzických osob – dále jen "DPFO" – se obecně stanoví jako určené procento z rozdílu zdanitelných příjmů a daňově uznatelných výdajů za uplynulé zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. Aby přiznání k DPFO nebylo zahlceno záplavou nevýznamných údajů, neuvádějí se do něj tři druhy příjmů:

  • příjmy, které nejsou předmětem této daně (například přijetí zápůjčky nebo úvěru),

  • příjmy osvobozené od DPFO (třeba z prodeje domů a bytů, v nich poplatník bydlel, z prodeje akcií po 3 letech od nabytí, důchody do úhrnu 396 000 Kč, dávky státní sociální podpory),

  • příjmy zdaněné již při výplatě jejich plátcem tzv. srážkovou daní (což se týká např. podílů na zisku, úroků z bankovních vkladů nebo odměn z dohod o provedení práce do 10 000 Kč).

Z hlediska efektivní správy daně také není žádoucí, aby vlastní daňová přiznání podávali zaměstnanci. Zdanění jejich mezd je totiž řešeno formou záloh na daň srážených zaměstnavatelem průběžně každý kalendářní měsíc a pro případné uplatnění odpočtů a slev dostupných až po uplynutí zdaňovacího období jim komfortně slouží tzv. roční zúčtování záloh zaměstnavatelem. Daňová přiznání zaměstnanců by proto byla vesměs zbytečná a svou masovostí i potenciálně vyšší chybovostí daňových amatérů by jen jalově zahlcovala finanční úředníky.

Naproti tomu typickými poplatníky podávajícími přiznání k DPFO nutně musejí být podnikatelé alias osoby samostatně výdělečně činné a rovněž rentiéři žijící z nájmů bytů a jiných nemovitých věcí. Z jejich příjmů nikdo průběžně daň nesrážel a tak nezbývá, než aby tyto své zdanitelné příjmy přiznali správci daně oni sami.

Mezi těmito dvěma jasně vyhraněnými skupinami je v praxi samozřejmě pestrá směsice fyzických osob s nejrůznějšími daňovými příběhy a situacemi. Proto je povinnost podání daňového přiznání k DPFO stanovena poměrně složitě, zvláště co se týče výluky zaměstnanců, musí tak učinit každý poplatník:

  • kterého k tomu správce daně vyzve, což se v praxi týká hlavně podnikatelů registrovaných k dani z příjmů, kteří přerušili či ukončili svou samostatnou činnost a zapomněli to oznámit finančnímu úřadu (což se musí!),

  • který měl za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok) příjmy (kromě tří výše uváděných nepřiznávaných druhů příjmů) v úhrnu přesahující 15 000 Kč; pro zaměstnance ovšem platí rozsáhlá výluka, viz dále,

  • vykazující daňovou ztrátu, což se může týkat jen příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti a z nájmu; u jiných druhů příjmů (ze závislé činnosti, z kapitálového majetku a ostatních) nelze docílit daňové ztráty.

Aktivní starobní důchodce pracující na dohody

Pan Petr měl v roce 2017 kromě starobního důchodu ve výši 12 x 15 000 Kč, což je příjem osvobozený od daně (až do výše 396 000 Kč za rok 2017), ještě od obchodního domu příjmy 10 x 10 000 Kč za měsíc za výpomoc ve skladě realizované na dohody o provedení práce. Protože poplatník u zaměstnavatele nepodepsal tzv. prohlášení k dani a odměny nepřesáhly 10 000 Kč za měsíc, byly zdaněny "konečnou" srážkovou daní 15 %.

Pan Petr tak sice za rok 2017 dosáhl celkových příjmů 280 000 Kč, ovšem po vyloučení osvobozených (180 000 Kč) a zdaněných srážkovou daní (100 000 Kč) zůstává nula – tedy méně než zmíněný limit 15 000 Kč za rok, takže nemusí podávat přiznání k DPFO. Státu v tomto případě zůstane sražená srážková daň 10 x 1 500 Kč.

Lépe by však aktivní důchodce udělal, pokud by přiznání podal dobrovolně, protože pak má možnost do něj zahrnou příjmy z dohod zdaněné (prozatím) srážkovou daní. Tuto možnost vyčteme z § 36 odst. 7 ZDP spolu s § 38d odst. 4 písm. a). Ze základu daně 100 000 Kč se sice vypočte daň 15 000 Kč, kterou ale s velkou rezervou vynuluje základní sleva na dani 24 840 Kč. Díky tomu se z dohod sražená daň (10 x 1 500 Kč) stane přeplatkem na dani, o jehož vrácení může pan Petr požádat finanční úřad přímo na konci tiskopisu daňového přiznání. K němuž bude muset přiložit potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a z něj sražené srážkové daně, které by mu měl vyhotovit do 10 dnů od žádosti.

Protože v daném případě poplatník nemusel podávat DAP a všechny dohody o provedení práce uzavřel s jediným zaměstnavatelem, mohl se dobrat plné vratky sražené srážkové daně i snadnější cestou. A to tak, že by v souladu s § 38ch, § 38k odst. 7 a § 38d odst. 4 písm. a) ZDP do 15. února 2018 požádal zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Přičemž by současně u něj dodatečně podepsal prohlášení k dani na celý rok 2017, čímž by změnil původní srážkovou daň na standardní zálohu na daň. Zaměstnavatel by pak opět vypočetl ze základu daně 100 000 Kč daň 15 000 Kč, kterou by srazila na nulu základní osobní sleva na dani, takže sražená srážková daň – nově převedena na zálohu na daň – by byla plně vratitelným přeplatkem.

Jak bylo avizováno, z obecného pravidla – přiznání musí podat každý, kdo měl zdanitelné příjmy nad 15 000 Kč za rok – platí velká výjimka pro zaměstnance, protože jejich příjmy (mzdy) jsou zdaňovány obvykle již formou měsíčních záloh na daň zaměstnavatelem v průběhu zdaňovacího období. Přiznání k DPFO proto nemusí podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období, kalendářním roce 2017, příjmy ze závislé činnosti:

  • pouze od jednoho plátce daně (zaměstnavatele), nebo

  • postupně od více plátců daně,

  • případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně.

Podmínkou ovšem je, že poplatník:

  • u všech plátců měl na rok 2017 podepsáno tzv. prohlášení k dani (nebo jej podepsal u svého jediného zaměstnavatele dodatečně do 15. 2. 2018 při žádosti o roční zúčtování záloh), a

  • nemá jiné zdanitelné příjmy (ani osvobozené ani zdaněné srážkovou daní) dle § 7 až 10 ZDP ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní v úhrnu přes 6 000 Kč.

Přiznání nemusí podat ani poplatník s příjmy pouze ze závislé činnosti ze zahraničí, které se v Česku vyjímají ze zdanění, ať už jde o vynětí stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou nebo dle § 38f odst. 4 ZDP. Pozor na slůvko POUZE, protože výjimka padá, má-li poplatník ještě i jiné příjmy, např. ze zaměstnání v ČR.

Při zaměstnání v zahraničí není vždy třeba podávat přiznání

Paní Petra je daňovou rezidentkou ČR, ale v roce 2017 měla pouze příjmy ze zaměstnání na Slovensku pro tamní firmu. Podle Smlouvy mezi Českem a Slovenskem tyto příjmy byly zdaněny na Slovensku. Nicméně coby daňová rezidentka ČR, jsou obecně také předmětem české DPFO. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanění ve státě rezidence poplatníka – v Česku – zmíněná Smlouva stanoví metodu prostého zápočtu daně zaplacené na Slovensku na českou daňovou povinnost.

Pokud by ZDP nestanovil jinak, pak by paní Petra musela podat přiznání k DPFO v Česku, nesplní totiž podmínku, že tento její jediný zdanitelný příjem je vyjmut ze zdanění v ČR. Naštěstí ale od roku 2008 lze využít zmíněný § 38f odst. 4 ZDP umožňující místo smluvní metody zápočtu zahraniční daně uplatnit metodu vynětí zahraničních příjmů. Díky tomuto ustanovení má paní Petra jediný příjem ze závislé činnosti v zahraničí vyňatý ze zdanění v ČR a nemusí tak podávat daňové přiznání v Česku.

Složitější by to bylo, když by v roce 2017 měla ještě zdanitelný příjem z ČR, který nebyl zdaněn srážkovou daní. Například by se mohlo jednat o její příjem ze závislé činnosti na dohodu o provedení práce za odměnu přesahující 10 000 Kč, který by musel český zaměstnavatel zdanit zálohou na daň. Pak by ani s pomocí fikce vynětí příjmů ze zaměstnání na Slovensku dle § 38f odst. 4 ZDP paní Petra nesplnila podmínku, že jí plyne POUZE příjem ze závislé činnosti ze zahraničí vyjmutý ze zdanění v Česku. Překážkou by byl druhý zdanitelný příjem z ČR a paní Petra by tak přiznání podat musela. Šlo by ale jen o administrativní komplikaci, neboť příjmy ze Slovenska by již podruhé nezdaňovala.

Jen ve zkratce dodejme v praxi spíše výjimečné případy, kdy je také nutno podat přiznání k DPFO:

  • pokud se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (tj. když součet hrubých příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze  samostatné činnosti v roce 2017 přesáhl "roční" limit 1 355 136 Kč; přiznání ale není nutné, pokud byly pouze v některých měsících solidárně zvýšeny zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle § 38ha ZDP,

  • když v souladu s § 38i odst. 5 písm. b) ZDP dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka coby zaměstnance, který se navíc nedohodl se zaměstnavatelem na úhradě tohoto daňového nedoplatku srážkou ze mzdy, načež musel plátce daně oznámit daňový dluh poplatníka správci daně,

  • jestliže došlo k porušení podmínek osvobození od daně příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poplatníka (zaměstnance) dle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP, čímž se z nich staly zdanitelné příjmy. Jedná se o tato porušení podmínek: i) výplata pojistného plnění dříve než po 60 měsících, resp. před 60. rokem věku, ii) výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, iii) předčasné ukončení pojistné smlouvy,

  • pokud poplatníkovi plynul příjem ze závislé činnosti za uplynulá léta, který se podle § 5 odst. 4 ZDP nepovažoval za příjem v roce zúčtování zaměstnavatelem, ale až v roce jeho přijetí; zaměstnavatel např. mzdu za prosinec 2016 sice zúčtoval do zdaňovacích období roku 2016, ovšem kvůli nedostatku peněz ji nevyplatil ani do konce ledna následujícího roku (tj. do 31. 1. 2017). Tyto příjmy pak nejsou u poplatníka (zaměstnance) považovány za příjmy roku 2016, ale až roku, kdy mu budou vyplaceny (např. v únoru 2017),

  • jedině v přiznání lze uplatnit daňový odpočet za dary poskytnuté do zahraničí (kvůli tuzemským to není potřeba),

  • jde-li o daňového nerezidenta ČR (kvůli bydlišti nebo středisku životních zájmu v zahraniční), který chce uplatnit nezdanitelné částky, méně běžné slevy na dani (kromě základní a za studium) nebo daňové zvýhodnění.

KDY PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

Přiznání k DPFO za kalendářní rok 2017 je nutno podat věcně i místně příslušnému správci daně, což je finanční úřad, v jehož územní působnosti je místo pobytu – bydliště nebo kde se převážně zdržuje – poplatníka. Lhůty pro tato podání nenajdeme v ZDP, ale v procesním zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. Přičemž ve stejné lhůtě je rovněž splatná příslušná daň z příjmů, resp. doplatek, pokud byly placeny zálohy.

  • Základní lhůta 3 měsíce, tj. do úterý 3. dubna 2018 (konec lhůty 1. 4. vychází na neděli a 2. 4. je svátek).

  • Delší lhůta 6 měsíců po zdaňovacím období, tj. do pondělí 2. července 2018, se uplatní jen v případě, že:

    • - poplatník vede účetnictví a má zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, nebo
    • - přiznání za poplatníka zpracovává a podává daňový poradce či advokát, přičemž je podmínkou, aby plná moc k zastupování byla uplatněna (podána) u správce daně v základní tříměsíční lhůtě.
  • Správcem daně na žádost prodloužená základní/delší lhůta ad výše (podléhá správnímu poplatku 300 Kč):

    • - Správce daně může na žádost daňového subjektu (ať už jde o poplatníka nebo jeho zmocněnce) anebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového přiznání (tvrzení) až o tři měsíce.
    • - Má-li poplatník příjmy podléhající dani v zahraničí, může správce daně na žádost a v odůvodněných případech (nejde o zákonný nárok) prodloužit lhůtu až na 10 měsíců po skončení roku (do 1. 11. 2018).

JAK PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

Aby se daňové přiznání od poplatníka dostalo platně a účinně do sféry poznání správce daně, nemůže zůstat ležet na jeho stole nebo v počítači. Je třeba jej přesunout na stůl, resp. do počítače správce daně. Tomuto procesu se říká podání, což je obecně úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně.

Tatam je svoboda volby, zda podání učiní písemně nebo elektronicky (datovou zprávou). Jestliže má totiž poplatník nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku – řeší zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů – nebo zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen učinit podání pouze datovou zprávou odeslanou jedním z těchto tří způsobů:

  1. E-mail odeslaný na adresu elektronické podatelny podepsaný zaručeným
Nahrávám...
Nahrávám...