Roční zúčtování

801

Roční zúčtování

Ing. Růžena Klímová

 NahoruRoční zúčtování

Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále jen roční zúčtování) znamená vypořádání celoroční daňové povinnosti z příjmů ze závislé činnosti, které za podmínek daných zákonem provádí zaměstnavatel svému zaměstnanci.

Zaměstnanec má právo žádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ale není to jeho povinnost. V případě, že zaměstnanec nemá povinnost podle zákona o daních z příjmů podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, splňuje podmínky pro provedení ročního zúčtování a pokud o roční zúčtování svého zaměstnavatele nepožádá, považuje se jeho celoroční povinnost za splněnou sraženými zálohami na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z příjmů vyplácených zaměstnavatelem nebo postupně více zaměstnavateli v průběhu kalendářního roku. Zaměstnavatel má povinnost provést roční zúčtování, pokud o něj zaměstnanec v termínu požádá a předloží potřebné doklady.

Zaměstnanec po skončení roku buď:

1. nesmí požádat o roční zúčtování, musí-li podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo
2. může žádat o roční zúčtování a:

   • nežádá, neboť chce podat sám (dobrovolně) přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo

   • požádá o provedení ročního zúčtování, nebo

   • nepožádá o provedení ročního zúčtování a správně sraženými měsíčními zálohami na daň se daň považuje za vyrovnanou.

V případě, že se zaměstnanec rozhodne žádat plátce o provedení ročního zúčtování, musí požádat nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku. Požádat o roční zúčtování v části III tiskopisu „Prohlášení poplatníka…” nebo na formulář „Žádost o roční zúčtování” – formulář č. 5457-B-1 může pouze zaměstnanec, popř. jeho zákonný zástupce.

Případy, kdy nelze provést roční zúčtování

Případy, kdy zaměstnanec nemůže žádat u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování a je povinen zdanit své celoroční příjmy podáním přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jsou:

1. v průběhu roku měl souběžně více zaměstnavatelů, u kterých mu byla ze mzdy sražena daňová záloha; stačí, aby vedle zaměstnavatele s učiněným Prohlášením měl souběžného zaměstnavatele/plátce, který mu z příjmu (mzdy nebo odměny) srazil daňovou zálohu;
2. vedle příjmů ze závislé činnosti má jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 ZDP v úhrnu přes 6 000 Kč (v hrubém) nebo má z podnikání či z nájmu v úhrnu příjmy jen do 6 000 Kč včetně, ale vykazuje daňovou ztrátu. Do limitu 6 000 Kč se zahrnují i fiktivní příjmy vznikající v případě, že zaměstnanec v minulých letech využil nezdanitelných částek v souvislosti s placením pojistného na soukromé životní pojištění nebo s placením příspěvku na penzijní připojištění a pojistná smlouva předčasně zanikla a poplatníkovi bylo vyplaceno odkupné;
3. měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu na území ČR bez ohledu na to, zda vykonával práci pro zahraniční zastupitelství po část roku anebo po celý rok;
4. měl po část roku příjmy ze zaměstnání od zaměstnavatele se sídlem (např. akciová společnost) nebo bydlištěm (např. živnostník se zaměstnanci) na území České republiky a po část roku vykonával zaměstnání pro zahraničního zaměstnavatele v zahraničí nebo ve stálé provozovně českého zaměstnavatele v zahraničí;
5. uplatňuje jako nezdanitelnou část základu daně dar na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP, který poskytl právnické osobě nebo fyzické osobě se sídlem/bydlištěm ve státě EU, EHP;
6. dostal v roce 2019 doplatek čistého příjmu zúčtovaného do minulých let (např. měl v minulosti insolvenčního zaměstnavatele, který mu doplatil dlužné čisté příjmy - např. v roce 2019 obdrží doplatek zúčtovaný dřívějším zaměstnavatelem, který byl zúčtován do zdaňovacího období roku 2018, ale nebyl vyplacený ani do 31. 1. 2019, popř. dostane v roce 2019 doplatek příjmu zúčtovaného v předchozích létech (za roky 2008 až 2018, který byl tehdy jen zúčtován, ale nevyplacen). Může se však jednat i o doplatek čisté mzdy vztahující se ke mzdě zúčtované předchozím zaměstnavatelem do roku 2008, 2007 a 2006 a vyplacené až v r. 2019;
7. měl v roce 2019 jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů postupně za sebou, ale třeba jen pro část doby zaměstnání neměl učiněné Prohlášení, a proto mu byla z příjmů srážena měsíční záloha ve výši 15 % a ani dodatečně do 15. 2. 2020 pro účely ročního zúčtování Prohlášení neučinil nebo již učinit nemohl;
8. měl v roce 2019 příjem ze závislé činnosti zdaňován zálohou daně zvýšenou o solidární zvýšení daně a v rámci celého zdaňovacího období jeho zdanitelný příjem překročil částku 1 569 552 Kč,
9. nedoplatek na dani a přeplatek na daňovém bonusu vznikl z viny zaměstnance a zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tuto skutečnost zjistil a současně předložil doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu. Plátce je povinen informovat zaměstnance, že o nedoplatku daně z jeho viny podal oznámení správci daně a zaměstnanec je povinen podat za tento rok daňové přiznání.

Roční zúčtování u zaměstnavatele lze provést i daňovým nerezidentům, avšak na rozdíl od českých daňových rezidentů jim lze v rámci ročního zúčtování přiznat pouze slevu na poplatníka (za rok 2019 částku 24 840 Kč bez ohledu na počet měsíců výkonu práce na území České republiky) a případnou slevu na studenta (do 26 let věku, u prezenčního doktorského studia až do 28 let věku). Pro zaměstnance – daňové nerezidenty existuje možnost uplatnění dalších daňových výhod (uplatnění slevy na nepracující manželku (manžela) s vlastními příjmy do 68 000 Kč, slevy na invaliditu, daňového zvýhodnění na děti a dále i všech druhů nezdanitelných částí podle § 15 ZDP) – jen prostřednictvím daňového přiznání a pouze za předpokladu:

• že jsou rezidenty zemí EU, EHP a

• činí-li úhrn zdanitelných příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky alespoň 90 % všech jejich celosvětových zdanitelných příjmů a

• prokážou-li tuto skutečnost českému správci daně.

Příjmy, které se nezahrnují do ročního zúčtování

Jde o příjmy, které:

• nejsou předmětem daně z příjmů – § 3 odst. 4 ZDP a § 6 odst. 7 ZDP; jde například o příjmy získané zděděním, darováním, náhrady cestovních výdajů v prokázané výši, hodnotu poskytnutých ochranných pracovních prostředků, náhrada za opotřebení vlastního nářadí atd.;

• jsou od daně osvobozené – § 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 ZDP; jde například o dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky, náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku, výluhové náležitosti vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů (opět od roku 2018), důchody z důchodového pojištění v úhrnné výši do 36násobku minimální mzdy za kalendářní rok (od roku 2019 se limit zvyšuje na 480 600 Kč), přijaté výživné, příjmy drobných chovatelů a pěstitelů ze zemědělské výroby (nejedná-li se o samostatně hospodařícího rolníka), pokud hrubý příjem z této činnosti nepřesáhl v kalendářním roce 30 000 Kč; patří sem také příjmy zaměstnance od zaměstnavatele osvobozené od daně z příjmu za podmínek uvedených v § 6 odst. 9 ZDP (hodnota stravování poskytovaného v naturální podobě, hodnota přechodného ubytování v nepeněžní podobě do výše 3 500 Kč měsíčně atd.);

• z nichž byl plátce povinen srazit srážkovou daň (odměny daňových nerezidentů, kteří jsou členy orgánů právnických osob (např. členové představenstva akciové společnosti, jednatelé), autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, a českých veřejnoprávních médií z tuzemských zdrojů, pokud úhrn nepřesáhne od téhož plátce 10 000 Kč v kalendářním měsíci, příjmy z DPP s neučiněným prohlášením do výše 10 000 Kč za kalendářní měsíc, ostatní příjmy dle § 6 ZDP do výše 3 000 Kč (do 30. 4. 2019 šlo o výši 2 500 Kč) měsíčně bez učiněného prohlášení (zpravidla jde o DPČ, PP, odměna svědka, přísedícího u soudu, člena okrskové volební komise atd.).

Potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění

Zaměstnanec, který byl v průběhu roku zaměstnán u více zaměstnavatelů postupně za sebou, může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování jen tehdy, pokud k žádosti o roční zúčtování v tiskopisu Prohlášení předloží Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (dále jen „Potvrzení”) od všech předchozích zaměstnavatelů, u kterých v kalendářním roce postupně pracoval.

Tiskopis potvrzení počítá i se situací, že zaměstnavatel z důvodu platební neschopnosti vyplácí zúčtované mzdy opožděně až po uplynutí měsíce ledna následujícího kalendářního roku. Tiskopis pro rok 2019 obsahuje jak řádky pro doplatky za roky 2005 až 2007, tak i pro doplatky za roky 2008 až 2018, tj. samostatně za dobu před zavedením výpočtu daně z tzv. superhrubé mzdy a za dobu počínaje rokem 2008. Zaměstnanci, jimž byly mzdy zúčtovány v minulých letech, ale vyplaceny v čistém až v následujících letech (až po 31. lednu po uplynutí daného roku) patří mezi poplatníky, kteří jsou povinni podat daňové přiznání za rok, v jehož průběhu byly dlužné částky dodatečně vyplaceny (nelze jim provést roční zúčtování). V tiskopisu se také od roku 2013 označují měsíce (řádek 14), v nichž byla poplatníkovi uplatněna záloha daně zvýšená o solidární zvýšení zálohy daně. Od roku 2015 se v řádku 15 uvádí příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytnutý v tomto zdaňovacím období.

Prohlášení poplatníka

Zaměstnanec Prohlášením předkládaným zaměstnavateli při nástupu do zaměstnání a pak každoročně do 15. února na aktuální rok činí a prokazuje skutečnosti k tomu, aby zaměstnavatel při výpočtu záloh mohl uznat splnění podmínek pro poskytnutí slev na dani a daňového zvýhodnění.

Od zdaňovacího období 2018 došlo k rozšíření komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem v souvislosti s ustanovením § 38k ZDP tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu projevu vůle zaměstnance při uplatnění nezdanitelných částí základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani a daňového zvýhodnění.

Prohlášení k dani mohou zaměstnanci předkládat a činit (tzn. podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě. V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele.

Od roku 2018 je na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k ZDP u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat.

Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l ZDP, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. K tomu Generální finanční ředitelství sdělilo, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l ZDP, předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.

V případě vedení elektronické mzdové agendy i pro tuto oblast, tzn. „prohlášení k dani” doporučuje MFČR, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele, ze kterého budou seznatelné jednak veškeré skutečnosti potřebné pro stanovení daňové povinnosti zaměstnance a zároveň bude i zřejmé, komu bylo v souladu se zákonem o daních z příjmů vydáno elektronickou formou potvrzení podle § 38j ZDP, případně zda bylo vydáno opravné potvrzení.

Pro tyto účely byl vydán  nový tiskopis určený pro jedno zdaňovací období:

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – stávající tiskopis 25 54 57 MFin 5457 – nový vzor č. 26 (určen pro účely výpočtu záloh na daň, platnost od zdaňovacího období 2018),

• Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – nový tiskopis 25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 1.

K doposud používané podobě Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti sdělilo MFCR, že vydaný vzor č. 25 a vzory předchozí (na tři zdaňovací období) bude možné i nadále využívat u zaměstnanců, kteří budou činit prohlášení k dani pouze listinnou formou. U zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění, je využitelný vzor č. 24 a 25, u daňových nerezidentů ČR se doporučuje nepoužívat vzory nižší, než je vzor tiskopisu č. 25. Uvedený vzor tiskopisu č. 25 zůstane i nadále k dispozici v databázi daňových tiskopisů pod zdaňovacím obdobím 2017, tzn. lze ho z databáze stáhnout, či přímo vytisknout a použít i pro další zdaňovací období.

Má-li zaměstnanec mzdu za stejný kalendářní měsíc od více zaměstnavatelů současně, činí Prohlášení pouze u jednoho z nich. Pouze při změně „hlavního” zaměstnavatele v průběhu kalendářního měsíce lze Prohlášení učinit u obou postupných zaměstnavatelů v měsíci, avšak jen jeden z nich (zpravidla ten první v měsíci) přihlédne za tento měsíc ke slevám na dani a daňovém zvýhodnění.

Zaměstnavatel v průběhu roku k předloženým dokladům přihlédne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž mu byly skutečnosti uvedené zaměstnancem v Prohlášení prokázány; v případě nástupu do zaměstnání stačí učinit a prokázat skutečnosti uváděné v Prohlášení do 30 dnů po nástupu.

Tiskopis Prohlášení poplatníka obsahuje údaje a prohlášení „na zdaňovací období” vyplňovaná a podepisovaná při nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února (v části I. a II. tiskopisu). Současně pro poplatníky, kteří mají právo využít ročního zúčtování, obsahuje v části III. kolonky k vyplnění dalších údajů a předtištěná znění požadovaných prohlášení (viz dále). Aby zaměstnavatel mohl při ročním zúčtování uznat nezdanitelné části ze základu daně, musí být skutečnosti uvedené zaměstnancem v Prohlášení zaměstnavateli prokázány do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Rovněž lze v téže lhůtě prokázat nárok na slevy a daňové zvýhodnění za uplynulé zdaňovací období v případech, kdy nárok na ně nebyl stanoveným způsobem (viz dále) prokázán již dříve.

Zaměstnavatel na základě Prohlášení učiněného zaměstnancem provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně za rok 2019, učiní-li poplatník do 15. února 2020 písemné prohlášení o tom:

• že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období 2019 kromě mzdy…