dnes je 28.11.2022

Input:

Sestavení daňového přiznání, zaúčtování splatné daně z příjmů a tvorba rezervy na daň z příjmů

26.9.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Sestavení daňového přiznání, zaúčtování splatné daně z příjmů a tvorba rezervy na daň z příjmů

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Sestavení daňového přiznání (úprava výsledku hospodaření na základ daně)

  • Zaúčtování splatné daně z příjmů

  • Tvorba rezervy na splatnou daň z příjmů (ze zisku)

Sestavení daňového přiznání (úprava výsledku hospodaření na základ daně)

Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) zjištěného z účetnictví, a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů (§ 23 odst. 2 ZDP), pokud poplatník má povinnost podle nich účtovat a sestavovat účetní závěrku (§ 19). Výsledek hospodaření před zdaněním, zjištěný v účetnictví, není tedy ještě daňovým základem. Úprava výsledku hospodaření na základ daně se provádí v daňovém přiznání. V následujícím schématu je velmi zjednodušeně naznačeno, co je třeba vzít v úvahu při tvorbě základu daně úpravou účetního výsledku hospodaření před zdaněním. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ zjištěný z účetnictví před zdaněním
(= rozdíl výnosů a nákladů v účetnictví) 
– osvobozené výnosy (příjmy) 
– výnosy (příjmy) nezahrnované do základu daně
(včetně samostatných základů daně, které se nezahrnují do základu daně) 
+ částky neoprávněně zkracující výnosy (nepeněžní výnosy a mimoúčetní příjmy) 
+ účetní náklady, které nejsou uznanými daňovými náklady 
+ částky pojistného sociálního pojištění sražené zaměstnancům stejně jako částky pojistného, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel a zaúčtované v nákladech podniku avšak neodvedené ve lhůtě 
– náklady (výdaje) nezachycené ve výsledku hospodaření, které lze uznat pro účely daně z příjmů (tzv. mimoúčetní náklady) 
+ zrušení částek uplatněných v předešlých zdaňovacích obdobích při úpravě základu daně 
+ částky určitých zákonem stanovených neuhrazených závazků, od jejichž splatnosti uplynulo 30 měsíců 
= ZÁKLAD DANĚ  
  • Výnosy (příjmy) osvobozené od daně z příjmů právnických osob u podnikatelských subjektů (upravuje § 19 ZDP), vyjmenujme alespoň některé nejčastější příklady (nejedná se o vyčerpávající výčet):

    • výnosy (příjmy) v podobě příspěvku výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren podle zvláštního zákona,

    • úroky z přeplatku na dani zaviněného správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,

    • podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem v ČR mateřské společnosti v některém z členských států EU

    • výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona o rezervách,

  • Výnosy (příjmy), které se nezahrnují do základu daně, jsou:

    • částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. výnosy zahrnuté v dodatečném daňovém přiznání, patřící do minulého účetního (a zdaňovacího) období, ale zaúčtované jako oprava minulých let (na účtu 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let) v běžném účetním (a zdaňovacím) období,

    • výnosy, které jsou účtovány v běžném účetním období, avšak nejsou uhrazeny a do základu daně se zahrnují až při zaplacení; jedná se např. předpis neuhrazené pohledávky za smluvní pokuty, poplatky a úroky z prodlení,

    • částky tvořící samostatné základy, které již byly zdaněny srážkou u zdroje (např. přijaté podíly na zisku),

    • částky související s účetními náklady, které (i v minulých obdobích) nebyly uznány jako daňové, např. čerpání účetních rezerv a účetních opravných položek (přesto, že čerpání rezerv a opravných položek je účtováno ve prospěch nákladů, z hlediska dopadu do základu daně mají tyto položky charakter výnosů).

  • Nepeněžní výnosy (příjmy) jsou položky, o které je nutno zvýšit výsledek hospodaření před zdaněním. Zpravidla se jedná o částky, o které byly neoprávněně sníženy výnosy. To platí pro převážnou většinu nepeněžních výnosů (příjmů), které v rozporu s účetními pravidly nebyly zahrnuty do výnosů. Neoprávněné zkrácení výnosů a tedy i základu daně se může týkat i použitého nebo sjednaného ocenění mezi propojenými osobami. I v tomto případě musí poplatník dbát na to, aby nedocházelo ke krácení daně. V optimálním případě by mělo platit, že byly použity ceny, které by byly dosaženy mezi nezávislými osobami. Nejvyšší riziko, že budou použity odlišné ceny a tím i snížen základ daně (nebo zvýšena daňová ztráta) hrozí mezi osobami, resp. poplatníky daní z příjmů, kteří mezi sebou mají úzký vztah. Proto správce daně věnuje pozornost cenám, za něž byly provedeny transakce u osob, které jsou s poplatníkem spojeny osobně nebo kapitálově. Tyto osoby se nazývají kapitálově a jinak spojené (viz § 23 odst. 7 ZDP).

Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, které se přímo nebo nepřímo podílejí na kapitálu nebo na hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo

Nahrávám...
Nahrávám...