2.9.1 Škoda, plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s jejich plněním
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Skutečná a jiná škoda, ušlý zisk
Za škodu se považuje majetková újma poškozeného vyjádřená v penězích. Škodu vymezuje zákoník práce především jako škodu skutečnou, která spočívá v tom, že se zmenšila existující hodnota věci či jiného majetku, který má poškozený ve svém vlastnictví (popř. správě). Za skutečnou škodu se považuje u zaměstnance též ušlý výdělek, protože slouží k zajištění jeho existence, popř. jeho rodinných příslušníků. Dále se rozeznává škoda jiná (ušlý zisk), spočívající v tom, že poškozený nemohl majetek, který má ve svém vlastnictví (či správě) rozmnožit, k čemuž by bylo za normálního chodu věcí došlo. Škoda se hradí v penězích, pokud ji ten, kdo je povinen ji nahradit, neodčiní uvedením v předešlý stav.
Způsobí-li škodu zaměstnanec zaměstnavateli úmyslně, může zaměstnavatel požadovat vedle náhrady skutečné škody také náhradu ušlého zisku. Také zaměstnanec může požadovat po zaměstnavateli, který je odpovědný za jím utrpěnou škodu, kromě náhrady škody skutečné, též náhradu jiné škody, kterou je majetková újma spočívající v tom, že v důsledku škodné události nedošlo u poškozeného ke zvětšení majetku, které bylo možno očekávat se zřetelem k pravidelnému chodu věcí, pokud by nedošlo ke škodné události. I v tomto případě musí jít o škodu způsobenou úmyslně.
Nemajetkové újmy
Spolu s těmito škodami se odškodňují i některé nemajetkové újmy způsobené poškozenému. Jde například o odškodnění bolesti a ztížení společenského postavení. Ty jsou součástí spravedlivého vypořádání škody vzniklé zaměstnanci na jeho zdraví, tj. jako satisfakce.
Určení výše škody na věci
Majetkovou škodu představuje zpravidla škoda způsobená na věci. Při určení výše této škody se vychází z ceny v době poškození. Základem úspěšnosti uplatnění náhrady vzniklé škody je také její včasné uplatnění. V souvislosti s tím je důležitým momentem ujasnění doby vzniku škody.
Vznik škody
Byl-li například zaměstnavateli uložen finanční postih za porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, nevzniká škoda již právní mocí rozhodnutí, jímž byl postih uložen, ale teprve jeho zaplacením. Při bezhotovostním placení vzniká škoda teprve provedením odpisu příslušné částky z účtu zaměstnavatele u peněžního ústavu. Pojem hmotné škody není pojmem pracovního práva.
Plnění pracovních úkolů
Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností, jiná činnost konaná na příkaz zaměstnavatele, činnost, která je předmětem pracovní cesty i činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i na podnět spoluzaměstnance. Plněním pracovních úkolů je také činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy zaměstnance, pokud k ní nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti zákazu zaměstnavatele, a dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Způsobení škody
Pokud by…
