dnes je 25.6.2022

Input:

Ústavní soud ke zdanění důchodů v roce 2016

30.8.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.18.2
Ústavní soud ke zdanění důchodů v roce 2016

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 18/2016

Nálezem Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2016 čj. Pl. ÚS 18/15 došlo ke zrušení ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. V článku si stručně připomeneme podmínky pro osvobození důchodů od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP, uvedeme si vývoj uplatnění § 4 odst. 3 ZDP a přiblížíme si vlastní nález Ústavního soudu s některými jeho odůvodněními.

Podmínky pro osvobození důchodů dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP

Podle znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze nejvýše částka za zdaňovací období ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Do této částky se nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Pro kalendářní rok 2016 se vychází z minimální mzdy ve výši 9 900 Kč, a tudíž je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí v částce za zdaňovací období 9 900 Kč x 36 = 356 400 Kč.

Pokud výše ročního vypláceného důchodu a penze přesáhne v roce 2016 částku 356 400 Kč, je od daně z příjmů osvobozena výše důchodu a penze 356 400 Kč a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. I když důchodce kromě důchodu a penze nemá žádné jiné zdanitelné příjmy a vyplácený důchod a penze převyšují limitní hranici 356 400 Kč ročně, musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud však roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhnou výši 15 000 Kč, nemusí podle znění § 38g ZDP poplatník podat daňové přiznání.

Vývoj aplikace ustanovení § 4 odst. 3 ZDP

Podle znění § 4 odst. 3 ZDP se osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a § 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7 ZDP. Při překročení limitu 840 000 Kč u součtu příjmů podle § 6 (hrubá mzda) a dílčích základů daně podle § 7 a § 9 je vyplácený důchod zdaněn v plné výši v rámci § 10 ZDP. V tomto případě je poplatník povinen podat daňové přiznání.

V letech 2013 a 2014 se ustanovení § 4 odst. 3 ZDP nepoužilo v návaznosti na bod 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP tak v r. 2013 a 2014 nebylo omezeno žádnou výší dosažených příjmů podle § 6 a dílčích základů daně z příjmů dle § 7 a § 9, jak je tomu uvedeno v § 4 odst. 3 ZDP.

V přechodných ustanoveních zákona č. 267/2014 Sb. bod 2 se uvádí, že pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije bod 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Souvisí to s opětovným přiznáním základní slevy na poplatníka starobním důchodcům. Tím se počínaje rokem 2015 obnovila aplikace ustanovení § 4 odst. 3 ZDP a tato situace měla trvat i v roce 2016.

Zrušení ustanovení § 4 odst. 3 ZDP nálezem Ústavního soudu

Návrhem ze dne 22. 7. 2015 doručenému Ústavního soudu skupina 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky navrhla, aby Ústavní soud nálezem zrušil ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Navrhovatel tvrdí, že napadená právní úprava zdanění vyplácených důchodů a penzí pracujícím důchodcům s příjmy přesahujícími v kalendářním roce 840 000 Kč porušuje zásadu rovnosti a nediskriminace zaručenou v článku 1 Listiny základních práv a svobod, a v článku 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. O tomto návrhu rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 28. 6. 2016 čj. Pl. ÚS 18/15. Tímto nálezem se ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 346/2010 Sb., ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Nález je zveřejněn pod číslem 271 Sb. v částce 105 Sbírky zákonů rozesílané dne 29.8.2016.

V odůvodnění nálezu Ústavního soudu nalezneme i stanovisko vlády jako tzv. vedlejšího účastníka řízení. Podle názoru vlády řešení uzákoněné v § 4 odst. 3 ZDP v sobě nepochybně skrývá myšlenku solidarity majetnějších poplatníků s poplatníky s nižšími příjmy, projevenou právě v prostředí poplatníků pobírajících starobní důchod. Poplatníci, kteří mají příjmy, jež lze považovat za nadlimitní, se ve stanovené dodatečné míře podílejí na daňovém odvodu ve prospěch zachování osvobození důchodů těch poplatníků, kteří příjmů nad stanovený limit nedosahují. Původním účelem uvedené normy tak nebylo uvalit daňové břemeno vůči vybrané skupině důchodců, ale stanovit specifický daňový režim, který by zajišťoval dodatečný výběr daňového inkasa u poplatníků vyznačujících se nadlimitními majetkovými poměry.

"Vysokopříjmovost" poplatníků, na něž napadené ustanovení reálně dopadá, vláda demonstrovala propočtem příjmů, které by musel poplatník pobírající starobní důchod dosáhnout, aby překročil stanovený limit 840 000 Kč. Pakliže by u poplatníka existovaly a pro určení překročení limitu byly zohledňovány pouze příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), musel by poplatník, pobírající starobní důchod, dosahovat hrubých ročních příjmů překračujících limit 840 000 Kč, tj. 70 000 Kč měsíčně. Pokud by poplatník překročil uvedený limit výkonem pouze jedné ze samostatných činností (§ 7 ZDP), přičemž by uplatňoval paušální výdaje, pak by u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z provozování řemeslné živnosti musel dosahovat ročních příjmů minimálně 2 440 000 Kč, u příjmů z ostatního živnostenského podnikání (volného a koncesovaného) 2 040 000 Kč, u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku 1 200 000 Kč a u jiných příjmů ze samostatné činnosti minimálně 1 400 000 Kč. Pokud by poplatník překročil uvedený limit pouze obdržením příjmů z nájmu (§ 9 ZDP), tj. z nájmu "neobchodního" majetku, přičemž by uplatňoval paušální výdaje, musel by dosahovat ročních příjmů překračujících 1 200 000 Kč ročně.

Ústavní soud v odůvodnění nálezu uvádí, že napadená právní úprava vytváří v rámci skupiny poživatelů důchodů pobírajících též další příjem dvě skupiny důchodců, přičemž rozlišujícím znakem je výše jiného (dalšího) příjmu (konkrétně součtu příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 zákona o daních z příjmů). První skupinu tvoří ti, kteří dosáhnou jiného příjmu maximálně do výše 840 000 Kč ročně, druhou skupinu pak tvoří ti, jejichž příjem hranici 840 000 Kč ročně překročí. Rozdílné zacházení pak spočívá v odlišném daňovém zatížení druhé skupiny, přičemž toto odlišné daňové zatížení jde k tíži této skupiny, neboť je vyšší. Pro závěr o ústavnosti či protiústavnosti uvedeného řešení je rozhodující existence objektivních a rozumných důvodů vysvětlujících jak existenci napadeného odlišného zacházení, tak intenzitu, resp. formu tohoto odlišného zacházení.

Jakkoli nelze uvedenou hranici považovat samu o sobě za nezdůvodnitelnou, je nutno pro zachování principu rovného zacházení, resp. vyloučení svévole posoudit též konkrétní účel, ke kterému je určena a zejména pak míru odlišného zacházení mezi dvěma touto hranicí vymezenými skupinami daňových

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...