7.6.1 Životní a existenční minimum
JUDr. Michaela Kepková
Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Životní minimum, ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Okruh příjmů, které se započítávají pro účely životního a existenčního minima, a způsob jejich zápočtu stanoví výslovně zákon o životním a existenčním minimu.
Částky životního minima se liší podle toho, zda je osoba posuzována samostatně nebo spolu s dalšími osobami, podle pořadí osob, zda jde o nezaopatřené dítě apod. Pořadí se určuje podle věku.
Životní minimum jednotlivce
Od 1. 4. 2020 činí měsíční částka životního minima jednotlivce 3 860 Kč. Tato částka přísluší osobě, která není posuzována s jinými osobami. Výši neovlivňuje skutečnost, jestli tato osoba je, či není nezaopatřeným dítětem.
Životní minimum společně posuzovaných osob (rodiny)
Částka životního minima osoby, která se posuzuje jako první v pořadí, činí měsíčně 3 550 Kč.
Částka životního minima osoby, která se posuzuje jako druhá a další v pořadí, činí měsíčně:
-
u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, 3 200 Kč,
-
u nezaopatřeného dítěte ve věku od 15 do 26 let 2 770 Kč,
-
u nezaopatřeného dítěte ve věku od 6 do 15 let 2 420 Kč,
-
u nezaopatřeného dítěte ve věku do 6 let 1 970 Kč.
Při výpočtu životního minima rodiny se postupuje tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté nezaopatřené děti. V rámci…