Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2018

13.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.25.1
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2018

Ing. Antonín Daněk

VYŠLO V ČÍSLE 25/2017

Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2018 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám, které se přímo dotýkají jednotlivých skupin plátců. Proberme si nyní ty nejpodstatnější, některé doplněné příklady.

I. Zvýšení minimální mzdy

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance hraje zásadní roli při placení pojistného zaměstnavatelem. Je-li v roce 2018 příjem zaměstnance za celý kalendářní měsíc trvání zaměstnání nižší než 12 200 Kč, přičemž zaměstnavatel jako plátce pojistného musí zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, pak je postup následující.

Příklad

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 11 200 Kč.

Ještě v prosinci 2017 byl odvodem pojistného ve výši 1 512 Kč (13,5 % z 11 200) zajištěn postup podle zákona. Ovšem od ledna 2018 musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2018 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

(12 200 – 11 200) x 0,135 = 135 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 12 200 = 1 647 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(11 200 x 0,135) : 3 = 504 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 504 + 135 = 639 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 647 – 639 = 1 008 Kč

Poznámka:

Zákonné minimum musí být dodrženo i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů nebo za situace, kdy:

  • je osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu. Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, tedy je účastna všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009,

  • se jedná o osobu – zaměstnance z tzv. „třetí” země (tedy mimo státy výše uvedené).

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od 1. ledna 2018 částku 6 100 Kč.

II. Postup v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci – pro zaměstnance platí ve zdravotním pojištění zákonné minimum

Příklad

Příklad č. 2

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč ve výši 1 647 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že zaměstnanec částku 1 647 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti, převodem na účet) a tuto pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby za všechny zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Příklad

Příklad č. 3

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 5. 2018, v měsíci květnu měl pouze neplacené volno.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:

(4 : 31) x 12 200 = 1 574,19 Kč

kde

4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu

31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

12 200 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2018

Pojistné z této poměrné části minima činí 213 Kč (0,135 x 1 574,19) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

V souvislosti s placením pojistného se identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda v těchto situacích (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

III. Osoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

  • nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a

  • není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené,

 
Vyzkoušejte test!

Zkuste si vyplnit volně přístupný ukázkový test
Účetní uzávěrka a závěrka – test 2016.

Obsahuje 12 otázek, výběr a) - c), časový limit 12 minut, možnost opakovat a vylepšit si skóre.