dnes je 24.1.2020

Input:

Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2020

9.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2020.1.2
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2020

Ing. Antonín Daněk

VYŠLO V ČÍSLE 1/2020

Jako každoročně, tak i k datu 1. ledna 2020 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám, majícím přímý vliv na placení pojistného všemi skupinami plátců, kterými jsou:

  1. zaměstnavatelé (za zaměstnance i za sebe),
  2. samoplátci, tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů,
  3. stát, platící pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. „státní pojištěnce”.

Role průměrné mzdy ve zdravotním pojištění

V souvislosti s placením pojistného zaměstnavateli (i osobami samostatně výdělečně činnými) hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 činí 32 510 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0715. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru průměrnou mzdu pro rok 2020 ve výši 34 835 Kč.

Třebaže výše průměrné mzdy převyšuje od 1. ledna 2020 částku 30 000 Kč, avšak nedosáhla alespoň 35 000 Kč, znamená tato skutečnost, že v roce 2020 (stejně jako v roce 2019) zůstává pro účely dále uvedené rozhodná částka na hodnotě 3 000 Kč. Částka 3 000 Kč hraje roli při odvodu pojistného na zdravotní pojištění u osob jako zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v bodech 4. – 6., tedy u:

a) člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,

b) osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

c) dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Jinak také řečeno, pokud příjem osoby jako zaměstnance dle písmen a) až c) nedosáhne od 1. 1. 2020 částky 3 000 Kč, neplatí zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu žádné pojistné a ani neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Tato osoba však nemá tímto zaměstnáním řešený svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, což si musí zajistit jiným způsobem.

Minimum OSVČ

Průměrná mzda vždy ovlivňuje (zvyšuje) i minimální výši zálohy a minimální výši ročního pojistného u osob samostatně výdělečně činných.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2020 je určen sazbou 50 % z hodnoty průměrné mzdy 34 835 Kč, tj. 17 417,50 Kč.

Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2020 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 417,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2020 z dosavadních 2 208 Kč na 2 352 Kč, tj. o 144 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2020 ve výši 2 352 Kč (jakož i každé jiné zálohy na leden) je 10. únor 2020 (8. února je v sobotu).

Pokud pro OSVČ platí po celý kalendářní rok výkonu samostatné výdělečné činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak činí za rok 2020 minimální vyměřovací základ 209 010 Kč (12 x 17 417,50) a minimální pojistné 28 217 Kč (0,135 x 209 010).

Výjimky, kdy pro OSVČ neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, jsou uvedeny v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

Stanovení pravděpodobné výše pojistného

Pokud nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné (plátcem není podán Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2020 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se vypočte jako 32 510 x 1,5 a činí u zaměstnavatele 48 765 Kč, 13,5 % pravděpodobné výše pojistného pak po zaokrouhlení 6 584 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (3 292 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Zvýšení minimální mzdy

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance, a to při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Tento minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů v situacích, kdy:

  • zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc,

  • u zaměstnance trvá některá z důležitých osobních překážek v práci na jeho straně podle § 191 ZP, zákoníku práce (například nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti),

  • se zaměstnanec stal nebo přestal být ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát.

Pokud příjem zaměstnance nedosáhne zákonného minima, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a doplatek pojistného dle ustanovení § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad:

Zaměstnanec pracuje v měsících prosinci 2019 a lednu 2020 na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek s hrubým příjmem 13 800 Kč.

Za prosinec bude odvedeno pojistné z 13 800 Kč v částce 1 863 Kč. Částka příjmu je vyšší než minimální vyměřovací základ 13 350 Kč, platný v roce 2019.

Za leden provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zvýšeného minima 14 600 Kč takto:

  • z částky příjmu 13 800 Kč činí 13,5 % pojistného 1 863 Kč, jedna třetina (621 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 242 Kč) hradí zaměstnavatel,

  • pojistné z rozdílové částky 800 Kč ve výši 108 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 ZP, zákoníku práce).

Zaměstnanci bude sraženo:………. 621 + 108 = 729 Kč

Zaměstnavatel odvede:……………………………1 242 Kč

Celkem……………………………………………..1 971 Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 13 800 Kč uzavřena některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění i pro:

  • osoby jako zaměstnance, účastné právě z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009],

  • cizince z tzv. třetích zemí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky,

  • případy, kdy je pracovní vztah sjednán podle cizích právních předpisů apod.

Zaměstnáním z pohledu zdravotního pojištění není například sjednaná dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 000 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2015 platí, že se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Tzv. nekolidující zaměstnání

Podle znění ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V roce 2020 nelze v rámci nekolidujícího zaměstnání sjednávat dohody o provedení práce.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají