dnes je 28.11.2022

Input:

Editační povinnost

20.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Editační povinnost

Ing. Jan Ambrož

Tímto pojmem rozumíme povinnost správce daně závazným způsobem vyjádřit názor, "výklad" některého daňového problému, a to formou rozhodnutí.

Daňový řád

V zákoně o správě daní a poplatků byl tento procesní úkon zakotven v ustanovení § 34b ZSDP. V daňovém řádu se problematice "Řízení o závazném posouzení" věnuje §§ 132 a 133 DŘ.

Pozor!
Editační povinnost nesmíme zaměňovat s povinností poskytovat informace ve smyslu ustanovení § 57 a násl. DŘ.

Pozor!
Význam editační povinnosti je nesporný. Daňový subjekt, pokud se řídí stanoviskem správce daně na základě vydaného rozhodnutí, získává tolik potřebnou jistotu v daňovém řízení. Případná daňová kontrola pak nemůže zpochybnit jím použitý postup, je-li v intencích takového rozhodnutí.

Rada
Jak však potvrdí další text, v České republice se tohoto daňového institutu využívá málo. Důvodů je několik. Na jedné straně nezkušenost obou zúčastněných stran (daňových subjektů a správců daně), na straně druhé nedůvěra subjektů, kteří mají obavy, že odborné posouzení nebude objektivní.

Sdělení GFŘ

Někdy se omylem různé, byť s číslem jednacím vydané, sdělení správy daní kladou na roveň editační povinnosti. Publikované názory daňové správy jsou jistě cenným zdrojem informací, ale nic více či méně. Respektive je třeba myslet na to, že pro správce daní jsou jakýmsi metodickým návodem, jak mají konkrétní kauzy posuzovat.

Jiné dohody

Se správcem daně lze v některých výjimečných případech dohodnout konkrétní postup - nejde tedy o závazné posouzení, ale sjednání způsobu zdanění, například paušální daně nebo základu daně u stálé provozovny.

Rada
Na závěr textu se krátce k tomuto zvláštnímu způsobu jednání se správcem daně vrátíme.

Procesní pravidla podle DŘ

Chceme-li získat rozhodnutí správce daně v rámci editační povinnosti, musíme podat žádost. Není-li v některé daňově normě specifikováno jinak, základními náležitostmi takové žádosti je zejména popis problému, který je předmětem posouzení, a návrh, jak má být podle předkladatele žádost posouzena.

Pozor!
Některá specifika obsahuje jak zákon o daních z příjmů, tak zákon o dani z přidané hodnoty - viz další výklad.

Poplatek

Každá žádost je individuálně posouzena, ale také zpoplatněna částkou 10 000 Kč podle zákona o správních poplatcích.

Rozhodnutí

Jde o rozhodnutí správce daně, proto jako takové musí mimo jiné obsahovat:

  • obecné texty (podle § 102 DŘ aj.),

  • popis problému, tj. údaje, které byly použity pro posouzení,

  • odůvodnění rozhodnutí,

  • platnost věcná a časová daného rozhodnutí.

Pozor!
Proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze použít opravný prostředek (§ 132 odst. 3 DŘ), a to je další důvod, proč je v praxi tato forma "spolupráce" se správou daní využívána zřídka.

Rada
Je však výhodnou, jak je uvedeno výše, že daňový subjekt získává jistotu na nerovné daňové půdě... Rozhodnutí je skutečně závazné i pro jiného správce daně, pokud však bude posuzovat zcela shodnou situaci.

Pozor!
Poslední výše uvedená podmínka, shodná situace, může být samozřejmě kamenem úrazu. Proto je nutné v žádosti detailně popsat konkrétní vzorový případ.

Období

Daňový subjekt potřebuje získat klid pro období, za které může být konkrétní situace přezkoumána, resp. vyměřena daň. Není-li v rozhodnutí uvedeno jinak, platí tříletá standardní lhůta.

Oprava rozhodnutí

Daňový subjekt má poměrně velkou jistotu, neboť lze rozhodnutí zrušit jen na jeho žádost. Ta bude zřejmě podána v případech, kdy došlo ke změně původních podmínek.

Rada
V další části se zaměříme zejména na zákon o daních z příjmů a daň z přidané hodnoty.

Daň z příjmů

Nejvíce možností má poplatník daně z příjmů s tím, že jde nejen o právnické osoby:

ZDP Titul 
§ 24a Přiřazení výdajů ke zdanitelným příjmům 
§ 24b Rozdělení výdajů na provoz nemovitosti užívané zčásti k soukromým účelům 
§ 33a Co je technickým zhodnocením 
§ 34e Výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje 
§ 38na Podmínky pro uplatnění daňové ztráty 
§ 38nb Osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček 
§ 38nc Ceny obvyklé mezi spojenými osobami 

Výdaje a zdanitelné příjmy

Pro stanovení správného základu daně musí poplatník určit:

  • které příjmy jsou "zdanitelné" (jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny od daně)

  • a současně k nim přiřadit pouze související výdaje (náklady).

Příklad
Firma Export řeší, které náklady souvisí s příjmy osvobozenými od daně (standardně vyjmenované v § 19 ZDP), ale také "nové", které byly dříve zařazeny v dani darovací (tj. nyní osvobozené od daně podle § 19b ZDP). V případě závažných nejasností má možnost se obrátit na správce daně se žádostí o posouzení podle § 24a ZDP.

Žádost

Jde o praktickou intepretaci konkrétních ustanovení zákona o daních z příjmů: §§ 23 odst. 5 a 24 odst. 3 ZDP.

Rada
Tomuto problému se však věnuje také § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, na který zákonodárce zapomněl.

Příklad
Podá-li výše uvedený poplatník žádost, musí dodržet podmínky uvedené v § 24a ZDP - uvádí se:

  • základní identifikace poplatníka,

  • údaje pro posouzení: struktura celkových výdajů a příjmů rozdělených podle jednotlivých činností,

  • případná výše poskytnutých dotací,

  • popis klíčových položek (včetně doplňujících informací třeba o majetku),

  • návrh rozdělení a jeho zdůvodnění.

  • zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí týkat,

  • návrh výroku (stanoviska).

Neziskové subjekty

Velmi důležité může být takové posouzení správcem daně pro neziskové subjekty.

Příjmy z pronájmu

Především poplatníci daně z příjmů fyzických osob se v zákoně o daních z příjmů málo orientují. Proto je pouze fyzickým osobám nabídnuta další editační povinnost, a to pro příjmy z pronájmu nemovitého majetku podle § 24b ZDP.

Rada
Musíme si doplnit, že tyto příjmy lze zařadit nejen do klasického dílčího daňového základu podle § 9, ale také § 7 ("podnikání").

Krácení výdajů

V praxi se nejčastěji objevují případy, kdy fyzická osoba používá nemovitost současně pro osobní potřeby a "zdanitelné" příjmy.

Příklad
Pan Nováček je lékař a v přízemí rodinného domu má zřízenu ordinaci. Řeší, jak má výdaje na nemovitost rozdělit, jaký poměr je ten nejsprávnější. Ne vždy je nejjednodušší varianta - rozdělení podle podlahové plochy - nejlepší.

Žádost

Pokud pan Nováček podá žádost o posouzení, musí taková žádost obsahovat prakticky shodné údaje, jak je uvedeno výše v předchozím výkladu.

Rada
Samozřejmě zde je popis jednoznačnější. Je třeba uvést plochu a objem jednotlivých obytných a neobytných prostor, rozdělení na využívané pro soukromé potřeby a zdanitelné příjmy.

Příklad
Pan Nováček, v souladu s § 24 odst. 2 písm. c) ZDP, v žádosti uvedl také parametry týkající se vytápění, klimatizace, osvětlení atd. Rozhodujícím kritériem by též měly být časové údaje.

Rada
Z výše uvedeného vyplývá, že příprava takové dokumentace a hlavně její posouzení jsou velmi komplikované. Proto je tato možnost editační povinnosti, obdobně jako jiné, prakticky nevyužívána. Kdyby měl správce daně žádost objektivně posoudit, musel by provést několik místních šetření v denní i noční dobu, v pracovních i volných dnech...

Co je opravou, údržbou nebo technickým zhodnocením?

Na takovou poměrně jednoduchou otázku nalézáme v daních, ale také v účetnictví, odpověď velmi těžko. Pomocnou ruku tedy nabízí § 33a ZDP, ale v praxi se prakticky nevyužívá z jednoho prostého důvodu.

§ 33 ZDP

Ustanovení § 33 ZDP, v němž je definováno technické zhodnocení, stále nebylo novelizováno. A tak se správce daně často tím ustanovením, na které ale mimo jiné odkazuje první věta § 33, také neřídí a v některých případech postupuje podle smířlivějšího "výkladu" uvedeného v pokynu D-6.

Vyhláška

V účetních předpisech, v § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., jsou definovány pojmy oprava a údržba. Od letošního roku má navíc účetnictví i vlastní obsah pojmu technické zhodnocení.

Příklad
Společnost Nemovitosti připravuje rozsáhlou rekonstrukci nemovitého majetku, který pronajímá. Z dokumentace je zřejmé - bez ohledu na to, zda je dodavatelem stavebních prací nazývána jako "rekonstrukce, modernizace nebo opravy..." - že část prací je povahy oprav a část je spíše technickým zhodnocení. Poplatník si může podat žádost o odborné posouzení.

Rada
Například podle pokynu D-6 je jasné, že prostá výměna oken, byť za kvalitativně lepší, je opravou, tj. provozním nákladem. Zákon o daních z příjmů se v § 33 ZDP mýlí, když by jakékoliv zlepšení daného stavu považoval za technické zhodnocení.

Pozor!
Správce daně posuzuje, bude-li požádán, také technické zhodnocení nehmotného majetku (§ 32a odst. 6 ZDP).

Žádost

Struktura žádosti a její obsah je téměř identický jako u výše uvedených příkladů. Protože se jedná o hmotný nebo nehmotný majetek, v žádosti se mimo jiné uvádí datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, pořizovací cena a způsob daňového odpisování.

Příklad
Společnost Nemovitosti v souladu s § 33a ZDP ve své žádosti důkladně popsala technické a finanční parametry plánovaných oprav/technického zhodnocení - v terminologii ZDP "zásah" do majetku. Nesmí proto ani chybět popis stavu majetku před provedením zásahů.

Rada
Kdyby šlo o najatý majetek, musí být součástí žádosti i souhlas vlastníka s provedením zásahu.

Výzkum a vývoj

Zde jde o mimořádně významnou odčitatelnou položku od základu daně. Její hodnota totiž může být velmi vysoká.

Žádost

Jde o specifický titul snižující základ daně, proto se v žádosti například musí uvést:

  • přehled činností prováděných při realizaci projektů výzkumu a vývoje,

  • důkladné zdůvodnění, proč se jedná o titul pro tuto odčitatelnou položku,

  • případně návrh na rozdělení u činností, které jen zčásti slouží pro projekt vědy a výzkumu atd.

Rada
Zajímavé je ustanovení § 34a odst. 3 ZDP, podle kterého nevadí určitý časový nesoulad. Pokud poplatník obdrží kladné rozhodnutí po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za období, kterého se rozhodnutí týká, může odčitatelnou položku uplatnit v dodatečném daňovém přiznání.

Daňová ztráta

Pravidla pro uplatnění daňové ztráty, zjednodušeně "kdykoliv" v následujících pěti zdaňovacích obdobích, nepotřebují koordinaci se správcem daně.

Pozor!
Editační povinnost v § 38na odst. 7 ZDP se týká případů, kdy dojde k tzv. podstatným změnám v majetkové struktuře poplatníka a přáním "nových" vlastníků je uplatnit dříve vykázanou daňovou ztrátu. Nejde tedy jen o otázky související s přeměnami společností, kterým se věnuje zejména § 38na odst. 4 až 6 ZDP.

Podstatná změna

Tzv. podstatnou změnou pro posouzení možnosti využití odčitatelné položky daňové ztráty podle obecných pravidel § 34 odst. 1 ZDP se rozumí změna členů obchodní korporace nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole

Nahrávám...
Nahrávám...