dnes je 6.5.2021

Input:

Technické zhodnocení

22.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Technické zhodnocení

Ing. Jan Ambrož

Jedna z nejsložitějších účetních a daňových kategorii – technické zhodnocení – je v obecné rovině rozebírána v následujícím textu.

Právní úprava

Právo a ZDP

V praxi se poplatníci daně z příjmů věnují posouzení kategorie technické zhodnocení („TZ”) obezřetně, protože má velký vliv na základ daně. Skutečnost, že se jedná o velmi složitou problematiku, dokládá přehled paragrafů ZDP, v nichž se objevuje téma technické zhodnocení. Jedná se mimo jiné o následující ustanovení zákona o daních z příjmů.

ZDP Co se řeší 
§ 4 odst. 1 písm. u) Osvobození dotace na technické zhodnocení pro fyzickou osobu („FO”)  
§ 10 odst. 5 Výdaje u fyzické osoby při prodeji majetku  
§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14. Zvýšení základu daně u neosvobozeného daru na pořízení technického zhodnocení  
§ 23 odst. 2 písm. c) bod 9. Navazující případné snížení základu daně související s předchozím bodem  
§ 23 odst. 6 Technické zhodnocení klasifikované jako nepeněžní plnění u vlastníka (pronajímatele)  
§ 24 odst. 2 písm. tb) Uznání zůstatkové ceny technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu s daňovými odpisy  
§ 24 odst. 2 písm. zb) Provozní náklad, nejde-li o technické zhodnocení  
§ 24 odst. 2 písm. zn) Výjimka pro fyzické osoby u technického zhodnocení nehmotného majetku (*)  
§ 24 odst. 7 písm. b) Nabývací cena obchodního podílu u technického zhodnocení  
§ 25 odst. 1 písm. p) Technické zhodnocení jako nedaňový náklad podle obecných kritérií  
§ 25 odst. 1 písm. u) Nedaňový náklad u FO, je-li provedeno technické zhodnocení pro osobní spotřebu  
§ 26 odst. 3 písm. a) Technické zhodnocení může být tzv. jiným majetkem  
§ 26 odst. 5 Okamžik zahájení odpisování technického zhodnocení  
§ 26 odst. 7 písm. a) bod 4. Poloviční odpisy technického zhodnocení při ukončení nájmu  
§ 28 odst. 3 a odst. 7 Odpisy technického zhodnocení u nájemce (uživatele)  
§ 29 odst. 1 Vstupní cena – obecná kritéria  
§ 29 odst. 3 Vstupní/zůstatková cena a technické zhodnocení  
§ 29 odst. 4 Vazba na finanční leasing  
§ 29 odst. 5 Spoluvlastnictví  
§ 29 odst. 6 Změna vstupní nebo zůstatkové ceny z důvodů technického zhodnocení u ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele  
§ 29 odst. 7 Korekce vstupní ceny z jiného titulu než technického zhodnocení  
§ 29 odst. 8 Vklad nemovité věci a vliv technického zhodnocení  
§ 30 odst. 1 Samostatné odpisování technického zhodnocení majetku vyloučeného z daňového odpisování  
§ 30 odst. 6 Odpisy technického zhodnocení na nemovité kulturní památce  
§ 30a odst. 5 Mimořádné odpisy a technické zhodnocení (*)  
§ 30b odst. 3 Technické zhodnocení a tzv. fotovoltaika  
§ 31 a § 32 Způsob odpisování rovnoměrné a zrychlené  
§ 32a Nehmotný majetek (*)  
§ 33 Základní principy, kritéria pro technické zhodnocení (*)  
§ 33a Závazné posouzení  

Výklad

V tabulce odkazy označené (*) upozorňují na texty v první kapitole, novinky související s novelou zákona o daních z příjmů účinnou od 1. ledna 2021. Komentujeme též navazující přechodná ustanovení novely ZDP.

Druhá část je věnována základním pravidlům platným pro technické zhodnocení z pohledu daně z příjmů fyzických (FO) a právnických osob (PO).

Doplněny jsou postupy v účetnictví (část třetí) a dani z přidané hodnoty (čtvrtá).

Rada
Rozsah článku nám nedovoluje podrobně rozebrat všechna výše uvedená ustanovení. Soustředíme se na klíčové body. Dalším cenným zdrojem informací jsou články:

  • Technické zhodnocení a opravy, tj. řešení praktické stránky, kdy lze vynaložené výdaje uplatnit jako jednorázový daňový náklad. Viz § 33 a § 33a ZDP.

  • Technické zhodnocení pronajatého majetku, právo nájemce (uživatele) k daňovým odpisům (§ 28 odst. 3 a odst. 7), ale též problém nepeněžního příjmu u pronajímatele nebo neuznání související daňové zůstatkové ceny u nájemce, tj. § 23 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP aj.

  • Komplex článků Odpisování, v nichž se popisuje vstupní (a zůstatková) cena a způsob odpisování. Jde například o § 26 a násl. zákona o daních z příjmů.

  • Finanční leasing, u kterého se také zkoumá provedené technické zhodnocení.

Účetnictví a DPH

V oblasti účetnictví je zřejmě nejdůležitějším pro technické zhodnocení ustanovení § 47 PVZÚ (Vyhlášky), upravující definice úzce související s dlouhodobým hmotným majetkem (DHM) a dlouhodobým nehmotným majetkem (DNM).

U daně z přidané hodnoty je rozhodující popis základních pojmů, které v § 4 odst. 4 písm. d) a e) ZDPH stanoví, co je tzv. dlouhodobým majetkem (DM) pro účely daně z přidané hodnoty, včetně kritérií pro technické zhodnocení.

Pozor!
V úvahu se musí vzít v oblasti daně z přidané hodnoty i propojení zákona o DPH na výše zmíněnou novelu ZDP. A také skutečnost, že pojem DM není vždy shodný s pojetím účetním (DHM a DNM).

Rada
V článcích k technickému zhodnocení se odvoláváme na další zdroje, například Pokyn D-22 nebo zápisy Koordinačního výboru KDP.

1. NOVELA ZDP A ZMĚNY U TZ

V úvodní kapitole se seznámíme s přelomovou novinkou, účinnou od 1. ledna 2021. Přechodná ustanovení nabízejí u hmotného majetku (HM) a jeho technického zhodnocení, nového nehmotného majetku poplatníkům právo použít přijaté změny zpětně pro pořízené 1. 1. 2020 a později.

Rada
Proto se v dalších třech kapitolách věnujeme konkrétním příkladům, jak se promítnou tyto novinky u hmotného a nehmotného majetku, který poplatník pořídil v letech 2020 a dříve, v roce letošním a v následujících obdobích – dojde-li k jejich technickému zhodnocení.

Zvlášť si vysvětlíme úpravy pro majetek hmotný (1.1) a nehmotný (1.2), u něhož je změna zcela zásadní. V části 1.3 upozorňujeme na možnost podání dodatečných daňových přiznání.

1.1 TZ hmotného majetku

Na dvojnásobek, částku 80 000 Kč, je zvýšen finanční limit jak pro vstupní cenu hmotného majetku, tak pro jeho technické zhodnocení.

2020/2021

Zdůrazňujeme, že je pouze na rozhodnutí poplatníka, jestli tuto možnost využije zpětně či nikoliv. Postupuje se případně podle bodu 14. přechodných ustanovení (speciální k bodu 13., viz níže), který si raději ocitujeme, neboť je předmětem odborných diskusí (*1):

  • „14. Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020

  • a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona;

  • využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích.”

Příklad
Příklad 1.1

Firma Alfa si pořídila v roce 2020 technické zhodnocení:

  • skenovacího zařízení za 70 000 Kč, které není součástí žádného souboru movitých věcí (třeba počítačové sítě),

  • pro video konference vylepšení stávající technologie za 75 000 Kč.

Na základě výše zmíněné novely ZDP mohou (ale nemusí!) být obě dokončená technická zhodnocení hmotného majetku:

  • technickým zhodnocením, použije-li se „staré” znění ZDP.

Jestliže si poplatník zvolí „nové” znění, limit 80 000 Kč, nejedná se o technické zhodnocení ve smyslu zákona o daních z příjmů (*2).

Příklad
Příklad 1.2

Pokud se firma Alfa v předchozím příkladu rozhodla pro nový režim, jakékoliv technické zhodnocení provedené na tomto majetku v letech 2021 a později se řídí tímto režimem.

„Starý” hmotný majetek a TZ

Testujeme datum pořízení, a jaký režim (nový nebo starý) si poplatník zvolil v roce 2020. Musíme znovu nahlédnout do přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinných k 1. 1. 2021:

  • 15. Na hmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a

    • na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Příklad
Příklad 2.1

Podle tohoto přechodného ustanovení se firma Alfa, při kontrole limitu technického zhodnocení provedeného 1. 1. 2021 a později, řídí „novým” zněním ZDP.

Rada
Tento postup je uveden mimo jiné v neoficiální důvodové zprávě, citujeme: „…

nová úprava odpisování hmotného majetku se použije na majetek pořízený a technické zhodnocení hmotného majetku dokončené už ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona bez ohledu na zdaňovací období konkrétního poplatníka. V případě technického zhodnocení opět není rozhodné, kdy byl uveden do stavu způsobilého obvyklému užívání majetek, na kterém je provedeno…”.

Doplníme si pro pořádek, že u dříve pořízeného hmotného majetku jako takového, tj. „ve starém režimu”, neprovádíme žádné přetřídění – viz jiný bod přechodných ustanovení:

  • 13. Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pozor!
Nyní se vrátíme k avizovaným odkazům (*).

(*1) Jedno, nebo více rozhodnutí?

Podle publikovaných výkladů záleží pouze na poplatníkovi, aby si rozhodl o novém (limit 80 000 Kč) nebo starém režimu (40 000 Kč) individuálně u každé jednotlivé položky, který je pro něj výhodnější. Platí to také pro nový hmotný nebo nehmotný majetek.

Rada
Zdrojem pro výše uvedené tvrzení je na serveru Finanční správy zveřejněná, byť nepodepsaná, následující informace, z níž volně citujeme.

  • „…v souladu s bodem 14. Čl. IV Přechodných ustanovení k novele ZDP… na hmotný majetek a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. 1. 2020 lze od 1. 1. 2020 použít ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely (za dále stanovené podmínky).

  • …Zákon však neukládá jednotný postup u všech majetkových složek takto pořízeného majetku, neboť přechodná ustanovení směřují na jednotlivé majetky.”

(*2) Limit

Jak rozebíráme ve druhé kapitole, poplatník si může do kategorie technické zhodnocení podle ZDP dobrovolně zařadit i takové, které bylo pořízeno za nižší částku.

Datum uvedení do užívání

Nezapomeňte na obecné pravidlo, zásadní je datum uvedení majetku a jeho technického zhodnocení do užívání podle § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů.

Příklad
Firma Beta uvedla v únoru 2020 do užívání technické zhodnocení výrobní technologie za 45 000 Kč. K datu 31. 12. 2019 byla na účtu 042 evidována částka 32 000 Kč. Montáž proběhla skutečně až v lednu a únoru, proto má tento poplatník právo výběru mezi novým a starým režimem.

Hospodářský rok

Zpětná účinnost je jasně definována „…od 1. ledna 2020…”, proto toto právo má též poplatník, který nemá standardní zdaňovací období kalendářní rok, neboť má účetní období hospodářský rok (stejné pravidlo uplatníme též u nehmotného majetku).

Příklad
Firma Xara má hospodářský rok od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020. Pokud pořídí technické zhodnocení v prosinci 2019 a jiné v lednu 2020, pro druhé může využít námi komentovanou výjimku.

Pozor!
Pro zjednodušení mají všichni jiní poplatníci ve vzorových příkladech zdaňovací období kalendářní rok.

1.2 TZ nehmotného majetku

Kategorie nehmotný majetek (NM) je pro účely daně z příjmů od 1. 1. 2021 zrušena!

Opět si uvedeme veledůležitou citaci z přechodných ustanovení, bodu 11:

  • „11. Na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona;

  • využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích.”

2020/2021

Porovnáme-li text přechodných ustanovení, body 11. a 14. pro hmotný majetek (viz výše druhý řádek: „…a na technické zhodnocení…”), retroaktivita se týká u nehmotného majetku jen nově pořízeného.

Příklad
Příklad 1.1

Firma Alfa eviduje v roce 2020:

  • pořízení nového výrobního softwaru za 70 000 Kč, a

  • technické zhodnocení objednávkového programu (z roku 2019) za 65 000 Kč (limit ZDP je 40 000 Kč).

U první položky se může rozhodnout, zda zvolí nový nebo starý režim. Pro druhou položku to není možné.

Příklad
Příklad 1.2

Pokud bude u výrobního softwaru zvolen nový režim, nejde o daňově odpisovaný NM podle ZDP! Dojde-li v budoucnu k jeho technickému zhodnocení, daňové posouzení se řídí pouze účetními předpisy. Zákon o daních z příjmů již § 32a neobsahuje!

„Starý” nehmotný majetek a TZ

Jak posoudíme technické zhodnocení provedené na nehmotném majetku, který byl pořízen a evidován u poplatníka ve starém režimu (§ 32a ZDP)?

Postupuje se podle desátého bodu přechodných ustanovení, aplikujeme dříve platné daňové předpisy:

  • „10. Na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.”

Pozor!
Předpokládáme, že výše zmíněný bod 11. přechodných ustanovení je speciální k tomuto textu a neuplatní se bod desátý pro případy, kdy poplatník využil „nový” režim v roce 2020.

Příklad
Příklad 2.1

Firma Beta provede za 70 000 Kč v roce 2021 technické zhodnocení softwaru pořízeného v roce 2019. Jedná se skutečně o TZ a odpisujeme podle § 32a odst. 6 ZDP, přestože text tohoto ustanovení v aktuálním znění zákona o daních z příjmů nenalezneme.

Příklad
Příklad 2.2

Stejný postup platí pro technické zhodnocení realizované v roce 2021 a později, jestliže se jedná o nehmotný majetek pořízený v roce 2020 a dříve, u něhož si poplatník nezvolil nový režim a byl (a je) odpisován podle § 32a ZDP.

Fyzické osoby

Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, které nejsou účetní jednotkou (*), novela změnu nepřinesla, neboť pro ně již dříve platila zásadní výjimka, nehmotný majetek a ani technické zhodnocení daňově neodpisovali!

Příklad
Příklad 3.1

Pan Jan Novák je programátorem a shodnou okolností v letech 2019, 2020 a 2021 každý rok eviduje „technické zhodnocení” svého softwaru. Vždy se jedná o daňově účinný provozní výdaj, pokud není pan Novák účetní jednotkou, resp. podle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP jde o poplatníky, kteří „…nevedou účetnictví…” (*).

Příklad
Příklad 3.2

Manželka pana Nováka, paní Jana, zdědila několik nemovitostí, které pronajímá v § 9 ZDP. Pro jejich správu aktualizovala, technicky zhodnotila používaný software (předpokládejme pro zjednodušení ve stejném rozsahu a termínech jako její manžel), což je také u ní provozním výdajem, neboť nevede účetnictví.

Nový nehmotný majetek

K problematice technického zhodnocení nehmotného majetku si doplníme pro úplnost pravidla pro nový NM, jak se posuzuje „historie” a „nový” podle dalšího bodu přechodných ustanovení:

  • 12. Na nehmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.”

Rada
Zákon o daních z příjmů využije „staré” znění skutečně jen pro výše uvedené případy technického zhodnocení „historického” nehmotného majetku.

Pozor!
Orientace v přechodných ustanoveních je vskutku komplikovaná, bod dvanáctý je speciální k obecnému úvodnímu prvnímu bodu přechodných ustanovení! Obdobně tomu je u hmotného majetku, vztah bodu patnáctého k obecnému prvnímu bodu.

Dodatečná daňová přiznání

Výše zmíněná retroaktivita, datum 1. ledna 2020, představuje zajímavou možnost pro poplatníky, kteří mají jiné zdaňovací období než účetní období kalendářní rok, jejich zdaňovacím obdobím je hospodářský rok.

Příklad
Firma Zeta má hospodářský rok končící datem 31. 3. 2020. „Dodatečně” využije novelou nabídnutou možnost reklasifikace posouzení nového hmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení, nového nehmotného majetku a též volby mimořádných odpisů a souvisejícího technického zhodnocení.

Pokud nastal den D opravdu 1. 1. až 31. 3. 2020, může podat dodatečné daňové přiznání, což potvrzuje i jedno ze sdělení publikovaných Finanční správou.

2. DAŇ Z PŘÍJMŮ

Postupně se budeme zabývat:

  • obecnými principy platnými pro technické zhodnocení (2.1),

  • zvláštnostmi nehmotného majetku (2.2),

  • dalšími specifiky, třeba pro drobný majetek, pozemky aj. (2.3),

  • technickým zhodnocením u mimořádných odpisů (2.4),

  • rekapitulací vlivů na základ daně (2.6).

(2.1) Principy technického zhodnocení

Vysvětlíme si kritérium věcné a finanční (2.1.1), upozorníme na problémy z praxe (2.1.2) a pravidla pro odpisování (2.1.3).

2.1.1 Kritéria TZ

Na obligátní otázku:

  • „Co lze technicky zhodnotit?”,

a to z pohledu daně z příjmů, existuje zjednodušeně následující odpověď.

Technicky je možné podle obecného ustanovení § 33 ZDP zhodnotit „majetek” s tím, že zvláštnosti týkající se nehmotného majetku rozebíráme v dalším textu.

Teorie

Nejčastěji se setkáme s výdaji (náklady) na:

  • stavební úpravy (nástavby, přístavby),

  • modernizaci, tj. rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, a

  • rekonstrukci, kterou rozumíme zásahy mající za následek změnu účelu majetku nebo jeho technických parametrů.

Limit finanční

Technickým zhodnocením se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí vždy výše uvedené výdaje, jestliže převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu:

  • jednom konkrétním zdaňovacím období

  • částku 80 000 Kč.

Příklad
Příklad (1)

Firma Prodej provedla v roce 2020, účetní období se rovná zdaňovacímu období, stavební úpravy typu rekonstrukce, ve výši 38 000 Kč. V lednu letošního roku (2021) se uskutečnily další „jiné” v hodnotě 82 000 Kč.

Pro daň z příjmů je technické zhodnocení dokončené pouze v letošním roce.

Příklad
Příklad (2)

Pokud by se bývalo v předchozím příkladu jednalo věcně o jednu rekonstrukci, částka 38 000 Kč by měla být evidována k 31. 12. 2020 na účtu 042 a TZ ve výši 120 000 Kč se stane součástí vstupní/zůstatkové ceny v roce 2021 po dokončení rekonstrukce.

Rada
Poplatník se může rozhodnout, že i výdaje nepřesahující stanovený limit zařadí do technického zhodnocení a tím nebudou provozním výdajem, a to podle druhé věty ustanovení § 33 odst. 1 ZDP.

Příklad
Příklad (3)

To znamená, že v roce 2020 může být podle rozhodnutí poplatníka částka 38 000 Kč z prvního příkladu technickým zhodnocením pro daň z příjmů.

Rada
K technickému zhodnocení provedenému v roce pořízení hmotného majetku upozorňujeme na § 29 odst. 1 ZDP, neboť se stává součástí vstupní ceny (s výjimkou nemovité kulturní památky a hmotném majetku vyloučeného z odpisování, mimořádných odpisů).

2.1.2 Teorie vs. praxe

Správně posoudit, co je či není technickým zhodnocení a je opravou (nebo údržbou), určitě není snadné a je předmětem výkladu v článku Technické zhodnocení a opravy.

Pozor!
Bohužel se v Pokynu D-22 k tomuto problému Finanční správa příliš nevyjadřuje, a tak si jen doplníme krátký vzorový příklad.

Záměna není TZ

Jde o téma opravy formou výměny. Za změnu technických parametrů se totiž nepovažuje samotná záměna použitého materiálu.

Příklad
Proto není technickým zhodnocením například výměna oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Technickým zhodnocením není ani výměna střešní krytiny atd.

Movitá věc a TZ

V praxi se často řeší otázka, jestli dochází k vytvoření nového majetku, samostatné movité věci, nebo zda jde o technické zhodnocení.

Závazné posouzení

Má-li poplatník pochybnosti, jestli jde o technické zhodnocení, může využít tzv. závazného posouzení správcem daně podle § 33a ZDP (viz Editační povinnost).

2.1.3 Odpisování

Metodika odpisování technického zhodnocení je obsahem článků k tématu Odpisování, a to podle typu odpisové metody, jak potvrzuje následující tabulka.

Způsob odpisování Technické zhodnocení 
Rovnoměrné   Ze zvýšené vstupní ceny podle § 31 ZDP   
Zrychlené   Ze zvýšené zůstatkové ceny podle § 32 ZDP   
Časové   Zpravidla stanovena konkrétní doba odpisování TZ (třeba u NM) – viz 2.2 
„Neodpisovaný daňově” a jiné  Například u pozemků nebo vzniká „nový” majetek (technické zhodnocení) jako u drobného majetku – 2.3 
Mimořádné  Aktivovány jsou novelou tyto specifické odpisy podle § 30a (2.4)  

2.2 Nehmotný majetek

Tomuto typu majetku se věnoval do 31. 12. 2020 zákon o daních z příjmů zcela samostatně v § 32a ZDP. Vzhledem k návaznostem vysvětleným v první části, si musíme tato pravidla připomenout. Popíšeme si:

  • základní postupy (2.2.1),

  • zmíníme časové odpisy (2.2.2),

  • problém teorie vs. praxe (2.2.3).

2.2.1 Principy pro nehmotný majetek

Pro technické zhodnocení nehmotného majetku platily následující výjimky:

  • Finanční kritérium bylo také 40 000 Kč (na rozdíl od obecné vstupní ceny, která představovala částku „vyšší než 60 000 Kč”), ale netestovalo se zdaňovací období, nýbrž „ukončení” na jednotlivém NM.

  • Uplatnily se časové odpisy, které se zahájily až v kalendářním měsíci následujícím po datu uvedení majetku do užívání.

  • Pro fyzické osoby, které nevedou účetnictví v §§ 7 a 9 ZDP, bylo (a je) technické zhodnocení jednorázovým provozním nákladem podle § 24 odst. 2 písm. zn).

Příklad
Příklad (1)

Společnost Nákup se rozhodla výrazně zkvalitnit své programové vybavení – obchodní software, a tak v lednu 2020 investovala do technického zhodnocení částku 70 000 Kč. Doplnění bylo plně využíváno od února, nové daňové odpisy běží od března.

Příklad
Příklad (2)

Vedení společnosti Nákup odsouhlasilo další podstatné rozšíření obchodního softwaru o nový modul zásob, vše proběhlo v červnu 2020, částka 50 000 Kč je dalším (v roce 2020 již druhým) technickým zhodnocením, které bude odpisováno od července.

Rada
Zde je patrný rozdíl ve srovnání s technickým zhodnocením hmotného majetku, u něhož jsou aplikovány standardní „roční” daňové odpisy. U něj zjistíme vyšší daňové odpisy ze zvýšené vstupní nebo zůstatkové ceny k „rozvahovému dni”, zde 31. 12. 2020.

To znamená též, že v jednom zdaňovacím období u nehmotného majetku může být technických zhodnocení k jednomu majetku provedeno více, u hmotného majetku se naopak sčítají za celé zdaňovací období.

Příklad
Příklad (3)

Připomínáme, kdyby si obdobné softwarové úpravy nechal provést pan Nový (s příjmy podle § 7 nebo § 9 ZDP), pokud nevede účetnictví, obě položky by byly provozním nákladem.

2.2.2 Časové odpisy

Doplňme si, že časové odpisy nehmotného majetku byly stanoveny přímo zákonem podle typu NM – viz též články Odpisování. Minimální doba odpisování technického zhodnocení NM – kalendářních měsíců – je uvedena v následující tabulce podle § 32a odst. 6 ZDP.

Typ NM  Minimální doba v měsících  
Audiovizuální díla  9 měsíců  
Software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje  18 měsíců  
NM s právem využívání na dobu určitou  Do konce sjednané doby  
Ostatní nehmotný majetek  36 měsíců  

Metodika

Ocitujeme si klíčový text zákona o daních z příjmů: „…Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou podle odstavce 4, nejméně…”

2.2.3 Teorie vs. praxe

Také u nehmotného majetku se v praxi objevuje velký problém s určením, jestli provedené úpravy jsou provozním nákladem či nikoliv.

Update vs. upgrade

Rozlišujeme:

  • update je provozním nákladem, jde o uvedení konkrétního nehmotného majetku do provozuschopného stavu,

  • upgrade je technickým zhodnocením – považuje se za proces modernizace nehmotného majetku a zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku.

Příklad
Příklad (4)

K datu 1. ledna 2020 proběhly u firmy Nákup úpravy účetního a personálního programu, jehož cílem bylo sladit software s novými platnými předpisy. Jedná se o update, tj. jednorázový daňový náklad, přestože se jednalo o částku 50 000 Kč.

Rada
Shodně jako u technického zhodnocení hmotného majetku se mohl poplatník rozhodnout a do kategorie TZ zařadit i výdaje vynaložené na technické zhodnocení NM, přestože nepřevýší částku 40 000 Kč, a to podle § 32a odst. 6 ZDP.

2.3 Specifická technická zhodnocení

Výklad si doplníme o témata:

  • CO

Nahrávám...
Nahrávám...