9.6.2 Slevy na dani
Ing. Marcela Srněnská
§ 35ba odst. 1 ZDP stanoví, že poplatníkům uvedeným v § 2, tj. fyzickým osobám, se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35b, za zdaňovací období snižuje o částku:
Poplatník může uplatnit výše uvedené slevy na dani o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani splněny.
Nahoru Měsíční sleva na dani při výpočtu zálohy
Jedná-li se o zaměstnance s příjmy podle § 6 ZDP, který učinil prohlášení podle § 38k odst. 4, záloha se mu v souladu s § 35ba odst. 3 ZDP měsíčně sníží o 1/12 slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e), splní-li zákonné podmínky pro tuto slevu.
Jedná-li se o zaměstnance s příjmy podle § 6 ZDP, který neučinil prohlášení podle § 38k odst. 4, záloha se mu o 1/12 slevy na dani podle § 35ba nesníží.
Nahoru Ad a) Základní sleva na poplatníka
Základní slevu si mohou uplatnit v plné výši všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob. Poměrnou část slevy ve výši 1/12 za kalendářní měsíc (2 570 Kč) lze uplatnit u zaměstnavatele již při výpočtu měsíčních záloh na daň.
Nahoru Ad b) Sleva na manžela
Je-li manželce (manželovi) přiznán nárok na průkaz mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek (na 49 680 Kč).
Slevu na manželku (manžela) (v souladu s § 35bb), resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství, může poplatník uplatnit, pokud:
-
poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou (manželem) a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let (za vyživované dítě se pro tyto účely nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů), a
-
manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
Vyživované dítě
Slevu na dani na druhého z manželů je možné od roku 2024 uplatnit nově za podmínky, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, na kterého je sleva na dani uplatňována, ale zároveň i s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let). Pro posouzení vyživovaného dítěte poplatníka se vychází z ustanovení § 35c odst. 6 ZDP. Vyživovaným dítětem pro možnost uplatnění daňové slevy tak je dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů (viz kap. 9.6.3). Podmínka soužití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do 3 let věku ale bude u vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů splněna pouze tehdy, pokud jsou takové děti v péči, která nahrazuje péči rodičů.
Vlastní příjmy manželky
Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35bb odst. 4 ZDP, které jsou taxativně v zákoně vymezeny takto:
-
dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
-
příspěvky na péči a na sociální služby,
-
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
-
stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
-
příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
-
příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
-
příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.
Společné jmění manželů
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se tedy do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely této slevy nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitost ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z pronájmu této nemovitosti se zdaňuje u manžela, který má nemovitost vloženou do obchodního majetku – viz § 7 ZDP), a příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z pronájmu nemovitosti ve společném jmění manželů se zdaňují jen u jednoho z nich, viz § 9 odst. 2 ZDP, nebo příjmy z prodeje nemovitosti nezahrnuté v obchodním majetku se rovněž zdaňují jen u jednoho z nich – viz § 10 odst. 2 ZDP).
Příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu
Od roku 2024 se doplňují příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně. Jedná se o příjmy, jejichž osvobození je vázáno na splnění určitých podmínek, které následně nebyly splněny, nebo příjmy, které by nepodléhaly dani z příjmů (resp. podléhaly by dani z příjmů v nižší výši), kdyby podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně byly splněny. K tomu dochází například v situacích podle § 4b odst. 4 a 5 ZDP ve vazbě na § 4 odst. 1 písm. a) a b) ZDP, podle § 4a písm. j) ZDP nebo podle § 15 odst. 4, 5 a 6 ZDP. Má-li být takový příjem dodatečně zdaněn, je klasifikován jako příjem ke zdanění v zákonem stanoveném zdaňovacím období. Vzhledem k tomu, že tyto příjmy jsou důsledkem dodatečného zdanění dříve poskytnutých daňových výhod, u kterých následně došlo ke ztrátě možnosti jejich využití, tj. nejedná se o vznik nového příjmu, přidaly se tyto příjmy výslovně do výčtu příjmů, které se pro účely slevy na dani na manžela nezahrnují do vlastního příjmu tohoto manžela.
Výživné
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.
Příklad:
Manželka měla postupně příjmy: porodné, rodičovský příspěvek a podporu v nezaměstnanosti. Co se zahrnuje do příjmů manželky?
Podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění…